Domů
Uhlí
Elektrárna Moorburg již není potřeba ani pro stabilizaci soustavy. Lokalita má sloužit pro výrobu zeleného vodíku
Uhelná elektrárna Moorburg, zdroj: © Ajepbah / Wikimedia Commons / Lizenz: CC-BY-SA-3.0 DE
Zdroj: Ajepbah / Wikimedia Commons / CC-BY-SA-3.0 DE (licence)

Elektrárna Moorburg již není potřeba ani pro stabilizaci soustavy. Lokalita má sloužit pro výrobu zeleného vodíku

Německá uhelná elektrárna Moorburg bude odstavena již v červenci tohoto roku. Společnost Vattenfall to oznámila poté, co elektrárna nebyla vyhodnocena jako významná pro udržování stability soustavy. Na svých stránkách to oznámil provozovatel elektrárny

Elektrárna Moorburg byla spuštěna teprve v roce 2015 a již o šest let později také definitivně ukončí svůj provoz. Momentálně je zařazena mezi zdroje v rezervě, jejichž úkolem je v případě nutnosti pomáhat stabilizovat soustavu.

Tento její poslední úkol nicméně skončí nejpozději 7. července tohoto roku, jelikož provozovatel přenosové soustavy, do které je elektrárna připojena, rozhodl, že elektrárna není pro udržování stability soustavy nezbytná. Moorburg nevyrábí elektřinu již od poloviny prosince.

Výsledek prověřování ze strany provozovatele přenosové soustavy znamená, že odstavování může pokračovat dle našeho plánu a v souladu se strategií společnosti Vattenfall můžeme přispět k ukončení spalování fosilních paliv v průběhu jediné generace,“ uvedl Christian Barthélémy, ředitel německé části společnosti Vattenfall.

Nabídka na odstavení elektrárny Moorburg byla na konci loňského roku úspěšná ve vůbec prvním tendru, který pro účely odstavení černouhelných elektráren Německo uspořádalo. Podle zveřejněných výsledků bylo úspěšných 11 nabídek s celkovým výkonem 4 788 MW. Průměrná cena požadovaná za odstavení zdrojů dosáhla zhruba 66 000 EUR/MW, a byla tak o téměř 100 000 EUR/MW nižší, než jaký byl nastaven strop v aukci.

Vattenfall v lokalitě plánuje výrobnu zeleného vodíku

I nadále bude lokalita sloužit pro energetické účely. Společnost Vattenfall již podepsala dohodu o spolupráci s ropným gigantem Shell a Mitsubishi Heavy Industries o výstavbě výrobny zeleného vodíku. Do roku 2025 by tak na místě černouhelné elektrárny mohl být umístěn elektrolyzér s výkonem 100 MW.

Výrobna vodíku v lokalitě dává smysl především díky strategickému umístění. Je totiž dostatečně napojena na elektrickou síť a v blízkosti je i lodní terminál. Výrobu vodíku by měly pohánět především větrné elektrárny v severním moři.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(25)
Karásek
4. březen 2021, 11:18

Vodík to je médium které vezme poslední slabý záchvěv větru z plachet jaderné energetiky. Spolu s bateriovými systémy zajistí stabilní dodávky elektřiny z OZE. Za pomoci inteligentních sítí a špičkových elektráren pro stabilní dodávky elektřiny si bude jaderná energetika připadat jako u Waterloo.

4. březen 2021, 11:40

Víte že, výroba vodíku energii spotřebovává? Část z vložené energie se vrací až spotrebovanim vodíku...

Karásek
4. březen 2021, 12:03

To samozřejmě vím. Pokud ale ten vodík vyrobíme z nadbytečné energie pri momentálně vysoké výrobě z OZE a pak použijeme, když je enrgie nedostatek, tak to ani při té celkové třicetiprocentní účinnosti nebude problém.

blaha.p
4. březen 2021, 12:12

přesně tak, bez této výroby H2 se při příznivém počasí zastaví větrníky, nebo se odpojují FVE. Tato energie, která se dnes nevyrobí se v budoucnu přemění na H2, a následně využije na výrobu energie, nebo topení, nebo do aut, autobusu. V roce 2019 se jen v Německu takto nevyužilo 6,5 TWh EE = cca roční výroba plánovaného bloku v Dukovanech.

