Z extrému do extrému: Záporné a nulové ceny elektřiny škodí investicím
Ceny elektřiny se po energetické krizi postupně stabilizovaly. Na spotových trzích ovšem velice často klesají do záporných hodnot napříč celou Evropou. V některých členských státech Evropské unie je letos každou desátou hodinu elektřina zdarma nebo dokonce za zápornou cenu. Nízké ceny jsou výhodné pro spotřebitele, velkým problémem jsou ale pro investory do nových výrobních zdrojů.
Energetika byla v posledních třech letech jako na houpačce. Po výrazném nárůstu cen elektřiny, který začal ve druhé polovině roku 2021, přišel podobně rychlý propad. Tento propad je nejlépe viditelný na spotových cenách elektřiny. Ty se tento rok pohybují napříč Evropou rekordní dobu na nule nebo dokonce v záporných hodnotách.
Důvodem pro výskyt nulových nebo záporných cen elektřiny je její nízká spotřeba a vysoká krátkodobá výroba elektřiny, především z obnovitelných zdrojů energie. To lze ostatně vyčíst z grafů a dat, které ukazují, kdy se nulové nebo záporné ceny elektřiny vyskytují nejčastěji. Zdaleka nejčastěji se tak tyto hodiny objevují o svátcích a kolem poledne, kdy je výroba elektřiny ze solárních zdrojů obvykle nejvyšší.
V Evropské unii se nulové nebo záporné ceny elektřiny zdaleka nejčastěji vyskytují ve Španělsku a Finsku. Přinejmenším v těchto dvou zemích platí, že elektřina zadarmo je již každou desátou hodinu tohoto roku.
Právě ze strany španělské organizace APPA, zaměřující se na obnovitelné zdroje, zaznělo v souvislosti se zápornými cenami důsledné varování. Budoucí investice do obnovitelných zdrojů jsou v ohrožení. Jako důvod označila organizace právě nulové nebo dokonce záporné ceny elektřiny na spotových trzích. Podle prezidenta organizace APPA jsou ceny nedostatečné k tomu, aby se investice do obnovitelných zdrojů vyplatily, což by mohlo ohrozit financování těchto investic.
„Nadále zvyšujeme instalovaný výkon obnovitelných zdrojů, aniž by se úměrně tomu zvýšila poptávka po elektřině,“ řekl novinářům prezident APPA Santiago Gomez.
Velice podobným cenám čelí také Finsko, které má ke konci října nejvyšší počet jak čistě záporných cen elektřiny, tak také součet cen záporných a nulových.
Nicméně prakticky ve všech zemích Evropské unie došlo díky propojení trhů k podstatnému nárůstu záporných cen elektřiny. Také v České republice je letos množství nulových nebo záporných cen rekordní. Cena elektřiny byla nulová nebo záporná v 360 hodinách, tj. za tento rok se jedná celkem o 5 % hodin.
Negativní dopady pro investory do nových výrobních zdrojů
Záporné ceny mohou působit pozitivně, a to především pro odběratele elektřiny. Nicméně pro výrobce jsou takové ceny pochopitelně nechtěné, a to hned ze dvou důvodů. První vyplývá ze samé podstaty záporných cen - výrobci musí zaplatit za to, aby elektřinu do soustavy mohli vůbec dodat. Druhým je, že někteří výrobci nezískávají podporu v hodinách se zápornou cenou. Případně podporu dostávají, ale pouze omezenou.
Pro investory do výrobních zdrojů je při nízkých cenách složitější dosáhnout návratnosti svých investic. Od investice pak raději ustoupí, než aby riskovali, že jejich investice nebude návratná.
Ilustrační foto. Foto: Unsplash
To je již nyní vidět i v České republice. Již nyní se totiž ozývají hlasy, že při současných cenách je obtížné sehnat financování pro solární elektrárny. Bez bankovního financování se ovšem většina projektů neobejde.
Oborové organizace tak dlouhodobě volají po znovuzavedení provozní podpory solárních elektráren. Její znovuzavedení se ovšem nezdá pravděpodobné, a to vzhledem k současným snahám omezit podporu obnovitelným zdrojům tak, aby ušetřil státní rozpočet.
Mohlo by vás zajímat:
Jenže právě ta provozní podpora způsobuje záporné ceny. Jinak by přece nedodávaly v té době.
Takže zavedeme podporu, aby byla více záporných cen, aby se platila větší podpora. To nevymyslíš.
Řešením není vyplácení provozní podpory, ale to, aby si zdroje s kolísavým výkonem, které vyrábějí převážně v době záporných cen pořídily akumulaci a prodávaly svou elektřinu jindy. Optimálně v době odběrové špičky, kdy je také nejdražší.
A tu akumulaci jim zadotujem... ;)
Zadne zadotujem.
At jim banky pujcuji na tu akumulaci. Muzou rejzovat na ni - zadarmo si nabijou a ve spicce za draho muzou dodavat do site. To by aspon melo logiku.
Ja mam taky akumulaci. A do site nedodavam ani v tech spickach.
Jaképak zadotujem? Čím větší výkyvy spotových cen, tím větší zisky budou mít provozovatelé baterek. Počítal jsem to u mojí baterky Pylontech 14,2 KWh koupené loni a při optimálním využití 6000 cyklů za dobu časové životnosti, cca za 10 let by 1 KWh akumulované energie vyšla na 3 Kč. Samosřejmě tolik cyklů baterka u solárů neudělá, takže ta akumulovaná KWh bude někde nad 10 Kč. Ale baterku zaplatila dotace a baterky u solárů omezují enormní zatížení sítě, které způsobují FVE bez baterek. Takže ta dotace má praktické opodstatnění.
Navíc se připravuje ke schválení tři roky odkládaný zákon o akumulaci, který umožní pomocí agregátorů sdružovat tyhle malé domácí baterky do jednoho velkého úložiště. K loňskému roku bylo nainstalováno 1 GWh kapacity a dostupný výkon pro podporu výkonové rovnováhy sítě se dá odhadnout +-500 MW. Doba odezvy měničů bývá okolo 3 vteřin, což je mnohonásobně rychlejší reakce, než u přečerpávaček. Takže význam to určitě má.
