Německo v čele: Pravidla financování vodíkové sítě předbíhají evropskou legislativu

Německo by se brzy mohlo stát první evropskou zemí, která zavede rámec pro podporu investic do vodíkové infrastruktury. Evropská pravidla jsou stále v jednání, investoři ale potřebují jasný rámec co nejdříve. Německo proto připravuje vlastní legislativu a státní záruky.

Vodík by měl hrát klíčovou roli při dekarbonizaci průmyslových odvětví, jako je ocelářství nebo chemický průmysl. Nicméně, na rozdíl od jiných paliv, jako je ropa a plyn, kterým trvalo desetiletí, než vybudovaly svou skladovací a přepravní síť, vodíkový průmysl, který se teprve rozvíjí, má pouhých deset let na vybudování infrastruktury.

Vzhledem k tomu, že poptávka zůstává nízká, soukromé financování nedokáže držet krok s tempem rozvoje, který si politici přejí. Banky váhají poskytovat příznivé podmínky, zatímco průkopníci v technologii nejsou schopni pokrýt veškeré náklady na investice.

Rizika spojená s amortizací zatím brzdí investice soukromého sektoru do vodíkových sítí, píše se v návrhu změn energetického zákona, který v současnosti koluje v Berlíně. Informuje o tom server Euractiv, který má návrh zákona k dispozici.

Změna zákona nabízí dvě řešení pro podporu investic: celoněmecký poplatek za síť, o kterém od roku 2025 společně rozhodnou provozovatelé sítí, a státní záruky.

„Tomuto [zbrzděnému rozvoji] má napomoci koncepce financování se subsidiární státní zárukou,“ píše se v návrhu zákona.

Koncepce podpory investic

Tradičně jsou investice do infrastruktury kompenzovány účtováním síťových poplatků za přístup k tranzitní síti. S cílem nastartovat rozvoj plánované německé „vodíkové dálnice“ o délce 11 200 kilometrů a zajistit návratnost investic, navrhuje německá vláda v raných fázích zvýšení těchto poplatků.

Odhad nákladů zákon zatím neposkytuje. Částka, kterou němečtí daňoví poplatníci přispějí na vodíkovou infrastrukturu, bude záviset na síťovém regulátorovi (Bundesnetzagentur).

„Věci se pohnou kupředu,“ řekl Klaus Müller, prezident agentury.

Od roku 2025 do roku 2055 bude Bundesnetzagentur zmocněna vytvořit amortizační účet, který bude financovat vládní podporu na základě vykázaných nákladů provozovatelům plynárenských sítí, kteří jsou připraveni postavit vodíkové potrubí, ale zdráhali se tak učinit bez státních záruk.

Očekává se, že německá vláda zákon přijme v polovině listopadu, čímž připraví půdu pro nezávislé posouzení ze strany místního regulátora.

Jednání v Bruselu pokračují

V Bruselu jsou mezitím zákonodárci EU zaneprázdněni vyjednáváním rámce evropské politiky pro trh s vodíkem a nízkoemisními plyny, známým též jako "plynárenský balíček".

V polovině října proběhlo třetí kolo jednání mezi Radou, Evropským parlamentem a Komisí, tzv. trialogu o navrhovaném „balíčku pro trh s vodíkem a dekarbonizovaným plynem“, který předložila Evropská komise v prosinci 2021.

Zdroj: Jens Geier, poslanec EP, Jens GEIER

Nicméně málokdo předpokládá, že dohoda bude dosažena do konce roku. Zatímco plynovody byly původně částí státních monopolů, které měly odpovědnost za dopravu a maloobchod, navrhovaný balíček očekává vytvoření vodíkovodů jako soukromých společností s oddělenými subjekty odpovědnými za maloobchod a dopravu - tzv. vlastnický unbundling.

Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová jasně trvala na potřebě stanovení jasných pravidel pro oddělení obou činností, když před dvěma lety předložila plynárenský balíček, který reflektoval platnou legislativu EU pro trhy s plynem.

Tento krok však narazil na odpor členských států EU a Evropského parlamentu během posledního kola jednání o plynárenském balíčku, které prosazovaly zrušení pravidel vlastnického unbundlingu ve prospěch větší regulační flexibility.

V otázce vertikálního unbundlingu, kde producenti plynu odesílají a prodávají své produkty v rámci jednoho subjektu, existuje blízkost mezi pozicemi Evropského parlamentu a Rady, jak uvedl Jens Geier, německý sociální demokrat, který působí jako hlavní vyjednavač Parlamentu.

Naopak horizontální unbundling, který zahrnuje soutěž na stejném stupni hodnotového řetězce výroby vodíku, se ukázal být více kontroverzním a rozdělujícím tématem.

„Parlament trvá na tom, že to nevytváří žádné překážky pro investice, a že není nutné více než obchodní oddělení společností,“řekl Geier s tím, že „by mělo být možné využít synergie“.

Jednání na toto téma pravděpodobně zůstane klíčovým až do závěru jednání o návrhu.

Geier bude muset také vyjednat rámec pro tranzitní poplatky. Původně Komise navrhla 75% slevu z poplatků a úplné odstranění přeshraničních tarifů. Zda to bude platit, se teprve uvidí, protože průmysl tlačí na zachování tarifů na přeshraničních bodech.