V americké Georgii spustili výrobu solárních článků. Vzniká první plně integrovaná solární továrna v USA

Výrobce fotovoltaiky Qcells, který patří do jihokorejské skupiny Hanwha, zahájil výrobu solárních článků ve své továrně v Cartersville ve státě Georgia. Jde o klíčový krok k dokončení jediného plně vertikálně integrovaného solárního závodu ve Spojených státech — tedy provozu, kde pod jednou střechou vznikají všechny hlavní komponenty fotovoltaického panelu od ingotu přes desku a článek až po hotový panel. Při plném provozu, který firma plánuje na třetí čtvrtletí roku 2026, má jít o největší fungující továrnu na solární články v historii USA.

Společnost oznámila spuštění výroby článků 9. června 2026. Montáž panelů v Cartersville už podle ní běží na plný výkon a denně z linek sjíždí zhruba 16 700 kusů. Po dosažení plné kapacity má závod vyrábět ročně 3,3 GW ingotů, desek i článků a 3,5 GW panelů. Do areálu v Cartersville Qcells investoval zhruba 2,5 miliardy dolarů.

Vertikální integrace jako hlavní devíza

Spolu s další továrnou v Georgii ve městě Dalton, která koncem roku 2023 ztrojnásobila výrobní kapacitu na 5,1 GW panelů ročně, dosáhne celková americká výrobní kapacita Qcells 8,6 GW za rok, tedy asi 47 000 panelů denně. To podle firmy odpovídá energii, která by pokryla roční spotřebu zhruba 1,3 milionu amerických domácností. Oba provozy mají do konce roku 2026 zaměstnávat téměř 4 000 lidí.

Zásadní je, že celý tento řetězec, od ingotu po hotový panel, nově vzniká přímo na půdě USA. Právě obnovení výroby článků se Spojené státy dlouhodobě snaží zajistit, protože tento článek dodavatelského řetězce jim dosud z velké části chyběl. Spuštěním výroby v Cartersville se podle dostupných odhadů stávající americká kapacita na výrobu článků téměř zdvojnásobí. Pro srovnání, společnost ES Foundry provozuje továrnu na články o výkonu 3 GW v Jižní Karolíně a Suniva pak gigawattový provoz v Georgii. Podle americké asociace SEIA je navíc napříč USA ve výstavbě dalších zhruba 22 GW kapacit na výrobu článků.

Domácí řetězec, daňové pobídky a clo

Plně domácí výrobní platforma má pro zákazníky Qcells praktický význam. Panely vyrobené v Cartersville snáze splní podmínky pro daňový kredit za domácí obsah (domestic content) a zároveň nabízejí větší jistotu, pokud jde o cenu, dodávky i dopady cel. Obnovení domácí výroby je o to naléhavější, jelikož obchodní napětí a omezení namířená proti dodavatelům napojeným na Čínu narušila dovoz.

Qcells, který má kořeny jako německý výrobce solárních článků a dnes je dceřinou společností skupiny Hanwha, oznámil projekt v Cartersville na začátku roku 2023. Montáž panelů zde spustil v roce 2024, dokončení celého integrovaného provozu se ale kvůli náročnějšímu seřizování linek na ingoty, desky a články o něco opozdilo.

Pro Hanwha znamená dokončení provozu završení budování amerického „solárního hubu". Firma na americkém trhu s panely dlouhodobě dominuje — podle analytické společnosti Wood Mackenzie držela loni 38,5 % trhu s rezidenčními panely a osmým rokem za sebou si tak udržela první příčku, v segmentu komerčních panelů byla s podílem 15,5 % první sedmým rokem v řadě.

Qcells se zároveň posouvá za hranice výroby panelů. V Cartersville provozuje svou první recyklační linku s kapacitou zhruba 250 MW, tedy přibližně 500 000 panelů ročně, a pod značkou „Qcells New Homes" rozjíždí divizi, která stavebním firmám nabízí řešení na klíč s integrací fotovoltaiky a bateriového úložiště do novostaveb.

Srovnání s Evropou: kontinent, který výrobu téměř ztratil

To, co se nyní děje v USA, vyniká právě ve srovnání s Evropou. Evropská unie zůstává u fotovoltaiky téměř plně závislá na dovozu z Číny — ta podle Energy Intelligence stála za zhruba 98 % všech dovezených solárních panelů do EU v letech 2023 i 2024 a na jejím území se nachází přes 90 % globálních výrobních kapacit. Evropští výrobci přitom dlouhodobě bojují s levnými čínskými panely, které se kvůli přebytku kapacit často prodávají pod výrobními náklady, což vede k bankrotům a tlaku na celé odvětví.

Nejvíce je rozdíl vidět právě u těch částí řetězce, na které cílí Cartersville. Podle evropského monitoringu fotovoltaiky (citovaného serverem pv magazine na konci roku 2025) má EU kapacitu kolem 12 GW na výrobu panelů, jen zhruba 2 GW na výrobu článků a prakticky nulovou kapacitu na výrobu ingotů a desek. Aby Unie naplnila cíl svého Net-Zero Industry Act — tedy aby do roku 2030 pokrývala domácí výrobou 40 % své roční instalované kapacity — potřebovala by v každém z těchto segmentů zhruba 76 GW. Od těchto cílů je zatím podle pozorovatelů výrazně vzdálená.

Zatímco tedy USA kombinací daňových pobídek a cel staví kompletní řetězec od ingotu po panel pod jednou střechou, Evropa srovnatelnou ingotovou a deskovou výrobu prakticky nemá a teprve hledá nástroje, jak ji vybudovat. Případ Qcells, který má ostatně evropské kořeny jako původně německý výrobce článků, tak ukazuje jednu z možných cest a zároveň připomíná, jak nákladné a zdlouhavé znovuvybudování domácí výrobní základny je.