Jak se v Evropě vydělává na Gazpromu?

Evropské společnosti využívají rusko-ukrajinské krize k značnému přivýdělku. Od ruského Gazrpomu objednávali přes zimu více plynu než obvykle, při vědomí toho, že vinou sporů s Ukrajinou jim tento plyn nebude dodán a Gazprom bude nucen společnostem zaplatit pokutu. Nejedná se přitom o zanedbatelné částky, pokuta může dosahovat až do výše plné ceny nedodaného plynu.

Smlouvy odběratelům Gazpromu umožňují odebírat až o pětinu více než je běžné množství plynu. Pokud by všichni evropští odběratelé využili naplno této skutečnosti, Gazprom by byl nucen na pokutách zaplatit až stovky milionů dolarů.

Ruský gigant, pokrývající čtvrtinu celkové evropské spotřeby plynu, dodal do střední Evropy za poslední čtvrtletí loňského roku meziročně poloviční množství plynu. To je dáno snahou zabránit evropským zemím dodávat přebytečný plyn na Ukrajinu, která by se tím mohla zbavit závislosti na Rusku. V souvislosti se vznikajícím konfliktem na Ukrajině se ovšem evropské společnosti stihly předzásobit před zimním utahováním kohoutků a nakupovaly plyn i odjinud především ve zkapalněné formě z Norska, Kataru nebo Trinidadu.  V zabránění dodávek plynu na Ukrajinu Rusku navíc nenahrávala ani letošní mírná zima.

Následkem ruské snahy je ztráta části tržního podílu v Evropě. V Česku se například dovoz ruského plynu snížil o více než třetinu, což Gazprom stálo v přepočtu okolo 15 miliard korun na ušlých tržbách. V obavách z ještě větších ztrát jsou nyní dodávky z Ruska obnoveny v plné míře, ovšem nízké ceny zkapalněného plynu tlačí ceny dolů a předpokládá se, že by mohly klesnout až o třetinu. To by pro ruský rozpočet znamenalo ztrátu až okolo šesti miliard dolarů.