Obnovitelné zdroje by mohly čelit přísnějším požadavkům kvůli španělskému blackoutu
Analytici sdělili společnosti Montel, že obnovitelné zdroje energie budou ve Španělsku pravděpodobně čelit přísnějším požadavkům, aby byla v budoucnu zajištěna stabilita elektrizační soustavy. Důvodem je zamezení výpadků podobných tomu z konce dubna.
Španělsko pravděpodobně bude od developerů 2obnovitelných zdrojů energie požadovat, aby do svých projektů zahrnuli nové výpočetní procesy a instalovali zařízení zajišťující „syntetickou setrvačnost“, uvedla Ana Barillasová, ředitelka společnosti Aurora Energy Research pro oblast Pyrenejského poloostrova.
Analytici již dříve obviňovali nedostatečnou setrvačnost systému jako jeden z faktorů, který přispěl k dubnovému blackoutu ve Španělsku. Instalace dalších zařízení by však snížila rentabilitu solárních a větrných elektráren uvedla Barillasová a dodala, že by to bylo negativní pro obnovitelné zdroje.
Těžit by z toho podle ní naopak mohly bateriové systémy. Tvůrci politik by mezitím podle ní mohli vyvinout mechanismy pro financování nových služeb na zajištění stability sítě.
Incident, který 28. dubna způsobil, že se region ocitl na několik hodin bez dodávek elektřiny rozvířil debatu o přílišné závislosti země na obnovitelných zdrojích energie. Španělsko si klade za cíl do roku 2030 navýšit instalovaný výkon obnovitelných zdrojů ze současných 89 GW na 160 GW. Tento incident by mohl zbrzdit transformaci energetiky Španělska v důsledku možného odporu veřejnosti.
"To skutečně brzdí věci, protože lidé nedůvěřují obnovitelným zdrojům energie. A obnovitelné zdroje jsou budoucnost. To je to nejhorší, co se mohlo stát," uvedl Jorge Sanz, zástupce ředitele poradenské společnosti Nera ve Španělsku.
Klíčové bude nyní vyšetřit příčiny incidentu a pokusit se zabránit jejich opakování v budoucnu. Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) na začátku května sestavila odbornou komisi, která byla pověřena vyšetřením incidentu.
Co je setrvačnost a jak ovlivňuje bezpečnost provozu?
Setrvačnost je schopnost energetického systému bránit změnám frekvence díky rotujícím hmotám připojeným k systému, které zachovávají rovnoměrný otáčivý pohyb a moment hybnosti. Těmito rotujícími hmotami disponují konvenční elektrárny, jako jsou uhelné, plynové nebo jaderné elektrárny. Setrvačnost rotujících hmot je v elektrizační soustavě potřebná k udržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny v případě náhlých událostí, jako jsou poruchy v elektrárnách nebo v prvcích přenosové soustavy.
V době nízké setrvačnosti může porucha na velkém výrobním bloku nebo ve stejnosměrných přenosových propojeních způsobit větší než obvyklou okamžitou odchylku frekvence. Pokud by byla odchylka frekvence neboli výkonová nerovnováha příliš velká, mohla by být ohrožena bezpečnost provozu elektrizační soustavy.
Mohlo by vás zajímat:
To je dobře.
Zajímavý článek k tématu v odkazu:
Po blackoutu už Španělé své OZE více regulují a udržují v síti více točivých zdrojů se setrvačností.
A také přiznávají, že bezpečná elektřina z OZE prostě bude dražší, než předpokládali.
Citát: "Doplňkové systémové služby (SSCC) a Technická omezení (RRTT), tedy mimotržní opatření, ..... v roce 2025 vzrostly na téměř 20 €/MWh. Jen za květen se přitom dostaly v průměru až na 28,69 €/MWh."
