Evropské elektrické sítě čelí rostoucímu riziku kybernetických útoků, varují odborníci

Digitalizace energetiky, masové nasazování chytrých elektroměrů a rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie přinášejí nové výzvy pro bezpečnost evropských elektrických sítí. Podle odborníků již dnes existují zranitelnosti, které by v případě koordinovaného kybernetického útoku mohly ohrozit stabilitu elektrizační soustavy. Evropské státy proto musí výrazně posílit ochranu kritické infrastruktury a připravit se na scénáře, které byly ještě před několika lety považovány za málo pravděpodobné.

Na rizika spojená s kybernetickou bezpečností evropské energetiky upozornil na konferenci Eurelectric Power Summit 2026 v Helsinkách generální ředitel společnosti Plexigrid Alberto Mendez Rebollo. Podle něj nelze hrozbu rozsáhlých kybernetických útoků na energetickou infrastrukturu považovat za čistě teoretickou.

„Velká část naší infrastruktury je již kompromitována. …  Zatím jen nikdo nestiskl tlačítko,“ uvedl Rebollo během konference.

Podle něj zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že kybernetické útoky mohou být součástí širších geopolitických konfliktů. Ještě před ruskou invazí došlo k několika útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, které vedly k výpadkům dodávek elektřiny.

„Nemyslím si, že jde o teoretické riziko. Už se materializuje,“ dodal Rebollo.

Energetika se stává hlavním cílem kybernetických útoků

Evropská agentura pro kybernetickou bezpečnost ENISA dlouhodobě řadí energetiku mezi nejohroženější sektory kritické infrastruktury. Jen v roce 2023 bylo celosvětově zaznamenáno více než 200 kybernetických incidentů zaměřených na energetický sektor, přičemž více než polovina z nich směřovala proti evropským subjektům.

Energetické soustavy se přitom stávají stále komplexnějšími. Vedle tradičních elektráren a přenosových sítí dnes zahrnují rozsáhlou síť obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť, chytrých elektroměrů, nabíjecích stanic pro elektromobily či systémů řízení spotřeby. Každý nový digitální prvek představuje potenciální vstupní bod pro útočníky.

Podle společného hodnocení Evropské komise a ENISA patří mezi největší rizika zejména bezpečnost dodavatelských řetězců, nedostatek odborníků na kybernetickou bezpečnost a rostoucí aktivita státem podporovaných hackerských skupin.

Chytré elektroměry a střídače jako potenciální slabá místa

Jedním z nejčastěji diskutovaných rizik jsou chytré elektroměry (tzv. smart metery), které se stávají základním prvkem moderních distribučních soustav. Umožňují provozovatelům sítí získávat detailní informace o spotřebě a řídit provoz soustavy v reálném čase.

Pokud by však došlo k jejich kompromitaci, mohli by provozovatelé pracovat s chybnými daty a přijímat nesprávná rozhodnutí.

„Pokud někdo napadne chytré elektroměry, lidé budou dělat rozhodnutí na základě nesprávných informací. To může vést ke krokům, které ohrozí provoz celé soustavy,“ upozornil Rebollo.

Dalším potenciálním problémem jsou výkonové střídače fotovoltaických elektráren, bateriových úložišť nebo dalších decentralizovaných zdrojů. Pokud by se útočníkům podařilo převzít kontrolu nad velkým počtem zařízení, mohlo by dojít k náhlému odpojení významného výkonu od soustavy.

Hybridní hrozby se stávají novou realitou

V posledních letech Evropa čelila sérii incidentů, které ukázaly zranitelnost energetických systémů vůči fyzickým i digitálním útokům. Německá policie například v roce 2025 evidovala 321 případů sabotáží kritické infrastruktury, včetně energetických zařízení. Některé z nich vyšetřovatelé spojovali s ruskými vlivovými operacemi.

Silnou odezvu vyvolal také rozsáhlý lednový výpadek elektřiny v Berlíně, způsobený úmyslným poškozením energetické infrastruktury. Incident, který v Německu způsobil největší výpadek dodávek elektřiny od druhé světové války, znovu otevřel debatu o odolnosti evropských sítí vůči koordinovaným útokům.

Evropská unie proto v posledních letech zpřísňuje pravidla pro ochranu kritické infrastruktury prostřednictvím směrnic NIS2 a CER a požaduje od provozovatelů energetických sítí vyšší úroveň kybernetické odolnosti.

Podle Rebola je klíčové budovat vícevrstvou ochranu a připravovat se na krizové scénáře ještě předtím, než k útoku dojde.

„Právě zde bychom měli využít nejlepší evropské odborníky,“ uvedl.