Domů
Obnovitelné zdroje
Španělsko zavádí zákon pro samospotřebitele se zdroji do 100 kW, má pomoci rozvoji solárních elektráren
Střešní solární panely
Střešní solární panely

Španělsko zavádí zákon pro samospotřebitele se zdroji do 100 kW, má pomoci rozvoji solárních elektráren

Španělská vláda přijala zákon, který poprvé zavádí konkrétní regulatorní podmínky pro tzv. prosumery neboli samospotřebitele. Zákon se týká instalací do 100 kW a podle španělské největší solární asociace UNEF by mohl ročně přinést až 400 MW nového instalovaného výkonu v solárních zdrojích.

Španělští spotřebitelé a průmyslové skupiny prosazovali podle zahraničního serveru Platts zákon, který by reguloval oblast samospotřebitelů elektřiny, od roku 2015, kdy byl přijat zákon zavádějící výrobní daň na tyto zdroje. Pro tuto daň se později vžil název „daň ze slunečního záření“.

Přestože byl tento zákon v říjnu loňského roku zrušen, trh stále čekal na nastavení konkrétních regulatorních podmínek pro malé instalace v jedné z nejvíce atraktivních zemí pro instalaci solárních elektráren v Evropě.

Nově přijatý zákon upravuje kromě podmínek pro individuální samospotřebitele také podmínky tzv. kolektivní výroby, která se týká například menších podniků či bytových komplexů.

Podle největší španělské solární asociace UNEF by nový zákon mohl přinést kolem 400 MW nových instalací solárních elektráren ročně.

Ačkoliv má Španělsko jedny z nejlepších podmínek pro výrobu elektřiny ze solárních elektráren v Evropě, na výraznější rozvoj v tomto segmentu stále čeká. V loňském roce instalovaný výkon solárních elektráren ve Španělsku překročil hodnotu 5 GW. Pro srovnání, instalovaný výkon solárních elektráren v Německu činí zhruba 46 GW.

I proto měly v loňském roce solární elektrárny ve Španělsku podíl na celkové výrobě elektřiny necelých 5 %, když vyrobily zhruba 12 TWh elektrické energie.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(41)
Milan Vaněček
10. duben 2019, 08:39

Ještě poslední komentář ke koeficientu "disponibility". Vidím, že trio Karel/karel/Emil nechápe význam své definice, Goebbelsovsky manipulující skutečný význam slova (být/mít k disposici), cituji : jejich "definici":

"disponibilita (tzn. poměr roční skutečné výroby vůči TEORETICKY MAXIMÁLNÍ)".

Ta jejich teoreticky maximální výroba je například u jednoho bloku v Temelínu větší než 1GW krát počet hodin v roce, též panel 300W nameplate (=to co má na štítku či v dokumentaci) můžete pomocí koncentračních zrcadel osvítit třeba dvojnásobně a dá Vám dvojnásobný proud a ještě nepatrně vyšší napětí.

Jenom bacha na životnost (panel i Temelín) a bezpečnost (Temelín).

Triu Karel/karel/Emil doporučuji nezúčastňovat se diskusí o fotovoltaice které nerozumí (ale dotazy, které Vás poučí, jsou vítány, ale stačí jen jednou).

A raději se účastnit diskusí o jaderné energetice, které asi rozumí mnohem více než já. Já jsem teď zmaten z článku našeho předního jaderného odborníka a diskuse pod ním, viz

peak.cz/z-jaderneho-experimentovani-s-palivem-v-temeline-cisi-hruza-za-miliardy/16397/

Doporučují čtenářům zde, a zajímá mě názor tria Karel/karel/Emil.

Emil
10. duben 2019, 08:56

Celé jste to popletl. Já jsem vůbec nic nepsal o nameplate výkonu, čistě jsem porovnával poměr počtu hodin za rok kdy slunce v ČR svítí (podle Vámi schválené definice s hranicí 120 W.m–2) a kdy nesvítí. Dokonce jste mi i upřesnil ten průměrný počet 1526 hodin pro rok 2014. Tento poměr nedává téměř 50% ani omylem. Na to vy argumentujete grafem z Agory pro Německo za červen. Toť vše, každý si to může v diskusi u článku ze 4.4. o problémech starých tepelných elektráren se suchem vyhledat.

A jako obvykle nechybí ani tradiční krok stranou.