To jsou ovšem jen přídavné náklady k ceně elektřiny z OZE. Připočtěte ještě samotnou výrobní cenu z OZE. Pro srovnání celkové náklady elektřiny vyrobené v původních blocích Dukovan jsou cca 24 €/MWh.
Bob ví, že pro udržení dalšího chodu již dávno zaplacených starých Dukovan jsou potřeba další velké investice a ČEZ výroba bude chtít mít nějaký zisk takže cena (náklady) vzrostou třeba na 50 EUR/MWh.
Proč tedy neprodloužit životnost starých Dukovan na 60 let ( Američani mluví i o 80 letech) a stavět nyní Dukovany 2 které nám cenu okamžitě zvýší na další dvojnásobek (což je zhruba 100 EUR/MWh, všude zde píši o cenách 2025), ale jen když se postaví rychle a za overnight cenu.
Když se ale stavba protáhne a zdraží, jak je v EU (téměř) zákonité, tak to vyroste třeba zase na další dvojnásobek...
To je pravý opak fotovoltaiky, kde pravidelně cena klesá na polovinu, pak zase na polovinu, atd atd . A jen fotovoltaika umožňuje rychlou realizaci nových výrobních kapacit elektřiny....
Ale samozřejmě, musí být na FVE ty nejpřísnější požadavky, co se týče stability sítě, současné technické možnosti to umožňují, jen musí být u velkovýrobců požadovány.
Jo a z Hinkley C 150 EUR/MWh plus každoroční zvýšení o inflaci.
Jo a z Walney Extension, Dudgeon a Burbo Bank 254 EUR/MWh "plus každoroční zvýšení o inflaci". A k tomu navíc ještě ty Doplňkové systémové služby (SSCC) a Technická omezení (RRTT).
Tyhle jaderné projekty neznám, Emile :)
Není divu, když to jsou velké větrné farmy (s ještě větší garantovanou výkupní cenou).
To by jeden neřekl.
Vyberete jeden (nejdražší případ) na světě. U nás všechny (aktuálně nejlevnější) VtE 140 €/MW.
Ovšem zatímco ty VtE budou tu cenu dostávat 20 let (celou dobu své životnosti), tak dokonce i ten Hinkley C se jednou zaplatí a bude vyrábět ještě dlouho za těch cca 24 €/MWh (povýšeno o inflaci).
Za všechny JE je (a bude) to i ve VB pravděpodobně méně, než za všechny VtE a to tam mají pro ně radikálně lepší podmínky.
Ale ono je obtížné najít v tomto století v Západním světě stavbu, která by nebyla násobně prodražená a prodloužená oproti očekávání. Pokud rovnou neskončila bankrotem dodavatele.
Ale není obtížné najít stavbu s několikanásobně nižší výrobní cenou elektřiny než kterou se tu neustále oháníte, jako kdyby ani jiné projekty neexistovaly a nešlo to jinak a mnohem levněji.
Nepůjde to mnohem levněji. Investiční a právní prostředí. To je ten problém. Aby si všechny problémy česká vláda posichrovala, zvolila tendr a realizaci přes soukromou společnost.
Prokazatelně to levněji jde, navzdory vašim dojmům. Tendr ani "realizace přes soukromou společnost tomu nijak nebrání".
A proč? Španělský premiér přece jasně řekl, že se fotovoltaické elektrárny na blackoutu nijak nepodílely. :-)
FVE mají nastavení , které je při poklesu frekvence odpojí od sítě. Ta hodnota je stejná v celé evropské síti je to 47,5Hz. Kdyby to bylo nastaveno níže možná by to síť ustála. V každém případě z nějakého důvodu došlo k výpadku u Granady, Badajozu a Sevilly, což vedlo ke ztrátě 2200 MW výrobní kapacity , díky tomu poklesla frekvence v síti pod nastaveno u mez a FVE se podle toho jak si to distrubutor přál odpojily od sítě a tím vznikl black out. Problém je v tom že nikdo neví proč vypadly těch 2200MW výkonu. Spekuluje se že je to kvůli výpadku VN linky. V každém případě kdyby Španělsko mělo lepší propojení vlastní sítě + lepší propojení z Francií k výpadku by nedošlo. Lepší propojení sítí zvyšuje bezpečnost a snižuje náklady na řízení.
