Zlato, lithium, uran, rubidium a cesium se stanou strategickými zdroji ČR. Těžbu bude schvalovat stát

Zlato, lithium, uran, rubidium a cesium se stanou takzvanými superstrategickými surovinami ČR, jejich možnou těžbu zváží vždy nejdříve stát. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj s tím počítá připravovaná surovinová politika ČR, která míří do meziresortního připomínkového řízení.

U zmíněných zdrojů nebude podle Havlíčka platit současná praxe, že kdokoliv si zažádá o jejich geologický průzkum a udělá ho, tak poté může těžit. „U těchto pěti surovin to bude ještě tak, že to bude muset jít přes ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu na vládu. A vláda bude moci rozhodnout, jestli ano, nebo ne,“ řekl ministr. „Pokud Česká republika dojde k tomu, že ji tento geologický průzkum nezajímá, tak to půjde na komerční subjekty,“ dodal.

O roli státu při těžbě nerostných surovin se v posledních měsících debatuje především v souvislosti s možnou těžbou lithia u Cínovce v Krušných horách. Možnost těžby tohoto kovu v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před předloňskými parlamentními volbami. Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) tehdy krátce před volbami podepsala s australskou firmou European Metals Holdings (EMH) memorandum o těžbě. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Loni v březnu Česko memorandum vypovědělo, premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. Firma má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje.

Letos v červenci bylo oznámeno, že možnosti těžby lithia v Česku prozkoumá energetická skupina ČEZ, vlastněná ze 70 procent státem. ČEZ tehdy uvedl, že EMH, která má na těžbu u Cínovce přednostní právo, půjčí dva miliony eur (51,2 milionu Kč) a následně se rozhodne, zda do EMH vstoupí. „ČEZ má čas se vyjádřit do 31. března,“ řekl dnes Havlíček.

V listopadu EMH uvedla, že se s ČEZ podmínečně dohodla na strategickém partnerství a výrazné investici do cínoveckého projektu. V případě dokončení dohody získá ČEZ za 34,06 milionu eur (870,4 milionu Kč) podíl 51 procent ve firmě Geodet, české dceřiné společnosti EMH, která vlastní práva na těžbu.

ČEZ tehdy v prohlášení zaslaném ČTK upozornil, že velká část lithia se využívá pro baterie do elektromobilů. Vzhledem k očekávanému růstu počtu elektromobilů a baterií by poptávka po lithiu měla do roku 2025 vzrůst trojnásobně. Rozvoj elektromobility je důležitý pro energetické společnosti, a má proto místo i ve strategii ČEZ, uvedla firma.

„Jde o krok, který jsme již signalizovali. Jde o rámcovou dohodu o exkluzivitě, kdy skupina ČEZ bude mít možnost, ale ne povinnost, na získání 51 procent ve firmě Geomet, která získala přednostní práva k průzkumné těžbě,“ řekl v listopadu ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Lithium je považováno za kov budoucnosti, v Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě.