Německo předčasně splnilo cíl rozvoje solárních elektráren. Odvětví ale varuje před zpomalením

Česko neudělalo v rozvoji jaderek vůbec nic. Plány na nové Dukovany jsou jen horečnatá noční můra, blbina, kterou budou splácet ještě naši pravnuci.

Běžný laický pohled, je vedro a slunce, tak FVE nejvíce vyrábí.

Letošní tropické léto naopak významně snižovalo účinnost FV panelů.

"Chudáci" FVE. V létě je moc horko a v zimě zase málo svítí.

Připomíná mi to starý vtip o komunistickém zemědělství, co mělo 4 základní nepřátele: jaro, léto, podzim a zimu.

Ano, závislost výkonu FV panelů na teplotě a osvitu není žádné tajemství.

Jsou to známé vlastnosti a výrobci to jasně deklarují, tedy to z FV žádné "chudáky" nedělá.

Akorát někteří asi nepočítají s tím, že je (mohlo by být) v létě více horko a potom si stěžují jako: 25. srpen 2026, 12:16

Nemohu mluvit za "některé", ale za sebe.

Jelikož mám bohaté reálné zkušenosti s FVE, na rozdíl od některých, tak to samozřejmě dobře vím a počítám s tím.

Když se technologie chová tak, jak se chovat má, tak to není důvod ke stěžování, spíše naopak.

Bohužel to někteří lidé bez potřebných znalostí pochopí jen obtížně.

Tak ještě abys pochopil, že na takových vlastnostech nelze postavit stabilní energetiku.

Já to chápu, nikde netvrdím, že se na tom má stavět stabilní energetika.

Ty tropy jsem samozřejmě nemyslel s ohledem na vysoké teploty, ale na dobu slunečního svitu bez mraků. Ani to snížení výkonu s teplotou není tak dramatické. Třeba Canadian Solar udává koeficient pro Pmax: -0,34% / °C, takže rozdíl 10°C nahoru znamená pokles výroby o 3,4%. Ty mraky mají vliv na produkci daleko větší.

Napsal jste "v letošním tropickém létě", že jste nemyslel vysoké teploty je opravdu těžké poznat.

Tak se ještě podívejte do datasheetu pro jakou teplotu platí nominální výkon a jakou teplotu mohou mít panely na střeše.

Ten rozdíl je mnohem větší než 10°C.

Z vlastní zkušenosti z cca 9,5kWp při letních vedrech nedostanu více jak 8kW.

A naopak při chladném počasí není problém i více jak 10kW.

Ano, mraky mají vliv na produkci větší, ale ani mraky nejsou všechny stejné a vliv se mění.

Vadí-li Vám významný pokles výroby s teplotou FVE, šlo by ho určitě významně redukovat nucenou ventilací. Pokud vím, bývá předepsaný odstup panelů od střechy okolo 100mm. A 10W ventilátor na VAPO ložiscích vydrží 24/365 běhat 8 let, takže by panely přežil.

Mně nevadí pokles, na mou spotřebu to v pohodě i tak stačí a ještě zbyde.

Reagoval jsem na to, že se rozhodně nejedná jen o jednotky procent.

Odstup je jasný, ale ten to úplně nevyřeší.

O ventilaci pod panely jsem tedy ještě neslyšel, možná to bude tím, že to teoreticky zní "logicky", ale v praxi je to nesmysl.

Mimochodem, panely mají životnost 20-30 let.

To, že výrobci neudávají jmenovitý výkon při běžných letních podmínkách, ale při nominální teplotě 20°C je tak trochu klamání spotřebitele. Například Canadian Solar udává jmenovitý výkon při teplotě článků 20°C a při osvětlení 1000W/m2. Pro snížené osvětlení 800W/m2 už sice udává výkon při 20°C jako teplotě okolí, ale zase při rychlosti vzduchu 1m/s. I tak přitom redukují výkon o cca 4% nad poměr 1/0,8.