Pod 47,5 Hz se odpojují všechny zdroje. Je potřeba tu frekvenci udržet výše. Je to tak nastaveno z dobrých důvodů.
Pochybuji, že by lepší propojení pomohlo při výpadku 2,2 GW najednou, ale možná by to nedošlo tak daleko, aby vypadlo tolik (2,2 GW).
Každá národní síť musí podle pravidla N-1 ustát výpadek 1 VN linky.
Je to nastaveno kvůli omezení škodám a také kvůli transformaci , ale ono by to chvilku vydrželo třeba i 46Hz v každém případě pokud jsou takto nastaveny střídače FVE a dojde k poklesu pod nastavenou hranici , pak je logické , že to musí přijít black out.
Nevím, co je "chvilku" ve vašem vyjádření, ale pokdy by klesla frekvence tak hodně, tak by na straně spotřeby klesl výkon čímž by došlo lavinovému efektu a na jeho konci by stejně byl black out.
Problém je v tom, že při tom výpadku skokově spadla frekvence. A ta spadla proto, že bylo v systému málo setrvačnosti, kterou prostě fotovoltaické elektrárny připojené přes střídač neposkytují. Kdyby tam byly klasické roztočené synchronní generátory, tak by frekvence klesala daleko pomaleji a byl by čas něco udělat. Takže bezprostřední příčina mohlo být cokoliv. Že to síť neustála jde do značné míry za FVE. Fyziku oblafnout nejde.
Potřeba rotujících hmot je nesmysl. Stačí jen akumulace a střídač. Španělsko půjde dál směrem k OZE ,protože tato země na to má přírodní podmínky.
Škoda že jste na to "přišel" až teď, mohl jste provozovatelům přenosových soustav ušetřit spoustu práce a peněz s hlídáním a zajišťováním množství setrvačnosti v soustavě. Stačilo jim vysvětlit že tomu nerozumí a dělají to úplně zbytečně...
V Británii na to dokonce mají samostatný trh se setrvačností.
Myslím, že to je marné, pán to nechápe.
Není úplně pravda, že baterka a střídač to vyřeší. V Británii se tím zabývají dlouho a zatím to nevyřešili. Jde totiž o to, že ta setrvačnost roztočeného generátoru působí okamžitě a vždy ve správném směru. Ten střídač má vždycky zpožděnou reakci, takže velké množství těch střídačů může vést ke kyvům a následnému kolapsu sítě. Ale dá se to vyřešit velkým setrvačníkem. :-)
Viděl jsem video, kde problém španělského blackoutu probírali dva profesoři. Ten švýcarský se znalostí celé řady dalších blackoutů je rozebíral a matematicky simuloval, konzultoval s kolegy v USA a jeho závěr je, že je zatím SW řešení na straně měničů v nedohlednu. Nelze je řídit centrálně (časová zpoždění mezi jednotlivými místy), je nutné, aby každý měnič měl prioritu držení frekvence a tlumení. Na vyzkoušení vlivu úpravy SW jsou simulace krátké a jediná cesta je nasadit jiný SW měničů experimentálně a „dívat se co to udělá“. Takže zatím jasně funguje klasika rotačního zdroje. Při jakémkoliv výkonu ( a to i při jmenovitém) jsou schopny krátkodobého přetížení v desítkách procent s odezvou v řádu ms, protože to je vlastností jejich přirozené fyzikální charakteristiky (v-křivka synchronního stroje se sinusovou závislostí výstupního výkonu na zátěžném úhlu vůči síti). Energii pro přetížení / pokles v ms souvisí s energií roztočených hmot. Tedy princip dětského autíčka poháněného setrvačníkem. Až budou OZE zdroje vybavené střídačem s okamžitou reakcí a 150% přetížením + prioritou držení frekvence a tlumení (správným a fungujícím (!) SW) a až bude mít každý OZE zdroj úložiště se 150% výkonem alespoň na 15 minut, bude možné experimentovat s umiňováním procenta podílu rotačního výkonu na síti. Dohnat jasný fyzikální princip bude tak možná celkově dražší než nechat v chodu stará soustrojí jen jako autíčka na setrvačník.
