Domů
Plynárenství
Rusko zvýšilo exportní kapacitu pro dodávky zemního plynu do Číny
Plynovod Síla Sibiře
Zdroj: Gazprom

Rusko zvýšilo exportní kapacitu pro dodávky zemního plynu do Číny

Jak informuje zahraniční portál Global Times, Rusko navýšilo svou denní exportní kapacitu zemního plynu do Číny na 61 miliónů m. Roční dodávka zemního plynu je dle China Media Group (CMG) očekávána v roce 2023 na úrovni 22 miliard m. Pro porovnání – před ruskou invazí na Ukrajinu a pandemií COVID-19 činily dodávky Ruska do Evropy a Turecka (mimo zemí bývalého Sovětského svazu) zhruba 199 miliard m.

Dle Global Times přesáhly v loňském roce dodávky zemního plynu skrze plynovod Power of Siberia do Číny 15 mld. mᶾ. Plynovod byl uveden do komerčního provozu v roce 2019. Export plynu má v době plného zprovoznění plynovodu v roce 2025 činit až 38 mld. mᶾ/rok.

Rusko zvyšuje své ambice týkající se dodávek plynu do Číny. V počátku loňského roku navýšilo svůj původní cíl, 38 mld. mᶾ/rok do 2025, o 10 mld. mᶾ. Dodatečné dodávky mají být dodány Číně dle dohody skrze nový plynovod vedoucí přes Japonské moře ze Sachalinu. Nyní se již nicméně hovoří o dalším navýšení dodávek až 61 mld. mᶾ ročně do roku 2025.

V kontextu přeorientování se na asijský trh plánuje Rusko výstavbu dalších plynovodů, např. Power of Siberia II. Ten má přesměrovat toky plynu původně určené pro Evropu a zamyšleně dodávané skrze plynovod Nord Stream II, jenž nebyl nikdy komerčně zprovozněn. Stavební práce na novém plynovodu mají začít v roce 2024 a nominální kapacita má činit 50 miliard mᶾ/rok, což je hodnota srovnatelná s kapacitou Nord Steamu II na úrovni 55 miliard mᶾ/rok. Zprovozněn má být do roku 2030. Dle agentury Reuters jeho výstavba představuje pro Rusko velké finanční i politické riziko.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Richard Vacek
5. leden 2023, 08:15

Čína je v jiné pozici než Německo. U ní by neprošlo, kdyby plynovod někdo vyhodil do vzduchu. Takže ta rizika jsou nižší než u NS II.

Libor Blažek
5. leden 2023, 10:44

Plynovody se budou vyhazovat do vzduchu tak dlouho, dokud to pojišťovny budou platit.

Petr prochaska
5. leden 2023, 10:54

Tak hlavně tam plynovod vede po souši, takže je jednoduše opravitelný.

Jimi
5. leden 2023, 09:30

15 bcm loni, letos plánují 22 bcm, kapacita je 38 bcm a další plynovod bude až po válce, protože na to ani Rusko ani Čína nemají technologii a západ ji nedodá. A po válce už Čína o plyn zájem mít nebude, protože furt mají své uhlí, rapidně instalují OZE a zvyšují také výrobu z jádra.

Sbohem Rusko!

Petr prochaska
5. leden 2023, 09:56

Za pár let budou všichni výrobci v EU platit emisní povolenky. Na výrobky ze zemí, které mají vysoké emise, budou uvaleny emisní cla. Evropa tak nutí Čínu, aby se přeorientovala z uhlí na ruský plyn. A OZE v Číně se instalují, ale i tak většina energie je v Číně z uhlí a bude tomu i následující desítky let.

hlpb
5. leden 2023, 10:36

Podíl vyrobené energie v Číně dle zdrojů:

1. fosil = 65%

2. OZE = 30%

3. JE = 5%

Podíl OZE roste v Číně každý rok o cca 3-4%

Petr prochaska
5. leden 2023, 10:57

Většina OZE v Číně jsou ale vodní elektrárny.

hlpb
5. leden 2023, 12:03

Loni byl poslední rok, kdy domu tak bylo, letos množství vyrobené EE z VTE+FVE překoná vodní energii.

Vodní = cca 1300 TWh/rok

VTE + FVE = cca 1200 TWh/rok (pro porovnání EU = cca 650 TWh/rok)

ostatní OZE = 200 TWh/rok

Pravoslav Motyčka
5. leden 2023, 22:09

Číně je naprosto jedno jestli na ní EU uvalí nějaká cla , no tak dobře budou cla na FV panely stejně je budou tady firmy kupovat , protože budou i s tím clem levnější než místní produkce , která navíc neexistuje takže co je to clo další daň pro obyvatelstvo a snížení životní úrovně. Naopak Čína udělá cla reciproční a zbytek světa také takže se sníží vývozy a zase klesne hodnota měny, tím dojde k dalšímu pádu životní úrovně většiny lidí.

Ivan
5. leden 2023, 11:33

ale ten plyn není jen na výrobu elektřiny, ten plyn se víc používá i v jiných odvětvích.... plyn bude potřeba furt..

hlpb
5. leden 2023, 12:14

Se zemním plynem se v budoucnu nepočítá, bude se postupně nahrazovat H2.

Předpokládaná celosvětová roční výroba H2 v roce 2030 je cca 150-200 miliard m3.

Emil
5. leden 2023, 12:55

Už to řekli čínskému prezidentovi, že "se" s ním v budoucnu nepočítá? :-)

Jan Stehlik
5. leden 2023, 14:50

Pokuď vím , tak rusko nord sream II postavilo navzdory sankcím . Tudíž na to asi má kapacity.

Čína naopak o plyn bude mít čím dál větší zájem . Jak poroste podíl OZE , tak poroste potřeba tyto zdroje zálohovat . A k tomu se uhlí nehodí , plyn je ideální . Tudíž plyn bude velkým vítězem budoucích času . Nejedná se jen o čínu , ale toto století bude stoletím asie (cca 4 miliardy spotřebitelu) . A asiaté se chtějí mít stejně dobře jako my , stejně jako my chceme aby jsme se měli stejně jako na západě . A k tomu bude potřeba obrovské množství levných surovin a zdroju energií . Západ zustal sedět na truhlách se zlatáky , ale kapitál se tvoří prací . My ale vytváříme skanzen a nechcem nic budovat (spotřeba je fuj) . Asie tedy bude chtít suroviny z ruska . Ale nejen z něj , u arabášu si podávají ruce , čínané , indonésané atd.

O vodíku se sice stále mluví , ale jen mluví , protože na to nikdo nemá . Byl by nekonkurenceschopný . Stejně jako teď se projevují zvýšené ceny energií u nás a to je stropujem (dotujem ze státního)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se