Nejatraktivnější zemí pro investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE) jsou letos poprvé od roku 2016 Spojené státy, které na vrcholu žebříčku vystřídaly Čínu. Vyplývá to z aktuálního <a target="_blank" href="https://www.ey.com/en_gl/recai">indexu</a> atraktivity zemí pro OZE, který pravidelně sestavuje poradenská společnost EY. Žebříček obsahuje 40 nejatraktivnějších zemí po celém světě. Česko opět chybí, naposledy se v něm umístilo v roce 2014.
EY dnes uvedla, že k prvnímu místu Spojených států přispělo především krátkodobé prodloužení daňových pobídek poskytovaných producentům energie z obnovitelných zdrojů a dlouhodobý růst kapacity mořských větrných parků. USA plánují do těchto parků do roku 2030 investovat 57 miliard dolarů (1,3 bilionu korun) a vybudovat zdroje s celkovou kapacitou 30 gigawattů.
V Číně se růst sektoru obnovitelných zdrojů podle společnosti naopak zpomalil, protože vláda se snaží snížit dotace a posílit konkurenční prostředí. V kombinaci s nižší poptávkou v důsledku koronavirové pandemie to Číně přineslo pokles na druhé místo. Dlouhodobá prognóza však zůstává optimistická, uvedla EY. Na třetí místo si v žebříčku polepšila Francie, která minule byla čtvrtá.
<blockquote>&#8222;Před nedávnem se v důsledku pandemie dramaticky snížila úroveň znečištění. Tato unikátní situace je vnímána jako velká příležitost pro zvýšení důrazu na dlouhodobě udržitelnou energetickou budoucnost, tedy více čisté energie, především větrné a solární spolu s možností jejího skladování,&#8220; uvedl dnes partner EY pro energetiku Blahoslav Němeček.</blockquote>
V Česku instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 stagnuje nebo roste zvolna. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR instalováno zhruba 2045 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.
Z dat ERÚ vyplývá, že solární zdroje se na loňské výrobě elektřiny v Česku, která činila 87 terawatthodin, podílely z 2,6 procenta. Nejvíce elektřiny pocházelo z parních, tj. uhelných elektráren (47,6 procenta) a jaderných elektráren (34,8 procenta).
Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Na konci dubna vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí.
Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman. Havlíček opakovaně uvedl, že nejvýznamnějšími energetickými zdroji budou do budoucna v ČR jaderné a obnovitelné zdroje.

Deset aktuálně nejoblíbenějších zemí pro investice do obnovitelných zdrojů energie
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">1. USA</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2. Čína</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">3. Francie</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">4. Austrálie</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">5. Německo</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">6. Británie</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">7. Indie</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">8. Dánsko</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">9. Nizozemsko</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">10. Japonsko</td>
</tr>
</table>
Zdroj: EY

