V americké Georgii spustili výrobu solárních článků. Vzniká první plně integrovaná solární továrna v USA

Lukáš Lepič
Lukáš Lepič
18. červen 2026, 06:58
29 komentářů
v-americke-georgii-spustili-vyrobu-solarnich-clanku-vznika-prvni-plne-integrovana-solarni-tovarna-v-usa

Výrobce fotovoltaiky Qcells, který patří do jihokorejské skupiny Hanwha, zahájil výrobu solárních článků ve své továrně v Cartersville ve státě Georgia. Jde o klíčový krok k dokončení jediného plně vertikálně integrovaného solárního závodu ve Spojených státech — tedy provozu, kde pod jednou střechou vznikají všechny hlavní komponenty fotovoltaického panelu od ingotu přes desku a článek až po hotový panel. Při plném provozu, který firma plánuje na třetí čtvrtletí roku 2026, má jít o největší fungující továrnu na solární články v historii USA.

Společnost oznámila spuštění výroby článků 9. června 2026. Montáž panelů v Cartersville už podle ní běží na plný výkon a denně z linek sjíždí zhruba 16 700 kusů. Po dosažení plné kapacity má závod vyrábět ročně 3,3 GW ingotů, desek i článků a 3,5 GW panelů. Do areálu v Cartersville Qcells investoval zhruba 2,5 miliardy dolarů.

Vertikální integrace jako hlavní devíza

Spolu s další továrnou v Georgii ve městě Dalton, která koncem roku 2023 ztrojnásobila výrobní kapacitu na 5,1 GW panelů ročně, dosáhne celková americká výrobní kapacita Qcells 8,6 GW za rok, tedy asi 47 000 panelů denně. To podle firmy odpovídá energii, která by pokryla roční spotřebu zhruba 1,3 milionu amerických domácností. Oba provozy mají do konce roku 2026 zaměstnávat téměř 4 000 lidí.

Zásadní je, že celý tento řetězec, od ingotu po hotový panel, nově vzniká přímo na půdě USA. Právě obnovení výroby článků se Spojené státy dlouhodobě snaží zajistit, protože tento článek dodavatelského řetězce jim dosud z velké části chyběl. Spuštěním výroby v Cartersville se podle dostupných odhadů stávající americká kapacita na výrobu článků téměř zdvojnásobí. Pro srovnání, společnost ES Foundry provozuje továrnu na články o výkonu 3 GW v Jižní Karolíně a Suniva pak gigawattový provoz v Georgii. Podle americké asociace SEIA je navíc napříč USA ve výstavbě dalších zhruba 22 GW kapacit na výrobu článků.

Domácí řetězec, daňové pobídky a clo

Plně domácí výrobní platforma má pro zákazníky Qcells praktický význam. Panely vyrobené v Cartersville snáze splní podmínky pro daňový kredit za domácí obsah (domestic content) a zároveň nabízejí větší jistotu, pokud jde o cenu, dodávky i dopady cel. Obnovení domácí výroby je o to naléhavější, jelikož obchodní napětí a omezení namířená proti dodavatelům napojeným na Čínu narušila dovoz.

Qcells, který má kořeny jako německý výrobce solárních článků a dnes je dceřinou společností skupiny Hanwha, oznámil projekt v Cartersville na začátku roku 2023. Montáž panelů zde spustil v roce 2024, dokončení celého integrovaného provozu se ale kvůli náročnějšímu seřizování linek na ingoty, desky a články o něco opozdilo.

Pro Hanwha znamená dokončení provozu završení budování amerického „solárního hubu". Firma na americkém trhu s panely dlouhodobě dominuje — podle analytické společnosti Wood Mackenzie držela loni 38,5 % trhu s rezidenčními panely a osmým rokem za sebou si tak udržela první příčku, v segmentu komerčních panelů byla s podílem 15,5 % první sedmým rokem v řadě.

Qcells se zároveň posouvá za hranice výroby panelů. V Cartersville provozuje svou první recyklační linku s kapacitou zhruba 250 MW, tedy přibližně 500 000 panelů ročně, a pod značkou „Qcells New Homes" rozjíždí divizi, která stavebním firmám nabízí řešení na klíč s integrací fotovoltaiky a bateriového úložiště do novostaveb.

