Větrné elektrárny v Německu lámou rekordy: Co však přinesou volby?
Loňský rok byl pro Německo rekordním, co se týče nově schválených větrných elektráren, informoval zpravodajský kanál CNBC. Za necelý týden přitom čekají zemi volby do spolkového sněmu, které napoví, jakým směrem se bude Německo dále ubírat. Není žádným tajemstvím, že černý kůň nadcházejících voleb, strana Alternative für Deutschland (AfD), nechová k větrným turbínám žádné velké sympatie.
Rok 2024 znamenal pro Německo celkem 2405 nově schválených turbín o výkonu 14 056 MW. Dalších 1890 turbín s celkovým výkonem téměř 11 GW si zajistilo podporu v aukcích. Reálně se však instalovaný výkon zvýšil jen o zlomek této hodnoty – do sítě bylo připojeno 635 turbín s celkovým výkonem přibližně 3,2 GW. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren na pevnině v zemi se vyšplhal na zhruba 63,4 GW.
"Výrazný nárůst počtu povolení a vysoutěžené podpory dokládá oživení německého trhu a signalizuje novou dynamiku odvětví. Jedná se o významný krok správným směrem," uvedl Dennis Rendschmidt, výkonný ředitel pro projektování elektráren VDMA Power Systems, s tím, že rozvoj musí pokračovat v nezmenšené míře i pod novou vládou.
Ta bude státu s největší evropskou ekonomikou známá již velice brzy, konkrétně po nedělních volbách. Jako favorit do nich vstupuje konzervativní a středopravicová strana Křesťanskodemokratická unie (CDU), u níž se nepředpokládá výrazná změna ve vnímání role větrných elektráren, ačkoliv předseda Friedrich Merz není zrovna skalní fanoušek.
To samé ovšem neplatí pro stranu AfD, která se v průzkumech s dvaceti procenty řadí na druhé místo. Krajně pravicová strana otevřeně odmítá vědecký konsenzus o změně klimatu způsobené člověkem, přičemž její lídryně a kandidátka na kancléřský post Alice Weidelová nazvala turbíny "větrnými mlýny hanby". Přechod na obnovitelné zdroje energie proto vykresluje jako příčinu všech hospodářských problémů.
V současné chvíli se ostatní velké strany vymezují vůči potenciální koaliční spolupráci s AfD, což ji odsuzuje k působení v opozici, nicméně její politický výtlak rozhodně nelze opomíjet. Německá veřejnost se pravděpodobně nestane svědkem hromadného bourání větrníků, ale dá se předpokládat, že by díky silné podpoře mohla oslabit klimatické ambice ostatních stran.
Zda se Německo vydá cestou pokračující expanze větrné energetiky, nebo dojde k jejímu zpomalení pod tlakem skeptických hlasů, rozhodnou nadcházející volby. Výsledky určí nejen složení nové vlády, ale i budoucí podobu německé energetické politiky.
Úkoly pro novou vládu
Ačkoli změna vlády nemusí znamenat okamžité problémy pro německou větrnou energetiku, nová koalice bude čelit zásadním výzvám. Mezi ně patří aktualizace německého zákona o obnovitelných zdrojích energie, který má zajistit dosažení 80% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do konce desetiletí. Solární a větrná energie v tomto procesu hrají klíčovou roli, zvláště když Německo již v roce 2023 odstavilo své poslední jaderné elektrárny a jeho snahy o jadernou fúzi jsou stále ve fázi výzkumu.
Kromě legislativních změn bude vláda muset přehodnotit i současné cíle rozvoje obnovitelné energie, které někteří odborníci považují za příliš ambiciózní. Pokud nebudou realisticky upraveny, hrozí, že se stanou nesplnitelnými, což by mohlo narušit důvěru v celou energetickou transformaci. Zároveň však tato agresivní strategie pomáhá udržet téma v centru politické a veřejné debaty a motivuje průmysl i občany k větší podpoře obnovitelných zdrojů.