Obnovitelné zdroje

Nejatraktivnější zemí pro investice do OZE nově USA, ČR chybí

Evropská investiční banka schválila financování projektů čisté energetiky, udržitelné dopravy a dalších oblastí ve výši 4,9 miliardy EUR. Z tohoto balíčku půjde 1 miliarda EUR například na fotovoltaické elektrárny ve Španělsku či další obnovitelné zdroje v Rakousku a Itálii. Další téměř 1 miiarda EUR banka půjčí na projekty udržitelné dopravy v Dánsku, Německu, Itálii a Polsku.
Rada Evropské investiční banky (EIB) se <a href="https://www.eib.org/en/press/all/2020-043-eib-backs-eur-4-9-billion-clean-energy-sustainable-transport-agriculture-and-housing-investment">minulý týden na zasedání v Lucembursku dohodla</a> na podpoře financování ve výši 4,9 miliardy EUR (zhruba 120 miliard Kč). EIB schválila nové investice nejen v Evropě ale i v ostatních částech světa s cílem rozvíjet čistou energetiku, udržitelnou dopravu a další.
1 miliarda EUR (25 miliard Kč) půjde na <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/evropska-investicni-banka-nerozhodla-konci-financovani-fosilnich-paliv">investice do čisté energetiky</a> v celé Evropě a také střední Asii. Podpora se týká 18 nových fotovoltaických projektů ve středním Španělsku a projektů obnovitelných zdrojů energie v Rakousku a Itálii. Dále pak banka podpoří novou infrastrukturu v Nizozemsku potřebnou k přenosu elektřiny vyrobené větrnými elektrárnami v Severním moři.
EIB rovněž podpoří nový investiční program, jehož cílem je snížit spotřebu energie v systémech dálkového vytápění v Uzbekistánu.
<blockquote>„Nové úvěry podpoří opatření v oblasti klimatu se společnostmi v Bulharsku, Itálii, Rumunsku a Španělsku. Dále zlepší přístup k financím pro energetické, turistické a vzdělávací společnosti v Srbsku, pomohou expanzi zemědělským firmám v Rumunsku a podpoří investice oběhového hospodářství ve Španělsku,“ uvedla EIB ve svém prohlášení.</blockquote>
Nové investice ve výši 983 milionů EUR půjdou také na <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/eib-podpori-nakup-autobusu-elektrinu-plyn-ve-spanelsku">projekty udržitelné dopravy</a>. Ty zahrnují modernizaci městských a regionálních železničních spojení v Dánsku, Německu, Itálii a Polsku. Dále pak podpoří projekty rozšíření kapacity námořní a železniční nákladní dopravy na trasách napříč Evropou.
<h2>Poprvé bez Spojeného království</h2>
Zasedání EIB bylo prvním bez zástupců Spojeného království poté, co země k 31. lednu opustila Evropskou unii. Den před zasedáním rady EIB se konala diskuze se zástupci 116 zúčastněných stran o opatřeních v oblasti změny klimatu, dopadu rozvoje, transparentnosti a boji proti korupci.
Zdroj úvodní fotografie: EIB

Životní prostředí

Evropská investiční banka dá na projekty čisté energetiky miliardu EUR

Investice do obnovitelných zdrojů byly v prvním pololetí letošního roku globálně nejnižší od roku 2013. Hlavním důvodem pro zpomalení globálního trendu byly nižší investice v Číně, která ale i tak zůstává největším investorem do obnovitelných zdrojů na světě.
Celkové investice do obnovitelných zdrojů <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-07-10/the-world-is-spending-the-least-on-clean-energy-in-six-years?fbclid=IwAR3xF0QAVLyzHl5e8khA3hpZdJHHeBHRquuggo_hZfvEJBIOsSPdQm9GxgI" target="_blank" rel="noopener">poklesly oproti stejnému období loňského roku o celých 14 % na 118 mld. dolarů</a>. Zatímco v posledních letech byla hlavním tahounem investic Čína, nyní investice v této zemi výrazně klesly.
Zajímavosti je, že investice do obnovitelných zdrojů jsou aktuálně nejnižší od prvního pololetí roku 2013, kdy byly investice do obnovitelných zdrojů v Číně prakticky stejné jako nyní – od té doby vytrvale rostly, stejně jako globální investice.
Z následujícího grafu je vidět, že celkový nárůst investic do obnovitelných zdrojů byl tažen především Čínou a i současný výpadek je Čínou do značné míry způsoben. Přestože investice v Číně poklesly, i nadále je hlavním trhem pro investice do OZE – v první polovině tohoto roku zde bylo investováno téměř 29 mld. dolarů.
<figure id="attachment_73676" class="wp-caption alignleft" style="width: 938px;"><img class="size-full wp-image-73676" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/bnef-chart.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/bnef-chart.jpg 938w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/bnef-chart-512x330.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/bnef-chart-768x495.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/bnef-chart-725x467.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/bnef-chart-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/bnef-chart-800x515.jpg 800w" alt="Vývoj investic do obnovitelných zdrojů energie, zdroj: Bloomberg new energy finance" width="938" height="604" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj investic do obnovitelných zdrojů energie, zdroj: Bloomberg new energy finance</figcaption></figure>
Pokles investic do obnovitelných zdrojů lze ovšem sledovat na všech 3 hlavních trzích – kromě Číny také v Evropě a Spojených státech amerických.
Podle analýzy think-tanku <a href="https://about.bnef.com/">Bloomberg new energy finance</a> je propad v Číně způsoben především tím, že se aktuálně mění způsob podpory obnovitelných zdrojů. I v Číně se totiž mění v podpora z obecných dotací ve formě feed-in-tarifů na formu podpory přidělované aukčním způsobem.
Naopak nárůst investic zaznamenaly především Indie a Japonsko. Z evropských států bylo růstové Španělsko a Švédsko – v obou zemích investice vzrostly o více než 200 %.

Investice do obnovitelných zdrojů klesají, kvůli propadu v Číně jsou nejnižší od roku 2013

Čína je už čtvrtým rokem nejatraktivnějším trhem pro investice do obnovitelných zdrojů energie a v růstu bude pokračovat navzdory snahám Pekingu o snížení dotací. Uvádí to dnešní <a target="_blank" href="https://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/ey-RECAI-Index-53-scores-ladder/$FILE/ey-RECAI-Index-53-scores-ladder.pdf"> zpráva </a> britské poradenské společnosti Ernst &amp; Young (EY), která hodnotí 40 trhů na světě. Česká republika na žebříčku nefiguruje, naposledy se na něm umístila v roce 2014. 
 Na druhé příčce druhým rokem stanuly Spojené státy a na třetí postoupila z pátého místa Francie. 
<blockquote>
&#8222;Trh energie z obnovitelných zdrojů v Číně prochází změnami, vláda se snaží omezit náklady na dotace vyplácené tomuto odvětví,&#8220; uvedla EY.
</blockquote>
 Vloni Čína oznámila pozastavení výstavby nových <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>solárních</a> farem se státní podporou a snížení výkupních cen. Letos má ke snížení dotací Pekingu pomoci zřízení aukčního systému na podporu obnovitelných zdrojů energie. 
 Francii k postupu na třetí místo pomohlo zaměření na větrné farmy v pobřežních vodách a také ambicióznější plány ve větrné energii na pevnině. 
 Indie, která je po Číně druhou nejlidnatější zemí světa, klesla z třetího místa na čtvrté. Některé další země, například Norsko a Finsko, jsou pro investice do obnovitelných zdrojů atraktivnější díky novým projektům financovaným na bázi dlouhodobých dohod na nákup elektrické energie (PPA &#8211; Purchase Power Agreement) a díky snaze odvrátit se od dotací. Dohody PPA se začínají rozmáhat i na trzích jako je Tchaj-wan, Francie, Španělsko či Austrálie. 
 Pro řadu společností dávají smlouvy PPA ekonomický smysl, neboť se sjednávají na deset i více let a nabízejí dlouhodobé zajištění v případě výkyvů cen elektřiny. 
 PPA loni podpořily 13,4 gigawattu (GW) výroby čisté energie, což je více než dvojnásobek roku předchozího. Objem smluv PPA o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů pak loni dosáhl rekordních 13,4 GW, což je více než dvojnásobek v porovnání s rokem 2017, uvedla agentura Reuters. 
 Deset nejoblíbenějších zemí pro investice do obnovitelných zdrojů energie: 
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Umístění 2018 (2017) </td>
<td valign="middle"> Země </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 1 (1) </td>
<td valign="middle"> Čína </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2 (2) </td>
<td valign="middle"> Spojené státy </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 3 (5) </td>
<td valign="middle"> Francie </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 4 (3) </td>
<td valign="middle"> Indie </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 5 (6) </td>
<td valign="middle"> Austrálie </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 6 (4) </td>
<td valign="middle"> Německo </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 7 (7) </td>
<td valign="middle"> Japonsko </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 8 (8) </td>
<td valign="middle"> Británie </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 9 (10) </td>
<td valign="middle"> Argentina </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 10 (9) </td>
<td valign="middle"> Nizozemsko </td>
</tr>
</tbody>
</table>

Elektřina

EY: Francie předstihla Německo v atraktivitě pro investice do OZE, první zůstává Čína

