Domů
Akumulace energie
Moderní uhelnou elektrárnu v Hamburku nahradí výrobna zeleného vodíku
V případě Německého rozbřesku by byla ohrožena i ekonomika nejmodernější německé černouhelné elektrárny Moorburg B (zdroj Wikipedie).

Moderní uhelnou elektrárnu v Hamburku nahradí výrobna zeleného vodíku

Společnosti Vattenfall, Shell a Mitsubishi Heavy Industries (MHI) společně s Warme Hamburg potvrdily svůj záměr nahradit elektrárnu Moorburg závodem na výrobu vodíku. Do roku 2025 by tak na místě černouhelné elektrárny mohl být umístěn elektrolyzér s výkonem 100 MW. Lokalita Hamburg-Moorburg má tak šanci stát se uzlem pro čistou energii.

V areálu černouhelné elektrárny Moorburg v německém Hamburku by v příštích letech měl vyrůst závod na výrobu vodíku. Dohodly se na tom společnosti Vattenfall, Shell a MHI s místním dodavatelem tepla Warme Hamburg v prohlášení o záměru. O společném plánu informovala zahraniční agentura S&P Global Platts.

Počáteční velikost škálovatelného elektrolyzéru by měla být 100 MW. Společnosti pak chtějí využít elektřiny z větrných elektráren v severním moři k výrobě takzvaného zeleného vodíku. Potenciál lokality Moorburg jako budoucího zeleného energetického uzlu spočívá právě v dostatečném napojení na elektrickou a plynovou síť a lodním terminálu.

„Vždy jsem věřil projektu v lokalitě Moorburg. V Hamburku neexistuje lepší umístění pro škálovatelný elektrolyzér této velikosti. Máme přímý přístup k dodávce zelené elektřiny z větrných elektráren – a tedy možnost skutečně vyrábět zelený vodík v dostatečném množství,“ uvedl hamburský ministr hospodářství Michael Westhagemann.

Provoz hamburské elektrárny o výkonu 1,6 GW, která byla spuštěna teprve před šesti lety, byl ukončen v návaznosti na výsledky aukce na odstavení uhelných elektráren. Celkové odstavení elektrárny čeká již jen na závěrečné potvrzení provozovatele sítě, očekávané v březnu.

Výroba vodíku ve velkém

Společnosti stojící za projektem věří, že v okolí Hamburku je řada potenciálních průmyslových zákazníků, kteří by vodík mohli využívat.

„Síť plynovodů v přístavu a v okolí Moorburgu se nyní rozšiřuje, aby pojaly vodík a usnadnily dodávky průmyslu a velkým podnikům,“ uvedl hamburský ministr pro energetiku a životní prostředí Jens Kerstan.

Kromě Německa jsou v plánu závody na výrobu vodíku také v Dánsku, NizozemskuFrancii. Celkem by na severu Evropy mohlo během příštích 5 let vyrůst až 850 MW.

Zdroj úvodní fotografie: Ajepbah / Wikimedia Commons

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(34)
Emil
26. leden 2021, 07:08

Jde rozhodně o inovativní přístup - nahrazovat zdroje elektřiny spotřebiči.

Jiří
26. leden 2021, 12:31

Jednoduše a výstižně napsané. Budu s dovolením používat :)

blaha.p
26. leden 2021, 13:48

Jiří jestli chceš vypadal v diskuzích jako pitomec, tak Emilovu pitomost klidně používej

Bizon
26. leden 2021, 07:39

100MW je docela mazec, škoda že není více detailů. Nenašel jsem ani technologii ani cenu, jen zmínku že v následujících dekádách se počítá s investicema 470 miliard Euro na vodíkovou infrastrukturu. O zeleném vodíku mám sice silné pochybnosti, ale vyzkoušet se to musí, buď to optimalizují nebo potvrdí že to je ve většině případů blbost.

Rostislav Žídek
27. leden 2021, 00:16

Přijde mi celkem jako prdel když v SRN zavírají pár let starou elektrárnu a v polsku ty ojetiny chtějí drtit do 2049 ...

To raději mohli nabídnout polákům ať si to odvezou ne?

Bizon
27. leden 2021, 02:26

Je to hrozná demence, vzhledem k tomu že místo toho stejně provozují méně ekologické uhelné elektrárny Plus totální plýtvání materiálem, prací, nepřímé emise CO2 jak prase uplně zbytečné. Zajímalo by mně jaký tam byl skutečný důvod.

Netuším jak snadno se vozí uhelná elektrárna... Dobře se vozí plyn, ta turbína má rozměry standartního kontejneru. Je to divné...

