Domů
Společnosti ve světě
Vattenfall stlačil cenu elektřiny z větrných projektů v Dánsku na rekordní minimum
Vattenfall větrná turbína. Autor: Lavender Blue

Vattenfall stlačil cenu elektřiny z větrných projektů v Dánsku na rekordní minimum

Vattenfall vyhrál tendr na výstavbu dvou větrných farem Vesterhav Syd a Vesterhav Nord v dánském Severním moři za rekordně nízkých 475 dánských korun za MWh (63,8 euro, 1 621 korun). Důvodem je neobvykle nízká vzdálenost farem od pobřeží. Společnost to včera uvedla v tiskové zprávě.

Cena, se kterou Vattenfall tendr vyhrál tak o 20 % překonala předchozí rekordně nízkou částku v červnu stanovenou společností DONG Energy v nizozemském projektu. Větrné parky Borssele 1 a 2 tehdy vyhrály tendr díky nejnižší nabídnuté strike price nezahrnující náklady na vyvedení výkonu ve výši 72,7 €/MWh na 15 let.

Výhodou farem Vesterhav Syd a Vesterhav Nord, které budou dohromady disponovat instalovaným výkonem 350 MW, je neobvykle krátká vzdálenost od pobřeží. Díky tomu se sníží náklady na výstavbu základů, a rovněž náklady na transport. Dánská vláda již připravila lokalitu, což zkrátí dobu výstavby.

„S naší nabídkou v dánském Severním moři jsme prokázali, že jsme schopni snížit náklady na offshore větrné elektrárny rychleji, než bylo očekáváno jen před několika lety. To znovu dokazuje, že energie z obnovitelných zdrojů bude konkurenceschopná. Přispíváme k růstu a budeme tak činit i nadále v příštích několika desetiletích,“ tvrdí Gunnar Groebler, ředitel větrné sekce Vattenfallu.

Větrná farma Lillgrund nacházející se v Dánsku mezi Malmö a Kodaní. Zdroj: Vattenfall
Větrná farma Lillgrund nacházející se v Dánsku mezi Malmö a Kodaní. Zdroj: Vattenfall

Závody o nejlevnější energii z offshore větru

I přesto, že výkupní ceny z obnovitelných zdrojů jsou tlačeny vládami evropských zemí stále níž, je nepravděpodobné, že rekord Vattenfallu v rámci offshore větrných farem bude v blízké budoucnosti překonán.

„Stává se z toho hra velkých energetických společností, které se předhánějí. Tato nejnovější nabídka přináší trochu ironie. Je tak levná, protože je to tak blízko ke břehu a snadnější na vybudování. Ztrácí ovšem klíčovou vlastnost – nemít vizuální dopad,“ řekl Tom Harries, větrný analytik společnosti BNEF.

Elektrárny se budou nacházet na západním pobřeží Jutského poloostrova nedaleko měst Hvide Sande a Thyborønu. Stavba by měla být zahájena v roce 2019 a první elektřinu by měly farmy vyprodukovat v roce 2020. Projekty stále čekají na konečné schválení vlády.

„Již dříve jsme oznámili, že chceme investovat do udržitelného rozvoje 5 miliard euro v průběhu příštích pěti let a zvýšit naši produkci větrné energie ve všech zemích, ve kterých operujeme. Dánsko je pro nás klíčovým trhem. V dánském větrném průmyslu jsme zapojeni již téměř 20 let. To je důležitý úspěch našeho portfolia, protože nám umožňuje poskytovat udržitelnou energii 375 000 domácností,“ tvrdí Magnus Hall, generální ředitel Vattenfallu.

Úvodní fotografie: Lavender Blue

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(24)
Jan Veselý
13. září 2016, 08:15

A to byl cíl stavět offshore větrné elektrárny za 100 EUR/MWh. Technici se překonávají.