Společnost RWE zrušila své plány na stavbu nového uhelného zdroje BoAplus v německém Niederaussenu. Spolu s tím oznámila, že v budoucnu již nebude investovat další peníze do nových uhelných elektráren. Další investice v řádech miliard eur chce RWE na místo toho směřovat do obnovitelných zdrojů energie, skladovacích technologií a případně plynových zdrojů.
Energetická společnost RWE <a href="https://news.rwe.com/en/rwe-cancels-plans-for-boaplus-project-at-niederaussem-site/">v pátek oznámila</a>, že již nebude investovat do nových uhelných zdrojů. A to včetně plánované elektrárny BoAplus s instalovaným výkonem 1 200 MW v německém Niederaussenu, nedaleko Kolína nad Rýnem. Místo toho se chce společnost zaměřit na obnovitelné zdroje energie a možnosti, jak energii skladovat. <a href="https://www.reuters.com/article/rwe-coal-niederaussem/rwe-cancels-plans-for-new-coal-plants-including-niederaussem-idUSL5N22836S">Podle finančního ředitele firmy</a> se bude jednat v následujících letech řádově o miliardy eur.
Projekt moderní uhelné elektrárny BoAplus, která měla nahradit starší jednotky na stejném místě, RWE představila v roce 2012. Dřívější realizace se projekt nedočkal zejména z důvodu klesajících cen elektřiny, a tím pádem zhoršené ekonomické návratnosti investice.
<blockquote>„Jsme si vědomi své odpovědnosti a pokračujeme v energetickém přechodu. Nové uhelné elektrárny již nemají místo v naší strategii orientované na budoucnost. Po dokončení transakce se společností E.ON bude RWE jedním z předních světových hráčů v oblasti obnovitelných zdrojů energie,“ vysvětlil Rolf Martin Schmitz, generální ředitel společnosti RWE AG.</blockquote>
Ještě během tohoto roku RWE <a href="https://news.rwe.com/en/to-integrate-the-renewables-business-rwe-renews-and-increases-syndicated-credit-line/">plánuje velkou reorganizaci</a>, v rámci které převezme <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/evropska-komise-zkouma-dohodu-mezi-e-on-a-innogy/">od společností innogy a E.ON</a> přes 10 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, čímž by se měla stát pětkou mezi největšími čistě orientovanými energetickými společnostmi.
<h2>Uhelné zdroje jako záložní kapacita</h2>
I přesto, že RWE bude ve svých nových investicích cílit na nízkoemisní zdroje, její současná uhelná flotila čítá 10,3 GW hnědouhelných a 6,5 GW černouhelných elektráren. Ty budou dle společnosti potřeba nadále i přes jejich klesající výrobu, a to zejména jako stabilní záložní zdroje a podpora OZE, které mají v současné době v Německu zhruba 40% podíl.
Do roku 2023 má RWE uzavřít velkou část z celkem 3 GW výkonu, které mají být odstaveny v návaznosti na doporučení tzv. uhelné komise, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/rwe-bude-za-odstaveni-svych-uhelnych-elektraren-vyzadovat-tucne-odskodne/">za což bude RWE požadovat odškodné</a>.
Zdroj úvodní fotografie: RWE

Německo

RWE v Německu nepostaví plánovanou uhelnou elektrárnu, místo toho se zaměří na OZE

Investice do větrné energie v Evropě by se měly v příštích třech letech dál zvyšovat na nové rekordy a v roce 2021 přesáhnout 100 miliard eur (2,6 bilionu Kč). Vyplývá to z průzkumu odvětvové organizace WindEurope, o kterém informovala agentura Bloomberg. Loni investice činily 65 miliard eur. 
 Částka zahrnuje investice do nových elektráren, ale také refinanční transakce, fúze a akvizice na úrovni projektů i firem, transakce na veřejném trhu a získání soukromého kapitálu. Větrná energie je podle toho největší investiční příležitostí v energetickém sektoru a loni se na všech investicích podílela 60 procenty. 
<figure id="attachement_27756" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Wind-turbine-construction-725x571.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Wind-turbine-construction-725x571.jpg" alt="wind-turbine-construction" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Výsledkem nových investic v příštích třech letech bude zvýšení instalovaného výkonu <a href='http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/'>větrných elektráren</a> o 53 gigawattů. Současný instalovaný výkon větrných elektráren činí zhruba 190 gigawattů. 
 Investice do nových elektráren na pevnině loni činily 16,4 miliardy eur a na celkových investicích do nových zdrojů výroby elektřiny v Evropě se tyto investice podílely téměř 40 procenty. Severní a západní Evropa se na rozhodnutích o nových finančních investicích podílely loni 35 procenty, dodala WindEurope.

