Norsko plánuje vybudovat největší onshore větrný park v Evropě
Norská společnost Statkraft představila spolu s dalšími partnery projekt největšího onshore větrného parku v Evropě. Náklady na projekt, jenž zahrnuje výstavbu celkem šesti větrných farem o souhrnném výkonu 1000 MW, společnost odhaduje na zhruba 1,1 miliardu euro (29,7 miliard Kč).
Výstavba by měla být zahájena ve druhém čtvrtletí letošního roku a svým výkonem 1000 MW projekt překoná instalovaný výkon veškerých současných norských větrných elektráren. Po svém úplném dokončení v roce 2020 by měl ročně vyprodukovat až 3,4 TWh elektrické energie.
„Toto je důležitý den. Společně se svými partnery Statkraft vypracovala největší projekt obnovitelné energie v Norsku v tomto tisíciletí. S 1000MW projektem se staneme jedním z vedoucích hráčů v oblasti onshore větrných zdrojů.“
Rynning-Tønnesen, generální ředitel a prezident společnosti Statkraft
Projekt bude realizován ve spolupráci tří společností. Statkraft, s majoritním podílem 52,1 %, bude zodpovědná za výstavbu. Dalšími partnery jsou norská energetická společnost TrønderEnergi se 7,9% podílem a konsorcium evropských investorů Nordic Wind Power vytvořené švýcarskými společnostmi Credit Suisse Energy Infrastructure Partners a BKW, kterému se podařilo získat 40% podíl.
Projekt Fosen Vind nahrazuje původní projekt Fosen-Snillfjord project, který byl vzhledem k obavám z nedostatečné výnosnosti ukončen na začátku loňského léta. Nový projekt má však nabídnout vyšší výrobu elektrické energie při nižších nákladech. První dodávky turbín jsou plánovány na rok 2018. V šesti lokalitách má celkově vyrůst 278 větrných turbín výrobce Vestas, každá o výkonu 3,6 MW.
Zdroj úvodní fotografie: Statkraft
Mohlo by vás zajímat:
Po soucasne zkusenosti ze severu Svedska (Kiruna, Abisko, Narvik /NOR/) se musim priznat, ze se mi tyto vetrne parky libi, ale asi jsem v mensine... :)
Mě se taky líbí. Ty od Vestasu jsou krásně štíhlé a elegantní, ale třeba Enercony mají hnusné gondoly. Každý den se cestou domů z práce koukám na jeden takovou osamělou vrtuli od Vestasu, dívám se jak se točí a říkám si: "Kilo uhlí, kilo uhlí, kilo uhlí, ...".
Jestli se jim to za 30 miliard Kč podaří vybudovat, tak to bude znamenat další ekonomický debakl jaderné energetiky. 1 GW špičkového výkonu větrné elektrárny vyrobí za rok asi tolik, co polovina 1GW bloku Temelína.
Cenu Hinkley Point C odhaduje ředitel EdF na 10,1 miliard EUR (270 miliard Kč) za 1GW instalovaného výkonu.
A pro Nory akumulace el. energie už nyní není žádný problém.
Co na to říká kolega Wagner?
Jo, stavět za 1,1 EUR/W za zdroj, který už potom bude mít jen levnou údržbu a žádné palivo, je špičková cena. Navíc bych chtěl upozornit, že to do 3 let bude stát a vyrábět, nejhorším možným scénářem výstavby bude mírné překročení rozpočtu nebo pár měsíců zpoždění. Je fajn mít takový zdroj a nemuset do budoucna řešit fluktuace na komoditním trhu.
Tak mě napadlo, že vlastně za cenu Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky (32 miliard), což bude nakonec jen hromada bezcenného papíru, budou mít Norové 1 GW větrných elektráren a ještě jim zbude.
U nás nejde o to kolik to bude stát ale kolik z toho kápne těm správným lidem a stranám.
O to tu běží od dob TunelDědka, stejně jako u platby za jističe.
Pěkný projekt přesně v těch správných intencích, že se má energetický mix vytvářet podle podmínek daného regionu. Tedy Norsko se svými geografickými podmínkami ideální pro vítr a vodu a s danou hustotou obyvatelstva a průmyslu by mělo intenzivně využívat tyto zdroje. V daném případě, kdy se jedná o elektrárnu na pevnině a v ideálních větrných přímořských podmínkách by bylo špatné, kdyby nevyšla levně.
Určitě bych v Norsku nedoporučoval stavět jaderné bloky. Naopak, opravdu nelze v Česku stavět takové větrné farmy a vodní elektrárny jako v Norsku.
Trochu problematické může být, že Německo, Dánsko a další státy chtějí využívat norské vodní elektrárny pro vykrývání výkyvů u svých větrných elektráren. Ovšem růst využívání větru v Norsku může vést k tomu, že Norsko svůj potenciál vodních elektráren více využije samo a bude mít menší možnost nabídnout tyto služby jiným.
A kolik budou platit spotřebitelé za 1 kwh?
Nedávno se Vestas se stejnými turbínami účastnil aukce na větrné farmy v Maroku. Myslím, že nabídková cena byla 30 USD/MWh. Bez jakýchkoliv dotací.
To je 741kč za 1MWh to je pecka.Naše mve se za takovou cenu nedali provozovat.
Osobně mě dost zajímají ceny, které dostanou Němci, až poběží od příštího roku podle nového schématu, kdy začnou o ceně vyjednávat formou reverzních aukcí.
A počítal někdo kolik energie (Kwh) stojí vubec ty obří větrníky vyrobit (ocel doprava montáž udržba a tak)
Jasně. Energetická návratnost větrné elektrárny je dnes 6-9 měsíců. A to číslo dále klesá.
Takže co? dát v ČR místo každého sloupu el vedení ktéré stejně hyzdí krajnu jeden větrník a máme splněno?
Norové mě postupně začínají se svojí pokryteckou zeleností dost.. štvát.
Stát, který vyrobí všechnu svojí zelenou elektřinu a taky si jí doma všechnu spálí a hlásá jak je zelený, ovšem už nikdo neříká že mají jen 14,5 ob/km2 a doslova ideální terén na vodní elektrárny.
Stát, který nemusí kupovat ropu ale místo aby vytěžil jen pro vlastní spotřebu a snažil se snižovat těžené množství a tlačil tak vnitřní i světový trh k tomu aby rostla cena ropy a zvyšovala se rentabilita zelených a jiných řešení tak chrlí do světa fosilní zdroje jak šílený.
Stát, který je tak zelený že ročně vyveze = umožní vypuštění CO2 (vlastně přímo způsobí) z fosilních paliv o energetické hodnotě 1839 TWh (2013), jen pro představu, Německo dovezlo 2411 TWh (2013). (Předpokládám že Němci dovezli něco v JE palivu a v elektřině, případně dalších zrojích.)
Takže Norsko vlastně špiní planetu stejně jako Němci :-) myslím že pár větrníků to nezachrání (ani moc nezhorší).
kdyby neposílali ropu do světa Norové, nahradil by je snadno někdo jiný,
když poptávka existuje.
Jen mně zaráží, že se u nás o energii z větrníků moc nezajímáme.- např.
oproti Rakousku , kde je to vidět hned po přejetí hranic.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se