Elektrárna Kolín odešla od uhlí, od září spaluje převážně biomasu
Elektrárna Kolín společnosti Veolia Energie kompletně odešla od uhlí, od září spaluje převážně biomasu. Poslední tuny hnědého uhlí spálily kotle letos v dubnu. Přestavba jednoho z kotlů a další úpravy vyšly společnost na 260 milionů korun, 156 milionů pokryla dotace z Modernizačního fondu. Novinářům to dnes řekl výkonný ředitel společnosti Veolia Energie Kolín Jaroslav Rezek.
Elektrárna Kolín provozuje téměř 25 kilometrů parních sítí, teplem a elektřinou zásobuje v Kolíně přes 9000 domácností, nemocnici, školy a průmyslové podniky.
Společnost začala s přeměnou výroby energie z hnědého uhlí na výrobu z biomasy a zemního plynu před třemi lety. „Odstavili jsme uhelný kotel K8 a retrofitovali jsme bývalý kotel na hnědé uhlí na biomasu. Tomu jsme podřídili úpravu logistiky paliva, vybudoval se úplně nově sklad na biomasu a upravovaly se veškeré trasy toku paliva ke kotli včetně násypek před kotlem,“ řekl Rezek.
Pára, kterou společnost dodává do sítě, je z 85 procent z biomasy, zbytek výroby tepla zajistí plynový kotel. Dva zdroje paliva podle Rezka umožní přecházet podle potřeby, například když nastane výpadek jednoho ze zdrojů nebo výrazná změna ceny.
Biomasu, které se ročně spotřebuje zhruba 60.000 tun, tvoří dřevní štěpka a rostlinné pelety. Do areálu elektrárny ji nyní dopravují kamiony, v budoucnu by se podle Rezka mohla využívat i železniční doprava.
Skupina Veolia Energie už dekarbonizovala i své další provozy, v roce 2022 teplárnu Přerov, letos odešla od uhlí i teplárna ve Frýdku-Místku. Do roku 2030 plánuje odejít od uhlí i v dalších velkých teplárnách na Moravě, například v Karviné, Olomouci a Ostravě. Skupina se sídlem v Ostravě patří mezi největší energetické skupiny v Česku a je největším distributorem tepla. Zásobuje 580.000 domácností a také více než 300 průmyslových podniků a 1800 zařízení, jako jsou nemocnice nebo školy.
Kolínská elektrárna patřila mezi první elektrárny v Československu, v roce 1911 vznikla parní elektrárna. Vlastníkem a provozovatelem kolínské elektrárny je společnost Veolia Energie Kolín, dceřiná společnost Veolia Energie. Loni dodala elektrárna 462 terrajoulů tepla, v minulosti byly dodávky vyšší. Důvodem poklesu je podle Rezka i to, že některé významné podniky v Kolíně ukončily výrobu.
Mohlo by vás zajímat:
Spalovat štěpku v průmyslovém měřítku je určitě udržitelné. A ještě se pro jiné účely ten smrkový les vykáže jako pohlcovač CO2, nevadí, že stojí jen na papíře.
jen aby nám nějaké lesy zbyly
stepka muze obsahovat 50 procent vody. Je nejaka srovnavaci studie kolik je emisi je z produkce uhli kontra stepky, samozrejme vcetne dopravy. A pak cenove srovnani vyprodukovane energie po zapocitani vsech dotaci?
Je toho více studenti se tím rádi zabývají v bakalářských a diplomových pracích stačí trochu Googlit třeba:
naos-be.zcu.cz/server/api/core/bitstreams/6040e5c1-d250-4cfb-acaf-f37a4c5821ab/content
www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=5867
Určitě se to může lišit dle konkrétních případů.
JVr....jeden odkaz se tyka provozu ekonomiky spalovny stepky, druhy rika, sam nevim. Na tohle jsem se neptal. Urcitym voditkem je odkaz z roku 2011, tj. primych dotaci na vyrobu energie ze stepky. Jak je to dnes by me zajimalo. A pak jsou samozrejme dotace pro zpracovatele stepky. Je to proste stejny peklo, jako solarni tunel. Az ten skonci, ani si toho spotrebitel nevsimne, jen zmeni dotacni vlak.....Stát letos vyplácí za každou megawatthodinu elektřiny vyrobenou z biomasy až 4580 korun. Tržní cena jedné megawatthodiny přitom činí 1200 korun. Předpokládá se přitom, že výroba elektřiny z dřevní biomasy vzroste do roku 2020 z předloňských 1390 na 2900 gigawatthodin. 8. 1. 2011
Spalovat cokoli biologického, mimo tříděný odpad je zločin vůči přírodě. Odpady z plodin patří zaorat, odpady z lesa patří termicky přeměnit na dřevěné uhlí a zaorat. do půdy. Zvyšuje to kvalitu půdy a zadržuje uhlík nejlevnějším způsobem.
V přírodě se beztak biomasa přemění na CO2 samovolně, takže je jedno, jestli projde kotlem nebo ne. Nicméně co jedno není jsou ostatní chemické prvky kromě uhlíku. Popel by se ideálně měl naházet tam, odkud se biomasa vzala.
To by měl ale pokud se smíchá s uhlím už to zřejmě není možné kvůli kontaminaci.
Vedle v Kolíně Bioenergo Kolín (malá elektrárna) spaluje bioodpady (výlisky, a jiné granule) a má certifikát na popílek jako hnojivo. Pokud ale by se přidávalo uhlí, tak je tam mnoho těžkých prvků.
Byl jsem tam na exkurzi :-) spalují hlavně slupky ze semen slunečnice. Ale je to přesně jak říkáte, má poznámka byla k tomu že v některých provozech se stěpka spoluspaluje, a pak popel nelze již použít.
Ale ovšem pokud biomasu termicky karbonizujete, tak se po zaorání už nevrátí.
I ten tříděný odpad jde termicky rozložit až na samotný neškodný pevný uhlík a následně efektivně využít. Technologie na to již jsou. I závist na našem dvorečku hraje důležitou roli, neli tu největší.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se