Gazprom: Evropa se zatím bez ruského plynu neobejde

Evropa v dlouhodobém výhledu nemá alternativu vůči dodávkám zemního plynu z Ruska, tranzit suroviny přes Ukrajinu ale představuje riziko, řekl dnes na Středoevropském plynárenském kongresu v Bratislavě předseda představenstva ruského plynárenského koncernu Gazprom Viktor Zubkov.

Zároveň obhajoval rozšíření plynovodu Nord Stream po dně Baltského moře, proti kterému loni protestovalo několik členských států EU včetně Slovenska.

„Alternativy vůči ruskému plynu se v dlouhodobém výhledu pro Evropu nečrtají, narážejí na problémy spojené s realizací vlastních projektů,“ vyhlásil Zubkov.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky. Evropská unie přitom usiluje o snížení závislosti na ruském plynu.

Zubkov rovněž tvrdil, že Ukrajina je nespolehlivým partnerem pro tranzit ruského plynu dále do západní Evropy. „Události posledních let ukazují, že tento tranzitní článek (přes Ukrajinu) jen vytváří riziko v zásobování Evropy plynem,“ řekl.

Předseda představenstva Gazpromu současně obhajoval plány na rozšíření plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn do Evropy po dně Baltského moře a který zároveň obchází Ukrajinu.

„Dokáže zajistit potřebné objemy plynu pro trh Evropské unie, zajišťovat trvalé dodávky na evropský trh a posunout evropskou infrastrukturu směrem k vytvoření jednotného trhu s plynem,“ uvedl Zubkov, podle kterého se údajně nepřiměřená politizace stala nástrojem proti tomuto projektu.

Ředitel pro rozvoj podnikání ukrajinské plynárenské společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko na kongresu prohlásil, že plánované posílení kapacity plynovodu Nord Stream je politicky motivováno, aby východoevropské země platily více za plyn a aby přišly o tranzit suroviny, za který nyní inkasují peníze.

Proti rozšíření plynovodu Nord Stream protestovaly na konci loňského listopadu země východní části EU včetně Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Litvy, Lotyška a Estonska v dopise zaslaném místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi.

Česká republika se k dopisu, který upozorňoval na možné negativní dopady projektu na energetickou bezpečnost dotčených států i regionu, nepřipojila.

Slovenský ministr hospodářství Peter Žiga na plynárenském kongresu prohlásil, že pro Bratislavu je absolutní prioritou zachování přepravných tras ruského plynu přes Ukrajinu a Slovensko.

Slovenský provozovatel tranzitního plynovodu Eustream loni zvýšil objem přepraveného plynu meziročně o pětinu na 55,8 miliardy metrů krychlových. Podnik, v jehož mateřské firmě má menšinový podíl a manažerskou kontrolu společnost EP Infrastructure z české skupiny Energetický a průmyslový holding, kromě přepravy ruského plynu přes Slovensko dále do západní Evropy zajišťuje i zpětné dodávky suroviny na Ukrajinu.