Já bych řekl, že důvod proč je třeba, aby měniče fungovaly lokálně a ne přes centrálu, je prostý - žádný signál neproleze dráty rychleji než informace o změně frekvence. Proč? No protože ta informace se šíří rychlostí světla v daném drátu, zatímco čidlo musí nejdřív zjistit stav, pak zformulovat informaci, zakódovat ji a vyslat. A na přijímací straně se to zase musí rozkódovat, prohnat rozpoznávacím algoritmem a poslat do výkonných členů. Jen přenos se děje stejnou rychlostí jako informace o poklesu výkonu nebo frekvence, vše ostatní je jen "zdržovačka". U cesty do centrálního uzlu a z něho pak dvojnásobná.
Viděl jsem video, kde problém španělského blackoutu probírali dva profesoři. Ten švýcarský se znalostí celé řady dalších blackoutů je rozebíral a matematicky simuloval, konzultoval s kolegy v USA a jeho závěr je, že je zatím SW řešení na straně měničů v nedohlednu. Nelze je řídit centrálně (časová zpoždění mezi jednotlivými místy), je nutné, aby každý měnič měl prioritu držení frekvence a tlumení. Na vyzkoušení vlivu úpravy SW jsou simulace krátké a jediná cesta je nasadit jiný SW měničů experimentálně a „dívat se co to udělá“. Takže zatím jasně funguje klasika rotačního zdroje. Při jakémkoliv výkonu ( a to i při jmenovitém) jsou schopny krátkodobého přetížení v desítkách procent s odezvou v řádu ms, protože to je vlastností jejich přirozené fyzikální charakteristiky (v-křivka synchronního stroje se sinusovou závislostí výstupního výkonu na zátěžném úhlu vůči síti). Energii pro přetížení / pokles v ms souvisí s energií roztočených hmot. Tedy princip dětského autíčka poháněného setrvačníkem. Až budou OZE zdroje vybavené střídačem s okamžitou reakcí a 150% přetížením + prioritou držení frekvence a tlumení (správným a fungujícím (!) SW) a až bude mít každý OZE zdroj úložiště se 150% výkonem alespoň na 15 minut, bude možné experimentovat s umiňováním procenta podílu rotačního výkonu na síti. Dohnat jasný fyzikální princip bude tak možná celkově dražší než nechat v chodu stará soustrojí jen jako autíčka na setrvačník.
1) Akumulace a běžný střídač nestačí.
2) Nic, než ad 1) neexistuje.
3) Pokud se to přidá, bude FVE podstatně dražší (u solárních parků většinou nejsou ani akumulátory).
Co má akumulace a střídač společného s FVE že je to má zdražit , jedna věc je řízení sítě a druhá FVE. Jsou to 2 různé světy. FVE také může řídit síť a klidně i tam co je na malém domku vše je jen o SW a o tom jestli to majiteli někdo chce zaplatit. V každém případě potřeba točivých strojů pro funkci el. sítě je nesmysl. Stejně jako doma může mít člověk ostrov se střídačem , pak N střídačů může regulovat klidně celou síť a výsledkem bude frekvence s menšími odchylkami od 50Hz než dnes , protože střídač tím že nerotuje umí regulovat přesněji než turbogenerátor. Ostatně při růstu frekvence se všechny FVE tlumí podle křivky analogicky by šlo udělat u hybridních střídačů aby od při určitém poklesu vybíjeli svoje baterie do sítě. Je to čistě záležitost SW a do střídačů to nahraje výrobce na dálku. Stačí jen udělat na to předpis a položit peníze na stůl a máte mraky regulační energie. Jenže to by nesměl tyto služby dělat ČEZ se svými uhelnými el. že
Není to jen o software a to Vám k řízení sítě rozhodně nepomůže u velkých solárních parků bez akumulátorů (jako třeba v tom Španělsku).