Juan
26. leden 2021, 07:50

Nevím co považujete za inovativní ale v technologickém řetězci větrná turbína/fotovoltaika-elektrolýza-nádrž na vodík-palivový článek-elektrický motor, neexistuje žádná technologie, která není stará alespoň sto let, a proto je už dávno zdokonalena na teoretické optimum. Samozřejmě že je možno na jednom či více stupních v procesu transformace energie za značného úsilí aspoň trochu snížit vznikající ztráty. Jaký pak bude z toho pak čistý energetický zisk je ovšem otázka.

Bizon
26. leden 2021, 09:57

Elektrolýza je náhodou prakticky daleko komplikovanější než se zdá, hlavně díky přepětí vodíku, elektrolyzéry mají hodně nekřesťanské investiční náklady. PEM membrány také nejsou dodnes optimální, buď potřebují platinu, nebo mají špatnou účinnost pod zátěží, a životnost není žádná sláva tak jako tak. Naprostá většina elektrolytického vodíku je dnes vedlejší produkt výroby Cl a NaOH, kvůli samotnému vodíku to ve velkém nikdo nedělá, takže velké elektrolyzéry dedikované produkci vodíku doteď prakticky neexistovaly. Ve Spolaně snad ještě pořád provozují amalgamovou elektrolýzu se rtutí..

V praxi je účinnost elektrolýzy a komprese tak 50%, vylepšit to lze ale není to zadarmo, a palivový článek sice má solidní efektivitu na "volnoběh" ale pod zátěží to klesá taky k 50%. Efektivita 25% je dost slabota, taky tomu nevěřím. Tento projekt ale neobnáší palivové články, vypadá to jako testovací projekt čistě jen na elektrolyzér, na oficiálním plánku to tlačí do lokálního vodíko-vodu který vede do fabriky, do kotelny, a na tankování busů.

Juan
26. leden 2021, 08:05

Na požadovaném nasazení zdrojů pro výrobu, konstrukci a údržbu velkého počtu větrných turbín, solárních farem a akumulátorů a jejich enormní spotřeba zemské plochy se ale ve výsledku nezmění téměř nic.

Vodíková ekonomika bude velmi drahá. A co je nejdůležitější,

nenabízí žádné zlepšení v jistotě dodávek energie. Protože takový systém nachází vždy své limity ve vytěžitelnosti fluktuující větrné/ sluneční energie a vestavěné úložné kapacity. Stanovuje proto principiální limit pro množství energie, které v určitém časovém období, například během zimní inverze bude maximálně k dispozici.

Bizon
26. leden 2021, 10:11

Vodíkovou ekonomiku považuji za naprostou iluzi: moc drahé, moc neefektivní, moc nepraktické. Věřím že z něj budeme dělat syntetická paliva (metanol, amoniak, petrolej, ?) pro případy kde není alternativa, ale na síťovou akumulaci dost možná bude navždy totální blbost. Všechny akumulace mají lepší účinnost než vodík, a většina je zároveň robustnější, praktičtější i levnější. I tak to bude chtít hodně levnou EE a hodně škálování, i pro akumulace které nezahodí 75% energie do pekla...

ijn
26. leden 2021, 08:48

když Němci neumí dělat malé chyby, a to jsou lokomotivou Evropy,kdyby po celém SRN byla kolejová MHD zdarma, podpořen její rozvoj, a pro naše sousedy ČR nabídla akumulaci až 50GWh v PVE, pro redukci CO2 bychom společně udělali daleko více, než populistický odchod od UHLÍ ZAVŘENÍM MODERNÍHO Moorburgu se ztrátou rotačního regulačního výkonu frekvence EPS 1,6 GW!! Přes 1000 mimořádných situací EPS ročně a drahou kompenzací je současný dopad vlivu pokrytců=politiků na ENERGETIKU EU.

Jiří Švarc
26. leden 2021, 12:37

Elektřina z Německa do ČR + PVE + zpět z ČR do Německa dává celkovou účinnost tak 60 %. A ještě bychom jim to nabídli ne dříve než za 10 let, kdy budou baterky naprosto všude. To je stejně blbej nápad jako ten vodík.

Petr
26. leden 2021, 09:21

Nějakej 100 MW spotřebič.

Spíš by se mělo napsat v otázce nahrazení, čím teda plánují po tom nehospodárném konci po pár letech vytápět ten Hamburk.

Juan
26. leden 2021, 10:24

Uhelná elektrárna Moorburg je jednou z největších v Evropě a nejmodernějších na světě. Začala pracovat po 10letech plánování a stavby v r. 2015 a odpojena byla v prosinci 2020 ačkoliv měla sloužit až do r. 2038. Stála 3 mld. €.a nebyla nikdy rentabilní, protože nevyšel plánovaný záměr vytápění jižní části Hamburku. Bylo na to včleněno 650MW ale díky bojkotu ekologických iniciativ NGO nebyl povolen teplovod pipeline pod Labem. Bez kombinované výroby elektřiny a tepla se nemůže provoz trvale vyplácet.Navíc bylo firmě Vattenfall soudem zakázáno chlazení vodou z Labe.Závěr: nová elektrárna s výkonem 1,6 GW za 3 mld. tam zůstate stát jako největší investiční ruina po spojení Německa. Využije se z ní pouze přípojka 380 kV až možná v roce 2025 začne pracovat elektrolyzér s výkonem 100 MW. Větší absurditu zvrácené zelené politiky nevymyslíš.