Martin Hájek
13. září 2016, 10:09

Náklady OZE klesají. Stejně tak ovšem klesá skutečná hodnota vyrobené elektřiny, respektive velmi rychle rostou náklady na její transport do místa spotřeby. Pohled na OZE přes náklady dává smyslu při podílu OZE do 10 %. To rozhodně není případ Dánska. Tam už je potřeba se dívat na rozdíl mezi hodnotou vyrobené elektřiny z hlediska systému a náklady. Ve skutečnosti může mít větší smysl (ekonomicky i z hlediska redukce CO2) stavět větrnou elektrárnu v ČR než v Dánsku, přestože ČR má mnohem horší větrné podmínky. Ale také mnohem menší podíl větrných elektráren v mixu a tím větší hodnotu jimi vyrobené elektřiny. A jen aby bylo jasno, bavím se o celospolečenské hodnotě té elektřiny, nikoli o hodnotě tržní, která zpravidla vůbec neodráží hodnotu umístění elektrárny, protože přebytky větrné elektřiny se stále řeší různými šarádami namísto systémového tržního řešení, které by však nutně znamenalo např. rozdělení Německa na dvě obchodní zóny (sever a jih). Pak by se totiž ukázalo, že i cena 60 Euro je stále příliš vysoká, protože když fouká, tak by v celém severním Německu a přilehlých oblastech byla tržní cena elektřiny v lepším případě nula.

Milan Vaněček
13. září 2016, 10:30

Co to je celospolečenská hodnota elektřiny??? To je asi něco z osmdesátých let minulého století.

A Dánsko s více než 40% elektřiny z větru musíte taky dělit na sever a jih aby se "něco" ukázalo? Prostě při Energiewende se mění stará schemata na které je zavedená "klasická tepelná energetika".

Martin Hájek
13. září 2016, 11:18

:-) Jistě, je jiná doba. Ale pořád platí, že když je něčeho někde přebytek a nejde to dopravit jinam, tak to má velmi nízkou nebo i zápornou hodnotu, naopak když je něčeho nedostatek, tak to má hodnotu vysokou. To je takový základ ekonomické teorie. No a pak jde o to, z jakého pohledu tu hodnotu měříme, jestli z pohledu subjektů na trhu, tedy např. prodejců elektřiny nebo z pohledu celé společnosti, tedy zejména spotřebitelů elektřiny. Není to nic nového ani objevného. Jeno přátelé větrníků nás stále přesvědčují, že jsou schopni vyrábět se stále nižšími náklady. Potíž je, že vyrábí tehdy, kdy už žádná další elektřina není zapotřebí, takže i kdyby ji vyráběli zadarmo, tak je stále příliš drahá.

Milan Vaněček
13. září 2016, 11:30

Konečně!!! Konečně oponenti slunce a větru už neříkají: je a bude to moc drahé. Teď už vidí že to bude moc levné!!! Aby ne, palivo zadarmo, jednoduché zařízení, lze rychle postavit, ....

Ale tak to v kapitalizmu chodí, dají to levně a tím zlikvidují konkurenci (pro jaderné elektrárny je to smrtící, doufám že časem přesvědčím i kolegu Wagnera). To je základ kapitalizmu.

Martin Hájek
13. září 2016, 15:46

Bohužel se radujete předčasně, protože jste vůbec nepochopil, co jsem napsal. Kapitalisti žádné další větrníky bez podpory stavět nebudou, protože ve chvíli, kdy bude foukat, tak bude elektřina zadarmo. O to větší bude muset být podpora a o to dražší to celé bude pro spotřebitele a to i v případě, že jednotková výrobní cena elektřiny z větru bude dále klesat. Není to už o nákladech, je to o hodnotě elektřiny, která se vyrábí.

Martin Hájek
13. září 2016, 15:52

Dříve tu cenu držely elektrárny spalující fosilní paliva. To už ovšem při 40+ % OZE platit nebude a cena bude při příznivých podmínkách pro OZE stále častěji na nule nebo i v záporu. Trh prostě bude říkat: máme zbytečně hodně elektřiny z větrníků, už jí není kam dát. No a pak foukat přestane a najede i ta nejšpinavější elektrárna, protože elektřiny bude nedostatek.