Letos jsou už baterky o dost levnější než loni a pokud si někdo sestavuje velkou baterku z článků, vyjde ho to zase možná na polovinu. Takže taková akumulace jako komerční činnost by mohla být i slušně zisková a snížení výkyvů cen energie se příznivě projeví zase u spotřebitelů i u výrobců.
Ono někdy místo bezhlavého dotování stačí nastavit jasná pravidla pro podnikání a poběží to samo, trh se postará.
Spotové ceny zatížení sítě se nemění s rychlostí 3 a už vůbec na dobu 3 sekund. Tak rychlá akumulace má trochu jiné úkoly, než vyrovnávání velkých rozdílů výkonů v návaznosti na spotové ceny. Spotová cena se určuje po 15 minutách. Na to stačí i zdroje pomalejší, jako PVE. Dlouhé stráně najedou z 0 na 100% za 100 sekund. Z čerpadlového provozu na 100% výkonu za 150 s. Ještě pomalejší jsou plynové elektrárny.
Naší největší paroplynové elektrárně to trvá 1-2 dny.
Píšete o potenciálu domácích akumulátorů cca 500 MW.
Každá akumulace dobrá, ale porovnejte s 1 PVE (Dlouhé stráně) s kapacitou 3,7 GWh a výkonem 650 MW.
Ale tohle ještě přece není legální nebo už je to v zákoně?
No oni to ve skutečnosti nejsou záporné ceny. Jsou to ceny, které se platí z dotace OZE. A je na to jednoduchý postup - jakmile cena na trhu dosáhne 0 a méně ak přestat vyplácet dotaci.
To by vlastníky OZE donutilo se chovat ekonomicky - a doplnit jejich výrobní část o něco co bude vydělávat v době kdy mají elektřinu a nemají odběr. Například elektrolyzér by to řešil.
Jenže fór je v tom, že za současných podmínek by ten elektrolyzér mohl zpracovávat jen energii z místní FVE a tak malý elektrolyzér se nevyplatí. Jak elektřina projde drátama ČEZu, máte tam poplatky za distribuci, POZE na staré solární barony a různé jiné. Pak už ta záporná cena bude silně kladná a na takové podnikání zapomeňte. Ale třeba to ten LEX OZE3 nějak vyřeší - měl by. Uvidíme.
Jednak pro solární parky se vyrábějí i malé elektro lyzéry, ale hlavně stačí tam přidat akumulátory a posunout tu elektřinu v čase v průběhu jednoho dne do doby odběrové špičky, kdy soláry nevyrábějí.
Cena takové akumulované elektřiny, případně vodíku a ekonomika je už věc jiná. Ono se pak ukazuje, že FV elektřina, pokud má kopírovat spotřebu už vůbec není tak levná, jako se nám někteří snaží namluvit. (Tímto pozdravuji jmenovitě p. Vaněčka.)
Ale hlavně, proč by to FVE dělaly, když mají zajištěný odběr a většina (u nás jen část) ještě zaručenou platbu i v době záporné ceny.
Dotace se při záporných cenách již dávno neproplácí ! Mám na firmě menší střešní instalaci 59,85 kWp ( z roku 2010 )a záporné ceny jsou s dotace již dávno vyjmuty. Náš ministr financí je mimo mísu :-)
Uveďte, podle jaké legislativy se u nás neproplácí provozní podpora FVE uvedené do provozu přes 2022 v době záporné ceny!
FVE uvedená do provozu c roce 2010 s výkonem nad 30 kWp dostává letpos provozní podporu 16 kč/kWh (16 000Kč/MWh). Omezení podpory v době záporných cen je pak až pro FVE modernizované po 1. 1. 2022.
Zdroje:
eru.gov.cz/navrh-cenoveho-rozhodnuti-kterym-se-stanovuje-podpora-pro-poze-pro-rok-2024
Kolísání produkce je znakem občasných zdroju . Proto naši předci opustili větrné mlýny a postavili stabilní zdroje . Ty zaručují trvalý provoz a stabilní produktivitu . Kruh se uzavírá. Peníze jsou na prvním místě .
Poslední nutná součást oze která chybí, jsou levné elektrolyzéry. Až budou tak levné, aby stačilo 1000 hodin provozu ročně, je problém levné a ekologické elektrické energie vyřešen. Tak snad se brzy dočkáme. Do té doby, čím více hodin se zápornou cenou, tím větší motivace investic do akumulace. S tím si trh poradí.
Řešení existuje, každý to ví, ale ty různé lobby.... Bateriová akumulace se ve světě rozjíždí, ceny neustále klesají, uváděl jsem zde již na to téma mnoho odkazů.
Jeden nedávný, v gigantickém měřítku (=to je jasné, že z Číny):
pv-magazine.com/2024/11/01/three-gorges-unveils-16-5-gw-renewable-energy-plan-in-china
=16,5 GW OZE s baterií, podporováno pružnou výrobou a UHVDC vedení do průmyslových oblastí
"Three Gorges has revealed plans for a 16.5 GW renewable energy project in China’s Taklamakan Desert, which includes 8.5 GW of solar power, 4 GW of wind, 3.96 GW from six ultra-supercritical coal-fired units, and 5 GWh of electrochemical energy storage".
Once completed, Three Gorges Energy estimates the entire project will deliver approximately 36 TWh of clean electricity per year
Ale i v USA, Australii i někde v EU bateriová akumulace ve velkém měřítku se naplno rozjíždí,
a ceny padají, bude to obdobné jako s FVE, jen časově posunuté o 10-15 let.
To už lze srovnávat s Hinkley point 3 ve VB, Ale: bude to levnější, mnohem dříve postavené a vyrobí to více elektřiny....
Technický pokrok nezastavíš....
S JE nemůžete srovnávat ten superkritický uhelný blok. Pořád je to uhlí s vysokými emisemi.
Nemůžete s nimi ale srovnávat ani ten zbytek. To máte 8,5 GW v FVE a 4 GW VtE. Dosažitelný průměrný výkon musíte ponížit koeficientem využití, takže v je podstatně nižší.
Ale i tak, za ideálních podmínek by to dohromady bylo 12,5 GW a akumulace 5 GWh by pak vystačila na "celých" 24 minut.
Takže ještě té akumulace tak 100krát více a možná můžeme porovnávat s JE.
