Nizozemský export elektrické energie prudce stoupl vzhledem k ziskovosti plynových elektráren
Nizozemsko bude pravděpodobně i v dalších měsících letošního roku nadále exportovat velké množství elektrické energie, a to vzhledem k vysoké marži plynových elektráren a velkému nárůstu instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách.
Během července dosáhl nizozemský export elektřiny dle dat Entso-E a energetického portálu Montel na 2,1 TWh. Exportní trend pokračuje také v srpnu, kdy zatím Nizozemsko, ve srovnání se stejným časovým obdobím v červenci, exportovalo o 50 % více elektřiny.
Clean spark spread
Přibližně 56 % nizozemské produkce elektrické energie pocházelo v červenci z elektráren spalujících zemní plyn. Jedním z hlavních důvodů zvýšeného využívání paroplynových elektráren byl výrazný pokles cen zemního plynu v letošním roce, který napomohl, aby se hrubá marže paroplynových elektráren (clean spark spread) dostala znatelně výše než marže uhelných elektráren (clean dark spread).
V úterý se pohyboval nizozemský clean spark spread na příští měsíc okolo 11,69 EUR/MWh, zatímco marže uhelných elektráren okolo -0,41 EUR/MWh.
“Nizozemsko bude exportovat tak dlouho, dokud zůstanou mezní náklady na plyn pod mezními náklady na uhlí. Je to zajímavá doba,” nechal se slyšet obchodník s elektřinou na tamním trhu.
Dodal také, že dostupnost paroplynových elektráren byla výborná, jelikož mnohé elektrárny odložily vzhledem k aktuálním podmínkám na trhu své plánované odstávky.
Také další tradingové ukazatelé naznačují, že nizozemský export by měl pokračovat i v dalších měsících. Ceny na nizozemské burze s elektřinou se pohybují pod cenami na německém trhu, kam směřuje největší část exportu. V úterý se například obchodoval nejbližší roční kontrakt na nizozemském trhu za 39,50 EUR/MWh, zatímco na německém trhu to bylo 40,10 EUR/MWh.
„Nizozemská cenová křivka pod tou německou z dlouhodobého hlediska znamená, že Nizozemsko bude v exportní pozici,“ dodal trader.
Investice do řízení soustavy
Provozovatel přenosové soustavy Tennet v reakci na předpokládané zvýšené toky elektrické energie na hranici mezi Německem a Nizozemskem uvedl, že bude zapotřebí zdvojnásobit roční investice na 4-5 miliard EUR, aby byl schopen lepe řídit přenos energie.
Offshore větrné parky
Během letošního roku dojde také k výraznému nárůstu instalovaného výkonu Nizozemska v offshore větrných elektrárnách. Dva velké offshore větrné parky, o celkovém výkonu 752 MW a 731,5 MW, by měly být na konci roku připojeny k síti, čímž se více než zdvojnásobí aktuální výkon v offshore větru, který aktuálně činí cca 1 GW.
Úvodní fotografie: Paroplynová elektrárna Magnum v Nizozemsku. Autor: OLE JØRGEN BRATLAND / STATOIL
Mohlo by vás zajímat:
o to více potřebuje TENNET skladovat elektřinu v českých nově vybudovaných PVE !
Opravdu si myslíte, že je rozumné vyrábět elektřinu z plynové elektrárny v Holandsku, přenášet ji s velkými ztrátami 1000 km do ČR a pak ztratit dalších 25 % v PVE? Nebylo rozumnější prostě tu plynovou elektrárnu postavit u nás než ji takto mít 2x dražší?
Navíc s prudkým rozvojem bateriových úložišť nevěřím, že se kdy u nás ještě nějaká větší PVE postaví.
To je tak, když se energetická politika formuluje ve stylu ču-čche a koukáním do minulosti. Pak totiž unikají příležitosti. PVE se měly urychleně plánovat a stavět kolem roku 2005, kdy už bylo jasné, že to Němci myslí s Energiewende vážně. A byly čerstvé zkušenosti s Dlouhými Stráněmi. Kdyby se dnes začalo plánovat, tak v době dokončení už ty PVE mohou být zastaralá technologie.
Pokud se to nestihne udělat za dekádu. ale dřív než v roce 2035, 2040 bych novou PVE nečekal, tedy pokud to nebude jenom předělávka Orlíku, nebo Slap. Lipno (I-II) by vzalo tak deset let, možná, to by se muselo přerazit a muselo by se asi těžit poměrně dost i ve Vyšším brodě aby se tam vlezlo více vody. Ale celkem živě vidím jaký povyk by byl, a asi i celkem oprávněný, z výroby lavoru.
