Postup EK ve věci JE Paks je precedens, ale ne pro ČR

Přístup Evropské komise k rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks, které mají provést a financovat Rusové, je precedentem. Česko ale s největším pravděpodobností zvolí pro případnou stavbu nového jaderného bloku jiný model. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Komise tento týden povolila rozšíření elektrárny, která nyní zajišťuje zhruba polovinu maďarské výroby elektřiny, o další dva bloky.

Stavba má být z větší části financována státním úvěrem od Ruska deseti miliard eur (270 miliard Kč). Komise už loni zastavila vyšetřování toho, že Maďaři zadali ruskému koncernu Rosatom zakázku na stavbu nových bloků bez veřejné soutěže. Až dosud ale další vyšetřování zjišťovalo, zda vláda Viktora Orbána neporušuje unijní pravidla poskytování státní pomoci.

Rosatom se zajímá také o stavbu nových jaderných bloků v ČR. Kromě něj patří mezi zájemce francouzská EDF, americko-japonská Westinghouse Electric Company, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.

„Shovívavý postoj komise k dostavbě Pakse je významným precedentem. Zejména v současné době, kdy ´politicky průchodnější´ dodavatelé Westinghouse a Areva/EDF mají vážné ekonomické potíže. Rusko a Čína možná budou jediní, kdo mohou pro plánovanou dostavbu jaderného bloku v ČR nabídnout nejen dodávku technologie, ale i významnou finanční spoluúčast,“ řekl ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Analytik webu oEnergetice.cz Jan Žižka uvedl, že rozhodnutí komise je důležité zejména kvůli tomu, že zohlednilo význam jaderné energetiky pro Evropu.

„Maďarská cesta může být v jistém ohledu inspirativní, rozhodně bychom ji ale neměli zcela kopírovat. V Česku se na rozdíl od Maďarska chystá soutěž mezi potenciálními zahraničními uchazeči o stavbu nových reaktorů, což je dobře,“ řekl ČTK.

ČR se nyní podle něj bude pravděpodobně soustředit v Bruselu na vyjednání výjimky, která umožní takové výběrové řízení, jež nebude striktně svázáno všemi podmínkami zákona o zadávání veřejných zakázek.

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v nedávném rozhovoru s ČTK uvedl, že situaci, kdy by Česko uzavřelo dohodu s jedním uchazečem bez tendru, si nedovede představit.

„Jsem přesvědčen, že v České republice by teoreticky mezivládní dohoda byla možná až poté, co uděláme soutěž, ze které vyjde nejlepší uchazeč, a ten bude ze země, která zrovna bude schopna s námi mezivládní dohodu udělat,“ podotkl.

ČEZ jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně vlastní.

Podle analytika J&T Banky Bohumila Trampoty jsou však současné tržní podmínky takové, že se žádná elektrárna klasického typu (uhlí, plyn, jádro) nevyplatí stavět.

„Postavit jadernou elektrárnu je suverénně nejdražší. Výstavba nedává za současných podmínek ekonomický smysl,“ dodal.

Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller tento měsíc uvedl, že nový blok v ČR by mohl stát řádově přes 100 miliard korun.