A ta čistá energie z uhelného bloku, to měl být vtip?
Záporné ceny nedělají nic jiného, než že signalizují, že investice do něčeho takového je nesmysl, protože zákazníci to nechtějí a odmítají to dokonce zadarmo.
V tom případě postavme zdroje jen na minimum spotřeby a po zbytek roku žijme v nedostatku elektřiny.
Očekávám, že zelení úředníci z Evropské komise vymyslí vydatnější povinné finanční přerozdělování.
Záporné ceny jsou skutečný signál skutečného trhu, spotřebitelé je mají rádi, investoři musí zareagovat. To není o politice a deformaci trhu, jako jsou velmi vysoké uhlíkové povolenky.
Úplný nesmysl, záporné ceny nejsou žádný signál trhu, naopak jsou známkou pokřivení trhu. Za normálních tržních okolností by téměř žádné záporné ceny nevznikaly, vznikají jen díky obrovskému množství ("obnovitelných") zdrojů, které díky provozním dotacím nejsou tržním cenám vůbec vystaveny, na skutečné signály trhu tím pádem nemusí vůbec nijak reagovat a mohou nabízet na trhu elektřinu, ať je její hodnota jakákoliv, protože je provozní dotace od tržních cen spolehlivě odstíní.
To jsem říkal zde mnohokrát, že netržní, provozní podpory ničí trh i energetiku a musí brzy skončit, Emil to nemusí opakovat a Studnička komentovat. Ale ty skončí, v Německu i u nás, někde už skončily, někde ani nezačaly.
Stejně tak CfD stanovený vysoko i nad současným, pokřiveným trhem s drahou elektřinou, třeba pro nové jádro, ničí (levnou, dobrou pro spotřebitele i průmysl) energetiku.
Ale pro OZE existuje kvalitní, stále rok od roku levnější řešení: bateriová akumulace.
Bateriovou akumulaci už nikdo nezastaví, stejně jako nikdo nezastavil fotovoltaiku. Naopak, investice do fotovoltaiky ve světě DOMINUJÍ, to každý vidí, během 10 let se totéž stane s akumulací (malá akumulace pro fotovoltaiku na střechách, velká akumulace pro energetiku, elektromobilita).
Podstatné je to co neustále říkám: VE SVĚTĚ, nelze soudit podle našeho malého rybníčku...
Svět je už někde jinde, a pro více než 80% obyvatel světa není problém zimní období, spíš potřebují chladit v létě, aby se zvýšila pracovní výkonnost. Na to je fotovoltaika plus baterie plus klimatizace ideální a jediné levné řešení.
1) Jestli skončí nebo neskončí a kdy případně skončí provozní podpory nikdo neví, opět jde jen o spekulace a nic to nemění na tom, že Vaněček píše nesmysly jak prý "záporné ceny jsou skutečný signál skutečného trhu".
2) CfD je u nás stanovený "vysoko i nad současným, pokřiveným trhem s drahou elektřinou" jen pro nové větrné elektrárny, u nových jaderných elektráren je naopak CfD stanovený pod "současným, pokřiveným trhem". Fakta, Vaněčku, ne vaše dojmy.
3) Nikdo samozřejmě nikomu nebrání, kdyby skutečně existovala ta "kvalitní, stále rok od roku levnější bateriová akumulace", ji používat, bez dotací se to ale ve významném měřítku neděje, takže to zjevně není tak horké.
4) Záhada proč by měl někdo zastavovat něco co se dotuje horem dolem. To je opravdu "bravurní" objev, že to nikdo nezastaví.
5) To nám je platné jako mrtvému playstation, že "pro více než 80% obyvatel světa není problém zimní období", když pro nás problém je.
Ad Emil Novák: 1) Emilův názor, realita je že skončí (určitě mnohem dřív než CfD pro nové jádro), 2) CfD je stanovený vysoko pro (jen) naše VtE, ale finanční objem tohoto CfD je zanedbatelný oproti řádově několika násobnému a delšímu stále vysokému (pro potřeby průmyslu i pro domácnosti) CfD pro nové jádro
3) Ve světě, jak jsem zdůraznil a uvedl dříve i nyní příklady, se tak děje. Bateriovou akumulaci nic nezastaví, i když o ní někdo pochybuje (jako pochyboval před 10 lety o FVE), je stále levnější a kvalitnější a objemy výroby a aplikací neustále exponenciálně rostou 4) jsem rád že souhlasíte, že průmyslovou výrobu baterií nikdo nezastaví, je totiž potřebná a zisková, miliardy lidí by si nedovedlo představit život bez zařízení používající Li ion baterie 5)o technologiích komerčně rozhoduje velikost trhu. Uvedu příklad lepší než ta "Vaše playstation": trh pro Eskymáky je malý, trh pro lidi žijící mezi obratníky je obrovský
Ad 1) Ne, Vaněčku, to není žádná "realita" ale jen další z řady vašich věšteb, jak podobné věštby dopadají víme.
Ad 2) Finanční objem CfD pro VtE je zanedbatelný jen "díky" tomu že je zanedbatelná i jejich výroba. To je teda výmluva jak stehno. Pak je tedy záhada, že touhle "logikou" tu neustále melete o Hinkley Point C, jehož finanční objem je taky zanedbatelný ve srovnávní s finančním objemem CfD pro VtE v Británii. Navíc nevíte a nemůžete vědět, jaké budou tržní ceny v době kdy ty nové jaderné elektrárny budou vyrábět, takže ani nemůžete vědět jaký bude finanční objem, ani jestli bude kladný nebo záporný. U VtE je to kvůli mnohem vyšším CfD mnohem jistější.
Ad 3), 4) Proč by jí měl někdo zastavovat, když je naopak dotovaná horem dolem? To jste si tu jen vytvořil nějakého slaměného panáka se kterým se snažíte bojovat. Nikdy nikdo nepsal že by ji měl někdo zastavovat.
Ad 5) Tady se nikdo nebaví o tom jak je pro koho velký trh, jestli jste opět neudržel myšlenku, tak je tady řeč o záporných cenách elektřiny v Evropě a ne o tom jak je kde velký trh.
