Německo za loňský rok zvýšilo počet veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily o polovinu – nyní je na veřejných místech možné využít 20 650 dobíjecích stanic. V České republice je dle posledních informacích zhruba 400 dobíjecích míst.
Elektrifikace dopravy, která je v Německu velkým tématem především z důvodu vysokého objemu emisí v dopravě, má otevřené dveře k dalšímu rozvoji. Počet veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily totiž meziročně významně vzrostl.
Díky významnému rozvoji dobíjecí infrastruktury tak postupně mizí jeden z hlavních důvodů, kvůli kterému běžní spotřebitelé váhají s nákupem elektromobilu. Tím je ve velkém množství případů nedostatečná infrastruktura pro nabíjení – uživatelé elektromobilu tak jsou vázaní pouze na krátký dojezd a nutnost dobíjení v domácnostech.
<figure id="attachment_24636" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-24636" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BMW_i8_Concept.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BMW_i8_Concept.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BMW_i8_Concept-512x341.jpg 512w" alt="BMW_i8_Concept" width="725" height="483" /><figcaption class="wp-caption-text">BMW_i8_Concept</figcaption></figure>
Řada společností tak zřejmě vycítila příležitost a rozhodla se do infrastruktury dobíjecích stanic investovat. Ze statistik německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) nicméně dále vyplývá, že celkem 85 % veškerého nabíjení elektromobilů v Německu připadá na soukromé dobíječky, tedy především dobíjení v domácnostech nebo v zaměstnání.
I proto BDEW považuje za prioritu, aby byla upravena legislativa, která umožní všem vlastníkům a nájemcům, za předpokladu splnění některých finančních požadavků, dobíjení u svých domovů.
Ze všech dobíjecích stanic je 12 % rychlodobíjecích a celé tři čtvrtiny jsou provozovány společnostmi, které současně podnikají i v jiných odvětvích energetiky.
BDEW současně upozorňuje, že elektroenergetická soustava Německa zvládne i podstatně více elektromobilů – podle odhadů až 13 milionů, což je množství odpovídající cca 30 % osobních aut registrovaných v Německu.
<figure id="attachment_42302" class="wp-caption alignleft" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-42302" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12-512x335.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12-768x502.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12-725x474.jpg 725w" alt="" width="800" height="523" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový Nissan Leaf. (Zdroj: Nissan)</figcaption></figure>
Srovnání mezi Českou republikou a Německem pro ČR není nijak příznivé. Pokud by řidič zvyklý na německý standard přejel německo-české hranice, musí počítat s výrazně řidší dobíjecí infrastrukturou.
V České republice je totiž aktuálně provozováno pouze cca 400 veřejných dobíjecích stanic od různých provozovatelů. Skupina ČEZ podle posledních informací provozuje cca 160 dobíjecích stanic, přitom stovka z nich je rychlodobíjecích.
V ČR postupně rostou i prodeje elektromobilů, nicméně stále se pohybují spíše ve vyšších stovkách kusů ročně. Prodej nových elektromobilů na českém trhu v prvním pololetí stoupl o pětinu na 324 aut s čistě elektrickým pohonem. Prvenství drží Nissan s prodejem 87 aut, následují BMW a Volkswagen, které prodaly shodně 66 vozů. Na dalších místech skončily Hyundai (40) a Tesla (36).

Elektromobilita

Německo meziročně zvýšilo počet dobíjecích stanic o polovinu, v ČR jsou pouze stovky

