Česká republika se připojí k evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou

Znamená to pro odběratele elektřiny v ČR zdražení nebo zlevnění silové elektřiny? Děkuji odborníkovi za jeho názor, který bude věnovat tomuto tématu.

Z dlouhodobého pohledu zlevnění elektřiny … z krátkodobého žádná změna. Až bude celá Evropa propojena do jednoho společného krátkodobého trhu a transevropské přenosové sítě navýší svou přenosovou kapacitu, bude možné přenášet elektrickou energii napříč kontinentem. Díky velké rozloze Evropy je v rozdílných jejích částech prakticky vždy diametrálně odlišné počasí – celoevropský trh tak umožní vykompenzovat nadprodukci oblastí, kde bude v daný okamžik foukat vítr a svítit slunce, a tak větrné a solární elektrárny zde budou generovat svá maxima, s oblastmi, kde v daný okamžik vítr foukat a svítit slunce nebude. Napříč Evropou tak poklesne potřeba po regulačních výkonech (ať už poskytovaných akumulátory nebo plynovými elektrárnami), naopak vzroste podíl levné elektřiny produkované elektrárnami využívajícími OZE na celkovém množství spotřebované elektřiny v Evropě. Ta první skutečnost povede k poklesu ceny elektřiny, ta druhá povede jak k poklesu ceny, tak k poklesu evropských emisí (všeho možného …).

Navíc platí, že čím větší je trh, tím je zde vyšší likvidita, čímž je navýšena pravděpodobnost dealu, což je v případě elektřiny produkované pomocí intermitentních zdrojů velmi důležité. A opět to vede k celoevropsky nižším cenám.

EU nebude v řádu desítek let propojena tak , aby bylo možné přenášet významné množství el. energie napříč kontinentem. Současná vedení mají příliš velké ztráty a příliš malou přenosovou kapacitu. Pokud by EU měla být efektivně propojena musela by existovat nová nadřazená sít provozovaná na vyšší hladině napětí a taková síť neexistuje a hned tak existovat nebude. Současný stav znamená pouze propojení národních sítí pomocí přeshraničních spojek. Případné přeshraniční toky zatěžují národní sítě, které jsou konstruované na přenos el. energie na řádově stovky km , ale ne tisíce. Přenášet el. energii například ze Švédska do Řecka není možné. El. sítě evropských států nejsou ani plně synchronizované , kromě kontinentální sítě UCTE máme oddělenou síť severní Evropy , pobaltských států , Anglie a Irska. Pro efektivní evropskou síť by bylo v prvé řadě vhodné sítě synchronizovat a vytvořit jednotnou evropskou síť , dála pak vybudovat síť nadřazenou , která by propojovala jednotlivé státy.

Kdyby se dalo 100% plánovat a důvěřovat, šlo by i stávající kapacitu přeshraničních vedení obchodně využívat víc. Z hlavy: součet kapacit českých přeshraničních profilů činí zhruba 11GW. A také, jedna věc je, od koho proud nakoupíte, a jiná, kde se vyrobí. Např. elektřina nakoupená Rakušanem od obchodníka/výrobce v severovýchodním Německu se spotřebuje cestou, a do Vídně to vybilancuje výroba JE Dukovany, přičemž ČEZ mohl v tu samou chvíli obchodně dodávat do Tirol. Sesouladění vnitrodenních obchodů a provozu je docela oříšek.

Z kontinentálního hlediska jsou jednotlivé velké elektrárny relativně decentrální (přestože třeba JE Gravelines má Pinst 5,7GW) a soustava je absorbuje. Ceny day ahead na EEX pro FR, CH, DE/LX a AT bývají, když nefouká, dost podobné. Souběh lánů větrných farem u Severního moře je už příliš, odtud německá snaha vybudovat několik severojižních HVDC linek.

Vymyslet a realizovat dlouhodobě nákladově optimální síť není snadné - příklad odjinud: pro operativně nutnou leteckou cestu Bělehrad-Praha bylo nejsnazší přestupovat v Curychu.

.......El. sítě evropských států nejsou ani plně synchronizované , kromě kontinentální sítě UCTE máme oddělenou síť severní Evropy , pobaltských států , Anglie a Irska. .......pokud jsem to dobře pochopil, pak každá výše zmíněná sít má jinou frekvenci a nejsou propojeny. V současnosti a budoucnosti se nedá spoléhat na to že to tady kompletně odstavíme a bude energii kupovat od Německa z důvodu neexistence dostatečně výkonných přenosových sítí.Pokud by tyto sítě existovaly pak za cenu vysokých energetických ztrát. Pochopil jsem to správně.