Větrné elektrárny

WindEurope čeká v EU další silný růst investic do větrné energetiky

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) zveřejnila zprávu, ve které zkoumala perspektivy obnovitelných zdrojů energie v Evropské unii. Hlavním závěrem zprávy je, že by EU mohla ekonomicky efektivně dosáhnout do roku 2030 podílu výroby z OZE na konečné spotřebě až 34 %. Díky investicím v řádech desítek miliard EUR ročně by pak v roce 2030 mohl instalovaný výkon větrných elektráren činit 327 GW spolu s 270 GW výkonu v elektrárnách solárních.
IRENA (International Renewable Energy Agency) v minulém týdnu vydala <a href="http://www.irena.org/publications/2018/Feb/Renewable-energy-prospects-for-the-EU">zprávu</a>, vyžádanou Evropskou komisí, hodnotící perspektivy obnovitelných zdrojů v EU. Dle závěrů zprávy by bylo možné do roku 2030 zvýšit podíl výroby obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě na 34 %, což je dvojnásobek oproti roku 2016, přičemž očekává, že by toto zvýšení mělo pozitivní ekonomický dopad. Rozvoj OZE by si dle IRENA vyžádal roční investice ve výši 62 miliard EUR, očekávané roční úspory (zahrnující ceny energií a náklady na zdraví a životní prostředí) pak agentura odhaduje mezi 44 a 113 miliardami EUR.
<blockquote>
&#8222;Již desetiletí je Evropa díky ambiciózním dlouhodobým cílům a opatřením v popředí globálního rozvoje obnovitelných zdrojů energie. S novou, ambiciózní a dosažitelnou strategií pro obnovitelné zdroje může Evropská unie zajistit tržní jistotu pro investory, posílit hospodářství a zaměstnanost, zlepšit zdraví a dát se na cestu dekarbonizace, která je v souladu s klimatickými cíli,&#8220; uvedl Adnan Z. Amin, generální ředitel IRENA.
</blockquote>
Zpráva zdůrazňuje, že všechny členské státy EU mají dodatečný nákladově efektivní potenciál pro obnovitelné zdroje energie, přičemž poukazuje na to, že možnosti v oblasti vytápění a chlazení představují více než jednu třetinu dalšího potenciálu obnovitelné energie. Navíc bude k dosažení dlouhodobých cílů EU v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého třeba realizovat všechny možnosti pro obnovitelnou energii v dopravě.
<h2>Růst instalovaného výkonu OZE</h2>
Využití potenciálu OZE by dle jednoho z dalších závěrů zprávy znamenalo 327 GW instalovaného výkonu <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/">větrných elektráren</a> (o 97 GW více než bez dodatečných investic) a 270 GW instalovaného výkonu <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">solárních elektráren</a> (o 86 GW více než bez dodatečných investic).
<blockquote>
&#8222;Zpráva potvrzuje naše vlastní vyhodnocení, a sice, že náklady na obnovitelné zdroje energie se v posledních několika letech značně snížily, a proto musíme nové skutečnosti zvážit při nadcházejících vyjednáváních o finalizaci evropských opatření pro obnovitelné zdroje,&#8220; řekl Miguel Arias Cañete, eurokomisař pro energetiku a opatření v oblasti klimatu.
</blockquote>

IRENA: Zdvojnásobení podílu OZE v Evropské unii do roku 2030 je ekonomicky efektivní

