Vláda schválila surovinovou politiku nerostných surovin

Vláda dnes schválila surovinovou politiku ČR v oblasti nerostných surovin. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), podle něhož je dokument vytvořen na období zhruba 15 let. Úřad v něm mimo jiné navrhuje zpracovat materiál, týkající se takzvaných moderních high-tech surovin na území Česka. Jako příklad takové suroviny MPO označuje lithium.

Resort dnes uvedl, že schválená surovinová politika se zaměřuje mimo jiné na oblast vědy a výzkumu, nové dobývací metody nebo hledání nových druhů surovin a jejich využití.

„Nová surovinová politika se zaměřuje na nové moderní high-tech suroviny, bez nichž si nelze představit ekonomiku 21. století. Přesun zájmu od klasických, tradičních surovin k moderním high-tech surovinám je jednou z našich priorit,“ uvedl ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD).

Z vyjádření investorů, které v dubnu oslovila ČTK, vyplývá, že například investice do těžby lithia v Krušných horách se mohou pohybovat v řádech miliard korun. Těžba kovu, který se využívá na výrobu baterií, může začít za několik málo let.

„V této oblasti jsou zajímavé i obsahy niobu, tantalu a rubidia, které by mohly případnou těžbu ekonomicky zhodnotit. Všechny tyto kovy jsou důležitými komponentami například pro využití alternativních energetických zdrojů či pro výrobu speciálních materiálů,“ uvedlo v materiálu MPO.

Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa dnes uvedl, že by byla škoda stát se velmocí v těžbě lithia a přenechat high-tech vývoj a výrobu baterií dravějším státům.

„V Česku navíc sídlí několik stovek strojírenských firem, které vyrábějí pro větrné, vodní nebo biomasové zdroje. Dá se to dobře spojit a Česko se může zase dostat na mapu perspektivního průmyslu postaveného na obnovitelných zdrojích a akumulaci čisté elektřiny,“ dodal.

Prioritou Česka v surovinové politice zůstává podle MPO bezpečnost dodávek. Mezi dalšími strategickými cíli zmiňuje ekonomicky přijatelné ceny surovin pro zpracovatele a spotřebitele nebo efektivní využívání surovin z domácích zdrojů. Podobné cíle obsahovala dosud platná surovinová politika ČR z roku 1999.

U těžby černého uhlí schválený dokument připomíná, že ČR sice disponuje relativně velkými zásobami v řádu miliard tun, ne u všech ložisek se ale těžba ekonomicky vyplatí. S odkazem na aktuální problémy společnosti OKD upozorňuje na to, že situace v evropském černouhelném hornictví je nyní složitá. Důvodem jsou zejména nízké světové ceny komodity.

„V nastalé situaci je prioritou udržení alespoň části těžených lokalit v provozu,“ uvádí materiál.

Za nezbytnost pro ČR označuje dokument udržet dlouhodobou schopnost těžit hnědé uhlí. A to mimo jiné jako „plán B“ pro případ, kdyby z nějakého důvodu například nebyly postaveny nové jaderné bloky, či byla ČR nucena některé své jaderné reaktory odstavit.

Dokument řeší i budoucí těžbu uranu.

„S přihlédnutím k současným cenám uranu na světových komoditních burzách lze konstatovat, že za současných podmínek není těžba uranu na území ČR rentabilní nebo je na její hranici,“ stojí v dokumentu.

Ekologické organizace v dnešním komentáři označily za realistický přístup materiálu k těžbě uhlí. Podle nich vláda rozhodnutím potvrdila celkový ústup od využívání hnědého uhlí jako hlavní energetické suroviny. Kritizují naopak přístup k využívání obnovitelných zdrojů.

„Místo rozumné podpory výstavby obecních a občanských větrných elektráren vláda preferuje šestinásobně dražší způsob vyrobení stejného množství elektřiny, kterým jsou nové jaderné reaktory,“ uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Těžba hlavních nerostných surovin v Česku dlouhodobě a trvale klesá. Nejvíce se těží hnědé uhlí a stavební kámen.