Export plynu z Ukrajiny roste, země může mít problém naplnit zásobníky před další zimou

Vývoz plynu, který je uskladněn v podzemních zásobnících plynu na Ukrajině v rámci bezcelního režimu, v posledních měsících roste, zatím dovoz plynu do země je nyní na relativně nízké úrovni. Pokud se situace nezmění, země by tak mohla mít v následujícím roce problém s opětovným naplněním zásobníků před zimu 2022/2023 a pravděpodobně by musela začít plyn dovážet i z jiných zemí než ze Slovenska.

Dovoz plynu na Ukrajinu se v letošním roce drží na velmi nízké úrovni, v posledních měsících přitom podle serveru Argus naopak roste vývoz plynu, který je uskladněn v tamních zásobnících v rámci bezcelního režimu, jenž umožňuje západním obchodníkům využívat ukrajinské zásobníky pro uskladnění plynu a jeho následný opětovný vývoz zpět.

Ukrajina v současné době disponuje pevnou přepravní kapacitou na dovoz plynu z EU pouze na hranici se Slovenskem, a to na předávacím bodě Budince. Podle dat z transparency platformy ENTSO-G, sdružení evropských provozovatelů přepravních soustav, se nicméně tok plynu ze Slovenska na Ukrajinu od začátku listopadu zastavil.

Ukrajina rovněž může dovážet plyn pomocí takzvaného virtuálního reverzního toku z Maďarska a Polska, u kterých je však dostupná pouze přerušitelná kapacita. Virtuální reverzní tok je závislý na dodávkách plynu přes Ukrajinu do těchto zemí, kdy část přepravovaného plynu může zůstat na území Ukrajiny. Od začátku října se však transit plynu do Maďarska přes Ukrajinu zastavil, kdy společnost Gazprom začala plyn do Maďarska dodávat přes plynovod TurkStream, čímž se možnost Ukrajiny dovážet plyn na této hranici omezila.

Pokud by zpětný vývoz plynu uskladněného na Ukrajině do EU zůstal v listopadu na stejné úrovni jako v říjnu a od začátku roku 2022 se obnovil tok ze Slovenska na úrovni jeho technické kapacity, která dosahuje zhruba 280 GWh za den, stav ukrajinských zásobníky by podle serveru Argus byl před začátkem zimy 2022/2023 na výrazně nižší úrovni než v předchozích letech.

Stav tamních zásobníků bude rovněž silně závislý na spotřebě plynu, přičemž v případě nízké poptávky na úrovni pětiletého maxima by byl stav zásobníků nižší o pouhé necelé 2 miliardy metrů krychlových (bcm) ve srovnání s 5letým průměrem o hodnotě 19,1 bcm. Tento scénář je však málo pravděpodobný, jelikož nízký stav uhelných zásob si během letošní zimy může vyžádat vyšší výrobu elektřiny z plynu.

V případě průměrné či vysoké poptávky by však situace byla zásadně odlišná, kdy by se stav zásobníků k začátku příštího října pohyboval mezi 5,1 a 13,8 bcm. Zemi by mohl k naplnění zásobníků pomoci výše zmíněný import z Maďarska a Polska, tato možnost bude nicméně záviset na nominacích dodávek plynu přes Ukrajinu.