Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tento týden vyhlásila národní stav nouze, který umožňuje omezit používání některých zahraničních zařízení v americké elektrické síti. Bílý dům krok zdůvodňuje „neobvyklou a mimořádnou zahraniční hrozbou“ představovanou zařízeními využívanými v přenosových soustavách. Podobným směrem se letos vydala také Evropská unie, která omezila veřejné financování projektů využívajících střídače od dodavatelů považovaných za vysoce rizikové, zatímco v Česku loni NÚKIB varoval před bezpečnostními riziky spojenými s čínskými technologiemi a jejich vzdálenou správou.

Nařízení Trumpovy administrativy obecně zakazuje nákup nebo instalaci některých zahraničních zařízení určených pro systémy přenosu elektřiny, a to včetně souvisejícího kritického softwaru a digitálních funkcí, které by mohly představovat kybernetické nebo provozní riziko.

U transakcí se zahraničními subjekty, u nichž hrozí například sabotáž, neoprávněný přístup nebo narušení provozu kritické infrastruktury, může vláda rovněž stanovit dodatečné podmínky. Opatření se přitom nevztahuje na zařízení používaná pro lokální distribuci elektřiny.

Nařízení zároveň dává ministrovi energetiky pravomoc omezit či podmínit také další provoz již instalovaných zařízení, přičemž musí zohlednit dopady na spolehlivost a bezpečnost dodávek, dostupnost náhradních zařízení a kontinuitu provozu. Ministerstvo energetiky má nyní připravit pravidla, která jednotlivá ustanovení převedou do praxe, a identifikovat konkrétní technologie představující uvedená rizika.

Trumpovo rozhodnutí sleduje poměrně jasný trend, energetická infrastruktura se stává předmětem bezpečnostních opatření vůči zahraničním technologiím. Bílý dům doslova hovoří o zabránění zahraničním aktérům v paralyzování kritické infrastruktury, ačkoliv nezmiňuje konkrétní země, odkud potenciální hrozba vychází.

V návaznosti na dosavadní počínání amerického prezidenta je možné se domnívat, že nařízení je namířeno zejména proti Číně. V červnu letošního roku Trumpova administrativa připravovala zákaz dovozu zahraničních střídačů, které propojují solární elektrárny a baterie s elektrickou sítí. Podle informací agentury Reuters tak činila z obav, že by je Čína mohla využít k narušení dodávek elektřiny.

Čínská ambasáda ve Washingtonu se vůči tomuto tvrzení ohradila s tím, že „rozhodně odmítá nadměrné rozšiřování pojmu národní bezpečnosti a neopodstatněné potlačování čínských společností“, a dodala, že USA by měly čínským firmám poskytnout „spravedlivé, rovné a nediskriminační prostředí“.

Evropský a český kontext

Podobné obavy se v posledních měsících objevují také v Evropě. Evropská unie letos přijala opatření zaměřená na rizika spojená s některými zahraničními dodavateli střídačů, které jsou klíčovou součástí solárních elektráren a bateriových úložišť.

Nová pravidla omezují veřejné financování projektů, v nichž jsou využity střídače od dodavatelů považovaných za vysoce rizikové. Důvodem jsou především obavy z možného vzdáleného přístupu k zařízení a potenciálního narušení bezpečnosti evropské energetické infrastruktury.

Evropský přístup se tak v některých ohledech podobá tomu americkému, přestože jde o odlišný mechanismus. Zatímco Washington prostřednictvím vyhlášení národního stavu nouze získává pravomoc omezovat nákup, instalaci či za určitých podmínek i další provoz rizikových zařízení v systému hromadného přenosu elektřiny, Evropská unie využívá především pravidla pro veřejné financování.

Společným jmenovatelem je však snaha zabránit tomu, aby zařízení připojená k elektrické síti mohla být zneužita k sabotáži, neoprávněnému přístupu nebo jinému narušení jejího provozu.

Na rizika spojená se zahraničními technologiemi upozorňuje také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten loni varoval před bezpečnostními riziky čínských střídačů používaných v energetice, zejména v souvislosti s možností jejich vzdálené správy.

U zařízení připojených k elektrické síti totiž podle tohoto přístupu nejde pouze o jejich funkčnost, ale také o to, kdo k nim může získat vzdálený přístup a jakým způsobem může být tento přístup využit.

S rostoucí digitalizací energetiky a rostoucím množstvím zařízení připojených k síti bude otázka původu technologií, jejich softwaru a možnosti vzdáleného řízení pravděpodobně nabývat na významu.

Sdílejte článek prostřednictvím: