Omezování výroby OZE: Čína letos zmařila roční spotřebu Mexika

Čína vyrábí více elektřiny z obnovitelných zdrojů, než dokáže její soustava pojmout. Přitom pokračuje v rekordní výstavbě uhelných elektráren. Potřeba omezovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ovšem není jen čínským fenoménem, potýká se s ní řada zemí včetně České republiky.

Čínská lidová republika jakožto jeden z předních světových producentů elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie musí ve velkém omezovat jejich výrobu. Ukazuje to report Global Energy Monitor (GEM) a Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA) za první pololetí roku 2026. 

Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) dochází k tzv. "curtailmentu" tehdy, když elektrizační soustava nedokáže pojmout veškerou vyrobenou elektřinu. Důvodem může být omezená přenosová kapacita, požadavky na stabilitu soustavy nebo nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Byť tento jev považuje za částečně nevyhnutelný, jeho trvalý nebo rozsáhlý výskyt plyne z nedostatků při plánování.

Co říkají čísla za oficiálními výkazy?

Čína stanovuje celostátní hranici pro maximální míru omezování výroby elektřiny z OZE na 10 %. Tento strop zavedly úřady v roce 2024 z původních 5 %. Čínská Národní energetická správa (NEA) přestala v březnu zveřejňovat měsíční data o omezování výroby podle provincií, jak informovala agentura Reuters.

V červenci pak NEA v prohlášení uvedla, že v prvním pololetí roku 2026 země omezila 8,6 % solární a 9,1 % větrné výroby. Podle propočtů organizací GEM a CREA zohledňujících počasí však Čína kombinovanou míru curtailmentu zvýšila z 19,7 % na 26,1 %.

Odhadované omezení, včetně těch nehlášených, tedy dosáhlo za šest měsíců 360 terawatthodin (TWh). Jedná se o meziroční nárůst o 49 % a omezení samotné překonalo celkový nárůst poptávky po elektřině během tohoto období. Pro srovnání lze také uvést, že odpovídá roční spotřebě elektřiny Mexika.

Značný nepoměr panuje v geografickém rozložení omezování výroby. Téměř polovina zmiňovaného nárůstu (46 %) se soustředí do pouhých pěti administrativních celků na severu a severozápadě země. Jedná se o autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, Sin-ťiang a Ning-sia a provincie Čching-chaj a Kan-su. Tam vláda koncentruje většinu nově budovaných větrných a solárních elektráren, zatímco hlavní centra spotřeby leží na hustě osídleném východě a jihovýchodě.

Kde hledat viníka?

Z reportu vyplývá, že hlavní příčinou problému jsou dlouhodobé kontrakty zajišťující uhlí velký podíl na trhu. Ačkoliv nový pětiletý plán pro rozvoj OZE počítá s tím, že nárůst poptávky po elektřině mají pokrývat obnovitelné zdroje, zasmluvněné objemy pro uhlí působí protichůdně.

Podle Qi Qin, analytičky pro Čínu z organizace CREA, instalovaný výkon uhelných elektráren stále roste kvůli dříve vydaným povolením a politické ochraně, přestože elektrárny běží méně hodin a část výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie zůstává nevyužitá.

„Čínský energetický sektor dostává protichůdné signály. Tvůrci politik volají po přísnější kontrole uhlí, a přesto do provozu nadále vstupuje rekordní počet nových uhelných elektráren, podporovaných tržními mechanismy, které uhlí zaručují jak kapacitní platby, tak značný objem prodeje elektřiny. Dokud nebudou tyto pobídky sladěny, zůstane přechod uhlí od základní výroby k roli pružné zálohy náročný,“komentovala Christine Shearer, výzkumná analytička z Global Energy Monitor.

Zatím letos Čína uvedla do provozu nejvíce uhelných elektráren za pololetí od roku 2016. Celkem bylo zprovozněno 30 gigawattů (GW) instalovaného výkonu uhelných zdrojů. Jedná se o 43 % více než ve stejném období předchozího roku, přičemž odstaveno bylo jen 2,7 GW.

Na každý odstavený gigawatt tedy přibyl zhruba desetinásobek nového instalovaného výkonu. Výstavba byla navíc zahájena u dalších zařízení s instalovaným výkonem 25,4 GW. Stalo se tak i přesto, že se Čína posunula směrem k přísnějšímu schvalování nových projektů.

Globální problém

Čína zdaleka není výjimkou, pokud jde o problém udržet krok s rozvojem obnovitelných zdrojů energie. Agentura Reuters poukázala na to, že preventivní odmítání výstavby nových větrných či solárních elektráren kvůli nedostatečné kapacitě sítě se stává rostoucí výzvou pro dekarbonizaci po celém světě a zdůrazňuje pokračující závislost na fosilních palivech. V prvním pololetí 2026 se omezování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů zvýšilo například v Austrálii meziročně o 37 % a v Japonsku o 34 %.

Podle srpnového hodnocení flexibility elektrizační soustavy od provozovatele přenosové soustavy ČEPS by kumulované omezování výroby obnovitelných zdrojů v ČR mělo dosáhnout přibližně 4,1 % v roce 2030 a 4,3 % v roce 2035.