Nemyslím tedy, že třeba 5 větráků se spotřebou 50W a hodinovými 500 m3 vzduchu by se s přínosem třeba 500W na výkonu panelů nevyplatilo. S ohledem na jejich roční dobu chodu by ty větráky panely určitě přežily.

Ty "běžné letní podmínky" má každý jiné.

Výrobce deklaruje nominál a každý si to může přepočítat podle svých lokálních hodnot, je to transparentní, nevidím v tom žádné klamání.

A co se týká aktivního chlazení, nezaznamenal jsem, že by se to v našich podmínkách dělalo, proč asi.

Je to samozřejmě komplikace navíc. Když sestava stačí bez toho, nepoužívá se to.

Nicméně technicky by to fungovalo.

"Když sestava stačí bez toho, nepoužívá se to."

Asi tak.

A kde nalezneme v německé spotřebě ty fosilní a jaderné dovozy? Nebo za kolik let se přemění těch 5TWh přebytků v německou spotřebu – pomocí jejich úložišť? Těch jejich 7,25GWh se zatím nijak znatelně neprojevuje. I při 365 denním plném využití (což je ve vazbě na přebytky OZE nesmysl) by to vyžadovalo minimálně 15GWh.

Pane Sedláku, vaše urputné lpnění na 100% soběstačnosti jednotlivých států je obdivuhodné. Ale vývozy a dovozy energie jsou zakladní vlastností všech energetik, včetně nejvetší exportní země jako je Francie. Ikdyž je v celkové bilanci Francie jednoznačně s +66 TWh největším exportérem v Evropě, neznamená to, že není zároveň velkým dovozcem energie. Například ze Španelska letos dovezla už 7,5 TWh, z Německa 2 TWh, z Belgie 2 TWh. O kapacitu BESS v Německu se nemusíte bát, do konce letošního roku Německo překročí 10 GWh, příští rok pak dosáhne přes 20 GWh.

Nikdy jsem netvrdil o nutnosti 100% energetické soběstačnosti. Stále jen zdůrazňuji, že neustále omílaná procenta výrobních energetických mixů, je pouhá šalba, když nejsou uvažovány přeshraniční toky. Zejména pak ty myšlenkové zkraty, kdy se lživě ta výrobní procenta vykládají jako procenta spotřební!

Co se týče významnosti německé BESS se stačí podívat na německý odběr blížící se k 60GW a s ním porovnat těch Vašich 20GWh. Opravdu si myslíte, že se 20 minut zálohy nějak promítne do německé večerní špičky? A kolik to bude stát?

Dovozy a vývozy nelze brát jako výsledná salda, ale je nutné je vyhodnocovat zásadně jako toky během dne. Vykazování těchto toků s nejmenším rozkladem jednoho měsíce (Energy-Charts) je skoro k ničemu! Oboustranně výhodné tak může být, aby Francie přes den dovážela energii ze španělské FVE a v noci, aby Španělsko dováželo z francouzských JE.

A v tom je právě to jádro pudla. Ve veřejném prostoru jsou tak často o energetice opakovány místo faktů jen něčí laické pocity. A ty pocity mají zdánlivou oporu v tom, že žádný server nevykazuje spotřební mixy, ale všechny zpracovávají jen pohodlňoučké mixy výrobní, ze kterých není vidět, jak ta která energetika využívá své zdroje a jaké zdroje ještě k tomu potřebuje (nebo je to pro ni výhodné) pro své fungování ze zahraničí.

Už jen prosté fyzikální principy tak ukazují, že určitě za zvážení a odbornou diskusi by stálo, do jaké míry budovat BESS a jaké vyšší kvality by spíše přineslo s výrazně vyšší účinností zužitkovat energii přímo, ale jen významně dál. Každý chápe význam dálnic v dálniční síti, ale pro zaplevelení veřejného prostoru spoustou mýtů o energetice není prostor, aby se podobně probíral význam „energetických dálnic“, dálkových HVDC přenosů s třetinovými ztrátami oproti střídavé klasice.