Teď si představte budoucí realitu: CfD pro nové Dukovany bude tisíce hodin v roce nad tržní cenou, budeme totiž již mít v EU 3-5krát více FVE a též několikanásobně více VtE. A kdo to zaplatí (tu státem zaručenou diferenci, po cca 40 let): no přece dańoví poplatníci v ČR. Ti to přece, ty každoroční vyprodukované TWh (v dlouhé době přebytku elektřiny ze slunce a větru) dorovnají ČEZu.
To se máme.
Opět nezbývá než Vaněčkovi připomenout fakt který neustále ignoruje, že jaderné elektrárny typicky neprodávají elektřinu za spotové ceny, takže jeho příspěvek je opět celý úplně mimo. Příjmy nebo výdaje z CfD kontraktu se budou vypočítávat pouze z průměrné tržní ceny za celý rok, naopak může elektrárna těžit z krátkodobých záporných tržních cen tím, že prodanou elektřinu nevyrobí a přeprodá místo toho elektřinu nakoupenou za záporné ceny.
Žádné platby daňových poplatníků z tohoto schématu nutně nevyplývají, jeho tvrzení se naopak vztahuje na větrné elektrárny, které výše zmiňovanou možnost nemají a CfD mají mnohem vyšší.
"To se máme."
Opět je to opačně než píše Novák E. Zatímco VtE v EU prodávají typicky přes PPA na 10-20 letý kontrakt, něco takového pro jádro neexistuje v EU. A taky my budeme prví (nebo jedni z prvých) kdo v EU tento CfD kontrakt pro jádro vyzkouší. (a dopadne to jako obvykle, viz fotovoltaika 2009-10).
Tak to jste Vaněčku akorát předvedl svoji neznalost reálné energetiky okořeněnou klasickým hysterickým aktivismem. Jen se tu ztrapňujete.
Objem výroby přes PPA opravdu nehovoří o "Zatímco VtE v EU prodávají typicky přes PPA na 10-20 letý kontrakt"
https://oenergetice. cz/elektrina/evropsky-trh-s-ppa-trhal-rekordy-jejich-pocet-vzrostl-o-66-cesky-trh-se-teprve-rozviji
Opět je to opačně než píše Vaněček.
1) Řeč je o ČR a o tom co bude platit český daňový poplatník, takže zoufalé odvádění řeči kamsi do EU sem vůbec nepatří.
2) VtE v EU neprodávají "typicky přes PPA na 10-20 letý kontrakt", je to další výmysl, mnohem typičtější je klasický prodej na spotových trzích s provozní podporou.
3) Že PPA kontrakt pro jádro neexistuje je opět výmysl.
4) Srovnávat CfD na nový jaderný zdroj na nižší hodnotu než je dnes tržní cena s provozní podporou solárních elektráren z let 2009-10, kde dodnes platíme ceny téměř desetinásobné, je projev čirého argumentačního zoufalství.
Takže zase povídání o všem možném, ale vyhnutí se diskutovanému, cituji: "A taky my budeme prví (nebo jedni z prvých) kdo v EU tento CfD kontrakt pro jádro vyzkouší. (a dopadne to jako obvykle, viz fotovoltaika 2009-10)" Emil celou dobu mluví o CfD u nás na Dukovany, ale ignoruje to podstatné, žádný CfD pro vyrábějící JE v ČR ani v EU neexistuje.
Takže pohádky vydávané za realitu.
Ano, povídáte o všem možném a vyhýbáte se diskutovanému, ale není to jestli "budeme prví (nebo jedni z prvých)", je to o záporných cenách elektřiny, tak neutíkejte od tématu.
Vaše neustálé věštby co jak dopadne, vzhledem k naprosté neznalosti základních faktů, ani nestojí za komentář.
"Takže pohádky vydávané za realitu."
Opět Emil desinformuje. Moje všechny "věštby", jak říká, ohledně fotovoltaiky již přes 20 let vycházejí, všechny staré se splnily a nové se naplňují. Jsem insider v oboru, tak do toho vidím a rád informuji o pokroku v oboru (nejen fotovoltaiky, ale i complementární bateriové akumulace a elektromobility) A nejsem placen za propagandu něčeho.
Jediný kdo tu opět "desinformuje" je Vaněček. Viz např. jeho tvrzení, že již okolo roku 2020 bude fotovoltaika bez dotací výkupní ceny. Navíc se nebavíme o věštbách "ohledně fotovoltaiky" ale ohledně jaderných elektráren, kde je zcela "desinformovaný" a například tvrdil, že "možná, že by "smlouva o výkupu" za 150EUR/MWh stačila (míněno v cenách 2023), ale spíše to bude více."
Vaněček není v energetice žádný "insider", energetice nerozumí, dokazuje to tu neustále. Výzkum fotovoltaických článků z nikoho insidera v energetice neudělá. Ale pochválit se umí jako nikdo jiný...
No a u nás je fotovoltaika od 2020 bez provozních dotací, staré jen dobíhají, zpětně se to nedá změnit, dá se to jen silně zdanit, ve většině světa je také fotovoltaika bez provozních dotací=splněná předpověď
(samozřejmě lobbysté by měli rádi provozní dotace).
To Vy nedokážete předpovědět, kdy bude nové jádro bez provozních dotací, jako je například ještě nevyzkoušené (v ČR i v EU) CfD.
Vy jste vystudoval energetiku na Technice? Nebo řídil elektrárnu? Ne.
No a "ve střední Evropě", o které jste to tvrdil, rozhodně v roce 2020 bez provozních dotací nebyla a není ani v roce 2024, aukce i feed-in tarify např. v Německu jedou vesele dál. U nás kromě toho že stále platíme desítky miliard ročně na dobíhající provozní dotace, platíme ještě desítky miliard ročně na investiční dotace = nesplněná předpověď.
Já na rozdíl od vás nic předpovídat nepotřebuji, já si vystačím s fakty, které vám jen překážejí.
Víte houby co jsem vystudoval a co jsem řídil a je to úplně nepodstatné, protože já o sobě na rozdíl od vás neprohlašuji že jsem "insider", kterým v energetice ani náhodou nejste.
Jen doplním Emila k ad)1 , že jistota je, že provozní dotace tu budou ještě nejméně 20 let po zrušení (ty přiznané jsou na 20 dalších let).
