Finsko-estonský plynovod získá od EU podporu v hodnotě 187,5 milionů euro

DomůEvropská UnieFinsko-estonský plynovod získá od EU podporu v hodnotě 187,5 milionů euro

Nový plynovod Balticconnector finančně zajistí EU hodnotou 187,5 milionů euro, což je 75 % z celkové předpokládané ceny 250 milionů euro. Plynovod propojí Finsko a Baltské státy a dále i Polsko. Balticconnector bude dlouhý 151 km, z toho 82 km bude pod mořskou hladinou. Plynovod postaví společnosti Baltic Connector Oy a estonský provozovatel přepravní soustavy Elering AS.

Plynovod zvaný Balticconnector přes Finský záliv má propojit přepravní soustavu plynu Finska a Baltských států. Dále by pak plynovod propojil i Polsko se severem a tím pomohl vytvořit regionální trh s plynem, čímž by se snížila závislost daných států na ruském importovaném plynu.

„Co začala Evropská komise s Polsko-litevským plynovodem (GIPL), v tom my nyní pokračujeme s podporou Balticconnectoru. Podporujeme řadu projektů, které ukončí plynovou izolaci Severo-východní Evropy a vytváříme baltský regionální trh s energiemi,“ sdělil Miguel Arias Cañete, evropský komisař pro životní prostředí a energetiku v Evropě.

Zpravodajský server EurActiv informoval, že finanční podpora projektu v celkové hodnotě 250 milionů euro ze strany EU bude 75 % potřebných peněžních zdrojů, což je maximální povolená hranice.

Stavba plynovodu

Plynovod z Finska do Estonska, jehož maximální přepravní kapacita má být 7,2 milionů metrů krychlových za den, by měl být dlouhý 151 kilometrů včetně podmořské části o délce 82 kilometrů. Začátek provozu Balticconnectoru je očekáván na konci roku 2019. Tou dobou by se měl do provozu uvést i již zmíněný Polsko-litevský plynovod.

Zdroj obrázku: balticconnector.fi

O konstrukci plynovodu se postará finská společnost Baltic Connector Oy, založená finskou vládou, a operátor estonské přepravní soustavy plynu Elering AS.

Plynovod dostal od finské vlády zelenou na konci minulého roku, ačkoliv většinově státem vlastněná plynová společnost Gasum od projektu odstoupila. Gasum od projektu upustil z důvodu poklesu domácí poptávky po zemním plynu.