Umělá inteligence: Inovace vs. energetické výzvy a environmentální dopady

Masivní růst umělé inteligence (AI) přináší nejen technologické inovace, ale také nové výzvy v oblasti energetické spotřeby a environmentálních dopadů. Vědci varují před vysokou spotřebou energie systémy AI, zatímco technologičtí giganti jako Microsoft a Google zaznamenávají významný nárůst emisí. I přesto není dnes úplně zřejmé, kolik emisí AI v budoucnu vytvoří a kolik potenciálně ušetří.  

Umělá inteligence (AI) tento rok zažila obrovský boom, který podpořil masivní investice do technologie. Po úvodní euforii se začínají řešit také celkové dopady technologie na různé aspekty ekonomiky a společnosti. Jedním z nich je také to, kolik vlastně bude v budoucnu spotřebovávat energie a odkud se tato energie bude brát.

Nedávná studie vědců z Cornell University zjistila, že generativní systémy umělé inteligence, jako je Chat GPT, spotřebují až 33krát více energie než počítače se softwarem pro konkrétní úkoly. Každý internetový dotaz založený na umělé inteligenci pak spotřebovává asi 10krát více energie než standardní vyhledávání. Potřebný výkon se už dnes odráží v masivních investicích do datových center po celém světě.

S takovou spotřebou většina analýz předpokládá, že globální sektor umělé inteligence bude do roku 2030 zodpovědný za 2-4 % celosvětové spotřeby elektřiny. Jen ve Spojených státech by samotná datová centra mohla do roku 2030 spotřebovat 9 % elektřiny. To je dvojnásobek jejich současné úrovně.

„Služby poháněné umělou inteligencí zahrnují podstatně více počítačového výkonu – a tedy i elektřiny – než standardní online aktivity, což vede k řadě varování o dopadu této technologie na životní prostředí,“ uvedla nedávno BBC.

Vzhledem k rozvoji klimatických politik a snaze zmírnit globální oteplování se čím dál častěji objevuje otázka, odkud se nově potřebná elektřina vezme. Jedna strana vyzdvihuje neustále rostoucí výkon obnovitelných zdrojů. Oponenti nicméně právem namítají, že bez plynových, jaderných a uhelných zdrojů dodávajících do sítě stabilní a předvídatelnou energii to nepůjde.

Emise v BigTech na vzestupu

A pak je tu druhá otázka – kolik potřebná elektřina vygeneruje emisí? Při pohledu na poslední čísla v technologickém sektoru se zdá, že poměrně dost. Společnost Microsoft, která investovala do výroby AI a umístila ji do srdce své produktové nabídky, nedávno oznámila, že její emise CO2 vzrostly od roku 2020 téměř o 30 %. Důvodem jsou hlavně expanze datových center. U druhého technologického giganta, společnosti Google, byly emise skleníkových plynů v roce 2023 téměř o 50 % vyšší než v roce 2019. Stejně jako v případě Microsoftu jsou za tím datová centra.

Je nicméně potřeba dodat, že spotřeba energie AI v současnosti představuje pouze zlomek spotřeby energie technologického sektoru. Dle analýzy citované na World Economic Forum se odhaduje, že technologický sektor je zodpovědný za přibližně 2–3 % celkových globálních emisí. Je tudíž výrazně za energetikou nebo transportem.

To se ale může v budoucnu rychle změnit, pokud i nadále budou datová centra tahouny rostoucí poptávky po elektřině. Analýza navíc upozorňuje ještě na jeden fakt – technologické firmy jsou závislé na dodavatelských řetězcích v zemích závislých na fosilních palivech. Jejich celkový dopad na globální emise tak bude pravděpodobně mnohem větší.

Kolik přinesou inovace se zatím neví

V nominální hodnotě se zdá, že takový vývoj staví AI do rozporu s udržitelností a bojem proti klimatické změně. Skutečně tomu tak může být. Přínosy AI totiž nemusí být hned na první pohled zřejmé. Koneckonců pochybnosti o budoucích přínosech AI  vyjádřili v nedávné analýze i analytici z Goldman Sachs.

Inovace ale dnes nelze opomíjet, jelikož přepokládané využití v energetice je skutečně široké.  Použití AI může vést k efektivnějším řešením, například ve stabilizaci sítě nebo sdílení elektřiny, tedy oblastech přímo podporující rozvoj obnovitelných zdrojů a decentralizaci. To jsou dnes oblasti, do nichž intenzivně investují nejen nadnárodní energetické korporace, ale také čím dál více startupů.

Výčet oblastí, kde AI může nepřímo ušetřit produkci emisí, přinesl americký Forbes. Dle autorů má rozvoj umělé inteligence potenciál přispět k významné redukci emisí například ve finančním sektoru nebo těžkém průmyslu, a tím částečně kompenzovat svůj celkový dopad na přímou i nepřímou produkci emisí. Na detailnější odpověď, zda masivní rozmach AI pomůže zredukovat emise, si ale nejspíše budeme muset ještě nějakou dobu počkat.