Nová vláda tak bude muset nejen udržet dynamiku větrné energetiky, ale také najít způsob, jak zaplnit rostoucí mezeru mezi současnými plány a realitou jejich naplňování. Odpověď na tuto otázku bude klíčová pro budoucnost německé energetiky – a zásadním tématem nadcházejících let.
Mohlo by vás zajímat:
Němci už mají instalováno 100 GWp ve fotovoltaice a 63 GW ve VtE. Kdyby dál nechali působit technický pokrok a skončili s uhlíkovou hysterií a tedy i s uhlíkovými povolenkami a tedy i se spěchem se zavíráním uhelných elektáren (jaderné už zbytečně rychle odepsali) tak máme v našem regionu nejlevnější elektřinu.
Chce to jen racionální sledování technického pokroku a velké komerční investice do nejmodernějších technologií (AI, pokročilé čipy, OZE plus baterie, ) přímo v Německu (a ne jen v USA či Číně).
Volby ukáží, zda jsou Němci schopni opustit uhlíkovou hysterii. Moc na to nevěřím.
Ekonomika ty uhelné elektrárny zavře za ně. Hysterie se nemusí namáhat.
Ono který majitel se bude snažit udržovat v provozu uhelnou elektrárnu v provozu za situace, kdy ostatní zdroje dostávají dotace za to že vyrábí + mají garanci, že tu elektřinu od nich musí odebrat. Uhelná elektrárna má docela vysoké fixní náklady i když nevyrábí. Když pojede 7000 hodin ročně - dokáže se zaplatit s cenou vyrobené MWh 30 EUR (+ CO2 pokuta), ale pokud je vytlačena z trhu "garantovaným odběrem" a funguje jen 1500 hodin ročně, potřebuje cenu 200 EUR/MWh (+CO2 pokuta). No a majitel si tohle spočítá - a elektrárnu zavře, neboť ji doplácet nebude.
Samozřejmě, ekonomika je nezavře, protože vyrábějí nejlevněji, jsou většinou už zaplacené a palivo máte u elektrány. Zavřou je jen vysoké uhlíkové povolenky, specialita EU a její CO2 hysterie. V Číně ani USA něco takového není.
Uhelné elektrány u nás či v Německu nebo Polsku neběží na plný výkon, stále se přes obrovky vysoký poplatek za emise CO2 uživí. Místo aby jejich vydělané peníze šly do omezení škodlivin vylétajících z komínů, tak jdou na zbytečné dotace které naprosto křiví trh energií.
Jenže, když nefouká, tak si s nimi můžou.....
Když nefouká, tak svítí a s nějakou tou stále rozvíjející, i když zatím zaostávající akumulací se jim postupně zkracuje období nepřízně s pomocí plynu. Když vydrží v tomto trendu a budou reálně k dispozici nové vyvíjející očekávané energetické zdroje, budou moci postupně, když budou chtít ty dosavadní OZ podle potřeby postupně neobnovovat a rušit. Je to boj o čas a zároveň bezpečnost spojenou s nezávislostí. Mají reálnou vizi na rozdíl od našeho neefektivního přešlapování. Odvážným štěstí přeje.
Zde je krásně vidět jak je to s tou teorií "když nefouká, tak svítí" ve skutečnosti:
Jenže to rozhodně nebude levné řešení.
A důvod je ten, že se buduje mnohonásobně více výrobních kapacit než je potřeba a k tomu se postaví ještě záloha.
Jednoduchá matematika (příklad) mám trvale spotřebu 10GW
Můžu to pokrýt kombinací 10 GW v plynu (a platit plyn 8760 hodin ročně)
Nebo 10GW plyn a 20 GW větru (a platit plyn 1000 hodin ročně)
Nebo 10GW plyn 10 GW větru a 10 GW FVE + 100 GWh baterie (a platit plyn 500 hodin ročně).
Všimněte si, že ve všech variantách musím mít těch 10 GW plynu - protože prostě nastávají situace, kdy ani FVE ani VTE nevyrábí v kuse po více než 100 hodin.
