Dnes se poprvé sejde uhelná komise kvůli útlumu těžby v ČR

Můj názor na to, jak by měla česká uhelná komise pracovat a k čemu by měla směřovat, jsou zde: https://www.idnes.cz/technet/technika/vyuziti-uhli-cr-ceska-energetika-dukovany-temelin-vetrna-energie-fosilni-palivo-paliva.A190823_131706_tec_technika_mla

Dovoluji si nabídnout pohled, který Vám tam chybí.

V současné době jsou téměř všechny velké zdroje buď připravené na nové limity a nebo budou končit. Investiční cyklus v klasické energetice je zhruba 20 let, tedy o budoucnosti zainvestovaných bloků se bude znovu rozhodovat před rokem 2040. Jediný otazník jsou Počerady a možná ještě 2 bloky Chvaletic, všechno ostatní je v zásadě dané. ČEZ zatím počítá s tím, že Počerady prodá a v roce 2040 už bude z uhelných zdrojů provozovat jen elektrárnu Ledvice (viz nedávné vyjádření CFO Nováka). Z vyjádření pana Míla pro časopis Energetika 4/2019 vyplývá, že "půjde-li vše dobře, tak (by mohl být nový blok v Dukovanech spuštěn) do roku 2040. Jeden nový blok v Dukovanech ovšem nestačí ani na zajištění prosté obnovy, protože má mít výkon 1200 MW. I kdyby se do roku 2045 stihnul ještě jeden další blok, tak je to stále jen víceméně prostá obnova Dukovan. Z toho jednoduše vyplývá, že ČR nemá do roku 2050 žádný prostor pro odstavování dalších uhelných bloků nad rámec přirozeného úbytku vyplývajícího z klesající těžby uhlí a i vyrovnat se s tímto poklesem bude velmi náročné. A navíc dojde do roku 2050 ještě k nejméně jednomu cyklu zpřísňování podmínek provozu uhelných bloků (emisní limity atd.), kterým zřejmě projde už jen blok Ledvice. Samozřejmě další rovina je ta, že odstavení uhelných elektráren v ČR žádné emise CO2 nesníží. Strop emisí je stanovený pro celou EU a tedy odstavení bloků v ČR bude jen znamenat vypuštění emisí jinde v EU a nikoliv jejich absolutní pokles.

Díky za pěkné shrnutí, asi tam nenajdu nic, s čím bych nesouhlasil. Jen bych si dovolil oponovat, že to v tom článku není. Tam se explicitně píše, že jeden blok není řešením. A také, že žádný z nízkoemisních zdrojů (ani všechny dohromady) nevypadá na to, že by dokázal nahradit fosilní (hlavně uhelné) zdroje. Proto se tam píše, že je třeba uhelné zdroje zavírat postupně v souladu se spouštěním těch nízkoemisních.

Můj názor je, že v poměrně brzké době se ukáže, že Evropská unie i Česko jdou v energetice velmi špatným směrem a pokud Česko bude trvat na snaze snížit emise, bude muset radikálně změnit postoj hlavně k "papírovým" překážkám ve výstavbě jaderných zdrojů. A věci v této oblasti urychlit.

Díky, tak jsem to možná přehlédl. S druhým odstavcem musím souhlasit. Řada zemí řeší, jak něco odstavit, ale už moc nikdo neřeší, jak něco postavit, elektřinu lze přece dovézt od sousedů. Jenomže ti také počítají s dovozem. To nemůže dopadnout dobře a pokud mezi tím neklekne evropský průmysl, tak nejpozději v roce 2025 čeká EU slušná energetická krize ve smyslu pokrytí maxim spotřeby v zimě.

Chybi mi tam zminka o nove PVE 1-2GW po uhelnych dolech (revitalizace) a taky moznost exportu do Polska a Rakouska. Dale P2G, male “smart” site velkych odberatelu (Skoda MB to dela uz dnes) atd atd

Víte, jak by to muselo být dlouhé, aby tam bylo všechno? Navíc, všechny věci, které jste jmenoval, diametrálně nemění situaci a často jsou dost problematické. Můžete mi například dát odkaz na ! reálný ! projekt 1 - 2 GW získané z jezer v rekultivovaných oblastech po těžbě? Pokud vím, tak i menší získané výkony jsou problematické hlavně z důvodů dostatku zdrojů vody.

Řada věcí, jako třeba P2G, akumulace, různé smart možnosti, případné možné další vodní zdroje jsou rozebrány v odkazech v článku a většinou je jejich využití zatím dost sporné a omezené. V každém případě to nic příliš nezmění na mapě, která je prezentována a v jejímž rámci se musí komise pohybovat.

V doporučení je jasně řečeno, že v případě, když se ukáží nové technologické možnosti, tak je možné je využít a přechod k nízkoemisním zdrojům lze zrychlit (s tím ostatně počítá i Státní energetická koncepce, jak je také zmíněno).