Vaněčku tak nám udělejte kalkulaci na kolik by přišla cena akumuluce pro Trimet Aluminium na jednu jedinou noc. a uvědomte si to nebude jen cena baterie za kWh ono budete muet realizivot dost roysáhlé instalace. A pak se zamyslte nad provozem v zimě. Byť po dobu jednoho jediného nepříznivého týdne!
Záporné ceny jsou jak tržní signál, tak i důsledek pokřivení trhu. Rychlý růst obnovitelných zdrojů* je primární příčinou, nicméně není jedinou: Nízká flexibilita některých klasických zdrojů tento efekt ještě zesiluje. Jestliže raději platíte, než byste vypnuli, tak si taky můžete vyrobit tak záporné ceny, že nakonec raději přece jen vypnete.
Dobrá zpráva je, že podpůrné systémy nově notifikované u Evropské komise nesmí poskytovat podporu při záporných cenách. Takže postupně, tak za patnáct až dvacet let, záporné ceny zmizí :-)
* ano, tento růst je politickým rozhodnutím. Zcela legitimním. Taky nejsem nadšen třeba z daní, ale stát na to prostě má nárok. Politické postoje přetavené do zákonů a pravidel jsou výchozí bod byznysové reality.
1) Z první věty mi vypadlo slovo "skutečného".
2) Ty "některé klasické zdroje" ale obvykle neprodávají na spotovém trhu, takže ty záporné ceny ve skutečnosti neplatí, těžko je tedy obviňovat z tvorby záporných cen na trhu, na kterém nepůsobí.
Ad 1 - pak už je to přesnější :-)
Ad 2
a) forwardové ceny jsou očekávaný průměr z 24 x 365 = 8760 hodinových cen (jinak by vznikala arbitráž). Rostoucí OZE tedy snižuje baseloadové ceny.
b) Když už je spotřeba z klasických neflexibilních zdrojů pro letošek zadána, tak se to OZE na trhu neuplatní a bezprostředně vskutku sníží cenu do záporna jen ono. Nicméně obchodník s elektřinou vidí, že průměrná roční cena letos zahrnovala ty záporné ceny a příští rok je - ceteris paribus - očekává opět nízké. Tím to ty málo flexibilní zdroje nakonec dožene
c) Jestli nejsou výrobci na hlavu padlí, tak elektřinu jednou prodanou na forwardech se ziskem pak raději nakoupí při záporných na spotu a vypnou svou elektrárnu a vydělají podruhé.
Ad b) Dlouhodobý vývoj forwardových cen na následující roky úplně nenasvědčuje tomu, že by to dohánělo málo flexibilní zdroje, spíš některé dohání vysoká kombinace ceny paliva a povolenky.
Ad c) Ano, to tu opakuji dlouho ale některým jedincům je to nemožné vysvětlit.
No, on ten pokles cen elektřiny, co vidíme na dlouhých forwardech, není pro žádné zdroje nic příjemného. Zčásti to je kvůli poklesu plynu a zčásti kvůli růstu OZE. Uhelky to rychle ekonomicky odrovná, stávajícím jaderkám klesnou příjmy a nové jaderky tak budou vyžadovat vyšší doplatky od státu
1) Na dlouhých forwardech je malá likvidita a obvykle nižší ceny oproti těm krátkým, není to tak úplně vypovídající údaj.
2) Pořád jsou výrazně výše než bývaly ještě před pár lety a výše než co požaduje ČEZ pro novou jaderku, který je zatím v EU jediný, kdo něco konkrétního požaduje.
No ony ty ceny na dlouhých forwardech po odstavení uhlí zase půjdou nahoru. Protože čeho je málo, to podraží.
Kromě toho, kdo jiný bude na dlouhých forwardech místo uhelných dodávat? FVE a VtE? Ty asi těžko, když nemůžou zaručit dodávku nasmlouvané elektřiny. Nové JE také budou těžko levnější, než současné uhelné a kombinace OZE s akumulací je podstatně dražší.
Ani elektřina ze ZP není a hlavně nebude se stoupající cenou povolenky levnější.
Jednak nevím, proč by měly jiné zdroje naparavovat, co způsobují OZE (VtE a FVE), tj. rychlé a velké kolísání výkonu? A proč by náklady na to měly započítat do své ceny elektřiny a tak se znevýhodňovat na trhu (na burze)?
Kromě toho ale provozovatel distribuční soustavy těm zdrojům, které z principu nejsou schopny dostatečně rychlé reakce v rozsahu 0-100% výkonu (typicky jaderné, uhelné a paroplynové elektrárny) nedovolí vypnutí, ani kdyby chtěli. Maximálně jim přikáže v době vzestupu OZE výroby utlumit výkon v rozsahu regulace. Případně až do teplé zálohy. Už to jim zvyšuje náklady, které jim ale OZE, které z toho těží, nezaplatí. Pokud by vypnuly, neměl by síťový provozovatel možnost (typicky se západem slunce) dostatečně rychle navýšit výkon do doby večerní špičky (typicky 20-21 hod.) a celá síť by zkolabovala - blackout.
Od prvních smělých cílů na OZE bylo jasné, že budou dodávat elektřinu kolísavě, a zároveň bezemisně a bezpečně ve smyslu nezávisle na nepřátelských šejcích a prezidentech. Rozhodující části politiků to stálo a stojí za to, aby se ostatní zdroje přizpůsobili výrobě z těch obnovitelných.
Podpůrné služby spíše než provozovatelé distribučních soustav řídí přenosovka, ale to je koneckonců technikálie. Trh = sesouhlasení nabídky s poptávkou pro jednotlivé další hodiny. ČEPS ví zcela přesně, které elektrárny budou nasazeny dle výsledků trhu. Regulační energie pak běží na jiném trhu, než je základní trh s elektrickou energií.
Podvečerní ceny bývají právě proto tak velmi vysoké, že se v krajním případě musí pustit uhelka třeba jen na jedinou hodinu. Celé vysoké náklady na start tak jsou variabilní náklad a započtou se do nabídkové ceny.
