Domů
Přenos elektřiny
ENTSO-E: Rizika v zabezpečení dodávek elektřiny v Evropě nejsou pro nadcházející zimu vyloučena
elektrické vedení, sloup
Zdroj: PxHere

ENTSO-E: Rizika v zabezpečení dodávek elektřiny v Evropě nejsou pro nadcházející zimu vyloučena

Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) zveřejnilo svůj výhled bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě na následující zimu. Za normálních podmínek by neměla v zabezpečení dodávek elektřiny nastat žádná rizika. V případě studených vln a nízké dostupnosti výrobních zdrojů však dodávky nemusí být zabezpečeny v několika zemích zejména v průběhu ledna .

Za extrémních podmínek se dle pravděpodobnostní simulace očekává, že zejména Francie a Belgie se mohou potýkat s problémy se zabezpečením dodávek elektřiny. Obě země by byly vysoce závislé na importu elektřiny z okolních zemí a v některých případech by se pro předejití odpojování spotřebitelů musely spolehnout na mimotržní opatření a regionální spolupráci.

„Takové podmínky by vyžadovaly přísný monitoring spolehlivost systému blíže reálnému času s podporou regionálních koordinačních center (RSC). Tato úzká spolupráce bude zvláště důležitá, pokud dojde k výrazným neplánovaným výpadkům výroby nebo přenosových kapacit v kombinaci s extrémními chladnými povětrnostními podmínkami a nízkou dodávkou obnovitelných zdrojů,“ uvádí studie.

Vývoj výrobních kapacit

Zatímco výrobní kapacita obnovitelných zdrojů energie zaznamenala letos mírně vyšší přírůstek než vloni, když si evropské větrné a solární elektrárny připsaly téměř 27 GW, pokles výrobní kapacity konvenčních zdrojů byl méně než poloviční.

Vývoj výrobních kapacit v Evropě – 1. sloupec – konec roku 2018 ve srovnání s koncem roku 2017, 2. sloupec – konec roku 2019 ve srovnání s koncem roku 2018. Zdroj: ENTSO-E 2019/2020 Winter Outlook

Výkonová přiměřenost v nadcházející zimě

Jak znázorňuje následující grafika, výrobní kapacity a tržně dostupná odezva na straně spotřeby jsou za normálních podmínek (levá část grafiky) dostatečné k pokrytí špičkové poptávky po elektřině v jednotlivých týdnech pro jednotlivé země Evropy s výjimkou několika zemí, které vyžadují import elektřiny. Těmi jsou Rakousko, Finsko, Maďarsko, Itálie, Litva a ve třech týdnech i Severní Irsko.

V případě extrémních podmínek (prostřední část grafiky) doprovázených zvýšenou poptávkou po elektřině a potenciálně nižšími dostupnými výrobními kapacitami roste počet zemí vyžadujících dovoz elektřiny pro pokrytí vlastní spotřeby. Ve 2. a 3. lednovém týdnu roku 2020 část spotřeby v Belgii, Německu, Finsku a Francii není možné pokrýt ani dostupným importem elektřiny. Červené šipky v mapě znázorňují oblasti, ve kterých dochází k přetížení přeshraničních přenosových vedení.

V případě využití strategických rezerv (třetí sloupec) dochází k vyřešení problémů s dodávkami elektřiny a problematické země jsou schopné poptávku po elektřině pokrýt za využití importu elektřiny.

 

ENTSO-E výhled pro zimu 2019/2020 – výrobní přiměřenost. Levá část – normální podmínky, prostřední část – extrémní podmínky (červené šipky na mapě znázorňují přetížená přeshraniční vedení), pravá část – extrémní podmínky při využití rezervních kapacit. Zdroj: ENTSO-E 2019/2020 Winter Outlook

Česká republika jako země s výraznou výrobní nadkapacitou se jak obvykle nemusí obávat. ČEPS v nadcházejícím zimním období tak neočekává žádné problémy s výrobou ani systémovou přiměřeností.

Záporná flexibilita výrobních kapacit

Důležitým parametrem výrobních zdrojů v soustavě je také schopnost snížit výrobu v období nízké poptávky po elektřině – tedy poskytnout zápornou flexibilitu.

