Polsko sice vybralo dodavatele jaderné elektrárny, zůstávají ovšem otázky kolem modelu financování
Polsko nedávno vybralo hlavního dodavatele pro výstavbu svých prvních jaderných bloků, stále ale nemá zcela dořešený model financování. Média spekulují nad tím, že americký Westinghouse možná nebude mít 49% podíl, jak se předpokládalo, ale podíl nižší. Část prostředků k výstavbě by v takovém případě musela být zajištěna jinými způsoby.
Zatímco v České republice byly k 30. listopadu 2022 podány teprve úvodní nabídky na dostavbu pátého bloku jaderné elektrárny v Dukovanech, v Polsku byl o měsíc dříve hlavní dodavatel vybrán. Mezi kandidáty na výstavbu byly stejné společnosti jako zájemci o výstavbu bloku v České republice - jihokorejská KHNP, americký Westinghouse a francouzská EDF.
Dříve se objevily nepotvrzené informace o tom, že korejská společnost KHNP v případě polského tendru údajně nabídla výstavbu šesti reaktorů APR1400 o výkonu 8,4 GW za 26,7 miliardy dolarů. Společnost Westinghouse pak chtěla za šest reaktorů AP1000 o celkovém výkonu 6,7 GW 31,3 mld. dolarů, zatímco nabídka společnosti EDF z loňského roku pro její technologii EPR zněla na 33 až 48,5 mld. dolarů za čtyři až šest reaktorů typu EPR.
Druhý reaktor EPR v čínské jaderné elektrárně Taishan. Zdroj: EDF
Tamní vláda vybrala pro výstavbu americkou společnost Westinghouse. V první fázi budou postaveny tři reaktory v lokalitě Lubiatowo-Kopalino v severním Polsku.
Polská vláda současně plánuje, že v projektu bude mít většinový 51% podíl. Zbývajících 49 % má být právě v rukou Westinghousu. Ohledně menšinového podílu ovšem stále není jasno, objevují se dokonce zprávy, že by měl být podstatně nižší. Jak uvádí polský web BiznesAlert zaměřený na energetiku, v takovém případě by bylo nutné hledat další způsoby financování.
Jaderná elektrárna Sanmen s reaktory AP1000. Zdroj: Westinghouse
Naproti tomu model financování v České republice je již vybrán a stanoví jej zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice. Ten předpokládá, že mezi státem a oprávněným investorem (v tomto případě společností ČEZ) bude uzavřena smlouva o výkupu, na základě které bude investor dostávat za vyrobenou elektřinu stanovenou cenu.
Contract for difference nebo alternativní model tzv. SaHo?
Polsku se nabízí standardní model financování - Contract for difference. Tento model byl sice dříve odmítnut, není ale vyloučeno, že se k němu náš severní soused opět vrátí.
Polsko totiž stojí před výměnou vlády a předpokládá se vítězství opozice. Případná změna vlády by mohla znamenat větší podporu tohoto modelu vzhledem k tomu, že jej hlavní opoziční strana dříve podporovala. Jeho přijetí ovšem může být nyní problematické, jelikož by mohlo znamenat zavedení nového poplatku pro konečné spotřebitele.
Pohled na východ slunce na staveništi jaderné elektrárny Hinkley Point C. Zdroj: EDF Energy
V Polsku se také objevil návrh na zcela nový model financování výstavby jaderných elektráren. Jeho autoři jej pojmenovali SaHo a jeho detaily prezentovali v odborném textu publikovaném v International Journal of Management and Economics.
Model SaHo vychází z již existujících modelů financování v Evropě a zaměřuje se na snížení nákladů financování stavby. Jeho základem je vytvoření akciové společnosti, která je na počátku výstavby plně vlastněna státem. Díky státnímu podílu má tato společnost přístup k výhodnému financování, a náklady kapitálu tak lze podstatně snížit.
V průběhu výstavby jaderné elektrárny stát část akcií společnosti odprodává jednotlivým investorům (zájemcům o elektřinu z této elektrárny). Tím se mu vrací vynaložená investice. Akcionáři mají díky své investici nejen možnost akcie později prodat a doufat ve zhodnocení, ale hlavně mít elektřinu za cenu výrobních nákladů elektrárny. Mezi potenciální investory by se proto mohly zařadit například průmyslové podniky, které budou požadovat stabilní dodávky elektřiny za nízké ceny.
Mohlo by vás zajímat:
Výstavby JE je v současnosti politické rozhodnutí. Soukromý investor by do toho nešel. Ty ceny v každém případě nebudou konečné.
Výstavba JE je nutnost, ale měli by ji provádět jen kompetentní a ověření dodavatelé, kteří dokáží postavit námi požadovaný reaktor v požadované kvalitě a za rozumnou cenu. Domnívám se, že ryze soukromý investor, který by investoval do stavby velkého reaktoru bez zajištění odběru elektřiny za přijatelnou cenu, prostě ve světě neexistuje. Jiné to asi bude s investory někdy v budoucnosti u SMR.
Souhlasím s tím, že ceny nebudou zdaleka konečné. Ale zajímavé je, že Rosatom v Maďarsku (JE Paks 2) staví stále za stejnou cenu, kterou oznámil dříve.
