Šéf národní banky: Norsko by mělo omezit závislost své ekonomiky na ropě, je nebezpečná

16. únor 2020, 07:36
DomůRopaŠéf národní banky: Norsko by mělo omezit závislost své ekonomiky na ropě, je nebezpečná

Příjmy z těžby ropy a zemního plynu pomohly Norsku vybudovat největší penzijní fond na světě, a zajistit tak tamním obyvatelům bohatství. Podle guvernéra tamní národní banky je však budoucnost ropného průmyslu s ohledem na boj proti klimatickým změnám nejistá a je na čase závislost tamní ekonomiky na ropě snižovat.

Těžba ropy a zemního plynu za poslední půlstoletí pomohla Norsku zařadit se mezi nejbohatší země světa. Od roku 1990 Norsko investuje příjmy z těžby fosilních paliv do vládního penzijního fondu, rovněž známého pod označením „ropný fond“, který je největším vládním fondem na svatě a svou hodnotou již překonal bilion amerických dolarů.

Podle Oeysteina Olsena, guvernéra norské centrální banky, je na čase norskou ekonomiku začít od ropy postupně odpoutávat.

„Ropný průmysl vydláždil cestu k růstu bohatství, které žádná z budoucích generací pravděpodobně nezažije. Pokud bude přechod k ekonomice méně závislé na ropě postupný, podnikatelský sektor bude mít šanci se přizpůsobit,“ uvedl podle agentury Reuters Oeystein Olsen.

V následujících letech norská vláda sice počítá s dalším růstem těžby ropy, v polovině současné dekády by však měla dosáhnout vrcholu a později začít klesat. Nejistá je rovněž budoucí poptávka po ropě, a to především kvůli boji proti klimatickým změnám a nejistotám ohledně vývoje globální ekonomiky.

„Podniky, banky a investoři věnují tomuto riziku větší pozornost. Výhled pro aktivity v oblasti norského šelfu (oblast těžby ropy v Norsku, pozn. red.) je také více nejistý,“ pokračuje Olsen.

Větším rizikům v současné době však čelí i samotný ropný fond. Díky nízkým úrokovým sazbám, silnému akciovému trhu a slabé Norské koruně se zemi podařilo od roku 2013 hodnotu fondu více než zdvojnásobit. V současné době tak hodnota fondu dosahuje 10,8 bilionů Norských korun, tedy zhruba 1,17 bilionu dolarů.

Norská vláda může každoročně utratit předpokládaný výnos fondu, tedy 3 % jeho hodnoty, přičemž v dobách poklesu aktivity národního hospodářství je možné tuto hodnotu překročit. Podobně by tak vláda v období ekonomického růstu nemusela utrácet celá 3 % a finance šetřit na budoucí slabší období, k tomu však podle agentury Reuters dochází zcela ojediněle.

„Jelikož hodnota fondu stabilně rostla, byli jsme dlouho ušetřeni případných omezujících opatření. To však v následujících letech nemusí platit,“ dodává Olsen.

Podle Olsena akciový trh táhl především relativně malý počet společností a očekávání investorů o trvalém růstu zisku zde zanechal prostor pro korekci trhu. Pokud by hodnoty akcií spadly stejně jako během světové ekonomické krize z roku 2008, hodnota norského penzijního fondu by podle guvernéra mohla klesnout až o 3 biliony Norských korun, tedy o více než čtvrtinu.