Výhoda FVE/VTE je že ušetří hodně paliva/plynu, ale celkově zdraží elektřinu.
Velké zálohy vedle velkých zdrojů zde v energetice byly vždy, to je realita energetiky, už jsem o tom psal..
A říkat, že kapacity FVE a VtE jsou nadbytečné (cituji: "se buduje mnohonásobně více výrobních kapacit než je potřeba") je Vaše nepochopení toho jak FVE a VtE fungují a co vůbec znamená výrobní kapacita FVE v GWpeak.
FVE a VtE nezdražují elektřinu (viz Čína, USA i zbytek světa), elektřinu zdražují aktivisté, financovaní......., jinde ve světě ty naše EU problémy nemají.
Je to smutné vidět úpadek EU (průmyslový, politický) v přímém přenosu. A ještě smutnější je vidět, jak většina politiků i diskutujících zde říká: s tím se nedá nic dělat
ad Milan Vaněček 19. únor 2025, 19:42
"..Velké zálohy vedle velkých zdrojů zde v energetice byly vždy, to je realita energetiky, už jsem o tom psal.."
zalohy samozrejme urcite boli, ale pre porovnanie potrebujeme nejake data - poprosim relevantne zdroje nech vieme s cim argumentujete
"..A říkat, že kapacity FVE a VtE jsou nadbytečné (cituji: "se buduje mnohonásobně více výrobních kapacit než je potřeba") je Vaše nepochopení toho jak FVE a VtE fungují a co vůbec znamená výrobní kapacita FVE v GWpeak..."
vy sami tuy s tym "sermujete" ako sa vam hodi, kedykolvek ti prezentujete cisla kolko GW(p) noveho vykonu niekde instalovali .. ale tu vam to uz vadi
a sami ste pred par rokmi priznali, ze pre vacsinovu dodavku z OZE (teraz hovorime o FVE alebo VTE) bude potrebne aby ich bolo 5~6nasobok pozadovaneho prikonu
"FVE a VtE nezdražují elektřinu (viz Čína, USA i zbytek světa),..." klamstvo - staci ked si nalistujete vasich oblubenych Lazardov stranu 12 a 15 (a to pocitaju firming cost len na smiesne kratku dobu - 50% vykonu na 4h) - Cina ziadne podobne reporty neprodukuje (tam je dolezitejsie vobec zabezpecit dostatocnu vyrobu) .. a zvysok sveta? kde ? .. myslite tie spomynane Spanielske ostrovy, kde chceli prejst cisto na OZE a vysledok je jemne povedane fiasko?
je skutocne smutne ked miesto fundovanej diskusie a odbornych vstupov z vasej strany tu produkujete produkty "blaha level"
ad Omega 19. únor 2025, 16:27
len trochu opravim
"Nebo 10GW plyn a 20 GW větru (a platit plyn 1000 hodin ročně)"
plyn sa bude platit 1000hodin rocne za spickovu vyrobu + dalsich 7760hodin za pohotovost
"Nebo 10GW plyn 10 GW větru a 10 GW FVE + 100 GWh baterie (a platit plyn 500 hodin ročně)."
takmer iste ako vyssie - plyn sa bude platit 500hodin rocne za spickovu vyrobu + dalsich 8260hodin za pohotovost
v konecnom dosledku za ten plyn zaplatim pravdepodobne viac ako pri variante, ked by sa tie nahodne zdroje vynechali celkom
a nasledovne plati bez zmeny
"Výhoda FVE/VTE je že ušetří hodně paliva/plynu, ale celkově zdraží elektřinu."
"Jenže to rozhodně nebude levné řešení."
a este doplnok - toto vsetko je len o EE, ale v nasich zemepisnych sirkach je zaujimave este aj teplo (ako TUV tak aj vykurovanie) a tam FVE ani VTE nemaju ekonomicky rozumnu alternativu oproti KVET ..
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se