Domů
Obnovitelné zdroje
NREL: Elektřina z větru může do roku 2030 zlevnit až o polovinu

NREL: Elektřina z větru může do roku 2030 zlevnit až o polovinu

Nová zpráva od Národní laboratoře pro obnovitelné zdroje energie (NREL) z USA přichází s tím, že nové průlomy a technologie v oblasti energetiky by mohly snížit náklady na větrnou energii až o polovinu do roku 2030. Větrné zdroje by se tak staly plně konkurenceschopnými s palivovými náklady plynových elektráren.

NREL, která zkoumá budoucnost větrných elektráren a provádí simulace pomocí supervýkonných počítačů národních laboratoří amerického ministerstva pro energetiku, dospěla k těmto závěrům ve své zprávě. Tam také předpokládá, že do budoucna větrné elektrárny budou vybaveny takovou technologií, že nebudou pouze reagovat na atmosférické podmínky, ale rovněž budou regulovat proudění vzduchu skrz elektrárnu tak, aby se maximalizovala výroba energie.

Takový přístup bude do budoucna možný díky nedávným pokrokům v technologii senzorů, ovládacích prvků a superpočítačů, které budou moci v reálném čase zpracovávat velké množství dat o atmosférických podmínkách a jednotlivých prvcích elektrárny. Zpráva dále předpokládá, že do budoucna budou větrné elektrárny využívat:

  • Vysoce spolehlivé modelování proudění větru a senzory, které mají zajistit lepší predikci výroby elektřiny.
  • Integrovanou konstrukci, aktivní regulaci turbín v reálném čase a provozní strategii pro zvýšení doby životnosti elektrárny.
  • Inovativní design turbín a komponent jako jsou rotory a převodovky pro optimalizaci výkonu a zvýšení využití energie z větru. To obnáší i zvýšení nosných sloupů a zvětšení lopatek.
  • Dispečerské a podpůrné služby pro distribuční a přenosovou síť, včetně přesné prognózy výroby z větru pro krátkodobé plánování a provozování sítě.

Na rozdíl od fotovoltaických elektráren, které se ze své podstaty nemohou stát poskytovateli podpůrných služeb, větrné elektrárny disponují, byť omezenou, točivou rezervou a při koordinaci dostatečně velkého větrného parku by se mohlo již jednat o potenciální zdroj regulace, který by bylo možno využít. Studie se již touto možností zabývají, ovšem v praxi se zatím spíše zavádí regulace pomocí bateriových a setrvačníkových systémů, jako například v Anglii.

Komentáře(8)
Jan Veselý
8. září 2017, 07:49

A tohle je samozřejmě navíc k tomu obvyklému pinožení se u výrobců, kde se každý den snaží udělat každou součástku udělat o kousek menší, lehčí, levnější, spolehlivější a jednodušší na výrobu.

Josef
9. září 2017, 00:43

Pokles cen VTE na souši nebude významný, pokud se neprosadí výkonné VTE , které je možno montovat na vysoké věže a ty se neprosadí dokud nebude možné listy těchto elektráren skládat až na místě , protože převoz celých listů elektráren obřích výkonů není po souši možný. Pokud by se toto podařilo , bylo by pak možné montovat 15 i více MW VTE na 200 metrové stožáry , tím by došlo k dramatickému růstu výkonu i provozních hodin VTE , protože rychlost větru je v těchto výškách stabilnější a mnohem silnější než ve výšce okolo 100 m nad zemí. Pokud mám dobré informace zatím nic takového není možné a nepřipravuje se ani pro fázi prototypu. OFF shore VTE jsou dnes velmi drahé - dražší než FV panely a pokles jejich cen je sice zajímavý , ale i tak budou příštích 10 okrajovým zdrojem energie.

C
9. září 2017, 01:07

Kolik ten list váží, nevíte? Já jenom jestli by se to nedalo nějakým nákladním zeppelinem, pak by stačilo na místo dostat pojízdný kotvicí stožár a lopatku vyložit.

Popravdě jsem to ale nepočítal jaké monstrum by z toho bylo.

Martin Pácalt
9. září 2017, 10:58

A nebylo by lepší , aby si výrobce větrníků postavil výrobnu na pobřeží s vlastním suchým depem a vozil a "servisoval" všechny komponenty po moři? Odpadly by tím překládky a v šelfových mořích se bude nejspíše stavět více než na pevninách...

Ty poměry, jaké by musela mít vzducholoď se dají odhadnout. Stačí si vybavit fotky z přelomu 19./20. století , jaký "slon" uzdvihnul pár lidí a kabinu (čili břemena v řádu jednotek kN)...Komponenty větrných elektráren jsou přes veškeré vylehčení suma sumárum desítky kN - tedy tuny - nebo i výše, podle velikosti prefabrikace dílů.

C
9. září 2017, 12:42

Spíš jsem to myslel aby se daly ty lopatky převážet k elektrárnám na souši.

Tak jsem se díval, lopatka váží 18-25t při stejné délce, Hindenburg měl užitečnou zátěž až 112t, takže bych to úplně jako nereálnou věc neviděl.

Martin Pácalt
11. září 2017, 10:47

S tou užitnou hmotností máte pravdu, samotného mě to překvapily ty parametry. Jen by bylo stálým omezením povětrnostní podmínky.

Jan Veselý
9. září 2017, 19:26

Jsou lidi, kteří se před problémy psychicky hroutí, jsou lidi, kteří problémy řeší, někdy i dost originálními postupy. Navrhovaná nákladní vzducholoď je jedna možnost. S jinou přišli ve Vestasu.

C
10. září 2017, 11:40

Chtěl jenom převést obří lopatku, ne zcela překopat elektrárnu :)

Na druhou stranu kdyby udělali 200m vysokou dvourotorovou jako se o ní nedávno psalo, třeba i s celou mechanikou nahoře, tak jsem někde na výkonu slušné malé parní turbíny.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se

OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
info@oenergetice.cz
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.