Z extrému do extrému: Záporné a nulové ceny elektřiny škodí investicím

Ceny elektřiny se po energetické krizi postupně stabilizovaly. Na spotových trzích ovšem velice často klesají do záporných hodnot napříč celou Evropou. V některých členských státech Evropské unie je letos každou desátou hodinu elektřina zdarma nebo dokonce za zápornou cenu. Nízké ceny jsou výhodné pro spotřebitele, velkým problémem jsou ale pro investory do nových výrobních zdrojů.

Energetika byla v posledních třech letech jako na houpačce. Po výrazném nárůstu cen elektřiny, který začal ve druhé polovině roku 2021, přišel podobně rychlý propad. Tento propad je nejlépe viditelný na spotových cenách elektřiny. Ty se tento rok pohybují napříč Evropou rekordní dobu na nule nebo dokonce v záporných hodnotách.

Důvodem pro výskyt nulových nebo záporných cen elektřiny je její nízká spotřeba a vysoká krátkodobá výroba elektřiny, především z obnovitelných zdrojů energie. To lze ostatně vyčíst z grafů a dat, které ukazují, kdy se nulové nebo záporné ceny elektřiny vyskytují nejčastěji. Zdaleka nejčastěji se tak tyto hodiny objevují o svátcích a kolem poledne, kdy je výroba elektřiny ze solárních zdrojů obvykle nejvyšší.

V Evropské unii se nulové nebo záporné ceny elektřiny zdaleka nejčastěji vyskytují ve Španělsku a Finsku. Přinejmenším v těchto dvou zemích platí, že elektřina zadarmo je již každou desátou hodinu tohoto roku.

Právě ze strany španělské organizace APPA, zaměřující se na obnovitelné zdroje, zaznělo v souvislosti se zápornými cenami důsledné varování. Budoucí investice do obnovitelných zdrojů jsou v ohrožení. Jako důvod označila organizace právě nulové nebo dokonce záporné ceny elektřiny na spotových trzích. Podle prezidenta organizace APPA jsou ceny nedostatečné k tomu, aby se investice do obnovitelných zdrojů vyplatily, což by mohlo ohrozit financování těchto investic.

„Nadále zvyšujeme instalovaný výkon obnovitelných zdrojů, aniž by se úměrně tomu zvýšila poptávka po elektřině,“ řekl novinářům prezident APPA Santiago Gomez.

Velice podobným cenám čelí také Finsko, které má ke konci října nejvyšší počet jak čistě záporných cen elektřiny, tak také součet cen záporných a nulových.

Nicméně prakticky ve všech zemích Evropské unie došlo díky propojení trhů k podstatnému nárůstu záporných cen elektřiny. Také v České republice je letos množství nulových nebo záporných cen rekordní. Cena elektřiny byla nulová nebo záporná v 360 hodinách, tj. za tento rok se jedná celkem o 5 % hodin.

Negativní dopady pro investory do nových výrobních zdrojů

Záporné ceny mohou působit pozitivně, a to především pro odběratele elektřiny. Nicméně pro výrobce jsou takové ceny pochopitelně nechtěné, a to hned ze dvou důvodů. První vyplývá ze samé podstaty záporných cen - výrobci musí zaplatit za to, aby elektřinu do soustavy mohli vůbec dodat. Druhým je, že někteří výrobci nezískávají podporu v hodinách se zápornou cenou. Případně podporu dostávají, ale pouze omezenou.

Pro investory do výrobních zdrojů je při nízkých cenách složitější dosáhnout návratnosti svých investic. Od investice pak raději ustoupí, než aby riskovali, že jejich investice nebude návratná.

Ilustrační foto. Foto: Unsplash

To je již nyní vidět i v České republice. Již nyní se totiž ozývají hlasy, že při současných cenách je obtížné sehnat financování pro solární elektrárny. Bez bankovního financování se ovšem většina projektů neobejde.

Oborové organizace tak dlouhodobě volají po znovuzavedení provozní podpory solárních elektráren. Její znovuzavedení se ovšem nezdá pravděpodobné, a to vzhledem k současným snahám omezit podporu obnovitelným zdrojům tak, aby ušetřil státní rozpočet.