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) se ve své nedávno publikované studii <a href="http://irena.org/publications/2018/Jan/Global-Landscape-of-Renewable-Energy-Finance">Global Landscape of Renewable Energy Finance 2018</a> věnuje tématu investic do oblasti obnovitelných zdrojů energie. Studie se věnuje klíčovým globálním trendům v letech 2013-2016, zkoumá rozdílné role a přístupy k soukromému a veřejnému financování a poskytuje výhled financování obnovitelných energií do budoucna.
Obnovitelné zdroje v energetice získávají čím dál tím větší pozornost. Důkazem jsou například následující data poskytující určitý kontext. V roce 2015 investice do obnovitelných technologií poprvé tvořily větší objem financí, než do technologií neobnovitelných, přičemž tento trend od tohoto roku pokračuje.
V roce 2012 přírůstky instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů elektřiny poprvé překonaly nový instalovaný výkon zdrojů neobnovitelných a tento trend je od té doby také každoroční. Obnovitelné zdroje elektřiny představovaly v roce 2016 60 % z celkového přidaného výkonu po celém světě.
<h2>Trendy financování obnovitelných energií</h2>
Roční globální investice do obnovitelných zdrojů v letech 2013 – 2015 stabilně rostly. V roce 2015 dosáhly vrcholu v objemu 330 miliard USD (6,9 bilionů korun), ale v roce 2016 klesly na 236 miliard USD (5,5 bilionů korun). Nicméně i přesto, že investice mezi lety 2015 – 2016 klesly, tak instalovaný výkon vzrostl. Toto je podle studie <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/irena-naklady-vyrobu-elektriny-obnovitelnych-zdroju-klesaji/">IRENA</a> částečně způsobeno poklesem nákladů (zejména v případě solárních a větrných elektráren) a částečně kvůli časovému zpoždění mezi tím, kdy byla investice provedena a tím, kdy byl projekt dokončen a spuštěn.
Změny politik ve sledovaném období významně ovlivnily globální investiční trendy. Vrchol investic do OZE v roce 2015 byl do určité míry způsoben spěchem dokončit projekty dříve, než nastane tehdy očekávaný pokles podpory obnovitelných zdrojů na klíčových trzích. Zde jsou myšleny například škrty feed-in-tariffů v Číně, Německu, Japonsku a Velké Británii.
Investice v solární energetice (ve fotovoltaických i termálních elektrárnách) a <a href="http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/vetrne-elektrarny-vcera-dnes-zitra-dil-1/">větrné energetice</a> (v elektrárnách na pevnině i na moři) výdajům v sektoru obnovitelných zdrojů dominují. V roce 2013 tvořily 82 % celkových investic do obnovitelných zdrojů energie a v roce 2016 dokonce 93 %. Financování offshore větrných elektráren během let 2013 – 2016 postupně rostlo ve srovnání s investicemi do větrných elektráren na pevnině; z 10% na 25% podíl.
Investice putující do elektráren na <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/">biomasu</a> byly nejvyšší v roce 2014 (9 miliard USD; 187 miliard korun) a poté klesly, naopak investice do geotermálních elektráren byly ve sledovaném období stabilní (průměrně 2 miliardy USD, 42 miliard korun). Investice směřující do biopaliv byly v letech 2013 – 2015 také stabilní, v průměru v objemu 1,7 miliard USD (35 miliard korun). V roce 2016 ale klesly na 250 milionů USD (5 miliard korun). Vzhledem k tomu, že je globálně financováno stále méně velkých projektů v oblasti vodní energetiky, tak zde investice stále klesaly.
<figure id="attachment_47465" style="width: 731px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-47465" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/IRENA-investment-by-technology-RES.png" alt="" width="731" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Roční investice do obnovitelných zdrojů dle jednotlivých technologií mezi lety 2013 &#8211; 2016. Zdroj: IRENA Global Landscape of Renewable Energy Finance 2018</figcaption></figure>
<h2>Investice dle regionů</h2>
Největší objem investic do obnovitelných zdrojů byl realizován ve východním <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/irena-lonsky-rekordni-rust-oze-se-odehral-predevsim-asii/">asijsko-pacifickém regionu</a>. Do tohoto regionu spadá mimo jiné <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/cina-stale-nejoblibenejsi-zemi-pro-investice-do-oze-cr-v-zebricku-chybi/">Čína</a>, která byla největším hnacím motorem investic v této oblasti. Nejvyšších investic region dosáhl v roce 2015 &#8211; 114 miliard USD (2,4 bilionů korun). Podobně i region západní Evropy zaznamenal nejvyšší investice v roce 2015, a to 73 miliard USD (1,5 bilionů korun).
<figure id="attachment_47466" style="width: 733px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-47466" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/IRENA-investment-by-regions-RES.png" alt="" width="733" height="427" /><figcaption class="wp-caption-text">Roční investice do obnovitelných zdrojů dle regionů v letech 2013 &#8211; 2016. Zdroj: IRENA Global Landscape of Renewable Energy Finance 2018</figcaption></figure>
<h2>Veřejné vs. soukromé investice</h2>
Naprostá většina investic do OZE pochází od soukromých zdrojů. Konkrétně v roce 2016 to bylo více než 90 %. Přímé veřejné investice tvoří tedy poměrně malou část. V letech 2013 – 2015 to bylo 12 až 16 %, a v roce 2016 poté 8 %.
<figure id="attachment_47467" style="width: 733px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-47467" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/IRENA-public-and-private-investment.png" alt="" width="733" height="455" /><figcaption class="wp-caption-text">Veřejné a soukromé investice do obnovitelných zdrojů v letech 2013 &#8211; 2016. Zdroj: IRENA Global Landscape of Renewable Energy Finance 2018</figcaption></figure>
Veřejné investice podle studie IRENA nejsou zaměřeny na žádnou konkrétní technologii, ale poskytují podporu různým projektům. Významná část veřejných zdrojů byla alokována na vytvoření regulatorních nástrojů a finančních stimulů, které jsou vnímány jako klíčové mechanismy v podpoře OZE. Tento druh financování nespadá do kategorie investic a nepočítá se tedy k výše zmiňovaným datům. Například v západní Evropě podpora OZE v roce 2015 tvořila zhruba 66 miliard USD (1,4 miliard korun), přičemž veřejné investice čítaly 14 miliard USD (290 miliard korun).
Nejvyšších soukromých investic bylo dosaženo v regionu východní Asie-Pacifiku (110 miliard USD; 2,3 bilionů korun). Na druhém místě je západní Evropa (55 miliard USD; 1,1 bilionu korun). Nejvíce bylo investováno v sektorech <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarni-elektrarny-ktere-vyrabi-elektrinu-i-noci-trh-ma-podstatne-rust/">solární</a> a větrné energetiky. Průměrně se jednalo o 90 % všech soukromých investic v letech 2013 – 2016.
<h2>Výhled do budoucna</h2>
Investice v oblasti obnovitelných zdrojů studie agentury IRENA velmi úzce spojuje s dosažením mezinárodních cílů v boji proti změně klimatu. Transformace energetického sektoru bude podle agentury do roku 2050 vyžadovat investice v objemu 25 bilionů USD (519 bilionů korun). To představuje zhruba ztrojnásobení stávajících ročních investic.
Soukromé investice budou podle IRENA i nadále tvořit dominantní část. Veřejné investice ale podle agentury musí být zvýšeny a lépe zacíleny, aby podněcovaly další nové investice, a to zejména v rostoucích ekonomikách.
Co se stane dále, IRENA do velké míry slučuje s děním v Číně, USA, <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/indie-planuje-nejvetsi-hybridni-solarni-vetrnou-elektrarnu-bateriovym-ulozistem/">Indii</a> a na jiných klíčových trzích. Také rostoucí trhy jako například Argentina, Indonésie, Jižní Korea a Vietnam, poskytují velký prostor k dalšímu rozvoji OZE.
<figure id="attachment_47463" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-47463 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/IRENA-global-landscape-of-renewable-energy-finance-1024x675.png" alt="" width="1024" height="675" /><figcaption class="wp-caption-text">Přehled investic do obnovitelných zdrojů. Hodnoty jsou průměrem za roky 2015 a 2016 a jedná se o miliardy USD. V grafu je zobrazen (zleva doprava) typ investic, jakým prostředkem byly peníze investovány, typ příjemce, do kterého regionu investice putovaly a jaká technologie byla takto financována. Zdroj: IRENA Global Landscape of Renewable Energy Finance 2018</figcaption></figure>