Poznámka k těm jezerům a PV. Je to pěkný nápad, ale má spoustu ale. Především jezera pro hnědouhelných lomech nejsou pro tento účel principiálně vhodná, protože obvykle nemají pevné břehy a jsou tedy velmi citlivá na erozi způsobenou kolísáním hladiny. Aby to fungovalo, muselo by být dolní jezero opravdu obrovské, aby kolísání hladiny bylo minimální. To znamená propojit několik jezer po lomech dohromady. A pak je třeba uvážit, že třeba na Bílině se bude těžit (doufejme) nejméně do roku 2035. Pak se bude lom několik let rekultivovat pro napuštění a pak se bude dalších minimálně 10 let napouštět. Takže jsme v nejlepším případě někde kolem roku 2050. Jestli v té době ještě budou mít PVE nějaký význam a nebo to bude úplně jinak je velký otazník. Signifikantní pro současnou diskusi v energetice je, že moc netušíme, jak přežít zimu 2025, ale horečně diskutujeme o tom, co bude v roce 2050.

Jenom jezero po lomu ČSA by mohlo mít plochu, pokud se má dělat průtočné, kolem 14km^2, to při kolísání i jen o +-25cm dá na cca 1000MW po dobu deseti hodin, tedy s hodní nádrží tam kde uvádím vždy. Pokud se na několika místech přeruší Ervěnický koridor a zatopí se i druhá jáma, plocha by se zhruba zdvojnásobila, to je dost na to aby se kolísání z velké PVE nějak moc neprojevovalo. Jiné propojování asi smysl mít nebude. To spíš pak přímé a neregulované napojení jezer na Ohři a nové jezy pro celkovou regulaci průtoku.

Vzhledem k tomu že se to o čem tu mluvím minimálně tři roky dostalo do papírů ministerstva tak před měsícem, (a to nevím jak, buď to tu čtou, někdo donášel, nebo jsem Nostradamus :D, protože jsem jim nepsal), tak reálný projekt úplně ještě asi nebude. Nicméně pokud se bude jednat o průtočná jezera a přečerpávací elektrárny, tak by problém s vodou asi být nemusel.

U P2G, respektive P2H bude záležet také dost na tom jak se k tomu postaví regulátoři na jihu Evropy a jestli se zavedou nějaké vodíkové certifikáty, samozřejmě osvobozené od emisních daní, reálně by se dala spotřeba plynu v EU snížit tak o 2-3% bez úprav plynové sítě jen přimícháváním vodíku do zemního plynu.

To datum je docela symbolické :-). V roce 1278 zahynul Přemysl Otakar II v bitvě na Moravském poli, což znamenalo nástup Habsburků (a v Českém království několik let chaosu a hladomor) a v roce 1992 podepsali Vladimír Mečiar a Václav Klaus v brněnské vile Tugendhat smlouvu o rozdělení federace.

A bude v komisi p. TYKAC. Zbytecna byrokracie.Jelikoz elektrinu vyvazime, staci okamzite zavrit jednu z "nejlepsich" uhelek,pote ihned prosadit ve vlade jen +++ spotrebice a muzeme si alespon trochu "pogratulovat".....Zadne vyjimky na rtut...

Po Přemyslovcích u nás vládli Lucemburkové, nikoliv Habsburkové. Čili jste vedle s tímto tvrzením...

Vymřením začala vláda mužských panovníků z cizích rodů. I když je fakt, že už Přemyslovci si brali za ženy Němky, což byl vedle přímých pozvání krále ke kolonizaci neobydlených oblastí další z důvodů nástupu německé menšiny v českých zemích (každá panovnice si s sebou přivezla svůj "dvůr" s početným německým "personálem".

Já jsem ale netvrdil, že Habsburkové nastoupili na český trůn, to jste si tam přimyslel sám. Nástup jsem myslel v kontextu střední Evropy a rozsahu území. To vítězství samozřejmě Rudolfa I Habsburského nesmírně posílilo. Kdyby prohrál, tak dnes mohlo Česko sahat až k Jaderskému moři.

"Německá uhelná komise, kterou se Česko inspirovalo, v lednu letošního roku doporučila, aby Německo ukončilo spalování uhlí v roce 2038 nebo ještě dřív."

Na co čekat několik měsíců na Českou komisi a živit darmožrouty? To si každý dovede živě představit už teď:

"Česká uhelná komise doporučila, aby Česko ukončilo spalování uhlí v roce 2050 nebo ještě později, ideálně vůbec".

Takhle se doporučení Německé uhelné komise běžně objevuje v médiích, ale ono je výrazně komplikovanější a je tam i pro ten rok 2038 poměrně dost podmínek, které nebude snadné splnit.