Polsko zvažuje kvůli ČR a Slovensku výstavbu dalšího LNG terminálu

Polsko by mohlo vybudovat ještě jedno plovoucí zařízení na příjem zkapalněného zemního plynu (LNG), které by stálo vedle toho, které už Varšava plánuje u Gdaňsku. Řekla to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Polsko podle ní výstavbu zvažuje proto, že značný zájem o nákup LNG má Česká republika a Slovensko. Obě tyto země se snaží co nejrychleji zbavit závislosti na zemním plynu z Ruska.

Česká republika a Slovensko hledají alternativní dodávky surovin, aby je mohly přestat odebírat z Ruska. Slovenská státní plynárenská společnost SPP uzavřela smlouvy na nákup takového množství LNG a zemního plynu z Norska, aby Slovensko těmito dodávkami do konce příštího roku pokrylo asi 65 procent své spotřeby.

Polsko má už teď v plánu výstavbu plovoucího zařízení na uskladnění LNG a jeho přeměnu zpět do plynného stavu. Toto zařízení, označované anglickou zkratkou FSRU (Floating Storage and Regasification Unit) bude stát u Gdaňsku na pobřeží Baltského moře. Kapacita pro přeměnu zpět na plynný stav bude činit šest miliard metrů krychlových plynu ročně. Se zprovozněním Varšava počítá v roce 2026. Polsko má už teď jeden terminál na LNG s kapacitou 6,2 miliardy metrů krychlových, uvedla agentura Reuters.

„Můžeme posoudit různé možnosti. Mohli bychom otevřít další zařízení FSRU a pronajmout další plavidlo, to by ale bylo na zodpovědnosti našich partnerů,“ řekla Moskwová serveru BiznesAlert.

Polsko podle ministryně chce, aby zařízení FSRU bylo součástí unijního plánu nazvaného REPowerEU, jehož cílem je ukončit v unii nákup energií z Ruska. Moskwová řekla, že kapacita zařízení k přeměně LNG zpět do plynného skupenství by mohla činit šest nebo 12 miliard metrů krychlových, záležet bude na zájmu v sousedních zemích.

Ministryně také poznamenala, že Polsko nepotřebuje mimořádnou daň, aby mohlo část výrazně vyšších zisků energetických firem přerozdělovat spotřebitelům, a kompenzovat jim tak prudký růst cen energií. Energetickému sektoru v Polsku totiž dominují firmy, ve kterých má hlavní slovo stát, a od kterých se vyžaduje, aby zajistily energetickou bezpečnost, řekla.

Český ministr průmyslu Jozef Síkela už dříve deníku E15 řekl, že Česká republika jedná o pronájmu kapacity plovoucího LNG terminálu, konkrétně s Nizozemskem, Německem a Polskem. Premiérka severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Manuela Schwesigová pak uvedla, že Německo potřebuje terminály na LNG nejen na pobřeží Severního moře, ale kvůli zásobování východu země a také České republiky rovněž na pobřeží Baltu.

Evropská unie se začala od ruských energií odklánět už dříve. Své odhodlání urychlila po letošním 24. únoru, kdy ruská vojska napadla Ukrajinu. Brusel pak přistoupil k sérii protiruských sankcí, aby co nejvíce ochromil ruskou ekonomiku.