Americké volby: Hydraulické štěpení demokratů

DomůPlynárenstvíAmerické volby: Hydraulické štěpení demokratů

Bude po éře „zeleného“ prezidenta Baracka Obamy v Americe následovat další boom obnovitelných zdrojů, nebo nová hlava státu šlápne na brzdu? A jak nová energetická politika Spojených států ovlivní celý svět? Přinášíme další ze série článků na téma „Energetika a prezidentské volby v USA“.

Zatím vyšlo:

Byla to schůzka dvou předních amerických demokratů – stávajícího prezidenta Baracka Obamy a dosavadního kandidáta na post jeho nástupce Bernieho Sanderse. Obama druhý červnový čtvrtek nešetřil vůči Sandersovi chválou, která měla přispět k tomu, aby silně levicový kandidát už dál stranu neštěpil a definitivně uvolnil místo demokratické kandidátce Hillary Clintonové.

Kdo by ale k oběma mužům směřoval trochu jiný „energetický úhel pohledu“, možná by ho zaujalo, jak odlišný postoj oba fakticky reprezentují ve vztahu k jednomu z největších fenoménů americké energetiky a ekonomiky posledních let – takzvanému břidlicovému boomu a kontroverzní metodě „hydraulického štěpení“ (takzvanému frakování) při těžbě plynu a ropy.

Velký břidlicový boom zažila Amerika právě za vlády Baracka Obamy, který se celkově profiloval jako hodně „zelený“ prezident. A k této image mu dlouho napomáhalo i frakování – díky častějšímu využívání břidlicového plynu na úkor „špinavějšího“ uhlí  a tedy snižování emisí oxidu uhličitého.

Zelený prezident?

„Hydraulické štěpení“, které k těžbě surovin z břidlic patří, už zkrátka zůstane spojeno s Obamovou érou. Pro kritiky těžby z břidlic Barack Obama nebyl zdaleka tak zeleným prezidentem, jak to na první pohled vypadá. A Bernie Sanders by tuto metodu těžby s využitím vody, písku a chemikálií rovnou nekompromisně zakázal.

Hydraulické štěpení během letošní volební kampaně fakticky rozštěpilo demokraty. Sanders určitě posunul celou debatu hodně doleva, Clintonová také zaujala hodně rezervovaný postoj, ale zůstala terčem kritiky – v Sandersových očích (a hlavně podle jeho výroků) nepřestala být obhájkyní sporné metody.

Zdroj: Disney | ABC Television Group

Podporovala a pokračuje v podpoře frakování navzdory tomu, že se potýkáme s krizí ohledně čisté vody,“ prohlašoval Sanders o Clintonové během demokratických primárek. Právě znečišťování podzemních vod patří vedle úniků metanu jako výrazného skleníkového plynu a podněcování zemětřesení k hlavním kritizovaným vedlejším účinkům hydraulického štěpení. Odborníci se přou, zda tyto výtky mohou být oprávněné a případně jak silné tyto negativní jevy jsou.

S břidlicemi do světa

Clintonová čelí kritice, která je spojena s jejím působením na postu ministryně zahraničí během prvního Obamova volebního období. Nejenže Amerika tehdy sama zažívala břidlicový boom – mezi lety 2008-2015 stoupla těžba břidlicového plynu v USA sedmkrát, ale rozhodla se ho šířit do světa. Představitelé washingtonské diplomacie tehdy aktivně povzbuzovali k těžbě z břidlic ostatní země.

Tenkrát za tím stály „zelené“ úmysly – boj proti klimatickým změnám. A kromě toho samozřejmě i posílení pozic USA ve vztahu k jiným „těžařským“ zemím včetně Ruska. Mimochodem právě úplná americká nezávislost v energetice je argumentem pro pokračování v břidlicové těžbě, který dnes používá republikánský kandidát Donald Trump. Pro Trumpovy stoupence jak dnešní Clintonová, tak Sanders ohrožují americké zájmy i vyhlídky americké ekonomiky, která silně těží z levného břidlicového plynu a možnosti omezovat dovoz ropy ze zahraničí.

Sanders ovšem Clintonové vyčítá, že svým tehdejším postojem naopak Americe škodila – konkrétně jejímu životnímu prostředí.

