Rozpad německé vlády může zpomalit odklon od uhlí

Německo možná bude muset přehodnotit své ambiciózní plány na urychlené ukončení využívání uhelných elektráren, které stanovila koaliční vláda. Energetičtí analytici z portálu Montel označují navržený harmonogram za nerealistický, především kvůli pomalému rozvoji nových výrobních kapacit. Situaci navíc komplikuje politická nejistota po rozpadu vlády.

Cílem Německa je postupně ukončit využívání uhlí k výrobě elektřiny nejpozději do roku 2038, přičemž vláda Olafa Scholze plánovala tento termín zkrátit na rok 2030. Optimismus vyvolávalo zejména rychlé uzavírání uhelných zdrojů, především z ekonomických důvodů.

Zrychlení procesu odstavování dokládají i údaje od regulátora Bundesnetzagentur, podle kterého proces odstavování uhelných elektráren postupuje rychleji, než se původně plánovalo. Do letošního září již bylo odstaveno tolik uhelných zdrojů, že instalovaný výkon uhlí klesl pod cílovou úroveň stanovenou zákonem pro rok 2027. Na tento vývoj mají vliv především ekonomické faktory.

 „Do konce tohoto desetiletí budou uhelné elektrárny pravděpodobně vyřazeny z provozu z ekonomických důvodů,“ uvedl Christoph Maurer, výkonný ředitel energetické poradenské společnosti Consentec.

Tento trend dokládá například rozhodnutí společnosti Steag přesunout uhelnou elektrárnu Herne 4 o instalovaném výkonu 460 MW do tzv. síťové rezervy, protože její provoz se stal nerentabilním.

Elektrárny v síťové rezervě slouží jako záložní zdroje mimo běžný trh, aby zajišťovaly výkon elektráren pro zásahy provozovatelů přenosové soustavy (PPS) pro zajištění bezpečného provozu přenosové soustavy.

Výstavba nových zdrojů

„Předpokladem úplného vyřazení uhlí z provozu jsou nové řiditelné výrobní kapacity,“ doplnil Maurer.

V současnosti Německo provozuje přibližně 11 GW elektráren na černé uhlí a 15 GW na hnědé uhlí. Vláda navrhla zákon na podporu výstavby 12,5 GW nových elektráren, z čehož mají 10 GW tvořit nové plynové elektrárny, 0,5 GW elektrárny na vodík a 2 GW stávajících plynových elektráren by měly být modernizovány pro využití vodíku.

O státní podporu se investoři mají ucházet v aukci, přičemž první aukce na státní podporu má být vypsána začátkem roku 2025. Podmínky aukce ale nepřínáší investorům požadované jistoty, a Německo by tak při hledání investorů čelit vysokým investičním rizikům.

„Pokud bude úbytek uhlí pokračovat a žádný nové elektrárny na plyn připravené na vodík nebudou vybudovány, pak do konce desetiletí uvidíme nedostatek výkonu ve výši 9,8 GW. Dá se předpokládat, že pokud tato výběrová řízení [na nové plynové elektrárny] nezačnou velmi rychle, Německo nebude do roku 2030 postupně vyřazovat uhlelné elektrárny o významnějším výkonu", řekla analytička společnosti Icis Ellie Chambersová.

Opoziční CDU/CSU navíc prosazuje alternativní přístup, který zahrnuje rychlejší výstavbu standardních plynových elektráren vybavených technologií na zachycování uhlíku (CCS). Volby, plánované na 23. února, a nová vláda by tak mohly přinést změny ve směřování energetické politiky.

Klíčovou proto zůstává rychlá výstavba alternativních zdrojů, zejména plynových elektráren připravených na vodík. Bez rychlého pokroku Německo riskuje nedostatek výkonu řiditelných zdrojů a odklon od plánovaného harmonogramu odstavení uhlí.