Společnost Tesla motors uvedla v USA do provozu supercharger s pořadovým číslem 10 000. Nejvíce superchargerů je umístěno v USA, v České republice je supercharger zatím pouze na třech místech. Je potřeba dodat, že i s tímto cílem je Tesla několik měsíců ve zpoždění, jelikož 10 000 superchargerů mělo být zprovozněno již na konci loňského roku.
Společnost Tesla podnikatele Elona Muska nejenže pracuje na urychlení <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/teslu-model-3-si-predobjednalo-jiz-temer-300-000-nadsencu/">produkce Modelu 3</a>, který je určen pro masový trh, ale současně významně rozšiřuje síť dobíjecích stanic.
Zdá se, že si Elon Musk velice dobře uvědomuje, co je jedním z hlavních problémů elektromobility. Nedostatečně rozvinutá infrastruktura je stálé brzdou pro to, aby elektromobily mohly být využívány i na delší vzdálenosti.
Jak je už u společnosti Tesla zvykem, ani tento cíl není splněn podle původního harmonogramu. Podle původních prohlášení společnosti mělo být deset tisíc superchargerů rozmístěno po světě již na konci loňského roku.
Překonání milníku zajistila nová stanice s dvaceti superchargery umístěná v americkém městě Belleville v Ontariu. Celkem je díky tomu po světě rozmístěno 1261 dobíjecích stanic (zahrnujících vždy několik superchargerů).
<figure id="attachment_52580" style="width: 621px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-52580" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/supercharger.png" alt="Mapa superchargerů v ČR " width="621" height="354" /><figcaption class="wp-caption-text">Mapa superchargerů v ČR zdroj:tesla.com</figcaption></figure>
Podle slov svého zakladatele Elona Muska má společnost ve fázi povolování nebo výstavby dalších cca 1000 superchargerů. Dá se také předpokládat, že některé z nově vybudovaných stanic budou osazeny tzv. Superchargery V3, které mají mít ještě lepší vlastnosti dobíjení.
Navíc má nová verze Superchargerů být schopná mnohem lépe spolupracovat s bateriemi Powerpack a solárními panely. Ty jsou již nyní u některých superchargerů umístěny, dá se proto očekávat, že Tesla směřuje tímto směrem a čím dál více Superchargerů bude propojeno s fotovoltaickými panely a bateriemi.
V České republice je podle oficiální mapy Tesly rozmístěno celkem 22 superchargerů na třech stanicích na D1 u Humpolce, v Praze a Olomouci.

Tesla po světě rozmístila již 10 000 superchargerů, v ČR jich moc nenajdete

V rámci <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-2-cast/">projektů společného zájmu</a> podpoří Evropská unie výstavbu <a href="http://en.gaz-system.pl/press-centre/news/information-for-the-media/artykul/202643/">slovensko-polského propoje</a>, na kterém se podílí provozovatelé přepravních soustav Slovenska a Polska. Celkem Evropská unie poskytne 107,7 mil. EUR (cca 2,7 mld. Kč).
Propojování plynárenských přepravních soustav je jednou <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/energeticka-unie-energy-union/">z priorit Evropské unie</a>, i proto v EU existuje <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-1-cast/">seznam hlavních projektů</a>, které mají šanci dosáhnout na finanční podporu na přípravné studie nebo na výstavbu. Jedním z nich je i <a href="http://www.eustream.sk/en_transmission-system/en_pl-sk-interconnector">polsko-slovenský propoj</a>, který spojí soustavy polského přepravce GAZ-SYSTEM a slovenského přepravce eustream.
Plynovod má být v okamžiku svého dokončení celkem 165 km dlouhý, přičemž 59 km se má nacházet na polském území, zbylých 106 km na slovenském. Stavba plynovodu by měla začít v druhé polovině roku 2018 a skončit před koncem roku 2021. Po dokončení se stane prvním přepravním plynovodem mezi Polskem a Slovenskem.
Celková dotace na výstavbu plynovodu ve výši 107 mil. EUR je nejvyšší, kterou projekt v druhém kole dotací v roce 2016 dostal. Druhým projektem, který ve stejném kole dotací dostal přes 100 mil. EUR, byl chorvatský <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/chorvatsko-zahajilo-pripravne-prace-lng-terminalu-jadranu/">LNG terminál Krk</a>.
<figure id="attachment_46434" style="width: 500px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46434" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/PLSK_connection.jpg" alt="Slovensko polský propoj" width="500" height="258" /><figcaption class="wp-caption-text">Slovensko polský propoj, zdroj: eustream.sk</figcaption></figure>
Slovensko-polský propoj je součástí severojižního propojení, které má za cíl umožnit přepravovat plyn z <a href="http://oenergetice.cz/plyn/plynovod-baltic-pipe-uspesnych-aukcich-kapacity-krok-blize-k-realizaci/">plánovaného plynovodu Baltic pipe</a> a LNG terminálu ve Svinoústí <a href="http://oenergetice.cz/plyn/slovensko-a-bulharsko-podepsalo-memorandum-o-novem-plynovodu/">plánovaným plynovodem Eastring</a> na jih.
<h2>Baumgarten opět ukázal na potřebu rozvoje infrastruktury</h2>
Potřeba lepšího propojení Evropy pomocí přepravní infrastruktury se ukázala opět jako klíčová po <a href="http://oenergetice.cz/plyn/vybuch-terminalu-v-baumgartenu-prerusil-dodavky-na-jih-od-rakouska/">nehodě v rakouském Baumgartenu</a>. Společně s plánovanými odstávkami dodávek plynu z Norska způsobila nehoda například nouzový stav v Itálii.
Současně nehoda způsobila i nárůst cen zemního plynu v relativně vzdálené Velké Británii. Ceny zde podle informací FT vzrostly až o 20 % v důsledku omezených dodávek z Belgie a Nizozemska.