Milan Vaněček
10. duben 2019, 09:24

Emile, tohle je moje poslední odpověď na Váš trolling. Meteorologická definice přímého slunečního svitu vúbec neudává (v zemích jako ČR se silnou komponentou svitu nepřímého - slunce je v létě za mrakem, ale svítí a rozptýleného světla je dost, to pozná i malé dítě) dobu po kterou je část výkonu slunečních elektráren k disposici.

Kdežto odkazy co jsem Vám dal dávají přímý i nepřímý svit v cca 10 letém průměru, totéž pro množství vyrobené elektřiny ve FVE a Agora dává i to co je pro FVE nejdůležitější: hodinový přehled po celý rok vyrobené elektřiny v německých FVE.

Takže Vy stále trollujete i když máte k disposici seriozní data z mých odkazů.

Tož tak, končím.

Ivan Novák
10. duben 2019, 09:36

Disponibilita je ošidné slovo - před současnou érou jazyků babylónské věže znamenalo prostě "mohu využít tehdy, kdy potřebuji".

NN
10. duben 2019, 10:13

Ano, a teď to prostě bude znamenat "Potřebuji tehdy, kdy mohu využít".

Vždyť je to skoro totéž, je se to trošku přeskupí.

Milan Vaněček
10. duben 2019, 11:01

To co říkáte je "stoprocentní disponibilita". Ta neexistuje pro žádný zdroj (jen perpetum mobile).. Jedině zálohováním a doplňováním různých zdrojů se v praxi dosahuje.

Diskuse byla o procentech disponibility během roku pro konkrétní jeden zdroj, v jednom státě.

Emil
10. duben 2019, 10:21

Pane Vaněčku,

argumentovat grafem Agory (ještě k tomu čirou náhodou zrovna za červen) je úplný nesmysl už jen z toho důvodu, že Německo je dost velké na to, aby ve dne skoro vždycky aspoň na části území svítilo slunce. Kdybych tedy použil data za celý svět, dostanu disponibilitu 100%. To odpovídá Vaší fyzikálně-technické definici?

P.S.: Otázku berte jen jako řečnickou, vím že už jste dvakrát napsal úplně poslední příspěvek k tomuto tématu.

js
10. duben 2019, 10:49

tady uz se ta diskuze obratila do nesmyslne roviny. Pane emile, neznalost neomlouva:

http://www.osel.cz/10387-obnovitelne-zdroje-a-jejich-spolehlivost.html

Milan Vaněček
10. duben 2019, 10:54

Až fyzici dokáží vyrobit supravodiče fundující při pokojové teplotě, tak to možná bude tak. Ale to zatím nevíme, zda je to vůbec možné.

Zatím si musíme vystačit s kombinací různých druhů OZE (to je snad každému jasné) a doplňující akumulací a klasikou (tepelné elektrárny, přednostně pružné, s kogenerací teplo plus elektřina). Kdo má hodně, hodně peněz, nebojí se, tak i s doplňkovým jádrem (i když zatím moc nesplňuje pružnost ani kogeneraci)..

Opakování je matka moudrosti, tak jsem se ještě přinutil reagovat.

PS Co ten můj "úkrok stranou", ten odkaz? Jak se k tomu postaví jaderná komunita?? Já v tom mám nejasnosti, zdá se mi že v ČR máme dvě jaderné komunity, větší, orientovanou na Rusko a menší, orientovanou na západ.

NN
10. duben 2019, 12:21

Ad Vaněček 11:01:

Nevím, jestli reagujete na mne. Já to mínil v nadsázce(i když čert ví).

Za mých mladších let se též používalo spojení "koeficient ročního využití výkonu" (Kr) - ponejvíc jsem viděl u větrařů. Dán je jednoduchým vztahem: výroba za rok/(inst. výkon * počet hodin v roce). U větrařů obyčejně inst. výkon (udaný) = dosažitelný výkon. Oproti tomu třeba u MVE toto běžně není: inst. výkon = štítek (obyčejně asynchronního) generátoru, přičemž dosažitelný výkon MVE je nižší (a to i za optim. podmínek v řece). U FVE bych řekl, že v ČR je Kr tak zhruba kolem 1/8, jak již řečeno výše. U FVE se to bere (alespoň jsem se tak s tím setkával) výroba/[nameplate(součet štítků panelů) * počet hodin v roce]. Daly by se navrhnout i alternativy -prostě Koeficienty ročního využití toho kterého výkonu. Jen je to dobré vyznačit, který je míněn. I u FVE lze asi definovat(ale hlavně potom naměřit) dosažitelný výkon FVE - konkrétní instalace(!) (závisí na sklonu a orientaci panelů... nechci vše rozepisovat) a to za optimálních povětrnostních podmínek (jako obvzláště vymetená obloha, slunce v pozici "tak akorát", teplota vzduchu "tak akorát"...).