Bizon
26. leden 2021, 10:49

To je šílené! Ta elektrárna měla nejostřejší parametry páry v celém Německu, 280 bar, 610°C ! Účinnost 46%. Připomíná mi to Irsching, supermoderní paroplyn s 60% účinností, který se taky nevyplatil a stojí ladem jako chladná záloha. Hned vedle postavili plynovou turbínu bez páry, účinnost cca 30% =/

Opouštět masivní drahé efektivní zařízení předtím než doslouží prostě NENÍ ekologie! Někdy jsou důvody i technické, paro-plyn neumí manévrovat výkonem tak jako čistá turbína, ale někdy je to naprosto zvrácená absurdní pakárna...

Carlos
26. leden 2021, 12:43

A je opravdu efektivní? Není efektivnější elektrárna s účinností 35%, která ale pošle 80% toho zbytku do města v podobě tepla?

Emil
26. leden 2021, 12:47

"Moorburg was built as a cogeneration plant, capable of supplying heat to the city’s district heating system (up to 650 MW) as well as supplying steam to industrial facilities. However, as a result of Hamburg’s ‘green’ politics (Hamburg aspires to be climate-neutral by 2050), it is not allowed to supply the district heating scheme – it now works solely as a power plant. Ironically, the district heating system is partially supplied by older, less clean and efficient coal-fired plants in the area. Various options have been suggested for the future, such as using wind power to power electrically heated boilers feeding the district heating system, but realistically, this seems a long way off."

www. iea-coal. org/blogs/moorburg-chp-plant-one-of-germanys-most-modern-and-efficient-power-plants/

Vinkler
26. leden 2021, 13:03

Před lety jsme mimo jiné nabízeli cca 50MW teplárnu. Ta má ovšem účinnost tak 25% v EE. Prý je 25% neekologické (zbytek měl jít do topení) a tak pod tlakem zelených postavili to co je. Viz JUAN.

Postavíte podle zelených = špatně. NEPOSTAVÍTE DLE ZELENÝCH JEŠTĚ HŮŘE.

Bizon
26. leden 2021, 13:21

Jo, jak píše Emil, ta uhelka by byla zároveň velice účinná na EE a ještě měla vytápění/kogeneraci. Tento případ je dle mně prakticky čistá demence/ideologie/byrokracie, nebo něco zákulisního o čem netušíme.

Kdyby to byla jejich poslední uhelka tak to gesto beru, ale v současné situaci je to fakt divné, není to ekonomické ani ekologické. Osobně doufám že jde o nějaký utajený problém nebo čudnou byrokracii, jestli to totiž rozhodli vědomě z ideologických důvodů, tak je to prostě náboženský fanatismus.

blaha.p
26. leden 2021, 13:45

Lokace této vyřazené elektrárny cca 800 m od obydlených čtvrtí je dobrá pitomost, divím se, že ji nezavřeli mnohem dřív, takovej hnus neměl nikdy vzniknout

blaha.p
26. leden 2021, 13:54

Chtěl bych vidět, jak by se místním "chytrákům" Emilovi, Jiřímu, Petrovi, Vinklerovi, ijnovi líbilo bydlet 800 metrů od tohoto čistého zdroje EE. Myslím, že by je ty blbé kecy rychle přešli. Než si příště začnete hrát v diskuzi na odborníky, tak se alespoň pitomci podívejte, kde ta špína stojí.

Bizon
26. leden 2021, 14:35

blaha.p: Hele, jak říkáte, neměli to nikdy postavit. Postavit supermoderní elektrárnu a neprovozovat ji je ekonomicky i ekologicky totální demence, kdyby ji postavili jinde nebo vůbec tak nemáme žádný problém!

Carlos
26. leden 2021, 17:29

Emile, musím citovat Matoviča: "Ou nou".

Přiznám se bez mučení že toto jsem o Moorburgu nevěděl, rozhodně je to dost nešťastná situace.

Juan
26. leden 2021, 18:01

@ Blaha.p - 26. leden 2021, 13:45+ 13:54

Vážený, příště než začnete žvanit a nadávat, zjistěte si raději nutná fakta, abyste tu nebyl za vola.

Navštivte např. německou Wikipedii a pod heslem Kohlekraftwerk Moorburg se dočtete jak to tam všechno vlastně začalo,probíhalo a dopadlo.O všem řádně rozhodovaly úřady, soudy a demokraticky zvolení politici dle platných zákonů a norem.