Srovnání s Evropou: kontinent, který výrobu téměř ztratil

To, co se nyní děje v USA, vyniká právě ve srovnání s Evropou. Evropská unie zůstává u fotovoltaiky téměř plně závislá na dovozu z Číny — ta podle Energy Intelligence stála za zhruba 98 % všech dovezených solárních panelů do EU v letech 2023 i 2024 a na jejím území se nachází přes 90 % globálních výrobních kapacit. Evropští výrobci přitom dlouhodobě bojují s levnými čínskými panely, které se kvůli přebytku kapacit často prodávají pod výrobními náklady, což vede k bankrotům a tlaku na celé odvětví.

Nejvíce je rozdíl vidět právě u těch částí řetězce, na které cílí Cartersville. Podle evropského monitoringu fotovoltaiky (citovaného serverem pv magazine na konci roku 2025) má EU kapacitu kolem 12 GW na výrobu panelů, jen zhruba 2 GW na výrobu článků a prakticky nulovou kapacitu na výrobu ingotů a desek. Aby Unie naplnila cíl svého Net-Zero Industry Act — tedy aby do roku 2030 pokrývala domácí výrobou 40 % své roční instalované kapacity — potřebovala by v každém z těchto segmentů zhruba 76 GW. Od těchto cílů je zatím podle pozorovatelů výrazně vzdálená.

Zatímco tedy USA kombinací daňových pobídek a cel staví kompletní řetězec od ingotu po panel pod jednou střechou, Evropa srovnatelnou ingotovou a deskovou výrobu prakticky nemá a teprve hledá nástroje, jak ji vybudovat. Případ Qcells, který má ostatně evropské kořeny jako původně německý výrobce článků, tak ukazuje jednu z možných cest a zároveň připomíná, jak nákladné a zdlouhavé znovuvybudování domácí výrobní základny je.

Lukáš Lepič

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (29)

Milan Vaněček18. červen 2026, 09:13

Díky za kvalitní článek, který přesně vystihuje úpadek EU a renesanci skutečné, výrobní ekonomiky v USA. Ještě bych dodal, že za pár let bude v USA největší vertikálně orientovaná (to znamená vyrábějící vše od polysilikonu až po hotové FV panely) ta Muskova, s plánovanou kapacitou až 100 GW výroby ročně.

V USA totiž ví, že základna pro rozvoj AI jsou nové zdroje elektřiny (vybudované co nejrychleji a produkující nejlevnější elektřinu, to v USA znamená fotovoltaika+BESS a plyn).

Josef Kozák18. červen 2026, 12:01

"V USA totiž ví, že základna pro rozvoj AI jsou nové zdroje elektřiny (vybudované co nejrychleji a produkující nejlevnější elektřinu, to v USA znamená fotovoltaika+BESS a plyn)."

A proto provozovatele AI center investuji do stavby jadernych reaktoru a vyvoje fuznich elektraren :D

Jan Grmela18. červen 2026, 17:32

To můžou, ale je to běh na dlouhou trať. Rozhodne cena.

Milan Vaněček18. červen 2026, 21:17

Jo investují a dočkají se za 10 či více let. Jedině když investují do nějaké již vyřazené JE, tak možná její renovace (resuscitace) bude rychlejší....

Bob19. červen 2026, 10:30

Plánované dokončení nových inovativních JR a JE:

Natrium 2030, komerčně 2031

Kairos Power 2035

Oklo očekává se 2029-32

X-energy pravděpodobně 2032-35

Nepočítám znovuuvedení do provozu "klasických" odstavených JR

Jan Grmela19. červen 2026, 13:19

Natrium. 2030 je prototyp z poloviny financovaný DOE. NuScale počítalo s podobnou cenou. A skončilo to krachem, protože realita byla jako obvykle v násobcích předpokladů. Kairos Power je opět jen plán na papíře. Oklo, opravdu malý reaktor velmi vzdálený komercializaci. Proč vůbec ta data uvádíte? Děláte z lidí pitomce? To už je větší pravděpodobnost, že bude stát reaktor od Rolls-Royce. Jednou se nejspíš některá řešení prosadí, ale v horizontu nejbližšího desetiletí je to zcela bez šance.