Další a jiná otázka je upotřebitelnost zdroje vzhledem k jeho možnostem výroby. Tož tak nějak.

Emil
10. duben 2019, 12:25

Pane js, řeč byla od začátku o disponibilitě jednoho konkrétního zdroje (dokonce jednoho kusu panelu) na jednom konkrétním místě. Kam pan Vaněček opět, jak je mu vlastní, diskusi stočil, vidíte sám. Zatím se zastavil u výměny paliva v Temelíně, ale myslím že ještě zdaleka nejsme u konce.

Pane Vaněčku, podle Vaší gumové definice disponibility mají tedy jaderné zdroje na území Německa nebo ČR vždy 100% disponibilitu, protože vždycky aspoň pár bloků vyrábí. Dokonce jim nevadí ani ta noc, nebo že není zrovna červen. Nebo je ta definice pro každý zdroj jiná?

A konečně, pokud chcete diskutovat o výměně paliva v Temelíně, vřele Vám doporučuji diskutovat v diskusi pod článkem o výměně paliva v Temelíně, nikoliv pod článkem o novém zákonu pro samospotřebitele z fotovoltaiky ve Španělsku.

js
10. duben 2019, 10:41

Pane Janecku,

chapu to zpravne,ze peak magazin je pro Vas primarni zdroj vedeni?

provedl jste overeni u Jaderneho dohledu?

predem dekuji za vysvetleni

s pozdravem

js

Antonín Mikeš
10. duben 2019, 12:09

Tak po místních dohadech jsem to spočítal pro data za celou ČR, "disponibilita" FV podle pana Vaněčka.

Původní data jsou z ENTSO-E Transparency Platform, tabulka níže je průměr (vypočtena hodnota za každý rok a zprůměrována) za 4 roky 2015-2018.

Výkon Počet Část

alespoň hodin roku

10% 2853 33%

20% 2103 24%

30% 1566 18%

40% 1113 13%

50% 731 8%

60% 382 4%

70% 117 1%

80% 5 0,1%

90% 0 0%

Antonín Mikeš
10. duben 2019, 12:33

Ještě jednou, snad už lépe tabulka

Výkon alespoň----Počet hodin----Část roku

10%----2853----33%

20%----2103----24%

30%----1566----18%

40%----1113-----13%

50%-----731-----8%

60%-----382----4%

70%------117-----1%

80%------5------0,1%

90%------0------0%

Milan Vaněček
10. duben 2019, 13:15

I když jsem to nepřepočítával, mohlo by to být zhruba OK. Jak to jednoduše na prvý pohled zkontrolovat?

1) pro 90 i 80% tam musí být nula (protože nameplate výkon musíte násobit koeficientem "performance ratio" který je přibližně 0,8). proto jsempsal že definice pana Karla je pitomost.

2)pro 10% i 20% to musí být násobně vyšší než to co se často nazývá koeficient ročního využití K (ale je vhodný jen pro jádro), kam se dosadí "nameplate výkon". A to je, 33% či 24% je mnohem více než cca K=12-15%.

3) když pak vezmete v úvahu moji mantru: na zimu je vítr, voda a kogenerace v tepelné elektrárně, na období mezi jarní a podzimní rovnodenností pak Fotovoltaika, tak pak se pro 10, 20 i 30% výkonu (z těch 2 GW nameplate) dosáhne pro skoro padesát procent času (když berete jen to mé období=půlrok. A pak můžete dělat ještě kouzla s orientací panelů, použít nejprogresivnější bifaciální panely (světlo jde z obou stran), .... pro ještě vyšší zisk.

Tož tak.

Fotovoltaika má jiné zákonitosti než vítr nebo jádro.

Doufám že už je to jasné. Jeden koeficient (třeba K) nemůže popsat celou realitu.

Emil
10. duben 2019, 17:01

Pane Mikeši, aby si tabulku někdo špatně nevyložil, znamená to, že 5907 hodin, tedy 67% času, nedodává fotovoltaika v ČR ani těch 10%, 76% času nedodává ani 20% atd...?