Problém nastává tradičně v Německu v období vysoké výroby obnovitelných zdrojů energie a nízké poptávky po elektřině v období vánočních a velikonočních prázdnin. Dodávka elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je dle merit order upřednostňována před zdroji s vyššími marginálními náklady, konvenční elektrárny tak musí reagovat snížením svého výkonu na úroveň aktuální poptávky po elektřině. Ne všechny zdroje jsou však schopny nákladově efektivního snížení svého výkonu, ceny elektřiny z tohoto důvodu mnohdy klesají do záporných hodnot.

Z následující grafiky je patrné, že se s tímto problémem budou v denních hodinách (levá část grafiky) a v nočních hodinách (pravá část grafiky) potýkat zejména Belgie, Bulharsko, Německo, Dánsko, Irsko, Itálie, Severní Irsko, Polsko a Švédsko. Nejhorší situace je v částech Itálie, Irsku a také v Německu, které nebudou schopny ve všech zkoumaných 19 týdnech nadbytečnou výrobu exportovat do zahraničí.

Oproti nedostatku výrobních kapacit je řešení této situace poměrně snadné a omezuje se na omezení výroby obnovitelných zdrojů energie, ty je ovšem při těchto omezeních nezbytné finančně odškodnit za „nevyrobenou“ elektřinu.

ENTSO-E výhled pro zimu 2019/2020 – záporná flexibilita. 1. sloupec – denní hodiny, 2. sloupec – noční hodiny. Zdroj: ENTSO-E 2019/2020 Winter Outlook

Použitá metodika uvažuje extrémní situace nastávající jednou za 20 let

ENTSO-E od studie z roku 2017 upravilo použitou metodiku na základě zkušeností z předchozí zimy, kdy problémy nastaly zejména kombinací studených vln a nízké dostupnosti jaderných zdrojů ve Francii. Francie je vlivem vysoké elektrifikace vytápění důležitou proměnnou v provedené simulaci. Pro letošní zimu předpokládá ENTSO-E ve Francii nárůst spotřeby o 2,4 GW na každý stupeň Celsia, o který poklesne teplota.

Analýza nyní zahrnuje worst-case scénář, který uvažuje situace nastávající v průměru jednou za 20 let, namísto předchozí studie uvažující situace nastávající jednou za 10 let. ENTSO-E analyzovalo situaci, pokud by extrémní situace nastaly současně v celé Evropě.

Dle informací jednotlivých provozovatelů přenosových soustav jsou nejpravděpodobnějším rizikem silné větry a bouře. Nejzávažnějším rizikem jsou však studené vlny v celoevropském rozsahu. Sněhové laviny a námrazy jsou rovněž považovány za rizika, která mohou způsobit vážné následky. Toto zjištění zdůrazňuje význam hodnocení více výpadků výrobních zdrojů a přenosových vedení najednou za využití pravděpodobnostní simulace.

Vnímání jednotlivých rizik dle provozovatelů přenosových soustav jednotlivých zemí. Rizika byla rozřazena do 3 škál dle této metodiky. Zdroj: ENTSO-E 2017/2018 Winter Outlook

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
Richard Vacek
2. prosinec 2019, 10:14

Možná by nějaký blackout umožnil veřejnosti získat reálnější náhled na to, jak se elektřina dostává do zásuvky a jak se to dá s vysokou spolehlivostí zajistit.

Michal
2. prosinec 2019, 12:52

Gretenistum by ledova sprcha reality neuškodila. Člověk není dělaný na to, aby přežil v našich zeměpisných šířkách, jsme rovníkový druh. A i v dnešní hi-tech době jsou póly skoro neobydlené a rovník napěchovaný. Podřezávat si pod sebou energetickou větev je stupidní.

Martin Hájek
2. prosinec 2019, 13:06

Letošní zima bude ještě OK, i když Rusové zřejmě zavřou Ukrajině kohoutky s plynem, takže i tak bude dost legrace. Až leden 2023 a zejména 2025 bude pro provozovatele přenosových soustav opravdová jízda na tygrovi. Možná v té době bezpečnost dodávek elektřiny přehluší klimatické třeštění, uvidíme...

Energetik 007
3. prosinec 2019, 03:25

Jak je na tom Evropa víme naprosto přesně ale Praha nikoho nezajímá.

Teplo ze 60 let staré elektrárny v zátopovém území se zálohu v Praze tak do +5oC.

Elektřina pouze z dovozu výroba v Praze skoro nula.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se