O korelaci větru tu byl před nedávném článek a pan Veselý kontaktoval autory a měl celkem zajímavé doplnění k tomu, bohužel to teď nemůžu najít, je to tak týden či čtrnáct dní dozadu.

Problém transkontinentálního vedení je v potřebě obrovské kapacity a dílky. To už není meziválečný plán na jednoduchou linku mezi Varšavou a Aténami o napětí 400kV, dnes bychom se museli bavit o mnohonásobném vedení o napětí 750-1000kV, což už je problém, pokud se bavíme o střídavém systému, kapacitní a induktivní ztráty tam budou dost značné. Takové vedení by muselo být realizováno jako HVDC, jenže s těmi jsou zase jiné problémy.

Největší problém bude v tom vůbec pro tato vedení získat trasy, pak také tu bude nutnost vybudovat nové přečerpávací elektrárny, nebo akumulační či vyrovnávací kapacity k současným hydroelektrárnám tak, aby se daly využít pro dlouhodobější akumulaci. Ne všude je totiž možné dosáhnout stejných podmínek jako je tomu mezi Lipnem a Asachchem, kde se dá postavit přečerpávací elektrárna s hltností asi 250 kubíků a kde by tak každý metr hladiny v Lipnu znamenal 52 hodin provozu a dostat z toho 1000MW.

Ta síť, aby fungovala,by musela být napojená na velké hydroelektrárny na Ukrajině, které by se musely dále ještě upravovat, muselo by se možná najít řešení o kolik se dá bezpečně v průběhu dne hýbat s hladinou Dunaje z pohledu plavby a ekologie a kolik toho zvládne vyrovnat Gabčíkovo, aby se daly rozšířit elektrárny nad Vídní. Ne každá řeka je tak stabilizovaná jako Vltava, která má poměrně dost přehrad s velkým objemem. (Co by asi obyvatelstvo kolem Moravy dalo že jednu jedinou přehradu, která by se teoreticky dala získat z úpravy VD Kroměříž) Otázka je jestli se dá postavit jiná vyrovnávací, zde provizorní, nádrž pro Gabčíkovo místo stupně Nagymaros, kolik by toho zvládla vyrovnat, kolik by pak mohl být výkon elektrárny Gabčíkovo, dnes se provozuje na asi 300MW, stavěná je na 720MW, kolik ale je reálných? Reverzním výpočtem mi vyšla hltnost na 3300 kubíků, průměrný průtok Dunaje je kolem 2000 kubíků, něco se pouští do starého koryta, bylo by reálné jít na 5000 kubíků? Tedy na nějakých 1000MW výkonu hydroelektrárny?

Je toho celkem dost co by se dalo, co by se muselo řešit atd.

Předpokládám, že cena bude záviset na tom, jakou energetickou politiku budou realizovat zúčastněné státy. Pokud budou spoléhat v přehnané míře na OZE, tak se v případě zimního bezvětří cena zvedne, i když naše jaderky budou vyrábět levně.

Odborník nejsem, snad oborem dotčený amatér, ale zkusím zareagovat: Usnadnění obchodů s okamžitými přebytky a nedostatky by mělo vést ke snížení celkových nákladů, což by v konkurenčním prostředí teoreticky způsobilo snížení průměrné ceny. Ovšem, někdy je v ČR levněji než v okolí, jindy naopak, a tak to i zůstane, trochu v menší míře. Půjde o to, jaká kapacita v přeshraničních drátech bude pro takto pořádané vnitrodenní obchody dostupná - pokud zůstanou velké rezervace na dlouhodobé obchody a neřiditelné toky, moc významného toho asi nezbude.

Akci podporuji, a docela by mne zajímalo, proč jsou Slováci, jejichž trh je poměrně dobře s naším integrován, vybarvení mimo.

Taky mě to zajímalo, ale našel jsem jen podobnou mapu k loňskému říjnu, kde bylo Slovensko zařazeno do tzv. "post 2nd wave" spolu s Velkou Británií. Např. s Itálií se zase počítalo už v té současné vlně, ta mezitím "spadla" do třetí vlny. Takže je to asi jen postupný proces, který ne každý stát stihne podle původního plánu.

Takže už si budu moct konečně koupit energii kdekoliv v EU například v Německu?

Pokud na vas nejaka zbude,ale obavam se ,ze tomu bude naopak.....ja si pro jistotu neco zeleneho vyrobim sam....