Plynárenství

Slovensko-polský propoj podpoří EU, dá přes dvě a půl miliardy korun

Podle <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-4725_cs.htm">třetí zprávy o stavu energetické unie</a> se přechod Evropy na nízkouhlíkovou společnost „stává realitou“. Energetická infrastruktura je podle Komise v celém projektu velmi důležitá. Jedním z cílů energetické unie na nadcházející rok je větší angažovanost různých aktérů společnosti včetně občanů. Komise rovněž přijala třetí seznam projektů společného zájmu. 
Podle tiskové zprávy Evropské komise je EU na dobré cestě k implementaci projektu <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/energeticka-unie-energy-union/">energetické unie</a>. <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-161_cs.htm">Druhá zpráva</a> o stavu energetické unie byla publikována v únoru 2017, <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-6105_cs.htm">první</a> v listopadu 2015.
<h2>Důležitost infrastruktury a větší angažovanost společnosti</h2>
Třetí zpráva o stavu energetické unie potvrzuje, že energetická transformace není možná bez přizpůsobení infrastruktury budoucímu energetickému systému. Zpráva tak uznává <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-investuje-444-milionu-e-klicove-energeticke-infrastruktury/">důležitost infrastruktury</a> – propojení energetické, dopravní a telekomunikační infrastruktury a rostoucí důležitost infrastruktury na lokální úrovni. I přes dosažení významných pokroků Komise vnímá nedostatky zejména v oblasti elektřiny. Z tohoto důvodu Komise přijala do roku 2030 cíl 15% propojení elektroenergetických soustav a třetí seznam projektů společného zájmu (PCIs).
<blockquote>
„Energetická unie bude úspěšná pouze tehdy, pokud všichni potáhneme za jeden provaz. Cílem je splnit závazek dokončit energetickou unii do konce současného mandátu Komise. V roce 2019 již energetická unie nesmí být jen politickou vizí, ale každodenní realitou, z níž budou mít prospěch všichni evropští občané. To bude vyžadovat větší zapojení všech částí společnosti. Příští rok tedy považuji za rok angažovanosti.“ 
Maroš Šefčovič, místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii
</blockquote>
<figure id="attachment_3549" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-3549 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Sefcovic-512x342.jpg" alt="Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Autor: Saeima" width="512" height="342" /><figcaption class="wp-caption-text">Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Autor: Saeima</figcaption></figure>
<h2>Trendy vývoje energetické unie</h2>
Podle zprávy o stavu energetické unie se Evropa posouvá od energetického systému založeného na fosilních palivech na nízkouhlíkový, plně digitální energetický systém orientovaný na spotřebitele. Roste podíl OZE v energetických mixech EU a Unie je tak na dobré cestě ke splnění 20% podílu na konečné spotřebě do roku 2020. Emise skleníkových plynů mezi lety 1990-2016 klesly o 23 %, přičemž HDP celé EU vzrostlo o 53 %. V sektoru dopravy nicméně emise stále rostou. Spotřeba energie, podobně jako emise, klesá nezávisle na růstu HDP. To je podle Komise primárně důsledkem přijatých opatření v oblasti energetické účinnosti.
<figure id="attachment_45370" style="width: 691px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-45370" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/vyvoj-OZE-v-EU.png" alt="" width="691" height="392" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl OZE na hrubé finální spotřebě v EU. Zdroj: Třetí zpráva o stavu energetické unie.</figcaption></figure>
Energetická transformace by podle předložené zprávy měla být sociálně spravedlivá, měla by vést k inovaci, měla by být založená na infrastruktuře, jež bude schopná reagovat na budoucí vývoj a zároveň zvyšovat bezpečnost dodávek. V tomto duchu Komise přijala několik legislativních opatření jako například klíčový <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/zimni-klimaticky-balicek-se-soustredi-energetickou-ucinnost-emise-co2/">balíček Čistá energie pro všechny Evropany</a>, třetí seznam projektů společného zájmu, již zmiňovaný cíl propojení elektroenergetických soustav a další.
Podle tiskové zprávy přiměl záměr USA odstoupit od Pařížské dohody Evropskou unii k tomu, aby se ujala vedení a reagovala zintenzivněním svých diplomatických aktivit v oblasti energetiky a klimatu. Ve Zprávě stojí, že EU bude stát za svým závazkem bojovat proti změně klimatu na globální úrovni. EU se snaží v těchto oblastech spolupracovat s ostatními státy. Dlouhodobým cílem EU je vytvoření globálního trhu s emisními povolenkami, respektive propojení již existujících systémů pro obchodování s emisemi. Vnější dimenze energetické transformace je mj. klíčová k posilování energetické bezpečnosti EU a k udržení její konkurenceschopnosti.