TomášB
4. březen 2021, 12:48

Za cenu nesmyslně obrovských ztrát jak při výrobě, tak skladování vodíku. A to nemluvím o drahých nádržíš s omezenou životností.

Petr Mareš
4. březen 2021, 13:32

Ale tato nadbytečná energie se vyrobí za 50-60€ MWh a po uskladnění s 30% učinností vás výjde na 150 až 180€ MWh! A to je zdražení dané pouze učinností úložiště bez dalších nákladů...

petr
4. březen 2021, 20:46

Pane Karásku jste úplně mimo.

Celková účinnost H2 cyklu je nižší než 15 %. Vezmeme-li kolik stojí pořízení celé investice od OZE zdroje až po palivové články, pak výroba elektrické energie z benzinu v parním stroji je obdobně rozumná...

Promiňte, ale tyto projekty mají smysl jen pro dojení dotací a pro nic jiného to není...

Josef
5. březen 2021, 13:01

jo akorát to zdraží energii asi 5x jinak pohoda...

Milan
4. březen 2021, 12:14

Zustante nohama na zemi. Vy jste asi jeden z tech, co si mysli, ze energetika se da vybudovat jen na OZE. Fantasto.

Pavel
4. březen 2021, 13:44

Zajímavý článek o vodíku je zde:

https://www.pv-magazine.com/2021/02/25/there-is-no-magic-to-get-to-e1-5-kg-for-green-hydrogen-in-2022/

Komerční vodíkové technologie jsou zatím v plenkách, současný instalovaný výkon je zanedbatelný a pokud by následovaly rozvoj FV a podařilo se je řádově zlevnit, kruh by se uzavřel.

Omega
4. březen 2021, 16:04

Ty čísla nesedí.

Efektivita elektrolyzér + komprese vodíku je pod 50%.

Přepočteno - z jedné MWh elektřiny vyrobíte cca 15kg vodíku.

A MWh se ani u solárních elektráren nedostane s náklady pod 20USD. Nezmiňuju cenu elektrolyzéru a kompresní stanice.

1.5Eur/kg považuji za velmi optimistický sen. Myslím, že budeme rádi pokud se dostaneme na cenu 3EUR/kg

Petr
5. březen 2021, 10:49

Vodík z větrníků na stabilizaci soustavy je nesmyl, který větrnou elekřinu zdražuje 3x. Naopak vodík z nového jádra do budoucna šanci má zvláště na jihu (Indie, Jižní Čína), kde se nedá zbytkové teplo z reaktorů používat na vytápění na rozdíl od našich oblastí, kde je to jen o lepším plánování.

Carlos
5. březen 2021, 13:58

Jakou teplotu potřebujete pro rozklad vody a jaká je na výstupu z turbíny, něco mi říká že voda je v rozmezí 30 až 60 °C hodně stabilní.

Ano, také jsem četl o pokusech kdy se část energie dodává ve formě tepla, o to se pak snižuje potřeba elektřiny, ale pořád se mi zdá že se to nějak tak nepotkává.

Další věc je kam ten vodík má jít. Citlivost na cenu suroviny v chemii a paliva v dopravě je jiná než na cenu elektřiny v průmyslu a ta je jiná než u domácností.

Emil
5. březen 2021, 14:05

Nepočítá se s využitím páry na výstupu z turbíny ale na výstupu z parogenerátoru. Např. NuScale počítá pro produkci vodíku dokonce s přehřátou parou na teplotu 850 °C.

newsroom. nuscalepower. com/press-releases/news-details/2020/NuScale-Power-Releases-Updated-Evaluation-for-77-MWe-Module-Clean-Hydrogen-Production/default.aspx

Carlos
5. březen 2021, 14:25

Díky za zajímavý článek, nicméně to není odpadní teplo, které navrhuje Petr. (Byť i na to topení je třeba brát někde nad 100°C z turbíny, nějaký šílený tandem kondenzátor-TČ neuvažuji, nemám to spočítané) V jižních státech bych osobně nejraději viděl kombinaci OZE (FVE + VtE) a PVE. To by jim i díky příhodnému klimatu mělo stačit a mělo by to být i o dost bezpečnější. Ne všechny oblasti jsou tak stabilní jako Evropa, Rusko, USA, viděl jsem záběry z jedno PPE v Sýrii, představa že by se v takové oblasti nacházela JE je ne zrovna uklidňující.

