Rostoucí cena CO2 může zvýšit sociální napětí, varuje zpráva německé vlády

Německá vládní zpráva upozorňuje, že současná klimatická politika může především kvůli rostoucím cenám CO₂ prohlubovat sociální nerovnosti. Nízkopříjmové domácnosti nesou relativně vyšší náklady na energie a zároveň mají méně prostředků na investice do úsporných technologií. Zpráva proto doporučuje trvalé monitorování sociálních dopadů klimatických opatření a zavedení účinných kompenzací pro zranitelné skupiny obyvatel.

Rostoucí ceny emisí CO₂ vedou v Německu k vyšším nákladům na vytápění a dopravu, což podle vládní „Zprávy o chudobě a bohatství“ zasahuje disproporčně nízkopříjmové domácnosti. Ty podle dokumentu vydávají až 13 % svého rodinného rozpočtu za energii, tedy více než dvojnásobek podílu bohatších domácností, a zároveň často postrádají kapitál na investice do úsporných technologií, jako jsou zateplení domů, instalace tepelných čerpadel nebo pořízení elektromobilů, jež by jim dlouhodobě snížily účty za energii.

„Klimatická změna a sociální nerovnosti jsou úzce propojeny. V Německu způsobují domácnosti s velmi vysokými příjmy v průměru více než dvakrát tolik emisí škodlivých pro klima než domácnosti s velmi nízkými příjmy,“ uvádí zpráva, která vyzývá k sociálně vyvážené klimatické politice.

„Naopak nekontrolovaný postup klimatických změn s sebou nese sociální rizika, zejména pro nízkopříjmové a zranitelné skupiny, které mají jen málo prostředků k přizpůsobení se měnícím se klimatickým podmínkám. Klimatické změny proto mohou sociální nerovnosti ještě prohloubit,“ uvádí zpráva.

Jako konkrétní opatření zpráva doporučuje zavedení trvalého sociálního monitoringu, tedy mechanismu, který by průběžně sledoval sociální dopady opatření pro dekarbonizaci. Kromě toho navrhuje konkrétní nástroje kompenzací pro nízkopříjmové domácnosti, například cílené příspěvky na energie, dotace na energeticky úsporná opatření v domácnostech či zvýhodněné financování renovací. Tyto návrhy mají za cíl zabránit tomu, aby opatření na snižování emisí vedla k prohlubování chudoby či ke zvýšenému sociálnímu napětí.

Zpráva zároveň připomíná příležitosti spojené s transformací: energeticky efektivní bydlení, menší vystavení škodlivinám a hluku ve městech, lepší kvalita veřejného prostoru a snížení zdravotních rizik představují potenciální sociální přínosy dobře řízené klimatické politiky. Autoři podotýkají, že správně nastavené investice mohou současně zmírnit klimatické dopady a zlepšit sociální podmínky.

Brigitte Knopfová z think-tanku Zukunft KlimaSozial, která byla až do loňského léta jednou z hlavních vládních poradkyň v oblasti klimatické politiky, v komentáři zdůraznila, že přechod na klimatickou neutralitu musí být doprovázen explicitním sociálním plánováním. Knopfová upozornila, že program klimatických opatření, který má vláda přijmout v následujících měsících, musí obsahovat dostatečné finanční zdroje na cílené kompenzace a opatření pro nejzranitelnější skupiny.

Autoři zprávy rovněž varují, že bez takového přístupu může vysoká finanční zátěž domácností vést k politickému odporu proti dalším dekarbonizačním krokům, což by zpomalilo dosažení klimatických cílů. Naopak sociálně citlivě navržené politiky by mohly podpořit přijetí změn a zároveň zvýšit soudržnost společnosti.