Solární elektrárny, které vyrábí elektřinu i v noci? Jejich trh má podstatně růst

Trh s koncentračními solárními elektrárnami, které využívají roztavené soli k dočasnému uchování tepelné energie při výrobě elektřiny ze slunečního záření, má v dalších čtyřech letech růst každoročně až o 20 %. Jednou ze společností, která je v tomto oboru aktivní, je například kalifornská SolarReserve. Ta v druhé polovině loňského roku ohlásila novou zakázku.

Solárním elektrárnám je často vytýkáno, že jejich schopnost vyrábět elektřinu končí s okamžikem, kdy slunce přestane svítit. Důsledkem toho je hledání optimální technologie (resp. kombinace technologií), která by byla schopná dodávky elektřiny generované slunečním zářením rozložit rovnoměrně v čase.

Ve velkém se mluví o schopnostech li-ion baterií, jejichž cena v posledních letech významně klesá a mohly by se běžným solárním elektrárnám stát vhodným doplňkem. Současně se objevují první větší projekty, jako je tomu například u bateriového úložiště, které dodala společnost Tesla v Austrálii.

Některé společnosti se ale snaží využít i jiné možnosti. Takovou možností může být právě využití roztavených solí, které jsou využívány jako médium v koncentračních solárních elektrárnách. Jejich hlavní výhodou je to, že elektřinu mohou tyto elektrárny dodávat díky vlastnostem roztavených solí i v průběhu noci – roztavená sůl si totiž může udržet potřebné teplo k pohonu turbíny až po dobu 10 hodin.

Nejedná se přitom o naprosto okrajový způsob výroby elektřiny, elektrárny tohoto typu jsou ve světě v provozu a poslední průzkum z tohoto ledna přisuzuje trhu s koncentračními elektrárnami až 20% růst v následujících 4 letech.

Jednou z hlavních společností, které se této technologii věnují, je kalifornská SolarReserve. Kromě 110MW elektrárny Crescent Dunes (uvedená do provozu již v roce 2015), se společnost na podzim loňského roku rozhodla postavit další obdobnou elektrárnu v Jižní Austrálii. Zde by měla vyrůst elektrárna o výkonu 150 MW s odhadovanými náklady 650 milionů australských dolarů (11,4 miliard korun). Uvedení elektrárny do provozu vláda australského státu očekává v roce 2020.