Domů
Elektřina
EURELECTRIC: Budoucnost je v elektrifikaci dopravy a vytápění

EURELECTRIC: Budoucnost je v elektrifikaci dopravy a vytápění

Podle aktuální analýzy od organizace EURELECTRIC má elektrifikace sektoru vytápění a transportu reálné benefity pro Evropskou unii. Zpráva uvádí pět klíčových oblastí, na které by se EU jako celek měla zaměřit pro dosažení elektrifikace, kterou označuje za vítěznou strategii.

Pařížská dohoda je sice již platná, nicméně možnosti její realizace jsou poněkud vzdáleny. Cíle, kterých je nutné pro její naplnění splnit, jsou aktuálně dosažitelné jen velice obtížně. Je zřejmé, že do roku 2050, se pro dodržení pařížských závazků musí energetický sektor, ale i další sektory, výrazně proměnit.

Co se týče energetiky, budoucnost vidí organizace EURELECTRIC ve výrazném posílení elektroenergetiky a postupné „prorůstání“ jejího vlivu i do oblasti dopravy a vytápění.

Dekarbonizace elektroenergetického sektoru nadále probíhá, a proto je na místě otázka, jak by mohl být tento sektor nápomocný i v oblasti dopravy a vytápění. Od roku 1990 se podle zmíněného reportu snížila uhlíková stopa elektroenergetiky o 35 % a pokles nadále pokračuje.

„Elektrifikace má pro Evropu obrovský potenciál. Přechod k elektřině nejenže sníží emise CO2, ale i sníží závislost na dovozu ropy. Zároveň zlepší životní úroveň ve městech díky čistšímu ovzduší.“
Kristian Ruby, ředitel EURELECTRIC

Zvyšování podílů elektromobilů v dopravním sektoru se proto zdá logické. Podle výpočtů uvedených ve zprávě se emise CO2 při využití současného elektroenergetického mixu pohybují na úrovni 50 g CO2/km, zatímco aktuální požadavek EU pro rok 2020 je 95 g CO2/km.

Infografika: Podíly zdrojů na pokrytí poptávky po energii a rostoucí trend elektrifikace

Přínos pro sektor vytápění je mimo jiné i v ekonomické rovině. Úspora na importech paliv by mohla v maximálním možné případě dosáhnout až 45 mld. EUR.

Návrh EURELECTRIC: 5 potřebných regulatorních změn

Pro úspěšný přechod energetiky k vyššímu využívání elektrické energie je však nutné zapracovat na úrovni EU především na regulaci a reformě obchodování s emisními povolenkami. Dalšími body jsou například zohlednění flexibility nebo zavedení jasné strategie pro energetickou účinnost.

  1. Snížit náklady na dekarbonizaci energetiky pro konečné zákazníky a zajistit, aby tyto náklady byly rozdělovány subjektům na základě tržního mechanismu, jakým je např. EU ETS.
  2. Zvýšení redukčního faktoru v systému EU ETS po roce 2020 alespoň na hodnotu 2,4 %.
  3. Zavedení strategie pro energetickou účinnost, která podporuje inovace a umožňuje spotřebitelům se na úsporách aktivně podílet.
  4. Zajistit, aby se na financování dekarbonizace podílely i sektory, které jsou momentálně vyjmuty z EU ETS.
  5. Vytvořit nástroje k tomu, aby trh dostatečně reflektoval požadavky na flexibilitu a rezervní instalovaný výkon. Spolu s tím podpořit integraci trhu a efektivně využívat přeshraničních přenosových kapacit pro integraci obnovitelných zdrojů do soustavy.