Jak Clintonová obrátila

K tomu je nutné dodat, že „dnešní“ Clintonová je už – zjevně i pod Sandersovým vlivem – přece jen z „úplně jiného těsta“. Frakování je podle ní možné pouze při splnění tří podmínek. Za prvé ho kandidátka odmítá v případě, že je proti němu odpor na lokální úrovni nebo na úrovni konkrétního státu.

Při frakování je zemní plyn získáván extrakcí z hornin za pomoci směsi vody, písku a chemikálií, která je pod tlakem vstřikována do země. Zdroj: Joshua Doubek

Clintonová nepodporuje hydraulické štěpení ani v případě, pokud je spojeno s úniky metanu nebo kontaminací vody. A její třetí podmínkou je, že každý, kdo „frakuje“, musí oznámit přesné složení využívaných chemikálií.

Bývalá první dáma, ministryně zahraničí a přední prezidentská kandidátka v jedné osobě dokonce neváhala a vyjádřila přesvědčení, že pokud budou splněny všechny tyto její podmínky, v USA už nezbyde mnoho míst, kde by bylo možné hydraulické štěpení využívat.

Na to, zda tomu tak opravdu je, se názory opět silně liší. Kupříkladu pravidlo o povinném zveřejňování chemikálií už dnes ve většině států Unie platí. Pro kritiky takový postoj Clintonové může být jen „naoko“ a ve skutečnosti má těžbu z břidlic uchovat i pro další období.

Ekonomický stimul

„Pikantní“ je samozřejmě i předpoklad, že právě hydraulické štěpení v posledních letech silně přispělo k relativně dobrému stavu americké ekonomiky, jenž by mohl vyhovovat spíše demokratům, jakožto nástupcům Baracka Obamy.

Sedminásobný nárůst těžby z břidlic mezi lety 2008-2015 vedl k trojnásobnému poklesu cen plynu. To byl výrazný podnět pro ekonomiku, která se potýkala s krizí. Druhý dech chytla některá odvětví amerického průmyslu – především petrochemie, ale i navazující sektory. V USA vznikala nová místa pro vysoce kvalifikované pracovníky.

V těžbě ropy a plynu se Amerika dostala do absolutní světové špičky. Podle čerstvé statistické zprávy BP obsadily v roce 2015 Spojené státy 1. místo na světě jak v produkci ropy (12,7 milionů barelů denně, těsně před Saúdskou Arábií), tak plynu (767 miliard metrů krychlových za rok).

Spojené státy před několika měsíci vypravily první tanker se zkapalněným zemním plynem. Zdroj: JoachimKohlerBremen

Amerika přilákala nové investory ze zahraničí. A v neposlední řadě se začaly budovat terminály na vývoz zkapalněného zemního plynu. Stejně tak platí, že na snižování amerických emisí skleníkových plynů se zatím podstatně více podílel přechod od uhlí k plynu než rozvoj obnovitelných zdrojů. Již pověstné jsou povzdechy z Evropy, že Amerika dosahovala jak lepších výsledků v ekonomice, tak výraznějšího zlepšení v ochraně ovzduší.

Rizika a meze růstu

Před riziky zákazu hydraulického štěpení dnes ovšem varují především republikáni. Opětovný růst cen plynu by vedl minimálně k oslabení americké výhody oproti Evropě a zbytku světa, pokud jde o přitažlivost nižších nákladů na energie v průmyslu. Na druhé straně by pak třeba Donaldu Trumpovi lépe vyšel jiný jeho „fosilní záměr“ – oživit těžbu uhlí.

Ne všechny podobné argumenty jsou přesné. Už mnohem dříve z Ameriky zazníval také předpoklad, že břidlicový boom má i své meze růstu. Snadno přístupných oblastí pro těžbu bude postupem času ubývat, což bude Američanům ztěžovat cenovou soutěž se zbytkem světa. Vyčerpá se i efekt vytlačování uhlí a dalšího snižování emisí (pokud jde o energetiku) už bude možné dosahovat jen rozvojem obnovitelných zdrojů, případně jaderné energetiky.

Na druhé straně je ale nutné počítat s tím, že Američané budou při hydraulickém štěpení využívat stále dokonalejší technologie, což může mít jak ekonomické, tak ekologické důsledky. Tedy jak schopnost těžit při stále nižší ceně surovin, tak šetrnější přístup k životnímu prostředí díky vhodnější využívané směsi vody, písku a chemikálií.

Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.

Úvodní fotografie: Flickr @ CREDO: Cuomo Policy Summit 8/22/2012