To Pavel Pavel
Že ta kolísavá výroba OZE bude tak velký problém věděli nemnozí a už vůbec ne politici (čest budiž výjimkám). Naopak zelení a příznivci OZE tvrdili (a přesvědčovali politiky), že to v podstatě problém nebude a vše se vyřeší. Přesně takhle: "ono se to vyřeší". Neřekli nám jak, případně (a to přetrvává i nyní) spoléhají na akumulátory, elektro lyzéry, zásobníky vodíku, apod. s parametry, který jsou max. tak ve vývoji v laboratoři, někdy ani to ne. Případně spoléhají na nové, nejmenované způsoby akumulace, jak jeden nejmenovaný přišpěvatel zde. O tom, že by se také mělo uvažovat o ekonomice a emisích při výrobě toho všeho nemluvě. Zhusta nerespektují ve svých úvahách ani tak základní zákonitosti, jako je zákon o zachování energie, o stálém růstu entropie, nebo energetické bilance chemických reakcí.
S prostředním odstavcem souhlas s dvěma připomínkami: I ty vysoké ceny z krátkodobého trhu se nakonec promítnou do našich faktur. Čím více kolísavé výroby, tím větší potřeba krátkodobého trhu s vysokými cenami špičkové elektřiny a tím také větší celková cena elektřiny. Přičemž se navyšuje jak cena silové, tak distribuce. Kde nic není (není další disponibilní výroba, ani aktuálně možnost dovozu), tam ani ČEPS nemá kde vzít. Dokonce ani za vysokou cenu.
Jestli jste myslel start uhelné elektrárny z nuly (na jednu hodinu), tak to opravdu nejde dělat a už vůbec ne v průběhu dne, když start trvá jeden celý den a více.
Ale o tom jsem přece psal: pokud to dají do variabilních nákladů a budou to kvůli OZE muset dělat často (každý den), budou mít tak vysoké náklady, že bez vysokých dotací by jinak museli skončit. Kdyby se to týkalo jen uhlí, tak se aspoň zbavíme vysokých emisí. Horší už je to se zemním plynem a ještě horší u zeleného vodíku (už tak hodně drahého), bez kterých se ale ty kolísavé OZE neobejdou. Nejvíce se to týká (zelený vodík) FVE, u kterých je nutno nahradit zimní (ne)výrobu značné části energie a v době kdy je jí nejvíce potřeba.
No, když se podívám po Evropě, tak on se ten růst OZE vskutku docela vyřešil a žádná katastrofa se neděje.
Argument o porušení zákonů fyziky občas čtu, ale v reálné zelené studii jsem se s tím ještě nesetkal (v rozhovoru s jednou intelektuálně mělčí aktivistkou už skoro ano, jenže obdobné, jen přepólované, najdeme i v klasické energetice. Ale prostě nestavíme svět na pitomcích, že)
Souhlasím, že vysoké ceny se promítnou faktur. Zároveň se do faktur promítnou ty nulové ceny z řady jiných hodin...
ČEPS má vždycky kde vzít. Může to být pekelně drahé, ale má. Ale to jsou rezervy pro udržení frekvence, pro pokrytí výpadků atd. Na trhu spíš vysoká cena seřízne poptávku - to jsme si díky prezidentovi Putinovi už vyzkoušeli.
Start na hodinu jsem uvedl jako extrém. Pokud máte elektárnu studenu tak to skutečně nastartovat dost rychle nelze, ale pokud jste ji před pár hodinami vypnul a turbína a vše další ještě neprochladlo, tak to je jednoduché rozhodování: Start 1000 MW uhelné elektrárny je třeba za 2 mil Kč neboli 80.000 EUR. Když pojede jen hodinu, tak dodá na trh 900 MWh (vlastní spotřeba je 10 %) a k běžné ceně povolenky a paliva ve výši třeba 80 EUR/MWh potřebuje dalších skoro 90 EUR/MWh. Na burzu tak nabídne 170 EUR/MWh, pokud by měla jet jen jednu hodinu, resp. dvě hodiny za 80+90/2 =125EUR/MWh. Technické možnosti jsou nutná podmínka, ale pak už to je jen triviální ekonomická úvaha
Vaněčku, vážně vašemu příspěvku věříte, nebo to je jen výkřik vašeho hysterického aktivismu ?
Záporné ceny znamenají že zátračné OZE vyrábějí v době kdy to nepotřebujeme !!! To si jako máme do fabriky koupit 3x víc mašin ( a to beru fabriku co dělá jen ve dne) abych mohl pracovat když dostatečně svítí? Absolutně neefektivní a nehospodárné! Dodejte proud když potřebujeme jinak nevidím důvod proč bych bám měl za to platit..
On vám ho vždycky někdo dodá. Je to jenom otázka ceny.
Není to jen otázka ceny. Když v zimě bude málo foukat, nebude mít kdo dodat. Všichni okolo budou chtít dovážet. Když bude elektřiny opravdu málo (jako, že to po odstavení uhlí v omezené době nastane), tak nastoupí regulační stupně. A pokud bude takový nedostatek disciplíny, jako se to stalo před rokem a půl o velikonocích, kdy se při nadbytku elektřiny na pokyn odpojilo jen cca 50% FVE z těch, které se měly odpojit, lehce dojde k celkovému rozpadu sítě.
Tak ony nám občasné zdroje elektřiny rozkývávají nejen přenosovou a distribuční soustavu, čímž vyvolávají potřebu (jinak zbytečných) vícenákladů, ony nám rozkývávají i ceny...
Kdo tohle mohl tušit?!? Samozřejmě nikdo!!!
Tedy kromě těch, kteří na tento naprosto samozřejmý a nutný důsledek upozorňují už 25 - 30 let. Zelení Khmérové to pochopitelně netušili. A nebo to věděli a je to součástí jejich "Velkého pochodu institucemi", jak ho v 70. letech navrhovali ultralevičáci a obdivovatelé Mao Ce-tunga jako Marcuse nebo pedofilní aktivista a dlouholetý poslanec EP Cohn Bendit?
Zelení khmérové usilují o bankrot veškerého průmyslu. Takže mnozí to věděli že to bude dráhé a neefektivní. Například Craig Morris z Agory se dokonce chlubil, že ceny majít vysoké aby klesla poptávka a na twitteru se chlubil tím, že klesá výroba. Pak ho zelení přestěhovali do méně viditelné parlamentní funkce.
