Vánocům v Evropě dominoval vítr, výrazně více vyrobily i větrné elektrárny v ČR

Aby toho jásání nebylo zase přespříliš, tak by se slušelo do článku doplnit, že za celý rok 2016 výroba elektřiny ve větrných i fotovoltaických elektrárnách v Německu meziročně POKLESLA. V případě větrných elektráren jde o meziroční pokles výroby o 1,5 % a v případě fotovoltaiky o pokles dokonce o 3 %.

Také by neškodilo doplnit, že v době těch vysokých výrob z větrníků byla cena elektřiny na trhu v Německu i v ČR ZÁPORNÁ a to až -20 Euro/MWh. Jinými slovy na trhu by větrníky za tu svoji úžasnou výrobu musely spotřebitelům doplácet, z čehož je celkem zřejmé, jak je to s jejich ekonomickou rentabilitou bez masivních dotací.

Jak tady pořád někdo píše o klesajících nákladech na výrobu OZE elektřiny, tak by si měl konečně uvědomit, že mnohem rychleji klesá cena elektřiny na trhu v době, kdy opravdu fouká, takže návratnost dalších větrných projektů bez dotace je jaksi v nedohlednu a naopak je bude potřeba dotovat stále více a to i při klesajících investičních nákladech, protože období, kdy je cena elektřiny na trhu nulová nebo záporná se bude s další výstavbou větrníků jen prodlužovat.

On ten konec roku byl z tohoto hlediska velice půvabný (ostatně i prosinec před tím). Ono totiž velmi foukalo přesně přes svátky (předtím přes víkendy) a pak se vítr zmírnil. Přes ty svátky se tak ceny dostávaly v noci až pod -50 EUR/MWh a mimo svátky v pracovní dny až přes +50 EUR/MWh.

Jinak u toho větru ten pokles roční výroby v roce 2016 nemusí znamenat tak moc, protože v roce 2015 to oproti roku 2014 poskočilo zase hodně nahoru. To může být hodně dáno změnami průběhu počasí v daném roce. Letos ovšem nebyl z hlediska počasí rok příliš špatný ani pro vítr a ani pro slunce. Problém mohlo být to, že na jaře, kdy už slunce pěkně svítilo, hodně foukalo a fotovoltaika s větrem už si i vzájemně hodně konkurovaly. Navíc s růstem výkonu větrníku i v dalších státech okolo nemá už Německo takové možnosti pro vývoz větrné elektřiny. Pokud ještě přidáme to, že na podzim naopak dlouho skoro nefoukalo (nedávno jsem to tu popisoval), tak nakonec se i při růstu instalovaného výkonu intermitentních zdrojů jejich roční výroba snížila. Uvidím, jak vývoj půjde v příštích letech, jestli jde o fluktuaci způsobenou proměnami počasí nebo už tyto zdroje narážejí v Německu na limity dané sítí a nemožností efektivního ukládání elektřiny.

V roce 2016 byl v Německu pro FVE a VtE z hlediska počasí průměrný rok, ale rok 2015 bylo počasí extrémně výhodné. Proto taky loni poskočila jejich výroba více než by odpovídalo nově instalovanému výkonu.

O dostatek nových možností pro vývoz elektřiny se postaraly české a francouzské jaderné elektrárny. Ale to byla, věřím že, výjimečná situace. Do budoucna budou mít zcela jistě vliv právě budovaný Nordlink do Norska, HVDC do Nordpoolové poloviny Dánska a navyšování přenosových kapacit do Nizozemí (z 2 na 5 GW).

Ale stejně si myslím, že teď je to správná doba odstavovat v Německu hnědouhelný baseload. Spolková vláda propásla šanci, mohla koupit a začít odstavovat 5GW od Vattenfallu. Teď budou muset jednat s EPH.

Pane Veselý, a čím byste asi ten hnědouhelný baseload nahradil? Černým uhlím a nebo plynem? Obojí je ekonomicky, národohospodářsky i z hlediska energetické bezpečnosti pro Německo naprostá pitomost. Také je dobré si uvědomit, že Německo plánuje za pár let odstavit baseload jaderný, což znamená, že se uvolní další prostor pro uhlí a plyn. Netto export Německa byl loni 48 TWh. Jenomže jaderné elektrárny vyrobily 80 TWh, což celkem jasně říká, co by se stalo, kdyby přestaly vyrábět. Německo by muselo výrazně zvýšit výrobu z uhlí a plynu a ještě by nějakou elektřinu dovezlo. Samozřejmě do roku 2022 ještě naroste výroba elektřiny z OZE, jenomže to v součtu tak akorát nahradí jádro, takže pro odstavování hnědouhelného baseloadu jaksi není žádný prostor. Sny jsou hezká věc, ale v energetice je potřeba vnímat realitu.

Trable s francouzskými i našimi jaderkami byly hlavně v době, kdy moc nefoukalo, tak právě v té době ani německé a ani francouzské větrníky moc nepomohly. Pomohly německé fosilní zdroje a pořád ještě fungující bavorské jaderky. Německo své fosilní zdroje odstavit nemůže, protože musí počítat, že období s přebytkem fotovoltaického a větrného výkonu se střída s i dost dlouhou dobou, kdy nesvítí a fouká minimálně. A v těchto letech mu vypadne 10 GW výkonu v tuto dobu v jaderných zdrojích.

Vývoj prostě v nejbližších letech uvidíme.

Však já jsem nemluvil o tom, že ji nahrazovaly větrné elektrárny. Já psal o tom, že byly možností pro německý export. Německo má nehorázný přebytek pružných výrobních kapacit (pološpičkové uhelné a plynové elektrárny, vodní elektrárny). Klidně by se obešli bez 5 GW, a.k.a. ~40 TWh elektřiny z hnědého uhlí. Nic by se nezměnilo, jen by stoupla cena silové elektřiny a poklesl poplatek za OZE (jako rozdíl mezi burzovní a smluvní cenou). Některé země by pak museli více makat na sebe.

Pane Veselý, vtip je v tom, že letos máte pravdu, letos by se Německo nejspíš bez 5 GW v hnědému uhlí obešlo, jenomže je potřeba vidět, jaký zajištěný výkon hodlá Německo během pár let odstavit a pak už by zase těch 5 GW moc potřebovalo. A samozřejmě těžko někdo odstaví třeba na 5 let hnědouhelnou elektrárnu, aby jí pak zase najížděl, to je nesmysl.

Jinak Německé vodní elektrárny nejsou obecně pružné ani náhodou, stačí se podívat jak fungují v rámci merit orderu. Německo má vzhledem ke svému reliéfu převážně průtočné vodní elektrárny, jejichž flexibilita je minimální. Samozřejmě je možné nechat vodu odtékat bez užitku, ale to asi není primární smysluplné opatření pro flexibilitu.

Německo má opravdu přebytek výkonu, ale není zase tak horentní. Ve vodních zdrojích má 5,5 GW, v černouhelných 28 GW, v hnědouhelných 21 GW a v plynu 28 GW. V sumě je to 82,5 GW. V tomto roce bylo maximum potřebného výkonu v Německu 75 GW (začátek prosince). Dále je třeba si uvědomit, že část tohoto výkonu je ve starých blocích a průběžně se musí počítat, že část z různých důvodů není k dispozici.

Ale souhlasím, že likvidaci menší části uhelných bloků by Německá energetická síť snesla. Jak už jsem řekl, budoucí vývoj ukáže.