Lukáš Brandejs
14. září 2016, 12:09

Kolega Hájek to popsal naprosto přesně, a to je to, co Vám p. Vaněčku (spravedlivě budiž řečeno, že nejen Vám) uniká. Tedy pokud vykřikujete, že OZE jsou schopny nyní již fungovat bez dotací, neb jsou super levné a jsou schopny zlikvidovat drahé a nebezpečné JE + tepelky. Totiž, NIKDO nebude stavět vrtule (potažmo FV), pokud mu nebudou generovat zisk. To je skutečně základ kapitalizmu, o kterém píšete. Zisk a zase zisk. Pokud (v důsledku krátkozrace masivní) výstavby OZE bude při větru takový přebytek vyrobené elektřiny, že bude zcela zdarma, nebude pro provozovatele žádný zisk, jen náklady. Pokud by tento stav měl trvat třeba polovinu roku, tak Vám bez masivních dotací nikdo OZE stavět nebude... To by byla ekonomická/tržní/kapitalistická sebevražda. Zkuste se na to podívat i z tohoto úhlu pohledu, prosím.

C
14. září 2016, 13:04

Zapomínáte ale na další mechanismy trhu!

V současné době bychom mohli říct že se energetika převádí z plánovaného hospodářství na tržní, je to podobný proces. Eelektroenergetika nemá v tento moment ani takové akumulační kapacity jako plynárenství, dlouhodobé nebyly doposud zapotřebí. PVE nebo i pilotní projekty se stlačeným vzduchem byly krátkodobé záležitosti pro zlepšení stability sítě. Nic víc.

Prozatím se zřejmě nevyplatí, protože jsou zdroje, jejichž výkon je žádoucí a možné relativně rychle utlumovat. Tedy uhelné elektrárny, později přibudou i plynové, které budou částečně vykrývat nedostatky výkonu, ostatně přechod na plyn by byl velmi žádoucí z mnoha důvodů. Také je prozatím možné tlačit na stavbu vedení, která jsou nutná aby vůbec bylo možné bohaté zdroje obnovitelné energie využít.

V určitý moment, dříve nebo později, se objeví trh s dlouhodobým ukládáním energie, k tomu ale musí cena ještě poněkud klesnout, jak na straně OZE, tak na straně technologie ukládání.

Jan Veselý
14. září 2016, 14:43

Já jsem to trochu podrobněji už rozebral. Pan Hájek vidí problémy, já se pídil po řešeních.

https://oenergetice.cz/nazory/elektrina-problem-negativnich-cen/

Milan Vaněček
14. září 2016, 15:08

Pane Brandejs, v Americe jsem studoval a strávil nějaký čas, stejně jako ve Švýcarsku. To jsou opravdu kapitalistické země bez přívlastku. Lidé u nás si myslí, že kapitalizmus je opak socializmu, co jsme tu měli. Není, jsou to mimoběžky by řekl matematik.

Jak fungují vítr a slunce v USA. Znám to u fotovoltaiky:První milion slunečních střech zabralo v USA 40 let (byly světová špička ve výzkumu ale nebyl to kšeft). Druhý milion zvládly (teď) za dva roky. Už je to velký a ziskový kšeft. Ten investor, který to staví, to nedělá jako u nás ti zloději v roce 2010.

Ten má kontrakt od místních utilities (dohodnutá cena dlouhodobé dodávky) a spočítá si, že se mu to vyplatí. No a cena těch kontraktů stále klesá, je konkurence, ale musí se to investorovi vyplatit. A tak to bude až do nasycení trhu. Aby trh nasytil (a byl co největší), potřebuje zlikvidovat odlišnou konkurenci (uhlí, jádro). Čím nejlépe zlikvidujete jaderné elektrárny? Jedině nízkou cenou, která způsobí že budou JE čím dál tím dražší (kvůli zvýšené bezpečnosti i proto že jim bude klesat koeficient využití, už jsem o tom několikrát psal).

Uhlí zlikvidujete tak, že přece pro bohaté a "in" je dobrá jen ta nejčistší energie. Takže Vám zůstane OZE a plyn, to se bezvadně doplňuje, nejen na výrobu elektřiny ale i veškeré energie.

V roce 2050 bude vymalováno, stejně tak jako zmizely povozy z ulic v USA a nahradily je automobily. A nejen v USA....

Martin Hájek
14. září 2016, 15:09

Jistěže řešení jsou, ale pak prostě rostou náklady. Už to není 1 kW větrné elektrárny, ale 1 kW větrné elektrárny + akumulátor nebo 1 kW větrné elektrárny + odpovídající kapacita v 500 km dlouhém kabelu nebo 1 kW větrné elektrárny + E2G, takže přestože vlastní 1 kW větrné elektrárny je stále levnější, náklady na OZE rostou a ten růst se může i zrychlovat. V ekonomické teorii se tomu říká zákon klesajících výnosů a je to zákon skoro fyzikální. Jedinou cestou, jak ho lze porazit, je věda a výzkum, ale to chce čas a zdroje.