Zmíněné body mají být podle organizace klíčové k tomu, aby se elektřina ještě více rozšířila i do dalších sektorů. Již nyní se totiž podíl elektřiny zvyšuje a EURELECTRIC tento trend považuje za vítěznou strategii.

var options = { "chart": { "type": "column", "width": 725, "backgroundColor": "rgba(255, 255, 255, 0.02)" }, "plotOptions": { "series": { "dataLabels": { "enabled": true } } }, "title": { "text": "Podíly OZE v EU" }, "subtitle": { "text": "Výroba elektřiny, vytápění a chlazení, doprava" }, "yAxis": { "title": { "text": "%" } }, "colors": [ "#ff4040", "#36a3ed", "#000000", "#f7a35c", "#8085e9", "#f15c80", "#e4d354", "#2b908f", "#f45b5b", "#91e8e1" ], "series": [ { "index": 0, "name": "Vytápění a chlazení", "data": [ [ 2004, 10.22 ], [ 2005, 10.84 ], [ 2006, 11.42 ], [ 2007, 12.78 ], [ 2008, 13.14 ], [ 2009, 14.69 ], [ 2010, 14.78 ], [ 2011, 15.45 ], [ 2012, 16.23 ], [ 2013, 16.63 ], [ 2014, 17.73 ] ] }, { "index": 1, "name": "Výroba elektřiny", "data": [ [ 2004, 14.36 ], [ 2005, 14.87 ], [ 2006, 15.36 ], [ 2007, 16.09 ], [ 2008, 16.99 ], [ 2009, 19 ], [ 2010, 19.67 ], [ 2011, 21.69 ], [ 2012, 23.49 ], [ 2013, 25.36 ], [ 2014, 27.45 ] ] }, { "index": 2, "name": "Doprava", "data": [ [ 2004, 0.99 ], [ 2005, 1.41 ], [ 2006, 2.09 ], [ 2007, 2.81 ], [ 2008, 3.56 ], [ 2009, 4.28 ], [ 2010, 4.78 ], [ 2011, 3.43 ], [ 2012, 5.02 ], [ 2013, 5.37 ], [ 2014, 5.94 ] ] } ] }; Highcharts.chart('chart',options);

Komentáře(15)
Martin Hájek
24. duben 2017, 13:58

Tohle už jsem někde četl, kde jenom to bylo... A už vím, známá Leninova rovnice:

Elektrifikace + Moc Sovětů = Komunismus

Moc Sovětů z Bruselu už bychom tu měli, teď ještě ta elektrifikace a jsme tam...

Ještě potom zbývá vybrat vhodné datum, kdy to budeme slavit.

Milan Vaněček
24. duben 2017, 15:06

Když bude Schulz Německý kancléř a Macron Francouzský president tak už to (bohužel) může být na podzim a příští rok propuknou oslavy.

Petr
24. duben 2017, 16:36

Tak na druhou stranu EU je už teď světově tak nekonkurenceschopná jak vůči dnešním USA tak už i vůči Číně, že se něco musí stát.

A bude lepší když to povedou vůdci národů alespoň těch větších jako Francie a Německo, než kdyby to dělali papíroví úředníci z Brusele, zvláště teď když po Brexitu hrozí, že by všichni miliardáři z většiny států Evropy přesídlili do Londýna, a majetky na kontinetu by si pak jen řídili s pomocí NATO z dálky a nechávali přeposílat roční zisky.

Jan Veselý
24. duben 2017, 19:25

To jsou naprosté bláboly. Vyhecoval jste mě k tomu, že jsem se podíval na obchodní bilanci EU. Je v plusu a někdy od roku 2010 přebytek utěšeně roste. V průměru to dělá aktuálně +25 mld. USD/měsíc. USA má obchodní bilanci okolo -40 miliard USD/měsíc, Čína má přebytek obchodní bilance okolo 40 mld. USD/měsíc. Vzhledem k tomu, že v Číně je 2.6x více obyvatel to není nic moc výsledek. A to tenhle ukazatel v EU dost kazí brutálně deficitní Británie.

Martin Hájek
25. duben 2017, 18:46

A díval jste se také, kolik zemí ten přebytek EU reálně vytváří?

