Stanovení cílů v rámci evropských klimatických plánů se komplikuje

Podle informací poskytnutých portálem Euractiv se Slovensko zpozdilo s předložením finálního znění svého národního energetického a klimatického plánu na snížení emisí do roku 2030. Dokument v současném znění nereflektuje navýšení podílu obnovitelných zdrojů na evropské úrovni a také blíže nespecifikuje, jak plánuje opustit využívání fosilních zdrojů ve vytápění. 

Konečný termín pro odevzdání energetického a klimatického plánu byl 30. června 2024. Podle dostupných informací však Slovensko ještě nezahájilo ani připomínkové řízení, které má být součástí schvalovacího procesu. Lze tedy předpokládat, že odevzdání finální verze dokumentu se výrazně prodlouží.Se stanovením podílu obnovitelných zdrojů, jako i se samotným odevzdáním energetického a klimatického plánu má však problém více evropských zemí včetně Francie a České republiky.

Podle vyjádření slovenského ministerstva hospodářství se počítalo s tím, že země zmešká lhůtu pro předložení konečné verze národního energetického a klimatického plánu. Nyní se očekává, že plán bude předložen Komisi až na podzim.

Když se zpravodajský portál Euractiv pokoušel kontaktovat zástupce ministerstva ohledně budoucího znění plánu, členové redakce byli odkázáni na dřívější aktualizaci dokumentu z roku 2023. Starší verze dokumentu, kterou Slovensko poslalo Komisi koncem roku 2023, si vysloužila poměrně velkou kritiku ze strany evropských institucí. Důvodem byly nízké ambice ohledně energetické účinnosti a sporné bylo také nastavení podílu obnovitelných zdrojů.

Stoupající spotřeba zemního plynu?

Nejaktuálnější znění dokumentu počítá se zvýšením podílu zemního plynu v soustavách centrálního zásobování teplem, a to až na dvojnásobek vůči dnešním hodnotám. Dokument naopak postrádá harmonogram snižování spotřeby fosilních paliv, což vyvolává obavy mezi ekology.

Kontroverzní nárůst spotřeby zemního plynu ve vytápění je způsoben především postupným vyřazováním uhlí v teplárenství. V plánu je také postupné nahrazení zemního plynu biomasou, respektive větrnou a solární energií.

Jak a kdy k tomuto přechodu dojde, však zůstává nejasné, protože ministerstvo neposkytlo konkrétní harmonogram snižování podílu fosilních paliv a zemního plynu na Slovensku.

Pokud jde o zkvalitnění procesů vytápění za pomocí obnovitelných zdrojů, jako například za použití tepelných čerpadel, ministerstvo předpokládalo do roku 2030 téměř dvojnásobný nárůst využití tepla z tepelných čerpadel ve srovnání se současnými úrovněmi.

Ekologové vyjádřili obavy nad  neurčitostí a vágností slovenského plánu s tím, že text jasně neříká, zda teplárenství nahradí uhlí pouze zemním plynem a biomasou a do jaké míry se na vytápění budou podílet i tepelná čerpadla a geotermální energie.