Ještě doplním tento "expert" na energetiku přišel do Německa jako student germanistiky a na filosofickou fakultu. V německu vstoupil do strany zelených a udělal kariéru jako energetik. Má nemalý podíl na tom vodíkovém konceptu německé vlády.
Pro evropské experty na energetiku typické vzdělání...
Problém se spotovým trhem a jeho prudce kolísajícími cenami lze zmírnit povinnou instalací velkých baterií pro část instalovaného výkonu pro nyní nově stavěné velké FVE a větrníkové parky. Ceny by pak neklesaly do záporu, protože přebytečná energie by nabíjela baterie a ráno a večer vyrovnávala vyšší poptávku. Nastalo by vyrovnání den - noc. Vyrovnání léto - zima už bude mnohem náročnější. Vodík ?
A jak psal kdosi nahoře v diskuzi "my jim to zadotujeme"...
Protože nikdo nebude stavět ekonomicky nesmyslné OZE doplněné ekonomicky nesmyslnou akumulací aniž by mu tu ekonomickou nesmyslnost někdo (tedy stát, tedy my) zaplatil. A zaplatíme o buď v ceně elektřiny nebo přes daně formou dotace. Další varianta je, že to nikdo stavět nebude a celá EU půjde tam, kam směřuje pod laskavou vládou paní "vod der" a Zelených Khmérů už léta...
Jaký levný zdroj elektřiny tedy postavíme, pokud se shodneme na tom, že v dlouhodobém horizontu nechceme uhlí?
Zatím je nejlevnější hromadná výroba nízkoemisní elektřiny, pokud vezmeme v úvahu celou dobu životnosti elektrárny je ta jaderná. Protože po splacení úvěru na stavbu vyrábí velice levně. Nebo také můžete uvažovat, tak jak to bude i u nás, souběh výroby v už splacených JE s novými. Tedy např. původní Temelín + 2 nové reaktory v Dukovanech a cena elektřiny z jádra pak bude vážený průměr ze všech reaktorů.
Z plynových elektráren na ZP moc levná elektřina nebude a bude stále dražší, kvůli stoupající ceně povolenek. A vodík pro plynovou elektrárnu bude pekelně drahý, kvůli velkým nákladům na výrobu a skladování a nízké celkové účinnosti. Navíc to bude i málo ekologické, kvůli několikanásobku spotřebovaného betonu, oceli, hliníku, mědi, vzácných kovů, apod na výrobu jednotky elektřiny v OZE na výrobu zeleného vodíku oproti jádru. K tomu ještě připočtěte další násobky surovin pro akumulaci.
Kombinaci OZE typu VtE a FVE + krátkodobou + dlouhodobou (přes vodík) akumulaci nevidím jako levnější, než jádro ještě hodně dlouho, pokud vůbec někdy levnější bude.
Potom tu máme ještě nízkoemisní zdroje s poměrně dobrou ekonomikou bez nutnosti akumulace, jako jsou VE, ale zase je velmi omezený potenciál k dalšímu rozvoji. Podobně je omezen i potenciál bioplynu, ale tam je i otázka ekonomiky a ekologičnosti u pěstovaných rostlin.
Použitá argumentace se zdá být poněkud s otazníkem: "Zatím je nejlevnější hromadná výroba nízkoemisní elektřiny, pokud vezmeme v úvahu celou dobu životnosti elektrárny je ta jaderná." To může, nebo nemusí být pravda. Nicméně zdůvodnění "Protože po splacení úvěru na stavbu vyrábí velice levně." je zcela určitě málo průkazné. Jestliže na začátku zaplatím mrtě peněz jako třeba za nešťastné Flamanville, tak se ten úvěr taky nemusí splatit nikdy. Plné náklady na dodanou MWh tak budou prostě vysoké, i když následná výroba už může být laciná
P.S. Bobe, rád bych ještě reagoval k naší diskusi výše, ale tam už není tlačítko odpovědět :-) Toto vlákno s tím nechci zatěžovat, ale to téma se určit ještě objeví
Bobe, omluva, už jsem se to naučil a reaguji výše... jsem tu novej :-)
Kdo postaví tu levnou jadernou elektrárnu? Proč všechny poslední stavby v našem civilizačním okruhu skončily obrovským průšvihem (Flamenville, Olkiluoto, Hinkley Vogtle)? Všechny násobně předražené a stavěné průměrně 15 let. Jaký máte horizont? I kdyby se stavěly Dukovany, jakože za současné situace (tendr a žaloby, notifikace, soukromý ČEZ...) je to vysoce nepravděpodobné, měly by být v provozu zhruba 2040-2120, reálnější je 2050-2130. Já bych řekl, že už v okamžiku spuštění bude trh s elektřinou vypadat úplně jinak než dnes. Že plyn (ať už zemní nebo jiný) sice bude drahý, ale v kombinaci s OZE pořád levnější než elektřina z jádra. Narvat v dnešní době odhadem bilion korun do jednoho jaderného bloku (včetně financování), je podle mě šílenství. Smysl by to dávalo jen tehdy, pokud bychom věřili, že v průběhu 100 let nepřijdou výrazná vylepšení stávajícíh technologií.
1) "Průměrně 15 let" jste si vymyslel.
2) "Obrovským průšvihem" skončily možná pro dodavatele ale nikoliv pro investora, což je pro nás to podstatné. A nic to nevypovídá o tom, že jiné projekty jiných dodavatelů skončí podobně.
3) Tím že "v okamžiku spuštění bude trh s elektřinou vypadat úplně jinak než dnes" se argumentovalo už v 90. letech při stavbě Temelína, přesto jsou dnes disponibilní nízkoemisní zdroje ještě mnohem cennější než tehdy a nic nenasvědčuje tomu, že to v budoucnu bude jinak.
4) Zemní plyn bude hlavně podobně penalizovaný jako dnes uhlí, takže logicky ani nemůže být levnější než nízkoemisní zdroje.
5) Nikdo žádný bilion do jednoho jaderného bloku nerve, opět jde o číslo vycucané z prstu, ve skutečnosti to není ani polovina i včetně financování.
6) Šílenství je spíš stavět energetiku na tom, že přijdou nějaká zázračná vylepšení technologií.