To by ale mediální pozornost nemohli neustále dostávat energetičtí plochozemci jako Niedermayer nebo Fakta o klimatu….

Kapacita Německých BESS (7,25 GWh) je tak "významná", že v grafech na energostatu apod. BESS ještě nemají svou samostatnou položku, protože je tak malá, že nabíjení a vybíjení by splývalo s osou X.

Pro porovnání: Německé PVE mají kapacitu 40-50 GWh.

Německé BESS o kapacitě 7,25 GWh = 3 TWh tzn. dodají letos do sítě přibližně stejné množství energi jako jeden stávající blok JE Dukovany a asi 2x více než všechny naše vodní elektrárny dohromady. Příští rok už BESS dodají stejně jako jeden jaderný blok v Temelíně = cca 8 TWh/rok.

Asi máte velmi kvalitní křišťálovou kouli, když víte, kolik dodají nejen za letošek, ale i za příští rok.

Pro porovnání:

kolik % je to z celoroční spotřeby Německa a kolik oproti tomu dodají Německé PVE?

Rozhodně to není můj odhat, ale odhad německých instutucí.

Letos je ten podíl 0,5%, příští rok to bude 1,5% spotřeby.

BESS jsou na samém začátku, kapacita se během pěti let v Německu posune někam k 100 GWh = cca 40 TWh/rok dodane energie z BESS do sítě.

Aha, takže z " baterie se tak stávají výrazným zdrojem energie." se stává 0,5%.

Dobře, že to víme.

Příště trochu méně "zeleného nadšení" a trochu více reality při hodnocení.

A ještě byste mohl přidat to porovnání, kolik letos dodají do sítě v Německu PVE oproti BESS.

Pro srovnání: 10 milionů elektromobilů v Německu (bude to za pár let) představuje úložnou kapacitu cca 60 GWhodin.

A nárust BESS v Německu je exponenciální (zpočátku nic moc, ale pak se exponenciela prosadí...) takže za pár let dalších 60 Wh

Samozřejmě, růst bude viditelný i úplným laikům do roku 2030

samozřejmě ..,dalších 60 GWh

přidávám se k p. Švarcovi: " jakou musí mít "nameplate kapacitu" v GWp aby zajistila třeba 50% vyrobené elektřiny"?

A k tomu neodmyslitelně patří, kolik k tomu je potřeba instalovaných BESS + plynovek v záloze na dobu kdy málo, nebo vůbec nesvítí. Pro celý rok.

čeká se na schválení mého obsáhlého komentáře-odpovědi panu Švarcovi

Stačí vám přeci jen jeden řádek. Otázka byla naprosto konkrétní, teoreticky byste se vlezl i do 10 znaků.

pane Švarci, stačí Vám napsat do vyhledávače tenhle jeden řádek (prompt):

popište vztah mezi energy yield (roční) a nameplate kapacity solárního panelu

a máte odpověď

není nic jednodušího

Samozřejmě je za tím spousta detailní fyziky, vztah závisí na lokalitě a typickém průběhu počasí

Lokalita Německo, průměr podmínek řekněme posledních 5 let. Stačí? Teď už byste mi mohl dát odpověď, kterou jste tvrdil, že znáte lépe než energetici.

Letos podíl FVE bez baterií dosáhne 24% spotřeby. Pro dosažení podílu 50% bude Německu stačit 200-220 GW + 100-120 GWh BESS, není to tak daleko cca rok 2031-2033.

Nebude, budou potřebovat více, ale v tom není žádný technický problém, dosáhnout přes 300 GWp instalací fotovoltaiky. Problém Němců není v tom, že by nedokázali instalovat hodně fotovoltaiky a větrných elektráren, že by nedokázali vyrábět dost elektromobilů. A ceny z fotovoltaiky i v Německu jsou pod 50 EUR/MWh. Ceny fotovoltaiky z PPA jsou v celé EU pod 50 EUR/MWh, a ve Španělsku o hodně níže.

