Ukrajina má být dle dohody mezi Německem a USA o Nord Streamu II kompenzována

Německo a Spojené státy americké dosáhly minulý týden ve středu kompromisu ohledně dostavby plynovodu Nord Stream II. Podle dohody má Německo finančně podpořit energetickou bezpečnost Ukrajiny počátečním darem do Zeleného fondu. Dále pak má podporovat odklon Ukrajiny od uhlí a její energetickou bezpečnost vysláním zvláštního vyslance, který bude moci využít předem daný rozpočet. USA na oplátku stáhnou hrozbu uvalení sankcí na společnosti dostavující nový plynovod. Informaci přinesl server Euractiv.

Dle dohody má USA stáhnout hrozbu uvalení sankcí na společnosti, které se podílejí na dostavbě nového plynovodu výměnou za to, že Německo finančně podpoří energetickou bezpečnost Ukrajiny.

„Německo si vykupuje svou cestu ven,“ uvedly v reakci na kompromisní dohodu německé noviny FAZ.

Poplatky za tranzit plynu činily pro Ukrajinu před rokem 2020 přibližně 3 % HDP, což představovalo okolo 3 miliard USD (v roce 2019 byl tranzit plynu na úrovni 89,6 miliard m³). Na konci roku 2019, kdy pozbývala platnosti tehdy aktuální smlouva, byla uzavřena po dlouhém vyjednávání, i vzhledem k očekávánému brzkému dokončení Nord Streamu II, nová dohoda o tranzitu plynu přes Ukrajinu na dalších 5 let. Dle této dohody má tranzit plynu přes Ukrajinu činit mezi roky 2021-2024 okolo 40 miliard m³/rok.

Dohoda měla dle tehdejšího prohlášení ukrajinské prezidenta, Volodymyra Zelenského, přinést Ukrajině během 5 let okolo 7 miliard dolarů.

Roční přepravní kapacita nového plynovodu Nord Stream II má být 55 miliard m³. Podle mluvčího Kremlu, Dmitrije Peskova, je však Rusko připraveno jednat o tranzitu plynu přes Ukrajinu i po roce 2024.

Avšak podle ukrajinského ministra zahraničí, Dmytra Kuleby, existuje zásadní problém v tom, že není jasné, zda je Rusko připraveno své závazky splnit. Zvláště pak ty týkající se energetické bezpečnosti Ukrajiny. Ukrajina i proto vyjádřila svou nelibost nad formálním zahájením konzultací mezí EU a Německem.

„Pro nás není „energetická bezpečnost“ pouze slovo,“ uvedl s odkazem na příjem z poplatků za tranzit plynu Zelensky.

Zástupci Ukrajiny a Polska pak ve společném prohlášení dohodu odsoudili s tím, že se zvyšuje závislost regionu na Rusku, čímž se dle jejich mínění zvyšuje i riziko destabilizace celého regionu.

Energetická bezpečnost

Dohoda mezi USA a Německem nepředpokládá, že by se výpadek v příjmu kompenzoval Ukrajině zcela. Zavazuje však Německo k tomu, že využije „všech dostupných možností“, aby se zachovala podstata Ukrajiny jako tranzitní země, tzn. prodloužení tranzitní dohody po roce 2024 až o dalších 10 let.

„Obama, Trump ani Biden nebyli schopni přesvědčit Německo, aby od projektu upustilo. Byl by postaven tak jak tak. Nešťastné, ale pravdivé,“ komentoval situaci Chris Murphy, americký senátor, s tím, že bez dohody by Ukrajina nedostala nic.

Kompenzace pro Ukrajinu

Německo má kromě počátečního daru ve výši 148,3 milionů EUR do dosud nezřízeného Zeleného fondu dále iniciovat vyslání zvláštního vyslance pro podporu energetických projektů a odklonu od uhlí s rozpočtem ve výši 59,3 milionů EUR.

Zelený fond má mít za cíl podpořit kromě již zmíněného odklonu Ukrajiny od uhlí rovněž energetickou bezpečnost země. Cílem fondu je přilákat investice o celkovém objemu okolo 847,4 milionů EUR, a to včetně investic soukromého sektoru. USA pak nabízí technickou a legislativní pomoc, aby bylo dosaženo vytyčených cílů fondu.