Evropská Unie

Evropská komise vydala 3. zprávu o stavu energetické unie, upozorňuje na důležitou roli infrastruktury

Společnost ČEZ zahájila dnes v areálu elektrárny v Tušimicích na Chomutovsku výstavbu datového centra za 450 milionů korun. Moderní datové centrum plně nahradí zastaralá centra v Praze a Plzni a převezme úlohu hlavního datového centra ČEZ, kterou nyní zastává centrum v <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelíně</a>. Dokončeno by mělo být v roce 2019, řekl dnes novinářům místopředseda představenstva ČEZ Martin Novák. 
<blockquote>
&#8222;Stejně jako všichni ostatní, tak i skupina ČEZ má rostoucí nároky na zpracování dat. Proto jsme se zamýšleli již několik let, jakým způsobem se s tím vyrovnáme. A ta vítězná varianta nakonec byla výstavba vlastního datového centra v areálu elektrárny Tušimice,&#8220; řekl Novák.
</blockquote>
 Výstavba vlastního datového centra je pro firmu velikosti ČEZ významně levnější než si datové kapacity externě pronajímat. Dalším důvodem bylo i to, že v uzavřeném areálu elektrárny jsou pro firmu lepší možnosti zabezpečení. 
<blockquote>
&#8222;Bude to datové centrum těch nejmodernějších parametrů a bude sloužit čistě pro účely skupiny ČEZ. Díky své velikosti ho zcela vytížíme,&#8220; doplnil Novák.
</blockquote>
<figure id="attachement_29853" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/01_tusimice-komin-1-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/01_tusimice-komin-1-725x483.jpg" alt="Elektrárna Tušimice" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Datové centrum vznikne na ploše přes 2000 čtverečních metrů, datový sál bude mít rozlohu 400 metrů čtverečních. Kapacita úložiště bude osm petabajtů, z toho dva petabajty provozní kapacita a šest petabajtů zálohová. Čtvrtinu z celkových nákladů na výstavbu uhradí ČEZ s pomocí dotace z evropských fondů. 
 Budova datového centra zabere část pozemku z celkových zhruba 20 hektarů po elektrárně Tušimice I. Brownfield po zbourané elektrárně bude nyní hledat <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/vyuziti-odpadniho-tepla-pro-vyrobu-elektriny-tepla-a-chladu/'>další využití</a>, které je ale podmíněno změnou územního plánu. Vzniknout by zde v budoucnu mohly například skleníky na pěstování zeleniny nebo závod na výrobu sádrokartonových desek. 
 Tepelná elektrárna z roku 1964 byla srovnána se zemí v roce 2005. V areálu tak zůstala pouze elektrárna Tušimice II, která vznikla v roce 1974, mezi lety 2007 a 2012 ale prošla celkovou obnovou. 
 Štěpánka Bartoňová kš