Karel
10. duben 2019, 21:27

Pane Mikeši, bez ironie, která tuto diskuzi protkává, chápu Vaši tabulku tak, že např. 2103 hodin v roce má FVE alespoň 20% "nameplate výkonu" jinak řečeno, její výkon může ležet v pásmu 20 až 29% "nameplate výkonu" - dále je totiž údaj "výkon alespoň 30%". Pokud je tomu skutečně tak, pak se ale v ročním pohledu dostanete na hodnotu Pvout = 2627 kW/kWp - což je ovšem více než dvojnásobek proti údaji "globalsolaratlas.info" pro ČR (uvádí cca 1100 kW/kWp). Děkuji za doplnění.

PS: rád vedu inteligentní technickou diskuzi s odpovídajícím vyjadřováním - slovník p. Vaněčka (troll, pitomost, žvást...) tomu ovšem neodpovídá. Pokud by jeho jakákoliv další komunikace se mnou měla tyto invektivy obsahovat, pak marní čas.

NN
11. duben 2019, 03:07

Tak nejsem p. Mikeš, tohle se tváří jako distribuční funkce výkonu, rozumí se tedy, že 2103 hodin leží v pásmu 20 - 100% výkonu. Chcete- li 20-29% musíte odečíst 2103 - 1566 = 537 hod. Či třeba pásmo 20-49% 2103-731=1372hod.

Jestli jste to všechno prostě posčítal, tak jste dostal trošku nesmysl.

Karel
11. duben 2019, 06:22

Pane NN, máte pravdu, takhle je to OK (Pvout cca 1170 kW/kWp). Děkuji. Když jsem to vzal jako Gaussovu křivku, tak to fakt nepasovalo :-)

Antonín Mikeš
11. duben 2019, 08:39

Dobrý den,

ano je to tak, jak píše NN po dobu 2103 hodin dává instalovaná kapacita v síti (cca 2000 MWp) výkon od 0-20%. Pro zjištění četnosti výkonu pro jednotlivá pásma např. 10%-19% je třeba hodnoty odčítat.

Při vyhodnocení dat jsem použil pravidlo pro první řádek <0,1*MWp a analogicky pak pro každý další řádek (tedy vlastně tam těch 10% výkonu nepatří ale to je myslím malá chyba mělo tam být <=0,1*MWp). Správný popis prvního sloupce by tedy neměl být "Výkon alespoň" ale lépe po matematické stránce "Výkon méně než".

Pane Emile je to přesně tak jak píšete, např. 99% roku nedává FV ani 70% výkonu.

Milan Vaněček
11. duben 2019, 11:41

Pane NN, jsem rád že jste jim to dovysvětlil.

A dále

1) jsem rád, že už lidi začínají chápat, že fotovoltaiku nelze popsat nějakým koeficientem K, který se hodí (a byl zřejmě vytvořen) pro většinu elektráren "binárních", tj které jedou na 100% či stojí při údržbě či výměně paliva. Ale pro elektrárny závislé na přírodě či pro elektrárny stavěné na poskytování pružného výkonu K nedává smysl.

2) co se týče fotovoltaiky, pane Mikeš, děkuji že jste umožnil laikům hlubší vhled do problematiky. Samozřejmě, kdyby jste totéž spočítal po pololetích či čtvrtletích (tak jak to dělají třeba ekonomové), tak by jste dostal přes to období roku kdy den je delší než 12 hodin o dost větší hodnoty než když to zprůměrujete přes celý rok.

3) A kdyby jste chtěl, aby to Vaše počítání mělo reálný, indikativní smysl třeba pro energetiky, tak by jste musel brát místo "nameplate výkonu" (tj našich 2GW) realitu

a tou je (v největším zjednodušení) nameplate výkon krát "performance ratio"=2x0,8=1,6GW. Pak by Vám nevyšly ty nuly a čísla by byly vyšší.

Zkrátka, minimálně 6 měsíců v roce je (levná) fotovoltaika u nás či v Německu nejlepší volba, ale v topné sezoně musíte přidat vítr, vodu, biomasu či bioplyn a klasickou kogeneraci.

Emil
11. duben 2019, 13:06

1) Já bych spíš řekl, že pan Mikeš ukázal, že ta "téměř 50%" disponibilita, která celá vlákno spustila (když už se tedy řeč stočila od disponibility jedné konkrétní elektrárny k celé ČR), platí pouze v případě, že k tomu aby byla fotovoltaika považována za disponibilní stačí, když dodává méně než 10% svého instalovaného výkonu. Nebo se s tím samozřejmě dá ještě cvičit tak, že zanedbáme některé nepohodlné měsíce (třeba všechny kromě června), ale to už tabulka neukazuje.

