Volby v Německu a jejich dopad na klimaticko-energetickou politiku

V předčasných volbách v Německu zvítězila Křesťansko-demokratická unie kandidáta na kancléře Friedricha Merze. Podoba budoucí koalice nyní nastaví trajektorii německé politiky v oblasti klimatu.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) a její bavorská sesterská strana, Křesťanskosociální unie (CSU), získaly 28,5 % hlasů, čímž se staly největší silou ve Spolkovém sněmu. Jak informoval server Clean Energy Wire, vize těchto stran pro budoucnost oblastí klimatu a energetiky není zcela jasná. Záležet tak bude na budoucí podobě koalice, ve které mohou mít roli sociální demokraté (SPD) a případně i německá Strana zelených.

Vzhledem k roztříštěnosti politické scény čeká Německo nejspíše dlouhý proces sestavování vlády, koaliční jednání se mohou protáhnout i na několik měsíců. Postoj budoucí vlády by mohl být rozhodující pro osud některých klíčových pozic Zelené dohody, jako je zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory od roku 2035 (v programu CDU výslovně odmítnuto) a zavedení mechanismu úpravy hranic emisí uhlíku (CBAM).

Výsledek voleb signalizuje změnu politických priorit. Očekává se, že nová vláda bude prosazovat německý cíl klimatické neutrality do roku 2045 a bude pokračovat v rozšiřování obnovitelných zdrojů energie. Ambice a rychlost realizace však zůstávají nejisté. Složení příští koalice ovlivní rozsah investic do zelených technologií, snižování emisí a úlohu Německa při utváření politiky EU v oblasti klimatu.

Úkolem Merze bude balancovat hospodářskou stabilitu s opatřeními v oblasti klimatu, která si v minulých letech v Německu nezískala přílišnou popularitu. Mezi klíčové výzvy patří dekarbonizace průmyslu, udržitelná transformace teplárenství a transformace klíčového dopravního průmyslu. Kromě toho se nová vláda bude muset zabývat rostoucími potřebami adaptace na změnu klimatu v Německu.

Pád vlády Olafa Scholze v listopadu 2024 zastavil tvorbu národní politiky, a to i v oblasti energetiky, a narušil rozhodování v EU, kde má Německo díky své ekonomice silnou pozici. Merz po ohlášení vítězství CDU vyjádřil svůj záměr rychle sestavit funkční vládu s cílem dokončit ji do konce dubna. Vytvoření stabilní koalice bude ale nejspíše obtížné. Merzův kontroverzní postoj k migraci a předchozí spolupráce s krajně pravicovou AfD napjala vztahy s SPD a Zelenými, což bude pravděpodobně komplikovat vyjednávání.

Klimatická a energetická politika nebyly ústředními tématy volební kampaně. Přednost měly otázky jako domácí bezpečnost, sociální zabezpečení, migrace a hospodářský růst, přičemž klima se mezi zájmy voličů umístilo až na pátém místě. SPD dosáhla svého nejhoršího poválečného výsledku 16,4 %, slabšího výsledku dosáhli i Zelení. Mezitím krajně pravicová AfD téměř zdvojnásobila svůj podíl hlasů, což odráží širší evropské trendy.

Nový Spolkový sněm se musí sejít do 24. března, přičemž odstupující vláda bude pokračovat ve svých povinnostech až do složení přísahy nové vlády. V průběhu koaličních jednání bude směřování německé energetické transformace a klimatické politiky záviset na složení příští vlády.