Ceny ropy stoupají v důsledku útoků na Írán, trh vyhlíží kritickou hranici

Americké nálety na íránská jaderná zařízení vyhrotily situaci v Perském zálivu a ovlivnily trh s ropou. Klíčovým bodem možného kolapsu světové ropné logistiky je Hormuzský průliv – strategický uzel, kterým denně proudí pětina světové ropy. Analytici varují, že hrozba jeho uzavření může znamenat negativní důsledky nejen pro ceny paliv, ale i pro stav západních ekonomik. Ceny ropy Brent se prozatím pohybují pod kritickou hranicí.

V sobotu 22. června Spojené státy provedly rozsáhlé letecké a raketové útoky na íránské jaderné komplexy ve Fordow, Natanzu a Isfahánu. Jednalo se o první přímý zásah USA do konfliktu, který byl dosud veden převážně mezi Izraelem a Íránem. Prezident Trump označil operaci Midnight Hammer za „nezbytnou akci na obranu proti jadernému teroru“, zatímco Írán hrozí tvrdou odvetou, včetně uzavření Hormuzského průlivu.

Právě tento úzký mořský kanál je naprostou klíčovou tepnou světové energetiky. Denně jím proudí až 20 milionů barelů ropy, tedy téměř 30 % veškeré námořní přepravy ropy a přibližně 20 % světové spotřeby. Bezpečnostní napětí se  tak okamžitě promítlo do cen na světových trzích.

Význam námořních uzlů pro obchod s ropou, Zdroj: EIA

Ropa Brent, která slouží jako jeden z hlavních světových benchmarků cen, vystřelila během tří dnů o více než 11 %, z 62 na 73 dolarů za barel. Analytici varují, že v případě uzavření průlivu může Brent překročit hranici 100 USD. Takový vývoj ovlivňuje nejen bezpečnostní situaci v regionu, ale i globální ekonomiku.

Podle Mezinárodní energetické agentury totiž s každými deseti dolary navíc může zpomalit globální růst o půl procentního bodu. V případě další eskalace se tak dopady rychle projeví i na cenách paliv. V USA už cena benzínu přesáhla 4,20 dolaru za galon, v Evropě se očekává zdražení nafty a benzínu o 15–25 % během několika týdnů. Otázkou ale je, jak dlouho taková úroveň cen na trhu s ropou vydrží.

Cena ropy Brent, Zdroj: Tradingeconomics.com

Pro Evropu navíc přichází krize v nejméně vhodnou chvíli. Po odklonu od ruské ropy se totiž spoléhá čím dál víc na dodávky z Perského zálivu — právě ty ale proudí skrze Hormuzský průliv. Pokud by byl průliv uzavřen, většinu dodávek nebude podle analýzy zveřejněné na portálu Energy Intelligence možné nahradit.

Existují sice alternativní trasy, jako ropovod East–West v Saúdské Arábii (kapacita 5 milionů barelů denně) nebo trasa z Abú Zabí do přístavu Fudžajra ve Spojených arabských emirátech (1,5 milionu barelů denně), ale tyto kapacity podle analytiků zdaleka nestačí.

Kromě toho roste i cena přepravy — tankery teď musí kvůli bezpečnosti volit delší a dražší trasy, nebo platit vyšší pojistky. Tímto faktorem je ohrožený i trh se zemním plynem ve zkapalněné formě (LNG – liquefied natural gas) . Asi 20 % světového exportu LNG totiž také míří přes Hormuz. Evropa navíc soutěží s Asií o omezené dodávky. Zásoby plynu na evropském kontinentu už klesly pod 50 % skladovací kapacity, což v případě delší krize povede ke zdražení zemního plynu.