IRENA: Financování obnovitelných zdrojů energie

Evropská unie <a href="https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019/dombrovskis/announcements/vice-president-valdis-dombrovskis-speech-public-hearing-sustainable-finance_en" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zvažuje zavedení nového způsobu klasifikace zelených investičních produktů</a>, čímž hodlá podpořit soukromé investice do tohoto sektoru. Evropská komise odhaduje, že dosažení požadovaných cílů v oblasti boje proti klimatickým změnám si ročně vyžádá další investice v rozsahu téměř 200 miliard EUR.
EU podle vicepresidenta Evropské komise Valdise Dombrovskise musí připravit strategii, která jí pomůže přeorientovat finanční systém směrem k dlouhodobému, udržitelnému a zelenému růstu. Ve svém proslovu v Bruselu uvedl, že se jedná o urgentní záležitost a prioritu Junckerovy komise.
Jako příklad přechodu k udržitelnému hospodářství z poslední doby uvedl automobilový průmysl, kdy Volvo oznámilo na začátku měsíce, že veškeré modely automobilky představené po roce 2019 budou čistě elektrické či hybridní. Dále také vyzdvihl rekordní podíly bezemisních vozidel v Norsku, které v červnu tvořily více než čtvrtinu všech prodaných automobilů.
Dosažení 2° cíle si podle Evropské komise vyžádá v průběhu dalších dvou desetiletí roční růst investic o 180 miliard euro. V roce 2015 dosáhly globální investice do sektoru čistých energetických zdrojů 300 miliard euro, tedy zhruba šestinásobku toho, co činily před deseti lety.
<h2>Správně ale pomalu</h2>
Ačkoliv se podle Dombrovskise jedná o posun správným směrem, nedochází k němu dostatečně rychle. I z tohoto důvodu Komise ustanovila loni v prosinci expertní skupinu, která se věnuje udržitelnému financování. Ta by měla do šesti měsíců předložit podrobnější posouzení regulačních změn na úrovni EU, které podpoří růst investic.
Kromě reformy finančního sektoru by podle něj EU měla tedy věnovat vyšší pozornost i oblasti regulace, a to například při přístupu k informacím. Aby investoři dokázali přesně posoudit možná rizika, potřebují dostatek dat a transparentnost, kterých se jim dnes nedostává.
Jednou z připravovaných změn jsou i nová pravidla pro sdělování informací, kdy by velké evropské společnosti měly zveřejňovat nefinanční data týkající se sociálních a environmentálních aspektů jejich podnikání.