Jan Veselý
24. duben 2017, 19:45

Mohu hovořit na základě osobní zkušenosti. Doma vaříme na indukci, teď jsem byl nucen vařit na plynu a byl to tak strašný "vopruz", že už teď jistě vím, že ho zpět nikdy nebudu chtít. Sporáky stojí +- stejně, vaření na indukci je dokonce pro mě levnější. Teplo a teplou vodu mám z tepelného čerpadla. Naprosto fantastická věc s minimálními provozními náklady a pohodlná na obsluhu, do novostavby "no brainer" a cena jde postupně dolů. Co jsem se bavil s majiteli elektromobilů a četl o jejich zkušenostech, je to velmi podobné. Kdo jednou chvíli jezdil na elektriku, ten se k benzínu a naftě vracet nechce.

A to srovnání emisí CO2 trochu kulhá. Emise z výfuku spalováku na úrovni 90g/km jsou ve skutečnosti něco okolo 150 g/km celkem, když se rozpočítají emise celé ropné infrastruktury.

Eurelectricu, resp. jeho členům, bych doporučil začít zmíněné výrobky aktivně nabízet spotřebitelům za extra výhodné ceny (za velkoobchodní cenu?), kapsy si namastí na zvýšené spotřebě elektřiny. Pokud budou šikovní, ukradnou velké kusy lukrativních trhů plynařům a ropákům.

Martin Hájek
25. duben 2017, 14:18

Ropákům ano, plynařům ne. Osobně úplně nerozumím tomu, proč plynaři prosazují plynová auta, když ve skutečnosti elektrická auta přináší větší spotřebu plynu, neboť celková účinnost roura kola je nižší než při přímém spalování plynu a vzhledem k tomu, k jakému mixu výroby elektřiny v EU směrujeme je výsledek jasný. Pan Vaněček nás sice bude bavit nabíjením elektroaut z fotovoltaiky na garáži, ale to jsou jen fantazie.

Milan Vaněček
25. duben 2017, 15:20

Pane Hájek, kdo myslíte že si koupí nejdříve elektromobil? Myslíte že to budou lidé žijící na panelových sídlištích či v centrech měst? Ti mají dobrou veřejnou dopravu.

Nejdřív to bude druhé auto lidí ze satelitů, jako jsou moji mladí, odvoz dětí do školy, blízké dojíždění do práce. A samozřejmě fotovoltaika na střeše domku či garáže.

Ale chce to aby to auto stálo obdobně jako benzinové. A provozní náklady se budou blížit nule. Ve VW to vědí, doufám že Škoda též.

Takže se nejdříve realizuje ta fantasie (nízká cena auta bude důležitější než dlouhý dojezd).

No a země jako Čína - ta si to prostě nařídí jak to bude u zase nich.

NN
25. duben 2017, 17:59

Slyšel jste někdy (zazobaného) pražáka říct něco v duchu: Sockou? - To nikdy.

Já jo.

Milan Vaněček
25. duben 2017, 19:02

80% normálních pražáků jezdí rádo veřejnou dopravou, cizinci též. Jen když padne smog, každý v tramwaji kejchá bacily okolo sebe, tak nemám rád veřejnou dopravu. Ale kdyby lidi věděli co je to kapesník nebo jako v Japonsku nosili při nemoci "náhubky" tak by to bylo i tehdy OK.

C
25. duben 2017, 21:25

Problém přeplněné hromadné dopravy je asi v jistém stupni neschopnosti dopravních podniků a zadavatelů dopravy. Neschopnost drah posílit v exponované dny vlaky, zejména směrem na Slovensko a zpět, mne udivuje mnoho let, stejně tak co se týče snad záměrného provozování tramvají s malou kapacitou na vytížených linkách atd. Ale možná se nic nezmění, dokud se lidi nezačnou ozývat, jenže víme jaké bývají problémy.

Martin Hájek
25. duben 2017, 18:44

Pane Vaněčku, kdo si koupí nejdříve elektromobil už přece víme, už nám jich tu pár stovek jezdí...

