Domů
Evropská Unie
Ruská invaze na Ukrajinu výrazně ovlivnila dodávky plynu do Evropy
Zdroj: Gazprom

Ruská invaze na Ukrajinu výrazně ovlivnila dodávky plynu do Evropy

Evropská Unie
2 komentáře
26. červenec 2022, 14:57
ČTK

Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (státy EU se dnes dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu):

24. února – Cena plynu pro evropský trh se v reakci na zahájení útoku ruských vojsk na Ukrajinu zvýšila více než o třetinu a dostala se vysoko nad hranici 100 eur za megawatthodinu (MWh). V březnu dál stoupala a dostala se téměř na 350 eur za MWh, později ale opět klesla.

8. března – Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Evropy proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.

– Evropská komise (EK) oznámila, že plánuje v letošním roce snížit závislost unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.

23. března – Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Opatření se podle Putina mělo týkat zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce.

28. března – Skupina nejrozvinutějších zemí G7 odmítla požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

31. března – Putin podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční odběratelé od dubna platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil také, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.

– Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Habeck Putinův požadavek odmítli, podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Německý kancléř Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem později na tiskové konferenci v Berlíně prohlásili, že platby v rublech odmítají.

1. dubna – Začal platit požadavek Ruska, aby odběratelé platili za plyn v rublech.

– EK uvedla, že evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na platby v rublech.

6. dubna – Předseda Evropské rady Charles Michel po zveřejnění pátého souboru unijních sankcí, jehož součástí je i zákaz dovozu ruského uhlí, řekl, že dříve nebo později bude zapotřebí i zákaz ruské ropy a plynu.

27. dubna – Ruská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Zdůvodnila to tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech.

11. května – Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do zemí EU se snížil o 25 procent. Příčinou bylo rozhodnutí Kyjeva přestat využívat klíčovou dopravní trasu přes měřicí stanici Sochranovka se zdůvodněním, že tam zaznamenal nežádoucí aktivity ruských okupačních vojsk. To Moskva odmítla.

12. května – Gazprom oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do EU potrubím Jamal přes Polsko. Důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu. Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.

16. května – EK vysvětlila, jak mohou firmy z EU platit za ruský plyn a přitom neporušovat unijní sankce. Zemím a firmám se dostalo ujištění, že když pošlou eura či dolary na účet podle požadavků ruské strany a tím bude platba z pohledu odběratelů dokončena, sankce porušeny nejsou. O konverzi přijatých deviz na ruble už se postará ruská strana.

21. května – Gazprom podle informací finského operátora Gasgrid zastavil vývoz plynu do Finska.

23. května – Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem.

31. května – Gazprom zastavil veškeré dodávky plynu do Nizozemska. Podnik oznámil, že nizozemská obchodní společnost GasTerra nezaplatila za surovinu dodanou v dubnu. Gazprom později informoval, že od 1. června zastaví ze stejného důvodu i dodávky dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

14. června – Nutnost oprav podle Gazpromu omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o 40 procent na 100 milionů krychlových metrů denně.

15. června – Gazprom znovu snížil maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů krychlových metrů denně. Německo označilo omezení dodávek za politické rozhodnutí.

16. června – Dodávky ruského plynu do EU dále klesly, Nord Stream 1 do Německa fungoval na 40 procent kapacity.

18. července – Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od Gazpromu vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od Gazpromu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa.

20. července – Gazprom oznámil, že stále neobdržel od německé firmy Siemens Energy dokumentaci potřebnou k opětovné instalaci turbíny pro plynovod Nord Stream 1, která byla na generální opravě v Kanadě.

21. července – Skončila pravidelná údržba potrubí Nord Stream 1 a dodávky zemního plynu z Ruska do Německa se postupně zvýšily na 40 procent kapacity plynovodu, což je stejná úroveň jako před začátkem údržby.

25. července – Gazprom oznámil, že ve středu 27. července odstaví z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě. Dodávky plynu se tak dále sníží na 33 milionů metrů krychlových denně, tedy na zhruba 20 procent kapacity.

26. července – Tok ruského plynu do Německa potrubím Nord Stream 1 před očekávaným snížením dodávek zeslábl. Státy EU se dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu. Ministři jednali o upraveném návrhu Evropské komise, který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent proti průměrné spotřebě z posledních pěti let.

Potřebujete být v obraze ohledně Evropské unie?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti Evropské unie a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
V EU platí zákaz dovozu ruského uhlí. ‚Žádná další výjimka,‘ uvedla Evropská komise
11. srpen 2022, 10:48
Havlíček: Energetická solidarita EU? Úsměvné. Prodlužte těžbu uhlí
8. srpen 2022, 17:00
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(2)
Karel Navratil
26. červenec 2022, 17:20

V článku píší o "dobrovolných "úsporách plynu, tak to se musím zasmát....páni žijí v představách dobrovolnosti, ale to o žádné dobrovolnosti není , ale naopak o vynucené nemožnosti s plynem topit, když je 4x dražší jak loňskou topnou zimu....Spíš by se mělo napsat o neschopnosti vlád sehnat lidem finančně odpovídající surovinu.

Peter Zachara
26. červenec 2022, 17:25

ze vlada vyslala jasny signal, jasna princezno, ti nestaci?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se