Podmořský kabel z Gruzie do Rumunska míří k průzkumu mořského dna. Za čtyři roky zdražil o polovinu

Projekt nejdelšího podmořského elektrického propojení na světě, které má spojit Kavkaz s evropskou soustavou, postoupil koncem července do fáze přípravy průzkumu dna Černého moře. Rumunský provozovatel přenosové soustavy Transelectrica na jednání 29. července potvrdil, že se zároveň aktualizuje studie proveditelnosti a připravují se ekonomické a regulatorní analýzy. Odhad nákladů mezitím vzrostl z 2,3 na zhruba 3,5 miliardy eur a otevřená zůstává otázka, čí elektřina bude kabelem o výkonu 1 300 MW proudit. 

Projekt Black Sea Submarine Cable počítá se stejnosměrným propojením mezi gruzínskou Anaklií a rumunským Topraisarem u Konstance. Podle informací Transelectricy doporučila studie italské společnosti CESI z roku 2024 variantu o přenosové kapacitě 1 300 MW při napětí ±525 kV a celkové délce zhruba 1 155 kilometrů, z toho asi 1 115 kilometrů pod hladinou. Části trasy povedou v hloubkách přesahujících 2 500 metrů.

Pokud by vedení vzniklo v této podobě, šlo by o nejdelší podmořský elektrický kabel na světě. Dosavadní rekordman, propojení North Sea Link mezi Norskem a Velkou Británií, měří 724 kilometrů. Souběžně s energetickým kabelem se počítá i s optickým vláknem, jehož náklady studie odhaduje na 70 až 90 milionů dolarů.

Jednání na konci července se podle rumunské strany věnovalo trase kabelu, povolovacímu procesu pro rumunský úsek a investicím nutným k tomu, aby soustava v oblasti Konstance dokázala 1 300 MW pojmout. Přípravnou fázi financuje Světová banka.

Evropská komise zařadila propojení do druhého unijního seznamu projektů společného a vzájemného zájmu, který přijala 1. prosince 2025 a který vyšel v Úředním věstníku 9. dubna 2026 jako nařízení 2026/764. Seznam obsahuje 235 projektů, z toho 25 projektů vzájemného zájmu se třetími zeměmi. Status přináší zjednodušené povolování a možnost žádat o prostředky z Nástroje pro propojení Evropy, samotné financování ale negarantuje. Projekt je nyní posuzován také v desetiletém plánu rozvoje sítě ENTSO-E pro rok 2026.

Termín pro investiční rozhodnutí uplynul bez rozhodnutí

Klíčovým bodem je časový plán. Shrnutí studie proveditelnosti, které zveřejnil gruzínský provozovatel přenosové soustavy Georgian State Electrosystem, počítalo s tím, že přípravná fáze potrvá od prosince 2024 do července 2026 a konečné investiční rozhodnutí padne zhruba v dubnu 2026.

Duben ani červenec 2026 rozhodnutí nepřinesly. Memorandum, které Transelectrica a GSE podepsaly na začátku února v Bukurešti, výslovně uvádí, že nepředstavuje konečné investiční rozhodnutí, a projekt se nyní teprve chystá na námořní průzkum, který má potvrdit optimální trasu. Zahájení komerčního provozu přitom GSE ještě v prezentaci pro Energetické společenství v roce 2022 datovala do roku 2030.

Odhad nákladů vzrostl o více než polovinu

Ve stejné prezentaci z roku 2022 uváděla GSE přibližné náklady 2,3 miliardy eur při přenosové kapacitě 1 000 až 1 500 MW. Světová banka ve svém programovém dokumentu z roku 2023 pracovala s odhadem 2,5 miliardy eur.

Studie proveditelnosti dokončená v červenci 2024 uvádí celkové náklady 3,57 miliardy eur. U samotného kabelového systému o výkonu 1 300 MW odhaduje 3,1 až 3,6 miliardy dolarů. Proti výchozímu číslu z roku 2022 jde o nárůst přesahující polovinu, a to ještě před zahájením průzkumu dna, který teprve upřesní podmínky pokládky. V přepočtu na jednotku výkonu vychází projekt zhruba na 2,75 milionu eur za megawatt.

Gruzínské ministerstvo hospodářství v prosinci uvedlo, že grantové financování by mohlo pokrýt 30 až 50 procent nákladů, ve výjimečných případech až 75 procent. Významná část investice by tedy měla jít z veřejných zdrojů, včetně evropských.

Kapacita přesahuje čtvrtinu výkonu Gruzínských zdrojů

Zásadní otázka zní, jaké bude využití kabelu. Instalovaný výkon zdrojů Gruzie činil ke konci roku 2025 celkem 4 675 MW, z toho 3 489 MW ve vodních elektrárnách a 1 154 MW v tepelných. Na větrné a solární elektrárny připadalo dohromady 31,5 MW, které vyrobily 84 GWh, tedy 0,5 procenta celkové dodávky.

Přenosová kapacita kabelu odpovídá zhruba jednačtyřicetinásobku gruzínského větrného a solárního výkonu a více než čtvrtině veškerého instalovaného výkonu v zemi.

Projekt proto od počátku stojí na předpokladu, že elektřinu dodá Ázerbájdžán a Gruzie bude tranzitní zemí. Odpovídá tomu i partnerská dohoda o zelené energii, kterou v prosinci 2022 podepsaly vlády Ázerbájdžánu, Gruzie, Rumunska a Maďarska.

Baku svou obnovitelnou základnu buduje rychle, ale z nízkého základu. Náměstek ministra energetiky Orchan Zejnalov v červnu uvedl, že do konce roku 2027 má do soustavy přibýt zhruba 2 GW z jedenácti solárních a větrných elektráren a podíl obnovitelných zdrojů na instalovaném výkonu má do roku 2030 dosáhnout 39 procent. Prezident Ilham Alijev v březnu hovořil o 6 GW větru a slunce do roku 2030 a 8 GW do roku 2032.