U hodně malých (domácích) FVE je zase problém správné synchronizace. Nemůžete je nechat, aby si tu střídavou periodu každý řídil sám podle sebe, ale ani centrálně jednotně. Ony se totiž (periody) posouvají v závislosti na délce propojení mezi zdroji. A aby to nebylo tak jednoduché ani ta vzdálenost není konstantní, protože ta elektřina může "proudit" různými cestami.
Proto je nejjednodušší a nejspolehlivější, když je v síti jeden (několik dobře synchronizovaných) velký a "tvrdý" zdroj a všechny ostatní menší (včetně domácích FVE) se mu automaticky přizpůsobí, jako je to nyní.
Problém je, že ten (těch) "vůdčích" musí být výkonově v síti dost a nesmíte je vypínat (kvůli nadprodukci např. FVE).
Nejlevněji a nejjednodušeji to právě dělají točivé stroje. Tu opravdu krátkodobou regulaci setrvačností (ty požadované 2 s) dělají zadarmo.
Speciální střídače jsou zatím teprve ve vývoji, neumí ty točivé stroje zcela nahradit a navíc je to i provozně dražší.
Domnívám se, že velké množství regulátorů grid follow střídačů, pokud se nemohou opřít o inerci, se při reakci na velkou lokalizovanou rychlou poruchu v důsledku dopravního zpoždění "rozhádá" a v síti mohou vzniknout oblasti divergentně kývající proti sobě.
Oni se samozřejmě rozhádají i bez té vetší lokalizované poruchy. Ale můžeme to vyzkoušet jako Cimrman průkopník slepých uliček. Pro tento experiment bych ovšem vybral Španělsko, tam snášejí blackouty docela dobře a s klidem. :-)
Číňané ze své solarní velké zdi v poušti přenášejí přes hvdc vedení na východ a mění ve velkém na střídavý proud. Navic používají tlumivky a jiné zařízení pro omezení jalového proudu. Velcí odběratelé jako hutě také před trafy omezují jalový proud.
Evropa je v tomto 20 let za Čínou.
Doporučuji článek 'Ve Španělsku po blackoutu zázračně zesláblo slunce a ožily klasické zdroje' na medium.cz. Ty opěvované OZE hodily těžkou zpátečku, nuceně se ořezávají těžke objemy výroby z 'občasných' zdrojů. Jinak ta syntetická setrvačnost je k h-, je to jen šidítko. Nutná je obří masa, co bude rotovat a mít potřebný mžikový a bezprostřední výkonový masivní ráz. Možná to bude znamenat i renesanci synchronních kompenzátorů.
Navíc je tu ještě jeden zásadní aspekt, proč tu umělou setrvačnost a tím méně dlouhodobější (nad jednotky s) regulaci frekvence nemohou dělat FVE s akumulátory současně s regulací výkonu v řádu hodin v průběhu dne.
Ta regulace frekvence totiž musí být spolehlivá 365*24*60 s ročně a to je nemožné u úložiště, které je nabité max. několik hodin denně, po nabití dokáže dodávat něco mezi 2-4 hodiny a pak se vybije.
Nesmysl.
Naopak FVE ve Španělsku 27.5. zaznamenaly rekordní denní výrobu = 230 GWh
Nemám po ruce čísla - kolik vedle toho běželo roztočené hmoty naprázdno (a bylo za to připlaceno)? Byl podíl setrvačné energie v síti a jejího zatížení větší nebo menší než 2?