2) Proč se má zrovna fotovoltaika brát jako celek, a konvenční elektrárny, nebo dokonce jednotlivé bloky konvenčních elektráren posuzovat "binárně" stylem běží/neběží - i když ani to v reálu zdaleka vždy neplatí, to je mi záhadou. Já bych naopak řekl, že se má všem měřit stejným metrem, jinak není co srovnávat.

3) Pokud řeknete a), že se mají na maximálně 6 měsíců v roce přidat ostatní zdroje, pak musíte říct i b), kdo jim zaplatí to zbývající období minimálně 6 měsíců kdy stojí. Pokud zisky z letní fotovoltaiky, tak v pořádku.

Karel
11. duben 2019, 14:12

to Emil 13:06

...souhlas ve všech bodech. Od p. Vaněčka tu vypadlo více "perel", které ovšem nemá smysl komentovat ani se dožadovat bližšího vysvětlení.

Novak
10. duben 2019, 16:49

Akorát jsme se nic moc nedověděli o tom, co v tom zákoně tedy je takového převratného, tj. to podstatné. Daň ze slunce - věřím tomu, že tím se u nás též rádi nechají inspirovat.

Milan Vaněček
10. duben 2019, 17:28

Pane Novák, máte pravdu, taky by mě to zajímalo. V článku na PV-magazine.com píší:

"The provisions allow self-consumption for communities and industrial areas; reduce administrative procedures – especially for small self-consumers; and establish a simplified mechanism for the compensation of self-produced excess energy".

Čili samé positivní věci pro ty co mají malé FVE.

"Another novelty simplifies the mechanism of payment for any surplus energy injected back into the grid. Previously prosumers were only compensated if they were legally authorized energy producers, with all the paperwork and tax declarations that involved. The new decree rewards generators monthly as long as they are producing renewable energy from systems no larger than 100 kW in capacity, and the amount of compensation they receive can be up to 100% of the value of the energy consumed in the month. The collective self-consumption mechanism offers prosumers the alternative of consuming a neighbor’s surplus generation."

Ale detaily a čísla tam nejsou.

Petr Sázavský
9. duben 2019, 17:57

Pokud si pamatuji, tak ve Španělsku vyráběli solárníci elektřinu i v noci.

Svítili na solární panely halogenovými lampami napájenými dieselovými generátory elektřiny.

Díky štědrým dotacím na naftu a za vyrobenou solární elektřinu se to solárníkům bohatě vyplácelo.

Španělsko náš vzor.

Jan Veselý
9. duben 2019, 21:26

To jen opakujete internetový hoax. V reálu za noční "výrobu" FVE mohly chybné elektroměry.

Jou
10. duben 2019, 07:31

To ale nebrání internetovým válečníkům dál brojit proti čemukoliv... tss Hoax... takové nic co by rozbouralo jejich obranou palpozici... :D

Milan Vaněček
9. duben 2019, 18:32

Zhruba mezi lety 2008 a 2009 došlo k zatím největšímu relativnímu poklesu cen solárních panelů. To souviselo s nástupem hromadné výroby v Číně a především s tím, že v té době přestal být nedostatek křemíku protože se otevřely nové velké kapacity výroby polysilikonu.

Takže nejprve v roce 2008 ve Španělsku a pak v letech 2009-10 i v České republice vzniklo to co nazýváme "solární tunel", tj vysoké státem stanovené výkupní ceny (FiT) a neexistence stropu pro FV instalace, za podmínek které jsem popsal výše, způsobily v těchto zemích 3GW velmi předražené fotovoltaiky ve Španělsku, 2GW téhož v ČR a naprostou diskreditaci fotovoltaiky v těchto zemích na mnoho let.

Pro naše "zpoždění" za Španělskem cca jeden a půl roku je velmi zajímavé sledovat, co udělají Španělé pro nápravu tohoto stavu a pro další rozvoj fotovoltaiky, pro kterou má Španělsko vynikající podmínky (a ČR dobré podmínky). My můžeme využívat španělských zkušeností když už jsme od nich okopírovali jejich chybu.

Petr
9. duben 2019, 20:02

ČR "dobré" podmínky jsou, ale jasně díky geografii a počasí horší než má 90% obyvatel světa. Takže asi ve reálu tak moc dobré nebudou.

Milan Vaněček
9. duben 2019, 20:37

Petře, co tu říkáte je jen typický žvást. Když chcete znát vědecká a technická fakta, tak to musíte opřít o přesné experimentální poznatky.

