Norský premiér: Zastropování cen plynu v Evropě jeho nedostatek nevyřeší

Ačkoliv se možnost zastropování velkoobchodních cen plynu, která byla jedním z diskutovaných témat mezi evropskými politiky, nezdá velmi pravděpodobná, zcela vyloučit nelze v aktuální době žádný krok. Podle předsedy vlády Norska, které se po omezení dodávek plynu z Ruska stalo největším dodavatelem do Evropy, by případné zastropování velkoobchodních cen nic nevyřešilo.

Evropské domácnosti a průmysl již od léta loňského roku trápí růst cen energetických komodit, který vyvolalo zejména omezení dodávek zemního plynu z Ruska. V posledních týdnech cen atakovaly nová maxima poté, co Rusko zcela zastavilo dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1, což vedlo k nastartování vyšší aktivity mezi politiky napříč jednotlivými evropskými zeměmi, stejně tak jako v orgánech Evropské unie.

Jedním z navrhovaných krizových opatření, která by mohla být přijata v relativně krátké době a zůstat v platnosti po omezenou dobu, bylo i zastropování velkoobchodních cen plynu. Návrhy z různých stran přitom hovořily o zastropování cen pouze ruského plynu proudícího do Evropy plynovody, či dokonce o plošném cenovém stropu na všechny dodávky. Plošný cenový strop, ačkoliv se tato možnost zdá aktuálně jako velmi nepravděpodobná, by vzhledem k současným objemům dodávek nezasáhl negativně jenom Rusko, ale i jiné dodavatele, a to především Norsko.

„Zahajujeme jednání s otevřeným přístupem, ale jsme skeptičtí ohledně cenového stropu pro plyn. Cenový strop neudělá nic s fundamentálním problémem, totiž s tím, že je v Evropě málo plynu,“ řekl na začátku týdne norský premiér Jonas Gahr Støre.

Norský předseda vlády v pondělí znovu jednal na téma energetické krize s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která by měla představit návrhy krizových opatření ve svém dnešním projevu na půdě Evropského parlamentu. Støre podle serveru S&P Global Platts řekl, že se s předsedkyní komise dohodli na ještě bližších jednáních s EU o různých návrzích, které jsou aktuálně na stole.

Norsko nicméně již od loňského posledního kvartálu navýšilo dodávky zemního plynu do Evropy, a to pomocí úpravy povolení k těžbě z jednotlivých polí, stejně tak vývozem plynu, který dříve vtláčelo zpět do ložisek za účelem navýšení těžby ropy. Podle dat S&P Global Commodity Insights dodalo Norsko do Evropy skrz plynovody v období mezi letošním lednem a srpnem více než 76 miliard kubíků plynu, tedy o 6 miliard kubíků více než za stejné období v roce 2021.

„Norsko dělá od začátku vše v jeho silách, aby pomohlo zmírnit současnou situaci v Evropě, a norské společnosti zásadně navýšily těžbu plynu. Norsko nyní dodává do Evropy o 8 % více plynu, než jsme dodávali před vypuknutím války,“ uvedl norský premiér.

Støre se před týdnem nechal slyšet, že je důležité nepřijímat opatření, která by měla nezamýšlené následky a v nejhorším případě by mohla situaci v dlouhodobém měřítku ještě zhoršit.

„Předvídatelnost a dlouhodobá perspektiva budou výhodné jak pro těžaře, tak pro zákazníky v Evropě. To zajistí, že Evropa bude mít dostatek energie i v budoucnu,“ dodal Støre.