Bob19. červen 2026, 14:45

Z lidí se pitomce snažíte dělat jen Vy (a Vaněček).

Kairos staví reaktor Hermes a výstavba začala 2024 (Hermes1) Hermes 2 má povolení a teprve se začne stavět.

Oklo připravuje staveniště, výkon bude mít 1,5 MWe (15MWt). To už je dost ve srovnání s běžnou FVE. Je sice demonstrační, ale počítá se s dodávkami elektřiny do sítě. Roční výroba má být cca 12–13 GWh.

Jan Grmela23. červen 2026, 10:04

Vy jste strašný manipulátor a ideolog. Všechno jsou to plány, přípravy, prototypy, demonstrace. NuScale už taky připravovalo staveniště. Ke komercionalizaci mají všechny projekty ještě velmi daleko. Opakuji, co jsem napsal, jednou se nejspíš některá řešení prosadí, ale v horizontu nejbližšího desetiletí je to zcela bez šance.

Milan Vaněček19. červen 2026, 13:22

Plánované, zatím nikdy nerealizované.

Bob19. červen 2026, 14:48

Natrium je s výstavbou už dost daleko (včetně jaderné části) a spuštění ve 2030 vypadá reálně.

Jiří Kameček18. červen 2026, 10:48

Jak bychom asi tak tady mohli vyrábět něco tak energeticky náročného jako výroba hliníku, dominantní náklad na ceně panelu, když je zde díky zeleným pomatencům 3 x dražší elektřina a 5 x dražší plyn než v USA?

Jarda18. červen 2026, 10:59

Hliník rozhodně není dominantní náklad v ceně panelu, tvoří cca 10-15% ceny.

Nejnákladnější je křemík.

Milan Vaněček18. červen 2026, 12:07

To je naprostý nesmysl, zdaleka energeticky nejnáročnější je výroba čistého křemíku.

Ale samozřejmě, šílené uhlíkové odpustky zcela ničí průmysl v EU a představují další zdanění jeho obyvatel. Ti, co ho chtějí ničit (a ještě mít stovky milirad EUR které mohou rozdělovat dle svého uvážení, "hodní a správní" dostanou, ....) tak ho zničí.

Pojede jen zbrojní průmysl a služby v skansenu EU.

Bob18. červen 2026, 12:23

Ono je celkem jedno, který jednotlivý materiál je energeticky nejnáročnější a nejdražší, když potřebujete všechny následující:

Hliník

super čistý křemík

speciální sklo

Milan Vaněček18. červen 2026, 13:15

Nakonec, ve vertikálně konfigurované výrobě, je to všechno hrozně levné, protože výchozí suroviny patří mezi nejrozšířenější prvky na zemi, robotizovaná továrna se při hromadné velkovýrobě rychle zaplatí a pak už rozhoduje jen cena výchozích surovin, možnost kompletní recyklovatelnosti a především know how.

Fotovoltaika již ve světě zvítězila, v příští dekádě to uvidí i naprostý ingnorant nebo zaťatý nepřítel.

Bob18. červen 2026, 14:43

A no to velké potřebné množství levné energie jste "nějak" zapomněl.

Milan Vaněček18. červen 2026, 15:45

Tu můžete mít třeba právě z toho sluníčka (a klidně doplněného fosilem). Energetická návratnost fotovoltaiky je fantastická, okolo 1 roku, někde méně, někde více, záleží na klimatických podmínkách. A pak Vám panel funguje třeba 40 let. Životnost se bude stále zvyšovat, Si desky nejsou už 350 mikronů tlusté, jako bývaly, ale jsou pod 150 mikrometrů (úspora nejdražšího materiálu)....

Bob18. červen 2026, 19:43

A vyrábět se bude jen v létě za poledne?

Protože z fosilu nebude levná elektřina, ale ani z FVE + akumulace do druhého dne.

Milan Vaněček18. červen 2026, 21:19

To tvrdíte Vy. Ale nějaký Elon Musk říká něco zcela jiného (a investuje do toho svoje desítky miliard dolarů....)