Evropská Unie

EU chce změnou klasifikace finančních produktů podpořit investice do zeleného sektoru

Jihovýchodní Asie se dostává do hledáčku investorů, kteří se zaměřují na výstavbu fotovoltaických elektráren. Silný ekonomický růst v této oblasti spolu s poměrně vysokou cenou elektřiny v kombinaci s nedostatkem výkonu klasických zdrojů i málo rozvinutá infrastruktura v odlehlejších oblastech jihovýchodní Asie předurčují tento region k tomu, aby se zde mohly rozvíjet obnovitelné zdroje energie. Ideální předpoklady pro významný vzestup fotovoltaiky umocňuje podpora vlád zemí jihovýchodní Asie i dostatečné množství slunečního svitu.
Populace jihovýchodní Asie přesahuje 600 milionů lidí, roční tempo růst spotřeby elektřiny je 6 %, na což většina zemí nedokáže adekvátně reagovat výstavbou nových zdrojů.
Podle dat ze systému Solargis dosahuje úroveň globálního horizontální záření v Thajsku hodnot 1600 &#8211; 2000 kWh/m2, zatímco v Německu se tato hodnota pohybuje v rozmezí 1000 &#8211; 1200 kWh/m2.
Dle jednoho z velkých asijských investorů do obnovitelných zdrojů energie společnosti <a href="http://equisfg.com/about/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Equis</a> dávají investice do solární energetiky smysl nejen z enviromentálního hlediska, ale také díky padajícím cenám fotovoltaických panelů i z toho ekonomického.
Odhad singapurského výrobce panelů společnosti <a href="http://recsolar.com/about/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">REC</a> je, že se mezi roky 2017 a 2020 v tomto regionu ročně nainstaluje 5 GW ve fotovoltaických elektrárnách navzdory tomu, že ještě koncem roku 2016 činil celkový instalovaný výkon v regionu pouze 3 GW. Společnost REC ilustruje pokles cen panelů na tom, že je dnes již fotovoltaický panel levnější než stejně velké okno.
<h2>Investice zajímavá i pro evropské investory</h2>
Mezi potenciálními investory do fotovoltaiky v jihovýchodní Asii jsou také evropské investiční fondy. Zvýšený zájem o tento region potvrzuje například Armin Sandhoevel, vedoucí infrastrukturních investic společnosti Allianz Global Investor, která spravuje investice do obnovitelných zdrojů v hodnotě 1,76 miliardy euro. V Asii je dle Sandhoevela možné dosáhnout výnosnost investice i více než 10 %, což je za současné situace na trhu v Evropě dosažitelné velmi těžko. Vnitřní výnosové procento investic se může pohybovat okolo 12 %.
Země v regionu mají také velmi ambiciózní cíle, pokud jde o obnovitelné zdroje. Thajsko a Malajsie chtějí mít podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 18 %, Filipíny dokonce 35 %, a to navzdory současnému zanedbatelnému podílu OZE na výrobě.
Investoři si však také uvědomují specifika a rizika daného regionu. Kurzové riziko, možné problémy se získáním pozemků pro realizaci projektů a nedostatečné záruky ze strany vlády, to vše musí mít investor na paměti při zvažování investic v tomto regionu, upozorňuje Sharad Somani &#8211; vedoucí Asia/Pacific Power &amp; Utilities ve společnosti KPMG.