Problém Němců je, že si sami sobě extrémně zdražili elektřinu díky zavírání svých elektráren (jaderných, uhelných) a uhlíkovým odpustkům (když se podíváte na historický vývoj ceny elektřiny v USA a Německu, tak kdysi byla i Německu elektřina skoro stejně levná jako ve většině USA).

To bude (200-220 GW + 100-120 GWh BESS) Německu stačit i na zimní měsíce?

Nebo k tomu bude potřeba ještě cca 200 GWh v plynových elektrárnách s odpovídající zimní spotřebou ZP?

Vaše čísla dávají zhruba 30 % a nedostanou se na 50 % ani v červenci a třeba prosinec a leden pokrývají spotřebu zhruba 10 %.

K 50 % by bylo potřeba více než 500 GWp FVE + 120 GW/500 GWh BESS. Je to docela daleko, přibližně nikdy.

Chtěl jsem po vás dvě čísla. Naprosto konkrétní otázka. Nedal jste mi k tomu vůbec nic.

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Takže to bude pro Německo vždy okolo těch 400 GWp fotovoltaky, +-100 GWp, co se bude měnit bude jen rychlost energetického přechodu (velká rychlost změny je hodně, hodně drahá).

A už jste si to mohl přečíst i zde na webu od jiných: pro energetický přechod k obnovitelným zdrojům je nejdůležitější PRUŽNÁ doplňková výroba elektřiny. A tu nám jádro nedá.

Když máte dostatek pružné výroby (a navíc když už ji máte postavenou, tu fosilní, i když se Vám třeba nelíbí) tak nemáte problém, jako ho nemá ani Čína či USA.

A s tím, že elektřina se stává, po troškách, stále více, skladovatelnou, lehce obchodovatelnou komoditou, s tím taky už nic neuděláte (i když budete trolit, že (zatím) jen v malém množství).

Energetický přechod chce svůj čas a ne klimatické blouznění a zdaňování základního plynu nutného pro život na Zemi..

P. Vaněčku, pořád čekám na těch 5 čísel.

Ano, hodně FV v mixu znamená také nutnost mít k nim hodně flexibilních (v budoucnu už jen plynových) elektráren. A to znamená drahou (cena paliva + povolenky) elektřinu navíc se závislostí na dovozu z problematických zemí. Pokud se přejde na zelený vodík, bude ta drahota ještě řádově větší.

Takže kolik k těm 400 GWp fotovoltaky je potřeba BESS a těch pružných zdrojů? Samotná hodnota v GWp bez akumulace a záložních zdrojů je totiž nesmysl. Běžná zimní špička Německa je 90 GW (v čase kdy už nesvítí). Má-li být 50% z FVE, může být pokrytí těch 45 GW klidně třeba 5 GW z BESS předtím nabitých FVE + 40 GW ze ZP, ale taky úplně naopak.

Pokud se týká té pružné výroby a Vašich oblíbených uhelných elektráren, tak JE umějí být cca stejně pružné, jako ty uhelné. Některé nové typy JE (Natrium) daleko pružnější.

A proč ty rychlé změny výkonu klasické tlakovodní reaktory (vyjma Francie) většinou nedělají?

Má to samé nevýhody. U uhelných alespoň dojde k úspoře uhlí a povolenek. Tento důvod ale u jádra padá, tam k žádné úspoře, ani enviromentálnímu zlepšení nedochází.

Ale na druhou stranu regulační energie je hodně drahá, takže je to na uváženou provozovatele a vlastníka JE.

zase odpověď byla napsána ale stále není schválena...

Takže ta čísla potřebná pro pokrytí Německých 50% spotřeby s pomocí FVE se od p. Vaněčka stejně nedozvíme.

Maximálně jen plané kecy, že to ani v Německu není problém a o exponenciálním růstu výkonu a poklesu cen, což ale takhle funguje jen v jeho snech.