P.S. Komu se nelíbí bydlet vedle elektrárny, ten se může odstěhovat někam jinam.

Ivan Novák
26. leden 2021, 20:24

Podle Wiki, jak odkazuje Juan, stála na místě nynější elektrárny od r. 1974 do r. 2004 elektrárna na plyn až mazut.

Vinkler
26. leden 2021, 12:47

Já teda o tom moc nevím, ale právě ty parametry byly a jsou materiálový problém. 535°C je tak na hraně dlouhodobé únosnosti. Co my víme? Třeba jim hoří přehříváky nebo co a je to nákladné na údržbu.

Mira Cartoon
27. leden 2021, 07:51

koukám na to jako laik se normální úrovní selského rozumu, sleduji vodíkové tendence, dobrá diskuze, minimum urážek, tohle se mi líbí :o)

Bizon
26. leden 2021, 13:44

Zajímalo by mně jaký je materiál toho přehříváku a přihříváku(reheat), levné to určitě nebude, z parních lokomotiv a lodních strojoven takové teploty rozhodně neznám. Principielně teplota = efektivita, ale není vyloučené že narazili na praktický limit. Profesor energetiky na chemárně nám říkal že ostrá pára nad určitou rychlost se v zatáčkách chová silně abrazivně, že může časem probrousit koleno a explodovat ven..

ijn
26. leden 2021, 14:40

Kritická pára už dělá problémy v ELULedvice 660MWe Siemens turbina, honba za účinností s vysokými náklady zatím nemá smysl, všichni energetici se chtějí zviditelnit tím nejhloupěším řešením, když to sami neplatí!

Bizon
26. leden 2021, 16:11

Bohuže to je podle mně příběh většiny dekarbonizae a OZE=/ Já chci dekarbonizovat, uhlí je objektivně největší zabiják, miluju high-tech, a teoreticky to reálné určitě je. Ale všechno to stojí PRACHY a/nebo snižuje robustnost! Jsem zvědavý kdo si to bude moct dovolit, i bohaté země které do Energiewende dávají nejvíc mají zatím cca polovinu instalovaného výkonu spalováky nebo jádro. Snad se efektivní a low-carbon techy časem ještě víc zlepší a zlevní, economies-of-scale škálování dokáže být nevyzpytatelné, uvidíme..

Ten trend vysoce přehřáté páry ale sleduji už přes 10 let, a jestli je to další věc ve které kecali o připravenosti technologie, tak moje důvěra opět klesá. Co dalšího byl experimentální provoz deklarovaný za připravený? Docela těžké hledat kompromis mezi ekologií, efektivitou a cenou, když nemůžete ničemu uplně věřit...

Vinkler
26. leden 2021, 16:20

O nadkritických kotlech se bájí už asi 60 let, pár jich bylo postaveno tehdy a byly materiálové problémy. Pak se začaly stavět v evropě pod tlakem zelených před 10 lety a to samé. Vývoj materiálů tedy zatím nepokročil.

650 °C je tak nimonic na lopatky plynových turbín. Z toho trubky nikdo neudělá.

Bizon
26. leden 2021, 18:02

Jo, monokrystalické lopatky z Niklových super-slitin znám z leteckých turbín (což je vlastně uplně to samé jako elektrárna nebo lodní strojovna), šílený mazec technologie i vlastnosti! Škoda že z toho nejde udělat trubka...

Ivan Novák
26. leden 2021, 20:03

Vývoj materiálů, myslím, přeci jen pokročil. Kotel nejstaršího BoA Niederaussem je z něčeho drahého, ale pak v Neurath použita levnější slitina, a už pár let běhá, zdá se přijatelně, a v Boxberg taky. Svary nutno v každém případě tepelně opracovat pečlivě. V Ledvicich patrně proběhl klasický cyklus "není čas udělat to pořádně, ale je čas udělat to podruhé".

V Datteln se nadále tváří, že chtějí provozovat. Problém v Moorburg je zřejmě vazba na Hamburg, která na začátku paradoxně vypadala jako komparativní výhoda.

Německé rozhodnutí zbavit se uhelných elektráren je politické, nemá důvody běžně ekonomické nebo technické.

Vinkler
27. leden 2021, 11:31

Pro p. Blahu.

V Hamburku jsem byl. Původní lokalita je v přístavu. Jsou tam i obytné zóny, ale u přístavu.

V Morburgu jsem nebyl, ale byl jsem v jiné černouhelné elektrárně v blízkosti. Ta měla:

- kryté zásobníky uhlí (to budou ty kupole na úvodním snímku)

-z komína nebylo nic vidět tj. popílek i noxy nízko

- a co bylo šokující, tak pod kotlem!!! byla litá hladká podlaha bez stop prachu nebo popela

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se