Jestli to bylo na mne:
Roztočená hmota naprázdno (bez užitku) běžně v síti není. To je roztočená hmota, která současně vyrábí elektřinu. Její krátkodobá setrvačnost je její přirozenou vlastností a nemusí být a není nijak aktivně vyvolávána, nebo regulována. Pokud vím, tak také není zpoplatněna. U parních a jiných elektráren s točivými stroji jsou zpoplatněny další stupně regulace, které se už vyvolávají aktivně pomocí regulátorů. U parních regulací páry a dále pak další stupeň regulací dodávky paliva/výkonu reaktoru.
Pokud se jedná o setrvačnost v období blackoutu ve Španělsku, dával jsem zde odkaz, kde je to pěkně vidět v grafu.
Bobe, děkuji. Bylo to na P. Svobodu a jeho 230GWh, ale ptal jsem se nepřesně, to kritérium se nevztahuje k celkové výrobě ale k okamžitému zatížení. Narážel jsem na zprávu, že dodávat energii do soustavy převážně zdroji bez setrvačnosti a přitom ji provozovat stabilně a nikoli labilně bude Španěly stát dost peněz navíc.
Roztočená hmota naprázdno v síti bývá = synchronní kompenzátor. Jenže má malou setrvačnost protože má jiný účel. Staré soustrojí se setrvačníkem by tu setrvačnost mohlo přidat. Nepřidalo by ale tu následnou reakci regulátoru alternátoru a páry pro zvýšení výkonu. Bylo by to jen drahé autíčko na setrvák, s milisekundovou správnou stabilizační reakcí, nicméně s krátkodobou výdrží (sekundy), kdyby v zádech nemělo velký střídač s úložištěm.
Odkaz na Vaše tvrzení?
Pokud se dívám na křivku maximálního výkonu FVE ve Španělsku, tak přestože jich tam za poslední rok hodně přibylo, tak maximální výkon tam měli před rokem vyšší, než letos.
Odkaz: oenergetice.cz/energostat/power/generation-online/spain/2024-05-03/2025-06-03
Vždyť to máte v tom odkaze. Rekordní výroba z FVE byla ve Španělsku 27.5.2025 kdy FVE vyráběly výkonem 20,9 GW, tento den také vyrobily rekordních 230 GWh. Klidně si prohledejte celou minulost, ale vyšší výkon nenajdete. Samozřejmě v červnu bude tento rekord určitě překonán.
V tom odkaze nic takového není, Bláho. Dosud bylo 66 hodin s vyšším průměrným výkonem než toho 27.5.2025, rekord je z 12. července loňského roku. Najdete ho úplně snadno.
V kterém odkazu?
27.5.2025 byl max. výkon FVE ve Španělsku 18,8 MW, zatímco loni v 2024 s méně instalovaným výkonem to bylo 19 a přes 19 MW (např. 30.5. a 14.6.).
Ani ten rekord výroby z 27.5.2025 229,7 GWh není nijak impozantní, když třeba 30.5. 2024 byla výroba FVE 203,4 GWh a 14.6.2024 208,3 GWh, ale obojí při značně menším instalovaném výkonu FVE.
Zvláště ta maxima poledního výkonu svědčí o větší regulaci FVE ve Španělsku po blackoutu.
2 sekundy, samozřejmě. Omlouvám se, z toho ťukání do telefonu mne jednou picne.
Pánové diskutující, aby jste neustále neválčili staré války ale místo toho se podívali na nejnovější REALITU ve světě, tak si přečtěto třeba toto:
ess-news.com/2025/06/03/china-launches-worlds-first-grid-forming-sodium-ion-battery-storage-plant/
Dočtete se tak mnoho věcí k poučení.
Současně uvidíte, že zajištění nepřetržitých dodávek z FVE a VtE v čínském prostředí zvýší investiční cenu o méně než 50%. A bude to ještě méně....