Milan Vaněček
14. září 2016, 15:53

Pane Hájek vžyť jsem Vám to jasně napsal: zůstane Vám OZE a plyn, ty se nádherně doplňují.

Jan Veselý
14. září 2016, 16:16

Je zajímavé, jak se taktně opomíjí integrační náklady velkých tepelných elektráren. Třeba zásadní strategická důležitost 440 kV linky spojující Týn nad Vltavou a Moravský Krumlov. Nebo "jaderná baterka" Dlouhé stráně.

Ono to možná jednou těmi baterkami skončí, ale potom to teprve bude ideální zdroj elektřiny - na pár dní dopředu plánovatelná výroba, dokonale pružná produkce a obří změny výkonu v řádu sekund, bez komína, bez odpadů, rychlá, modulární a standardizovaná výstavba.

V rozumných zemích budou naopak baterie normální součástí síťové infrastruktury. Součástí, která síti přináší spoustu výhod, včetně podstatně snadnější integrace zdrojů elektřiny.

Jan Veselý
13. září 2016, 11:44

Jo, souhlasím. Chce to jen přebrat systém z Texasu nebo z Kalifornie, kde je silové elektřina k ceně silové elektřiny aktuálně podle místního zatížení sítě připočítáván bonus či sankce pro výrobce.

Případné rozdělení Německa na dvě obchodní zóny by nevyhnutelně vedlo k likvidaci hnědouhelných elektráren v Lužici a Braniborech, jsem pro.

Martin Hájek
13. září 2016, 16:04

Děkuji, ale chtěl bych vidět ty kyselé obličeje investorů do OZE, až tohle budou číst. Lužici by to nezlikvidovalo, ta má velmi tuhý kořínek. Naopak pro tamní elektrárny by to mohlo znamenat i plus. Asi by klesla celková výroba, ale vzrostla by průměrná cena (při větším větru by se samozřejmě nevyrábělo) a přibyly by peníze za služby.

C
14. září 2016, 11:10

Co je proboha celospolečenská hodnota elektřiny? Něco takového jsem snad četl naposledy z materiálů k elektrizaci za první republiky nebo z materiálu o šetření proudem po válce, někdy z roku 1946 nebo 1947. (Mimochodem je zajímavé jak místo přiznání jak to je s průmyslem se šlo po omezení odběru občanů, za války se moc obce neelektrifikovaly a v roce 1946 se z deficitní sítě některé elektrárny trvale odpojovaly!) A tam podobný pojem byl snad pro to jaké přínosy elektřina jako taková má. (Nehodnotila se negativa, to je pravda)

Pokud narážíte na nemožnost elektřinu vyvést a na dopady jaké tento fakt má, tedy že se nedaří dostat elektřinu od Baltu do Bavorska, pak ano to je problém, který si vyžaduje rychlého řešení, ale toto řešení nesmí být jen německé, nebo jen české... tedy národní. Ano záleží na tom co si představujeme za budoucnost EU, ale například ruský elektrizační systém IPS/UPS má několik páteřních linek 750kV a staví se další, těmito jsou spojené rozvodny vzdálené kolem 500-1000km. V EU, tedy spíše UCTE, která zabíhá již do Severní Afriky, Turecka a západní Ukrajiny, nic takového neexistuje, jen propojení národní sítě 440kV, které k tomu nestačí. Asi nejrychlejším by bylo položení více kabelů v Baltském moři a pořádné propojení se sítí NORDEL a v pobaltí s IPS/UPS aby bylo možné je kompletně zálohovat, nebo přepojit na OZE.

Jan Veselý
14. září 2016, 12:21

Ve fázi plánování nebo výstavby je několik HVDC linek po dně Severního a Baltského moře. Lepší propojení skandinávské, kontinentální evropské a britské sítě hodně pomůže.