To Jan Grmela 6. listopad 2024, 09:09
A kdo nám postaví tu drahou krátkodobou (aspoň tak na 14 hodin) a ještě dražší dlouhodobou akumulaci, abu byly FVE (případně VtE) použitelné ve velkém rozsahu? OZE výrobci zjevně ne. A když už FVE mají akumulaci, tak málo kdy (jen některé RD se střešní FV) na pokrytí celé své spotřeby alespoň na dobu, než bude zase svítit. A to jen za předpokladu ideálního počasí. O zimním období nemluvě.
Emil:
1) Nevymyslel, argumentujte.
2) Takže až nám ve čtyřicátých letech bude chybět elektřina, bude to problém dodavatele?
3) Jste slušný demagog. Argumentace srovnáním s 90. lety minulého století je v pořádku, ale argumentace aktuálně stavěnými a nedávno dokončenými stavbami je podle vás irelevantní...
4) Nikdo neví, jaká bude v danou dobu cena emisní povolenky. Navíc jsem nenapsal nic o zemním plynu, ale o kombinaci OZE a plynu.
5) Za 200 mld Kč (bez financování) ten blok nikdo nepostaví a nepodepíše finální smlouvu.
6) To je jen váš ničím nepodložený dojem, abych vám vrátil vaši demagogicko-populistickou argumentaci, kterou s oblibou používáte.
Nemám vůbec nic proti jádru, je mi úplně jedno, která technologie nám umožní vyrábět elektřinu za rozumnou cenu. Váš pohled je dlouhodobě jednostranný. Ignorujete fakta, která se vám nehodí. Netuším, proč to děláte.
Bob: Zkuste se ve svém myšlení posunout do roku 2040, kdy teoreticky může začít nový blok dodávat elektřinu a pak do roku 2080, kdy by měl být v polovině své životnosti.
@Grmela:
Ad 1) Vymyslel, vy argumentujte, jak jste k tomu (vymyšlnému) číslu došel.
Ad 2) Whataboutismus a spekulace k tomu.
Ad 3) "Jste slušný demagog." V obou případech říkám jen to, že vaše věštby budoucnosti jsou scestné a ani v jednom případě se z minulosti budoucnost vydedukovat nedá, nic víc.
Ad 4) Nenapsal jste nic o zemním plynu, a to slovo "zemní" vám k tomu plynu připsal kdo? Cituji vás: "Že plyn (ať už zemní nebo jiný)..."
Že nikdo neví jaká bude cena emisní povolenky je pravda, zároveň ale většina lidí ví, jaké postavení má zemní plyn v taxonomii za 10 let+. Vsázet budoucnost na to, že bude nízká, cituji vás: "je podle mě šílenství". Chcete riskovat, že za 10 let budeme řešit stejný problém s plynem jako teď s uhlím?
Ad 5) A na to jste přišel jak?
Ad 6) Ne, to není ničím nepodložený dojem. Kdybychom se takhle chovali doteď, tak tu pálíme pořád z 80 % uhlí a čekáme na fúzi...
Fakta, která se vám nehodí, tu ignorujete jedině vy sám. Vy jste žádná fakta nepředložil, jen samé dojmy. "Netuším, proč to děláte."
1) Veřejně dostupná čísla.
2) Whataboutismus.
3) Jste demagog.
4) "ať už zemní nebo jiný" není totéž jako "zemní".
5) Jsem chytrý.
6) Nepálíme uhlí a nečekáme na fúzi.
Ad 1) Veřejně dostupná čísla právě říkají něco jiného než vy.
Ad 2) Na tom se shodeme, že to byl whataboutismus.
Ad 3) Ne, to jste vy.
Ad 4) "ať už zemní nebo jiný" není "Navíc jsem nenapsal nic o zemním plynu" a žádný jiný než zemní plyn ani k dispozici v potřebném množství není.
Ad 5) Protože nejchytřejší jsou vždycky ti co neumějí jediné svoje tvrzení podpořit jakýmikoliv fakty, vymýšlejí si cifry jaké je zrovna napadnou a sami se za chytré prohlašují...
Ad 6) Uhlí pálíme mnohem méně než z 80 %, protože jsme se naštěstí nedrželi vašeho nápadu čekat na to, až v průběhu 100 let přijdou výrazná vylepšení stávajících technologií.
To Jan Grmela 6. listopad 2024, 12:02
Nový reaktor v Dukovanech by měl být postaven dříve, než ve 2040.
I v letech 2040 a 2080 budou akumulátory a nutná akumulace navyšovat cenu elektřiny z FVE a VtE. Asi méně, než nyní, ale bude. Navíc je diskutabilní, zda celková cena bude vůbec klesat, když té akumulace bude (se stoupajícím podílem OZE) potřeba více a určitě poroste cena betonu, oceli, skla, mědi, apod., kterých je pro OZE a navíc ještě pro akumulaci potřeba podstatně více, než třeba pro jádro.
Navíc ale krátkodobá akumulace zvláště pro FVE nestačí, ale značná část elektřiny bude muset být akumulována dlouhodobě přes vodík. A zde se opět nedá čekat (a už vůbec ne spoléhat) na to, že se podaří i v roce 2080 překonat fyzikální a chemické zákony z nichž vyplývá třeba nízká účinnost elektro lýzy, komprese vodíku, úniky vodíku (malá molekula), vysoká spotřeba surovin (opět beton, ocel, měď, ale i vzácné prvky na katalyzátory), což se nakonec též propíše do ceny elektřiny.
Není to tak dávno, co Vševěd Vaněček tady tvrdil přesný opak. Je zřejmé, že jeho energetická dogmata začínají brát za své.
Pane Poisl, Vy asi nevíte co se ve světě v energetice děje. O tom jaká bude ve světě dominovat výroba (čisté a levné) elektřiny se nerozhoduje v Kocourkově, o tom rozhodne technický pokrok a největší světoví hráči. Tady si můžete povídat co chcete....
Co se staví ve světě, na to jste tu dal odkaz a to opravdu nevyřeší záporné ceny elektřiny. Bližší je výše v diskusi. Jen zkráceně: p. Vaněček tu argumentuje čínským "superprojektem" s uhlím a pro OZE s akumulací na 24 minut.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se