Kdo vyrábí fotovoltaické panely? Trhu dál vévodí čínská čtyřka

Globální fotovoltaický trh vstupuje do období silnější konkurence a nižšího využití výrobních kapacit, naznačuje zpráva společnosti Enerdata. Zatímco instalace solárních elektráren ve světě dál rostou, evropští výrobci panelů čelí tlaku na náklady, rušení projektů a nejistotě ohledně budoucí podpory výroby.

Čtyři giganti stále dominují

Podle zprávy společnosti Enerdata The New Global Reality for PV Module Manufacturers – 2026 dodalo 40 největších sledovaných výrobců v roce 2025 celkem 643 GWp fotovoltaických modulů. Oproti předchozímu roku jde o pokles o 6 %. Světové instalace přitom dosáhly rekordních 664 GWp.

Na čele zůstaly čínské společnosti LONGi s dodávkami 87 GWp, JinkoSolar s 86 GWp, JA Solar se 70 GWp a Trina Solar se 67 GWp. Výsledky tří z těchto čtyř výrobců meziročně klesly. Trh tak ukazuje, že ani největší hráči nejsou imunní vůči rostoucímu konkurenčnímu tlaku.

Výrobní kapacity zůstávají nevyužité

Globální jmenovitá kapacita výroby modulů dosáhla podle společnosti Enerdata 1 315 GWp, ale agregované využití kapacit kleslo přibližně na 49 %. V roce 2024 přitom činilo zhruba 66 %. Výrobci tak disponují kapacitami výrazně převyšujícími aktuální objem dodávek.

Konkurenční prostředí ovlivňuje také průmyslová politika. Zpráva uvádí, že čínské dotace pro solární průmysl dosahovaly 3,2 % tržeb, zatímco průměr v dalších 15 odvětvích činil 0,9 %. Rozdílné podmínky komplikují konkurenceschopnost výrobců v Evropě.

Evropa instaluje, ale vyrábí méně

V Evropské unii dosáhly nové instalace v roce 2025 celkem 65,1 GWp. Šlo o první meziroční pokles za deset let. Kumulativní instalovaný výkon přesto vzrostl na 406 GWp.

Současně se kapacita výroby modulů v EU snížila z 12,6 GWp v roce 2024 na 10,8 GWp v roce 2025. Výroba solárních článků dosahovala přibližně 2 GWp, zatímco výroba křemíkových destiček (waferů) a ingotů v EU prakticky zmizela. Evropský trh tak zůstává závislý na zahraničních dodavatelských řetězcích.

Nové projekty narážejí na nejistotu

Evropské výrobní ambice komplikuje nejistota kolem financování a regulatorních podmínek. Francouzská společnost Carbon v květnu 2026 zrušila projekt integrované továrny s plánovanou výrobní kapacitou 5 GWp. Naopak čínská společnost DAS Solar buduje závod na výrobu modulů o kapacitě 3 GWp ve francouzském Mandeure.

Další projekty jsou ve fázi plánování. Pokud by se oznámené investice podařilo uskutečnit, mohly by významně zvýšit evropskou výrobní kapacitu.

Rozhodne konkurenceschopnost

Evropský akt o průmyslu pro nulové čisté emise (NZIA) stanovuje pro rok 2030 orientační cíl dosáhnout nejméně 30 GWp výrobní kapacity v každé fázi hodnotového řetězce. Jeho naplnění bude záviset nejen na výstavbě továren, ale také na jejich schopnosti obstát v cenové konkurenci a získat stabilní odběratele.

Pro Evropu zůstává klíčovou otázkou, zda se podaří propojit rychlý rozvoj fotovoltaiky s ekonomicky udržitelnou domácí výrobou.