Tady je máte, už jsem to tu uváděl

cituji znovu:

"Ještě praktická rada: pro celosvětová data kolik dostanete elektřiny za rok z fotovoltaického panelu, jaká je globální horizontální irradiance, jaká je direct normal irradiance, .. je dobrý odkaz na

globalsolaratlas.info

a kolik hodin během každého dne v roce dostáváte kolik elektřiny ze všech německých slunečních panelů můžete vidět na mé oblíbené

agora-energiewende.de/service/agorameter/chart

A hned se můžete přesvědčit že u nás dostanete ze slunečního panelu polovinu kWh za rok ve srovnání s jižní Kalifornii. Co to znamená ekonomicky (třeba pro střechu vašeho domu): u nás si počkejte (tak 3-5 let), až jeho cena klesne na polovinu (a kupte si dva) a pak instalujte (přibližně) za "kalifornských podmínek".

miramobil miramobil
10. duben 2019, 10:42

Pořídil jsem 3 panely a mikroměnič loni na podzim. Vypadá to zatím dobře. Musel jsem pořídit ještě bojler s tepelným čerpadlem abych měl elektřinu kde spálit. Pokud neodejde brzo bojler a nebo nepřijde pokuta za přetok od distributora tak se mi snad investice vrátí během 5ti let. Dotace = 0 . Zapojení svépomocí. Konstrukce na ukotvení z přebytků.

karel
9. duben 2019, 22:29

Pane Vaněčku, bavíte mě - cca před týdnem, jsem si na zdejším foru dovolil poznamenat, že disponibilita (tzn. poměr roční skutečné výroby vůči teoreticky maximální) FVE je cca 15%. Vaše reakce byla vcelku bouřlivá - cituji:

"Váš největší omyl je to Vaše tvrzení o 15% výrobní disponibilitě (a to prý nadsazujete). Zopakujte si elementární znalosti z astronomie (rovnodennost, nejkratší den, nejdelší den) a zjistíte že disponibilita se blíží 50%."

Tak si to nyní vezmeme "step by step": Údaj z Vašeho zdroje globalsolaratlas.info pro Moravu - plus mínus PVout = 1100 kWh/kWp per year. A nyní počítejme spolu DISPONIBILITU ZDROJE: 1100/(8760 * 1000) = 0,125, tedy 12,5%... Co Vy na to? Jaký bude další krok stranou? Že by fyzika a matika zvítězila nad lží a nenávistí - nebo praktikovaným PR? :-)

Hezký večer.

Milan Vaněček
10. duben 2019, 01:35

Když odmítáte pochopení fyzikálních definic a technických definic, které jsem Vám už uvedl v dřívější diskusi a časové rozložení výkonu FVE během roku, tak je s Vámi diskuse zbytečná. To bych si mohl i já použít propagandistickou definici

jako je vaše disponibilita pro jaderné zdroje v Japonsku a dostanu číslo (odhaduji) cca 5%. Spíše nižší. Hezkou noc a už netrollujte.

Emil
10. duben 2019, 07:26

Máte pravdu, aby byla ta Vaše fyzikálně-technická definice kompletní, tak je potřeba dodat, že téměř 50% je to proto, že "na zimu máme vítr a plyn".

A máte to Karle i s tím toužebně očekávaným krokem stranou, tentokrát až do Japonska...

Karel
9. duben 2019, 22:39

...omlouvam se matematice - vzorec ma samozrejme mit tvar 1100 / (8760 * 1) ... :-(

Emil
9. duben 2019, 23:08

Jsem rád, že se objevil někdo stejně nechápavý jako já. Vždyť nám pan Vaněček jasně vysvětlil, že nemluvil o celoroční disponibilitě v ČR, ale o disponibilitě v Německu "třeba" v červnu...

margita
9. duben 2019, 23:56

Největší zaručený výkon získáme třením ebonitové tyče liščím ohonem.

vinkler
10. duben 2019, 06:57

Ale to musíte mít 3 komíny jako má bývalá elektrárna v Podbabě, protože potřebujete 3 fáze.

energetik
10. duben 2019, 08:08

Některé elektrárny mají i 4 komíny, tak tam vyrábějí i nulák.

energetik
10. duben 2019, 08:06

Ebonitové tyče se mi nedaří sehnat, nestačí ebenové?

A liščích ohonů už také není co bývalo. Jiné řešení nemáte?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se