Nevím, kolik jich nabíjí fotovoltaická elektrárna, ale řekl bych, že minimum. Je to zvláštní, ale někteří lidé chtějí jezdit autem i v zimě na hory nebo do práce.

Milan Vaněček
25. duben 2017, 20:04

Pár stovek lidí co má elektromobill v ČR mě nezajímá, já mluvím o prvých statisících lidí co si ho u nás koupí. Stejně tak mě nezajímá, že si něco státní ministerstva pro sebe nařídí a koupí.

C
25. duben 2017, 21:19

EVčka (jak se taky elektromobilům říká) a jejich proniknutí do trhu bude trvat ještě dlouho a mimo jiné bude záviset nejen od jejich dojezdu, ale i od infrastruktury a schopností hromadné dálkové dopravy, ať už v závazku veřejné služby, tak na komerční riziko, tak infrastruktura kolem ní.

Existuje třeba experimentálně dokázané pravidlo že dlouhodobě stabilní jízdní řády vlaků spolu s dostatečnou rychlostí jsou sto stáhnout nemalé množství cestujících a v kombinaci s parkovišti u stanic se tento efekt ještě umocňuje. Na jižní Moravě si můžete srovnat trať Brno-Břeclav a Brno-Hrušovany, zatímco u jedné díky rychlosti počet cestujících roste eventuálně stagnuje, u druhé je nestabilní jízdní řád, infrastruktura nic moc a počet cestujících nic moc.

Je myslím možné že postupně vzroste, i díky třeba VRT a dalším rychlím tratím a urychlování spojů, poptávka po půjčovnách aut, což je něco co u nás zatím moc neznáme.

Nutnost denního dojíždění podle mne zásadně ovlivňuje kvalita veřejné dopravy a její rychlost a efektivitě řízení, to u nás zatím moc není. Vlaky s malou kapacitou, krátké tramvaje a staré autobusy... to je to co myslím dost silně ovlivňuje to že lidé, spolu s nevhodnými časy, raději volí auto, nebo se někdy auto stává nutností. Zlepšete hromadnou dopravu co se týká pohodlí, ale hlavně cestovní rychlosti a mnohde nutnost auta odpadne.

Pokud EV dosáhnou běžně v zimě dojezdu +-300 km, už to myslím nebude problém.

Martin Pácalt
25. duben 2017, 21:12

V současnosti mají lidé z mého okolí, kteří si letos či loni koupili nové auto, téměř výhradně TDI-HDI pohon. (statistický vzorek 3 lidí ;-D ).

Elektromobily vidím jako perfektní v tom pokud:

- s nimi již teď vjedete po podzemních garáží bez potíží, ( LPG a CNG vjezd nemají stále povolen, resp. s podmínkami),

- jsou často 4x4,

- vytvářejí příležitost zužitkovat noční nízký tarif ve vlastní garáži (ovšem smysluplné to je jen pod podmínkou, že zdrojem nočního proudu jsou jádro a ostatní nízkoemisní zdroje v základním zatížení,

- pro cesty na dálku si s elektrovozem zastavujete u dobíjecí stanice, která netahá energii a nezvyšuje špičky v síti a tedy má zdroj , který má výkon když jsou lidé přes den aktivní nebo zkrátka když je přirozený vyšší odběr ze sítě, případně doplněnou akumulační baterií, která by řešila situace, kdy svítí a fouká, ale zrovna nikdo "netankuje" - tedy zahlazovala výkyvy v produkci a spotřebě. Půvabné by na tom bylo i to, že taková energie nemusí být tolikrát transformována jako v síti.

Vše výše popsané má ale význam a pozitivní dopad jen tehdy, pokud pořizovací energie automobilu a zátěž spojená s jeho výrobou v nějakém místě na Zemi není vyšší než provozní výhody. Myslím, že ekonomické porovnání pořizovací / provozní náklady elektro vs. benzínového auta je mnohem snadnější určit než určit to první.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se

OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
info@oenergetice.cz
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.