Martin Hájek
14. září 2016, 15:14

Pomůže, ale ne hodně. Ty propoje mají většinou kapacitu v řádu jednotek GW. Porovnejte to s výkonem instalovaných větrných a fotovoltaických elektráren každý rok v EU a získáte rychle představu, jak moc to může pomoci. Navíc brzy se ukáže, že další propoje jsou stále méně efektivní, protože kapacita vodních elektráren, která je zatím jediné řešení, které je v pozadí, také není neomezená, bude brzy vyčerpána a rychle nikdo novou nepostaví.

Petr
13. září 2016, 12:20

Pánové tet jak jste u těch cen, za kolik vyrábíme aktuálně MWh v ČR z uhlí a jádra?

Jan Veselý
13. září 2016, 13:13

Je třeba rozlišit cenu výroby elektráren, které už mají splacenou investici a nebudou v blízké době potřebovat rozsáhlou generálku. Pak je jádro za 20-30 EUR/MWh a uhlí 20 (hnědé uhlí u lomu) - 60 (černé uhlí vozené vlakem přes půl světa) EUR/MWh. Pokud by se mělo srovnat srovnatelné, tak před časem odmítl ČEZ stavět novou jadernou elektrárnu bez záruky na 70 EUR/MWh, Britům to vychází na 120+ EUR/MWh. U nových uhelných elektráren se jedná o nějakých 60-90 EUR/MWh.

Martin Hájek
13. září 2016, 15:57

Většina Evropy nepotřebuje stavět nic, kromě možná špičkových elektráren. Potíž je, že současně chce více elektřiny z OZE. Paradoxně nové OZE bude potřeba stále více dotovat, přestože jednotkové náklady nových OZE budou klesat. To bude dáno tím, že budou vyrábět stále méně hodnotnou elektřinu (protože v místě a čase, kde jí bude při příznivých podmínkách pro OZE přebytek). Není tedy pravda, že pokles jednotkových nákladů povede časem ke konkurenceschopnosti větru a fotovoltaiky, protože nad poklesem nákladů převáží pokles výnosů, což bude potřeba dorovnat dotacemi, aby ty nové větrníky někdo stavěl.

Milan Vaněček
13. září 2016, 17:42

Evropa nepotřebuje stavět nic tvrdíte - souhlas, ale jen když Vám nezáleží na tom zda je energie čistá či špinavá či riziková a s jaderným odpadem. Já říkám: je stále více zemí kde lidem na tom záleží.

Tvrdíte: současně chcete víc energie z OZE - to jsem Vám už snad vysvětlil výše.

Tvrdíte : nové OZE bude potřeba STÁLE VÍCE dotovat. To je v rozporu se skutečností, že při FIT i aukčním systému cena (dotovaná) stále více každý rok klesá.

Co se stane když systém přetížíte jedním druhem elektráren (zatím se to stalo jen ve Francii, kde JE dávaly cca 80%, to je velké přetížení). Způsobí to vysokou ziskovost úschovy energie (např. ve Švýcarských přečerpávacích elektrárnách). Je jasné že z přebytku energie (v rámci noc/den, zima/ léto, ...) těží rozvoj storage. Proto se všichni na to vrhli, proto už je letos či příští rok bod zlomu v tom, že například u fotovoltaiky pro residenční účely je tato nabízena současně se storage v nadpoloviční většině instalací. Kapitalismus funguje. Nebude to třeba dorovnat dotacemi do zdrojů, ty budou pokračovat ve zlevňování jak se jim bude zvyšovat trh, jen opět po přechodné období budou i (nižší) dotace do storage a elektromobility (což je též storage).

Jak jednoduché, milý Watsone....

Martin Hájek
13. září 2016, 17:56

Ano, FIT klesá, jenomže tržní cena té elektřiny z OZE klesá také a v budoucnu může a nejspíš také bude klesat rychleji než FIT daný výší měrné investice a dobou využití. Že FIT klesá neznamená, že dotace neroste. Dotace je rozdíl mezi FIT a tržní cenou. Dále vy říkáte, že všechno je skvělé a kapitalismus funguje, protože teď už budeme dotovat jen storage a ne vlastní fotovoltaickou elektrárnu. No jako spotřebitel elektřiny musím říct, že je mi celkem jedno, jestli bude dotace na elektrárnu, nebo na storage, který je nezbytný k tomu, aby vůbec měla smysl. Je to pořád dotace, kterou zase někdo zaplatí a důvodně se obávám, že to budu já. Balit to do kapitalismu je komické.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se