Ropný paradox: Západní státy a turecké "přebaly" ruské ropy

Zatímco Maďarsko čelí kritice za svou závislost na ruských energetických zdrojích, provozní ředitel společnosti MOL upozorňuje na pokrytectví západních států, které obcházejí vlastní sankce dovozem ropných produktů ruského původu přes Turecko. To potvrzuje i studie organizace CREA (Centre for Research on Energy and Clean Air). Vyjádření ředitele citoval deník Financial Times.

György Bacsa, vrcholný představitel maďarské přední ropné společnosti MOL, deníku sdělil, že západní spojenci nakupují pouze „přebalená“ ruská paliva z Turecka, přičemž proti tomu nikdo neprotestuje a jejich role stále roste. Maďarsko oproti tomu „pouze“ využívá výjimky, kterou vnitrozemským zemím, jakou je například i Česká republika, udělila EU za účelem poskytnutí více času k přechodu na alternativní dodávky.

"Jsme ponecháni sami sobě a některé země nemohou kopat do ruské ropy a plynu, zatímco jiné se dopouštějí pokrytectví tím, že kupují přebalené věci a užívají si výhod," řekl Bacsa. Západní země tímto způsobem obcházejí sankce, které se tak stávají neúčinnými.

Pokrytectví sankcí

Jeho výroky potvrzuje studie nezávislé výzkumné organizace – Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA). Země G7+, tedy státy G7, členské země EU, Austrálie, Norsko a Švýcarsko, dovezly v první polovině roku 2024 z Turecka ropné produkty ruského původu v hodnotě 1,8 miliardy eur, uvádí studie.

Tyto produkty se vyrábějí především ve třech tureckých rafinériích – STAR Refinery, Tupras Izmit Refinery aTupras Aliaga Izmir Refinery. Souběžně s nárůstem exportovaných produktů, který meziročně stoupl o 62 %, roste i import ruské ropy do Turecka. Jeho závislost na ruské ropě přepravované po moři se meziročně vyšplhala na 70 %. Co se týče největších odběratelů z tureckých rafinerií, tak pomyslné přední příčky obsadilo Rumunsko, USA a Nizozemsko.

Dovoz ropných produktů z rafinerií využívajících ruskou ropu ze zemí, na které se vztahují sankce. Zdroj: CREA

Na základě těchto dat je možné se domnívat, že Rusko stále spoléhá na své tradiční západní trhy, neboť země obdržela jen za první polovinu roku 2024 daňové příjmy ve výši 750 milionů eur. Vzhledem k faktu, že EU zavedla od 5. prosince 2022 zákaz dovozu pro ruskou ropu a od 5. února 2023 pro ropné produkty, je zjištění zarážející.

Pokud západní země myslí uvalené sankce vážně, měly by učinit zdánlivě jednoduché a přímé řešení, a to sice důsledný zákaz dovozu produktů z rafinerií zpracovávajících ruskou ropu, což by efektivně zamezilo třetím zemím v jejich obcházení.

Posílením těchto omezení by se dále snížila poptávka po ruské ropě, což by Rusku ztížilo hledání nových odbytišť. Důležitou součástí strategie by mělo být i snížení cenového stropu pro import ruské ropy do třetích zemí, což by dále snížilo její vývozní ceny a omezilo příjmy ruského rozpočtu.