Emil
5. březen 2021, 14:38

Petr ale přímo nenavrhuje využít zbytkové teplo k výrobě vodíku (i když se dá možná jeho příspěvek tak chápat), podle mě navrhuje použít k výrobě vodíku přímo ten reaktor tam, kde se nedá zbytkové teplo využít na vytápění.

Jinak vytápění zbytkovým teplem z JE se obvykle realizuje odběrem za vysokotlakým dílem turbíny, kde se nejprve zužitkují vysoké parametry páry k výrobě elektřiny, pára s nižšími parametry pak slouží k dálkovému vytápění. Tak se dosáhne co nejvyšší účinnosti.

pr
4. březen 2021, 16:32

Jsem zvědav, která technologie ukládání energie vodík jako akumulátor porazí. Z energetického hlediska to není žádný problém. Teď ještě materiálové požadavky na planetu a cena.

Mimochodem v Ostravě je výroba H2 na kilometry daleko od osídlení (vyjma těch, které nepoučily ani záplavy v '97) a plnící stanice se taky plánuje tam kde škody na životech budou v porovnání s covidem "ne velké". :-(

aa
4. březen 2021, 16:37

To mě zajímá, kde vzali to, že Moorburg už není potřeba. Vyrovnívací uhelky bude Evropa ještě několik let potřebovat.

pr
4. březen 2021, 18:05

Kde to vzali?

„.... Výsledek prověřování ze strany provozovatele přenosové soustavy ....."

Asi se ptali těch, kteří platí. A věří jim, ne jako v ČR, kde každá uklizečka má větší slovo než zákazník či výsledky recenzované studie.

Ivan Novák
4. březen 2021, 18:57

Pro severní Německo je k dispozici dost záloh emitujících méně GHG a tedy výrobně levnějších, mj. ze Skandinávie a z holandského plynu. Napínavé se to stane až cca po r.2025, tak daleko se v moderní době neuvažuje.

Václav Semerád
5. březen 2021, 21:12

Skandinávie je v doučasné době před black-outem z důvodů nedostatku elektřiny. Nefantazírujte!

Matěj
4. březen 2021, 18:35

Nástup vodíkové energetiky je přesně 15 let daleko. Tato mantra se opakuje už 40 let :)

Důkazem blížícího se raketového nástupu vodíku budiž astronomické prodeje Toyoty Mirai.

pr
5. březen 2021, 10:47

Moc dobře si pamatuji jak ještě za socíku vybudovali plnicí stanici CNG v Dobré u F-M. Tankovaly tam autobusy. Nejbližší další jsem zaznamenal v Popradě. A tak to zůstalo až do před asi pěti let, kdy Světlík potřeboval odbyt pro svou lahvárnu a prosadil stavbu CNG plniček. No a trh s vozy jaksi už nebyl. Prostě se z Itálie nerozšířil. Bo u nás mezitím vyhrálo LPG, které se šířilo stejně jako Pepové Wifináři na truc Telekomunistům.

A proč to píši? Protože s H2 to bude nemlich to samé. Nikdo soudný si Mirai do garáže nezaparkuje. A pokud ano, tak vzdálené půl města od bydliště.

Radim
7. březen 2021, 16:18

Jestli nebude náhodou výrazně levnější produkovat ten vodík ze zemního plynu?

Pardon, já jsem zapomněl, odpustky za CO2 stanovené od stolu bruselskými úředníky pohotově zdraží nejen uhlí, ale i zemní plyn tak, že dnešní násobně dražší vodíková energie bude zdaleka nejlevnější.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se