Otázka je jestli do těch pár dekád budou použitelné průtočné baterie dostatečného výkonu, nebo jestli klesne cena proudu z OZE tak aby se vyplatily i jiné způsoby akumulace. Pokud by byla cena někde, dlouhodoběji, kolem 20-30€/MWh, tak by se snad dalo uvažovat o něčem jako HDR s tím že by se energetická bilance toho podzemního ložiska vylepšovala v době levného proudu vtláčením horké vody z povrchu. Ale jaké by tam byla účinnost, to je otázka.
PVE, které tu jde udělat, nejsou řešením výzev Energiewende, tj. vyrovnáváním bilance v měřítku týdnů a měsíců. Ložiska a zásobníky plynu ano.
Švýcaři nyní uvádějí do provozu dvě velké alpské PVE, a jsou z vyhlídek jejich ekonomiky velmi nervózní. Změny toků elektřiny CH-DE v průběhu dne jsou impozantní, ale návratnost těch nových investic pochybná, aspoň podle švýcarských www médií.
Horní část nádrže Lipno II, podle pamětníka, před nímž smekám, lze o dost zvětšit odtěžením navážky vzniklé uložením materiálu z nynějšího tunelu a kaverny. Parcely ale patří nějakému soukromému dřevaři. V každém případě by současný tunel nešel využít snadno (než kopat nový, možná by šlo přidat novou nádržku "Lipno III" dole a podávací čerpadlo, účinnost by ovšem klesla) a hlavně, denní cyklus momentálně nevydělá ani na malou investici.
Nepotřebujeme žádné revoluční baterie, průtočné, či jiné nové způsoby akumulace. Bohatě stačí baterie z Číny, které jsou vyráběny již teď - LFP technologie, cena článků $80/kWh, vysoká spolehlivost a bezpečnost, dlouhá životnost až 5 tisíc cyklů... S tím bychom se mohli u takového úložiště dostat někam ke konečné ceně 5 mld. Kč/GWh ($230/kWh), tedy podobně jako Dlouhé Stráně (4 GWh/20 mld. Kč a to počítám jen inflaci a růst platů, ještě je tu neznámá proměnná ve vyšším výskytu ochránců brouka Pytlíka).
Klasické baterky můžou s PVE soupeřit jen pokud jde o krátkodobé uložení, na víc než 1 den ještě DLOUHO konkurenceschopné nebudou.
Naopak redox flow baterie můžou s PVE soupeřit už dnes. Většina provozů je zatím spíš pilotních a cena je trošičku vyšší než PVE, ale díky "ochráncům brouka Pytlíka:D" můžou být už dnes schůdnější než přečerpávačka.
ad Bizon) Redox-flow baterie jsou super nápad. Jejich hlavní problém je v tom, že u nich, na rozdíl třeba od Li-ion článků, nedošlo ke standardizaci a komoditizaci výrobku. Každý výrobce si žárlivě střeží svůj specifický chemismus. To moc nepomáhá s šířením technologie a poklesem ceny.
Jo, flow baterky jou super, principielně hybrid mezi baterkou a palivovým článkem, a ve stacionární aplikaci spojuje většinu výhod obojího! Nejvíc populární jsou redox vanadové, ale jen prakticky vyzkoušených chemií jsou fakt desítky. Existuje i spousta variant, zatím není jasné která má budoucnost, na komerční standardizaci je ještě pár let čas bych řekl. Třeba mně se líbí bez-membránové založené na laminárním toku, je tam lehká ztráta mísením složek, ale zase membrána je nejdražší součást, nejvíc omezuje výkony a je nejčastějším zdrojem poruch.
Klasické baterky ve velkých objemech mi osobně příjdou dodnes kontroverzní, ale tyhle flow-baterky jsou na škálování do velkých objemů jako dělané.
"Klasické baterky můžou s PVE soupeřit jen pokud jde o krátkodobé uložení, na víc než 1 den ještě DLOUHO konkurenceschopné nebudou."
Osobně nevidím žádný rozdíl mezi PVE za 5 miliard Kč s parametry 1 GWh/200 MW a bateriovým úložištěm za 5 miliard Kč s parametry 1 GWh/200 MW. Obojí je naprosto nevhodné pro vícedenní ukládání. V Dlouhých Stráních mají za minulé pololetí průměr 2 GWh/den, takže tam se to točí každý den/noc, aby vydělávala, to je její hlavní účel, ne aby voda v horní nádrži fungovala jako dlouhodobé úložiště a čekala na "nejlepší příležitost", s tím by se nezaplatila ani za 100 let.