On by se možná soukromý investor našel, to by ovšem v energetice musela být jasná dlouhodobá pravidla a ne že je státy každý druhý rok mění, různě zakazují a dotují. Zákaz jádra v Německu, cenové stropy a daně v mnoha zemích, dotace a výhody pro vybrané zdroje..., za těchto podmínek bude mít energetika problémy s investicemi obecně, takže to zase bude o státu a dotacích.
Rosatom v Maďarsku ještě stavět nezačal, stále probíhají přípravné zemní práce a zařízení staveniště, stavba začne až na podzim příštího roku:
"Work is already underway at the Paks site, with ground preparation work already being carried out. The first concrete elements will be in place in the autumn of 2023 and the reactors will be connected to the grid by 2030."
paks2. hu/web/paks-2-en/w/the-manufacturing-of-the-reactor-pressure-vessels-has-started
Uvidíme, Rosatom jistě čas nemarní. Ale nelze předpokládat, že betonování základové desky bude probíhat v zimním období.
"Autumn of 2023" není zimní období.
Samozřejmě mám na mysli zimu 2022/2023. Betonovat lze i v nepříliš tuhé zimě, ale proč to dělat zbytečně nyní, když Rosatom tam může dělat něco jiného.
A už jedou jsem Vás upozorňoval, že ta Vaše reference je zastaralá.
Reference z října vám připadá zastaralá? Máte snad nějakou novější referenci, která říká něco jiného? Máte pocit, že by se Rosatom nepochlubil, kdyby se mu z ničeho nic podařilo začátek stavby urychlit skoro o rok? Podívejte se na fotky nebo videa, jak to staveniště momentálně vypadá. Vám snad připadá, že je tam něco kde by se dalo betonovat, když se zatím dostali do hloubky -5 metrů? Viděl jste někdy jak vypadá jaderný ostrov před prvním betonem? Skutečně ne tak jak vypadá teď v Paksi.
Máte špatnou paměť. Ve zprávě na "oenergtice" z 30. 11. bylo uvedeno "Zahájit stavbu dalších dvou reaktorů má v nejbližší době ruský koncern Rosatom". V diskuzi mezi námi dvěma jsem říkal, že "v nejbližší době" se myslí skutečně nejbližší doba, a Vy jste říkal (s odkazem na nějakou zprávu (tuším, že z července ?), že z hlediska uzavření dohody v r. 2014 je nejbližší doba "podzim 2023". V tom se zásadně lišíme. Ale nejbližší budoucnost nás rozsoudí.
Nechte si laskavě hodnocení mé paměti pro sebe a starejte se spíš o svou vlastní paměť. Jak jsem vám psal, spojení "má v nejbližší době" vůbec nic neříká o skutečném termínu zahájení stavby. Jak na stránkách Rosatomu, tak na stránkách budoucí elektrárny se shodně stále můžete dočíst o zahájení stavby na podzim příštího roku. Jak vidno, od července do října se na tom vůbec nic nezměnilo a pohledem na aktuální podobu staveniště je evidentní, že se "v nejbližší době" jakou si představujete vy rozhodně stavět nezačne.
Cena SMR je stále neznámá. Prý má být nižší než cena velkých bloků, ale jisté to není.
Jojo když to dobře půjde, tak SMR o výkonu 100 MW bude levnější než kalsický blok o výkonu 1400 MW.
Pozor, například s tím NuScale jim to s tou levnou cenou už padlo. Slibovali 58 USD za MWh i včetně dotace a nakonec je to mezi 90 a 100 USD. Bez dotace by to bylo 130 USD a to ještě není konečná cena.
Podle nynějších (!!) analýz je stavba velkého reaktoru levnější než baterie malých modulárních reaktorů o stejném výkonu. Ale to se může změnit.
Na výstavbách JE nic nutného není a nejpodstatnější je za kolik se ta JE Paks v tom Maďarsku nakonec postaví, ne co momentálně slibují. Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil.
Svatá pravda.
A proč si Polsko vybralo o 50% dražší nabídku, když nevědí, jak to financovat?
Westinghouse vybrali zatím jako dodavatele pro první lokalitu, kde by mělo být financování v režii státu, ve druhé lokalitě bude zřejmě stavět a na financování se podílet KHNP ve spolupráci se soukromými investory:
"Following the signings, one power plant will be built by Westinghouse under the aegis of the Polish government and one by Poland’s ZE PAK and state-controlled utility PGE together with KHNP."
politico. eu/article/jacek-sasin-korea-france-lipka-coal-fired-poland-goes-nuclear
Ten model financování je opravdu zajímavý. Pokud by to zafungovalo, pak by se to mohlo realizovat i u nás . Jenže u nás díky korupci by minoritní akcionáře nakonec někdo vytěsnil (ukradl majetek )
a skončilo by to u soudu. Ten by rozhodl jako vždy ve prospěch finančně silnějšího.
A kdyby je nevytěsnil nějaký velký investor, tak by je okradl stát nějakým dodatečným 60% zdaněním...
Polsko má obrovské půjčky na nákup vojenské techniky z USA. Takže další půjčky z USA? Navíc WEC prakticky pro AP1000 toho moc sám nevyrábí , všechno pro primar zajišťuje prakticky v Asii (Japonsko, Jižní Korea), takže konečná cena je ve hvězdách. V EU natož v Polsku se toho moc vyrábět nebude.
Lepší, pokud Polsko od tohoto tendru ustoupí. V Polsku jsou dobré podmínky pro OZE, zejména pro vítr a to by bylo lepší využít, než absolvovat několik desetiletí trvající jaderný tunel.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se