Bob19. červen 2026, 10:36

Muskovi nevyšlo mnoho z toho co říkal. (A něco málo s velkým zpožděním ano).

FVE s akumulací 0,5-4 hodiny (inovativní aukce v Německu)- elektřina za 50 €/MWh. Zkuste si to prodloužit na 24 hodin. I se slevněním aku to opravdu nevypadá na levnou elektřinu, ale na ceny nad 100 €/MWh.

A to máme pořád jen omezený počet dní v roce.

Jan Grmela18. červen 2026, 17:35

Zajímalo by mě, jak byste se chtěl v EU dostat na ceny USA. Zkuste se zamyslet nad hustotou osídlení a energetickými surovinami.

Karel Valenta19. červen 2026, 08:52

Stačí zjistit, jaká je cena emisních povolenek ve státě Georgia a jaká v EU. Za těchto podmínek v EU mnoho FVE panelů nevyrobíme a budeme odsouzeni k dovozu.

Baton David19. červen 2026, 14:20

přestávám se trochu orientovat, takže my máme emisní odpustky abychom mohli platit dotace pro fve a vte a díky tomu že dotujeme fve a vte máme tak drahé energie že nemůžeme vyrábět vlastní fve a vte a musíme to vozit z Číny, tím ale přicházíme o zisky s přidané hodnoty a reálně chudneme a zaostáváme ještě rychleji, ještě by mohl přijít nějaký génius a uvalit na to cla ať jsou ty dotace potřeba ještě o dost vyšší, připomíná to toaletní spirálu jak když spláchneš tak se obsah ještě chvilku točí než úplně zmizí

Milan Vaněček19. červen 2026, 17:03

A budeme to řešit (přinejlepším nejdřív za 15 let to bude v provozu) tím, že nám Korejci postaví JE a ty nám budou vyrábět mnohem dráže než za těch 50 EUR/MWh (=fotovoltaika s krátkou akumulací v Německu, poslední aukce - viz Bob výše). Tak za 150 EUR/MWh nám budou vyrábět.

EU se rozhodlo ničit se uhlíkovými odpustky. je to obrovský kšeft, ty stamiliardy EUR z odpustků ročně (ale jen pro někoho, pro 80% ostatních pak tragedie). A účinek na světové klima se rovná přibližne nule.

Bob20. červen 2026, 13:21

Tak akumulace na 0,5-4 hodiny zdaleka nestačí ani pro ten jeden den v roce s nejdelším solárním svitem, ne příliš vysokou teplotou a jasnou oblohou.

Takže si těch 50 €/MWh několikrát vynásobte a stejně by to fungovalo jen tak asi 1 měsíc v roce.

Milan Vaněček20. červen 2026, 14:04

Bobe, snad nikdo neche u nás 100% elektřiny z fotovoltaiky, tak nebojujte proti "slaměným panákům". Ale každý (až na ČEZ a jeho akcionáře)) chce co nejlevnější elektřinu. Takže ji může u nás dostat tak 8 měsíců v roce, ale pro velkou většinu z 8 miliard lidí na zeměkouli ji může dostat 12 měsíců v roce, jen si musí ještě tak 20 let počkat (ale co to je 20 let pro stavitele JE, že?)

Bob20. červen 2026, 17:09

Jenže Vy tvrdíte, že bude levná elektřina z FVE s bateriemi.

Ale jestli to ta kombinace (možná) dosáhne 1 měsíc v roce, tak to nezaručí levnou elektřinu celý rok. Zvláště ne u nás.

Další JE budou dříve, než za 20 let.

Milan Vaněček20. červen 2026, 19:37

Bobe, u nás FVE+BESS zajistí levnou elektřinu po 8 měsíců v roce, na to aby to bylo po celý rok by se musel změnit náklon zemské osy. Ale v zimě máme vítr, plyn a samozřejmě ještě spoustu našeho uhlí a nějaké dřevo. A pak dovoz ze zemí, které v zimě mají velké přebytky z větru a neví co s tím.

Bob20. červen 2026, 20:39

Ony to FVE + BESS nezajistí u nás ani zdaleka po celých 8 měsíců v roce a rozhodně ne levně. Ani nějakou významnou část mixu.

Loading