Elektřina

ČEZ vybuduje v Tušimicích datové centrum za bezmála půl miliardy korun

Evropská unie přidělí v letošním roce dalších 600 mil. EUR na projekty energetické infrastruktury v členských státech EU. Letos se jedná již o druhý grant tohoto typu. O dotace se mohou ucházet i české společnosti ČEPS, NET4GAS a MERO.
V rámci podpory <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-2-cast/" target="_blank">rozvoje energetické infrastruktury Evropská unie</a> od roku 2014 finančně vypomáhá nejdůležitějším projektům v EU. V tomto roce se jedná již o druhé kolo uvolňování finančních prostředků. V první kole poskytla EU 200 mil. EUR.
Aby projekt mohl požádat o dotaci na studie nebo stavbu projektu, musí být nejprve zařazen na seznam <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-1-cast/" target="_blank">projektů společného zájmu EU</a> (poslední aktualizace seznamu proběhla v listopadu 2015). Podmínkou projektů je, aby byl přeshraniční a nebo měl alespoň výrazný přeshraniční efekt.
<blockquote>
&#8222;Přeshraniční infrastrukturní projekty jsou jedním z hlavních cílů Energetické unie. Díky propojení jsme jako EU silnější.&#8220; 
Maroš Šefčovič, komisař pro Energetickou unii
</blockquote>
<figure id="attachment_884" style="width: 701px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Snímek-obrazovky-2015-03-05-v-15.50.18.png"><img class="wp-image-884 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Snímek-obrazovky-2015-03-05-v-15.50.18.png" alt="PCI v ČR - Elektroenergetika" width="701" height="404" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Projekty společného zájmu společnosti ČEPS zdroj: ec.europa.eu</figcaption></figure>
Z českých společností mají své projekty <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Technical%20Document_8_March_2016%28for%20publication%29.pdf" target="_blank">na seznamu</a> zařazeny NET4GAS, ČEPS a MERO.
<ul>
<li>MERO &#8211; Ropovod Litvínov &#8211; Spergau</li>
<li>NET4GAS &#8211; Plynovod Stork II a BACI</li>
<li>ČEPS &#8211; Vedení z rozvodny Čebín do Vernéřov</li>
</ul>
Každý z projektů může žádat o dotaci buď na studie nebo na práce. Jak na práce tak i na studie může být dotací pokryto maximálně 50 % oprávněných nákladů (75 % u projektů s mimořádným významem).
V tomto roce se jedná o poslední možnost o grant zažádat. Celkem tedy EU v tomto roce poskytne 800 mil. EUR. Program má pokračovat minimálně do roku 2020 a během těchto let má být celkově rozdáno kolem 5,35 mld. EUR.
V minulosti proběhlo obdobných tendrů již několik. V roce 2014 proběhl první a z prostředků EU bylo vyčleněno 647 mil. EUR pro celkem 34 projektů. O rok později Evropská komise přidělila 366 mil. EUR 35 projektům.