Průtokové baterie nemají šanci, na to šla cena klasických už moc dolů. A ještě je třeba počítat s kapacitou v elektromobilech, dojezd 500 km (brzy standard) stačí drtivé většině na týden i víc a to už si každý ohlídá, aby nabíjel za co nejnižší cenu v době nízkého tarifu.
Baterky mají řádově (několik řádů) rychlejší odezvu než PVE.
Ok, klasické baterky jsou tak levné, že největší baterka v Německu je kombinace Li-ion(=klasické) pro primární frekvenční regulaci, a termálních Na-S pro sekundární. Tolik i k rychlosti odezvy, nejsou baterky jako baterky...
Nic není tak jednoduché, cena flow-baterek může poklesnout ještě daleko víc než Li-ion. To že to vidíte tak jednoznačně navíc docela zavání fanatismem. Já si netroufám odhadovat která technologie převládne, ale jsu si skoro jistý že to bude kombinace více řešení, protože všechno má svoje výhody a nevýhody, a jediné řešení se nehodí pro všechny situace...
ad Ivan Novák)
Není ta halda náhodou přímo naproti výpusti elektrárny?
Účinnost akumulace moc neklesne, spád hlavní elektrárny by byl pořád výrazně vyšší než kolik by se potřebovalo k udržení nějaké přijatelné hladiny pro čerpadlový provoz. Bylo by to nějakých, řekněme 5m vs, asi 130m, nebo kolik to Lipno I má.
Bizon: Největší bateriové úložiště v Německu je klasické Li-ion v obci Jaderlund s parametry 50 MWh/48 MW. O jakém jiném největším to mluvíte?
A pokud to, že něco vidím jinak než vy nazýváte fanatismem, tak si domyslete před všechny moje věty "myslím si, že". Nevěděl jsem, že jsou tady tak přísná pravidla vyjádřit svůj názor v diskuzi.
Ok, s největší DE baterkou máte pravdu, zamrznul jsem 2 roky v minulosti. Všechny velké Li-ion ale dokáží držet plný výkon 1 hodinu, to že nahradí přečerpávací elektrárny chce pořád docela dost představivosti. Ti z nás co nemají takovou fantazii musí dále věřit v energetický mix.
Tak pošlete odkaz, i když není největší, tak si o tom rád přečtu víc. U baterií záleží jen na kapacitě, výkonu bude vždycky dost a vybíjet ji pak můžete třeba 6 hodin, nemusí jet furt na plný výkon a jen hodinu (to by taky dost zkracovalo životnost, přeci jen 1 C už není tak málo a 0,2 C jí bude svědčit mnohem víc).
Rozhodně si nemyslím, že baterie nahradí současné PVE (alespoň v následujících 20-30 letech ne), ale myslím, že zastaví veškeré snahy o vybudování nových.
A nebo druhá varianta, že zálohy elektřiny vůbec nebudou potřeba, něco si vezmou elektromobily a další přebytky se budou ládovat do výroby vodíku pod diktátem EU.
https://www.nedo.go.jp/english/news/AA5en_100396.html
Máte pravdu že jde hlavně o kapacitu, a taky pravda že při 1C baterky asi nevydrží nominální počet cyklů, zato při 0,2C už ano.
Já si netroufám odhadovat, baterky mi příjdou strukturálně složité a proto si nejsu na 100% jistý. U těch flow mi příjde přímočařejší recyklace. Ale jestli se vyřeší ekonomická a praktická recyklace Li-ion tak nebudu mít námitky aby byly všude.
Zatím se síť balancuje plynem, a plynu jsou zásoby ještě na docela dlouho. Jsu zvědavý jestli budeme mít koule (a ekonomiku) se dobrovolně odstavit než plyn dojde... Vodík je téma samo o sobě, 3x větší ztráty energie než baterky...
Díky za odkaz a jinak souhlas :)
Díky za rozumnou debatu :D
To je tak trochu "po bitvě každý generál"
V roce 2005 ještě žádná Energiewende nebyla.
Kolik se v EU postavilo od zahájení Energiewende PVE?
V té době prostě valilo uhlí...
Klíčový zákon (EEG) byl přijat v roce 2000. V roce 2005 už bylo v Německu více než 20 GW instalovaného výkonu ve VtE a FVE.
Aha, tak pak ovšem nemluvme o Energiewende.
Mýlíte se, má nekonečnou životnost ( při standartní údržbě, kdežto baterie se časem zničí. Další věc je účinnost moderní PVE jsou a budou vždy účinnější než bateriové systémy, protože neobsahují měniče ,chemické baterie a netrpí samovybíjením.. Z technického hlediska budou PVE vždy lepší než baterie a proto nikdy nebudou zastaralou technologií. Maximálně budou dražší, ale nikdy ne horší.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se