Takže: neporazitelné řešení výroby čisté levné elektřiny v převážné většině světa (neříkám, že úplně všude).
Mezi "valuable testbed" a průmyslovým využitím bývá rozdíl. Tohle je ranná fáze "dívat se co to udělá", jak k SW řešení psal J. Sedlák výše.
A v roce 2035, kdy ještě zcela určitě nebudou Dukovany 2 vyrábět elektřinu, bude ve světě instalováno přes 7 TW výkonu fotovoltaických elektráren
pv-magazine.com/2025/06/03/global-solar-capacity-to-surpass-7-5-tw-in-2035-says-globaldata
což vyrobí mnohem více PWh elektřiny než necelých 0,5 TW výkonu elektráren jaderných ve světě.
A aby to bylo o výrobě v PWh (ne jen o instalovaném výkonu), tak
"Solar generation has doubled over the last three years to reach over 2000 TWh. Solar was the largest source of new electricity generation globally for the third year in a row (+474 TWh) and the fastest growing source of electricity (+29%) for the 20th year in a row."
viz ember-energy.org/latest-insights/global-electricity-review-2025
To jen aby jste viděli do jakého konkurenčního prostředí budou rozestavěné Dukovany 2 směřovat...
Aha, takže k programované setrvačnosti zdrojů pracujících do velké soustavy už nic.
Číňani jdou úžasní při kopírování a při evoluci kopií, ale grid forming nemá v tuto chvíli ani kopírovatelné originální laboratorní řešení. Tož uvidíme.
To je spíš vidět (už teď) do jakého konkurenčního prostředí směřují ti co by si chtěli postavit solární elektrárnu, která vyrábí v tu samou dobu co všechny ostatní solární elektrárny, takže hodnota takové elektřiny se čím dál víc blíží nule. Charakter výroby Dukovan je tak odlišný, že solární elektrárny samy o sobě v podstatě žádnou konkurencí nejsou, v ČR obzvlášť.
přečtete si ten článek co jsem dal odkaz v 19:24. Pak si snad už uvědomíte, že píšete nesmysly.
V těch sodíkových bateriích si uskladníme elektřinu z FVE z léta na zimu?
To jsou paradoxy, OZE se budou muset podílet na řešení problému, za který nemohou. Kolísání frekvence sítě je způsobeno právě onou rotující hmotou turbín.
To jste se... přehmátl, kolísání frekvence a ztráta synchronismu jsou různé věci.
Takže chcete tvrdit, že kdyby v síti žádná "rotující hmota turbín" nebyla, frekvence by nekolísala? :-D
Omyl.
Rotující hmota brání rychlé změně frekvence, zatímco každý střídač rychle reaguje na každou, změnu (třeba způsobenou náhodnou poruchou) jejím následováním a tak to šíří dále. Pokud tam tlumení rozkmitané frekvence realizované tou setrvačností není, kmity se zvětšují, až přesáhnou povolenou mez a všechny zdroje se postupně odpojí.
No , opakem pravdy je pravda jina či není šprochu... Rotující hmota sice brání velmi rychlým změnám frekvence, ale netlumí. To dělá generátor jinak.
Frekvenční měniče by dovedly držet frekvenci, ale nusí na to bý stavěné, včetně HW, SW a baterie či superkondenzátoru. A to ta současné nejsou.
A co mění frekvenci sítě, Bobečku? Rotující hmota. Složitá úvaha, co?
Pane Veselý, jste zase přebral, co? Doporučuji příště nepsat sdělení po 22 hodině. :-) Nebo alespoň ne na odborné weby.
Njn, co čekat od environmentálního inženýra...
najlacnejsie by teda bolo hned vedla tych FVE fariem nastavat obrovske zotrvacniky co budu pohanane energiou z tych prebytkov, preco to este nikto nerobi?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se