Emisní regulace může ohrozit dodávky plynu a ropy do EU, varuje Norsko

Norská vláda varovala Evropskou komisi, že legislativa spojená s regulací emisí metanu by mohla ohrozit dodávky ropy a zemního plynu. Podle dokumentu zaslaného komisi v loňském roce by regulace rovněž mohla v Norsku paradoxně zvýšit emise z těžby fosilních paliv. Norsko se po prudkém poklesu dodávek zemního plynu z Ruska v posledních letech stalo největším dodavatelem plynu do EU.

Nařízení o emisích metanu usiluje o výrazné snížení emisí metanu v energetice, včetně dodavatelských řetězců. Tato legislativa nicméně vede k velké nejistotě ohledně budoucích dodávek zemního plynu do Evropy, a to jak skrz plynovody, tak v podobě zkapalněného zemního plynu (LNG).

Před možným negativním dopadem regulace tak představitele EU opakovaně varuje řada dodavatelů fosilních paliv. Jedním z nich je i Norsko, které podle serveru S&P Global loni zaslalo Evropské komisi dokument popisující tyto obavy.

"Rádi bychom poukázali na některé velmi problematické aspekty a důsledky této regulace a na její možné dopady na činnosti v ropném průmyslu, které by mohly mít negativní vliv na stabilitu dodávek a emise," uvedla podle serveru S&P Global norská vláda v dokumentu adresovaném Evropské komisi.

Regulace zahrnuje povinnost vykazovat emise metanu u dovozu zemního plynu, ropy a uhlí. Stejně tak zavádí i povinnost dovozců dodržovat limity emisní náročnosti, které teprve budou stanoveny. Požadavky na vyhledávání a případně zastavení úniků metanu mohou podle norské vlády vést k častějším a delším omezením dodávek.

"To ovlivní úroveň norské těžby a schopnost zajistit stabilní dodávky zemního plynu a ropy do EU. Časté kontroly a odstávky mohou rovněž zvýšit pravděpodobnost výskytu bezpečnostních incidentů," uvedla norská vláda.

Vláda dále uvedla, že vzhledem k již velmi nízkým emisím metanu z těžby ropy a plynu v Norsku je potenciál pro další snižování omezený. Podle Mezinárodní energetické agentury jsou měrné emise metanu z těžby v Norsku vskutku jedny z nejnižších na světě.

Častější kontroly a opravy zařízení by podle vlády mohly paradoxně vést k růstu emisí. Kromě vyšších emisí z námořní přepravy by rovněž mohlo docházet k častějšímu spalování plynu přímo u těžebních zařízení, které by bylo nezbytné během dodatečných odstávek.

"Norsko pociťuje i do budoucna velkou odpovědnost za energetickou bezpečnost Evropy. Předpisy, které by mohly tomuto cíli bránit, jsou samozřejmě důvodem k velkým obavám. Zejména požadavky na detekci a opravy úniků obsažené v nařízení by mohly vést k častějším a delším odstávkám klíčových zařízení na zpracování plynu na pevnině a ropných zařízení na moři. To také povede ke zvýšení emisí," uvedl v odpovědi na dotaz S&P Global Snorre Erichsen Skjevrak, náměstek na norském ministerstvu energetiky.

Norsko aktuálně posuzuje dopad regulace na Evropský hospodářský prostor, což podle náměstka určí, jak přísné budou požadavky na jeho dodržování. Evropský hospodářský prostor zahrnuje všechny členské státy EU, a dále Norsko, Island a Lichtenštejnsko.